Nepřesvědčili investory, miliardové ambice tak vystřídalo propouštění. Z krize ale udělali příležitost
„Před dvěma lety se nám podařilo otočit loď a nastartovat naše doposud nejlepší období,“ popisuje zakladatel pražského datového startupu Jan Čurn.
Zakladatelé Apify Jakub Balada a Jan Čurn
V poslední době mají Jan Čurn a Jan Balada důvod k úsměvu. Datovému startupu Apify, který společně rozběhli před téměř deseti lety, se totiž daří – na jaře od investorů získali sedmdesát milionů korun, obrat prý letos roste o vyšší desítky procent ročně a má atakovat hranici 300 milionů, navíc jsou v zisku. Ještě před dvěma lety to ale nevypadalo zdaleka tak růžově. Původní plány nabrat desítky milionů dolarů se s ochlazením trhu rozplynuly, zakladatelé proto museli radikálně změnit své zaměření a propustit také část týmu. „Pro mne osobně to bylo asi nejtěžší období,“ přiznává Čurn, jenž pro CzechCrunch popisuje, jak se z krize vyhrabali. „S odstupem času se dá říct, že to pro nás byla nejlepší lekce, jakou jsme mohli dostat.“
Základy Apify sahají do roku 2015, kdy se absolventi matfyzu a dlouholetí kamarádi Balada a Čurn dostali do prestižního Y Combinator Fellowshipu a z kalifornského Mountain View spustili první verzi svého produktu. Ten umožňuje takzvaný web scraping, tedy automatické stahování dat z webů, což lze využít například pro sledování cen u konkurence nebo pro sběr dat pro aplikace umělé inteligence.
Po návratu zpátky do Prahy pak podnikatelská dvojice založila firmu, získala investici od českého fondu Reflex Capital, začala budovat tým a s ním i svůj startupový sen. „První roky jsou samozřejmě vždy náročné. Většina startupů je nepřežije, ale nám se díky kombinaci štěstí a tvrdé práce toto kritické období podařilo překonat,“ vzpomíná Čurn s tím, že v prvních letech Apify rostlo o sto procent ročně a drželo se na hraně mezi ziskem a ztrátou.
V podobném duchu se měla situace vyvíjet až do roku 2021, kdy se startup dostal na obrat zhruba 130 milionů korun se ziskem dvacet milionů. „Nálada ve firmě byla euforická, naše ambice obrovské, tým se rozšiřoval, ozývali se nám investoři z celého světa a zajímali se o to, co děláme,“ popisuje dnes jednačtyřicetiletý ředitel.
Koncem roku 2021 se i z těchto důvodů v Apify rozhodli, že svůj byznys nakopnou pořádně – zkusí nabrat investici takzvané série A v řádu deset až dvacet milionů dolarů, aby postavili obchodní i marketingový tým v Americe a mohli se odtamtud vydat do světa. Začátkem dalšího roku vyslali pár lidí do New Yorku, ani tam zkoumali možnosti pro otevření obchodní pobočky, připravili také pitch deck a memo pro investory a začali s vyjednáváním.
„Díky našim kontaktům jsme poměrně snadno navázali konverzaci s mnoha investory včetně věhlasných světových fondů jako třeba Sequoia, Accel nebo Index Ventures,“ přibližuje Čurn s tím, že tato práce zahrnovala desítky Zoom callů, stovky stránek textů, grafů či tabulek zisku a ztráty. „Představovali jsme si, jak nám utrhnou ruce a investují do nás peníze za valuaci dvaceti- až třicetinásobek ARR (opakovaného ročního příjmu – pozn. red.),“ pokračuje.
Investice prý již byla s několika fondy na spadnutí, načasování ale pro Apify nemohlo být horší. V roce 2022 se totiž globálně ochladil investiční a venture kapitálový trh s tím, jak rostla inflace i úrokové sazby centrálních bank. V Česku k tomuto ochlazení došlo se zpožděním, avšak loni čeští zakladatelé oznámili dealy v objemu nižším o 76 procent než rok předtím – šlo o propad ze 47 miliard na 11 miliard korun.
„Došlo k propadu na burzách, valuace veřejně obchodovaných SaaS (software jako služba – pozn. red.) společností klesla někam na úroveň pětinásobku ARR a bylo jasné, že zlatá éra venture kapitálu a vysokých valuací skončila,“ vzpomíná Čurn. Přiznává, že až tehdy v Apify pochopili, že jejich růst nebyl způsoben pouze jejich prací, ale také růstem globální ekonomiky.
Nesehnali jsme další investici, obrat začal klesat a firma se dostala do ztráty. Museli jsme zatáhnout za záchrannou brzdu.
Od poslední větší finanční krize kolem z let 2008 a 2009 totiž byly úrokové sazby v největších ekonomikách světa nastavené prakticky na nulu, v posledních letech vlády zároveň v reakci na pandemii koronaviru do ekonomiky pumpovaly obrovské množství peněz. To podporovalo i investiční aktivitu venture kapitálových fondů.
„Apify prodává do celého světa a velká část našeho obratu je navázaná na e-commerce, která během covidu rychle rostla, a tak se logicky dařilo i nám,“ říká Čurn a přiznává, že situace v roce 2022 byla jako vystřízlivění po dlouhém večírku. „Z kontinuálního růstu a unicornových ambicí jsme najednou byli v situaci, že jsme nesehnali další investici, obrat začal klesat a firma se dostala do ztráty. V druhé polovině roku 2022 jsme tedy museli za záchranou brzdu zatáhnout i my a hledat úspory,“ popisuje.
Ve startupu nejdřív rozběhli interní optimalizaci výdajů, následně pokračovali rušením externích služeb a dodavatelů. „Bohužel jsme museli také propustit zhruba pětinu týmu. Pro mne osobně to bylo asi nejtěžší období ve vedení firmy,“ říká Čurn. Jak pokračuje, uvědomovali si ale, že jen škrtat nestačí, ale že musí změnit i své fungování, aby se dostali zpět do růstu. „Když růst přestanete, problémy vyřešit musíte, nebo skončíte.“
Jedním z dlouhodobých problémů Apify tehdy bylo, že více než polovinu obratu tvořil prodej konzultačních služeb. Do té doby totiž v investicích nabral jen asi dvanáct milionů korun, což na vybudování komplexní platformy nestačilo, a právě konzulting či vývoj řešení klientům na míru pomáhal financovat vývoj produktu.
Avšak i tato velká závislost na konzultingu byla jedním z důvodů, proč se Apify nepodařilo uzavřít investici. „Investoři byli na jednu stranu nadšení, že jsme dosáhli ročního obratu přes sto milionů korun s takto malou investicí – prý takové startupy v Silicon Valley zatím neviděli. Ovšem druhým dechem pak dodávali, že na konzulting VC kapitál nepotřebujeme, že ten dává smysl pouze na produkt,“ přibližuje Čurn.