Aplikace Záchranka nově pomůže i duševně nemocným. Zavolá okamžitou pomoc nebo dovede ke specialistům

Včasná pomoc může podle odborníků ovlivnit další průběh duševních obtíží. Psychosociální model v Záchrance má ale také odlehčit záchranářům.

Eliška NováEliška Nová

zachranka-mvp-y

Foto: Záchranka / CzechCrunch

Aplikace Záchranka

0Zobrazit komentáře

Téměř deset procent Čechů trpí podle dat Ministerstva zdravotnictví nějakou formou duševního onemocnění, tento počet přitom stále roste. Nejčastěji se potýkají s úzkostně depresivní poruchou či depresí. Spolu s tím pak roste i počet lidí, kteří se ocitnou v krizových psychických stavech, potřebují pomoc a kvůli svému stavu volají záchranku. Za celý loňský rok vyjeli záchranáři k šesti tisícům takových případů – to je o tisícovku víc než rok předtím. Nově má lidem s psychickými obtížemi pomáhat aplikace Záchranka. Zatím v Praze.

Aplikace od pondělí ukrývá psychosociální modul, který má lidem s duševním onemocněním co nejlépe, a také co nejrychleji, pomoci. „V každodenní praxi záchranné služby jednoznačně vidíme, že situace, kdy jde o zdraví a často i o život, jsou zapříčiněny nejen fyzickými úrazy či nehodami, ale mnohdy také akutním zhoršením psychického stavu nebo dlouhodobým vlivem duševních onemocnění,“ líčí ředitel pražské záchranky Petr Kolouch.

Psychosociální modul by měli v aplikaci vidět všichni, kdo se nachází na území hlavního města Prahy. Uživatelé ho najdou v sekci lokátor, který člověka navádí k různým druhům pomoci. Může jít o nejbližší pohotovost, stanici horské služby, vodní záchranou službu nebo zubní pohotovost či lékárnu. Nově tu ale člověk najde také nejbližší psychosociální pomoc.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Díky poloze tak Záchranka nabídne nejbližší vhodné zařízení. Jednat se může například o krizové centrum RIAPS, které se zaměřuje na dospělé v těžkých životních situacích, SOS centrum, které nabízí pomoc dětem v krizi nebo ROSA, což je informační a poradenské centrum pro ženy, které zažívají domácí násilí. Místa lze zároveň zobrazit v mapách, jednotlivá pracoviště pak po rozkliknutí obsahují informace nejen o svém zaměření, ale je tu také telefonní číslo a možnost, aby aplikace člověka navigovala přímo k místu pomoci.

V sekci se ale nachází rovněž ikona, která má uživatele navést k okamžité pomoci. Pokud ji člověk zvolí, aplikace se zeptá, zda je uživatel nebo někdo v jeho blízkosti v ohrožení života. V případě, že zvolí ano nebo nejsem si jistý, mu Záchranka nabídne okamžité spojení s operátorem tísňové linky 155. V opačném případě ho přímo nasměruje na vhodné krizové a jiné specializované linky nebo chaty.

Je zde ale i možnost vybrat osobní konzultace v nabízených pracovištích. Po zadání několika údajů se objeví nabídka nejen s organizacemi v blízkém okolí, ale i informace o kapacitě a otevírací době. Aplikace také seznámí svého uživatele s možnými varovnými signály akutních stavů a řekne, kam se obrátit, když se u něj nebo u někoho blízkého vyskytnou.

Tmání

Přečtěte si takéPrvní český virtuální film pomáhá vypořádat se s depresíPrvní český virtuální film pomáhá vypořádat se s depresí. Lze do něj zasahovat hlasem

„Dosavadní zkušenosti ukazují, že včasná pomoc může zásadně ovlivnit další průběh duševních obtíží a zvyšuje šanci na kvalitní a spokojený život člověka. Pokud pak člověk vyhledá pomoc včas, pak se často jeho obtíže podaří vyřešit dříve a snadněji, než kdyby to odkládal,“ líčí Markéta Školoudová, ředitelka příspěvkové organizace hlavního města Zahrada pro duši. Ta se na vzniku modulu podílela. Celá věc pak vznikla s podporou hlavního města, které do modulu investovalo něco málo přes 400 tisíc korun s tím, že deset tisíc korun měsíčně bude stát údržba a servis.

Nová funkce má ale kromě jiného pomoci také samotným záchranářům, lidi s akutními psychickými obtížemi totiž nasměruje na specializovanou pomoc a záchranáři tak budou vyjíždět především k pacientům, kteří jsou v ohrožení života nebo zdraví. „Celé to pak vede k efektivnějšímu využívání kapacit záchranářů a rychlejší zásah tam, kde jde opravdu o vteřiny,“ vysvětluje náměstkyně pro sociální věci a zdravotnictví Alexandra Udženija.

Nejčastějšími důvody, proč si lidé záchranku volají, jsou nyní depresivní stavy, ale také sebevražedné myšlenky, panické ataky i zhoršení duševního stavu, které souvisí s užíváním alkoholu a drog.

Odborníci se v aplikaci rozhodli zaměřit nejen na zdravotní, ale i sociální obtíže. Expertní skupina, která tak na aplikaci pracovala, byla složená z odborníků, kteří se zaměřují na péči a duševní zdraví u dětí, mladistvých i dospělých. Cílem bylo udělat pomoc dostupnější pro všechny, kdo ji potřebují. Praha je prvním místem, kde bude toto rozšíření aplikace fungovat. Už nyní se však modul připravuje také pro Jihomoravský kraj.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Jan Barta ukázal, kolik zaplatil na daních – za rok 1,7 miliardy, víc než banky. Vyprovokoval ho Babiš

Internetovéhoho podnikatele naštvalo, když Andrej Babiš naznačil, že by mohl být nepřítelem českého státu. Barta na daních zaplatil víc než Agrofert.

Luboš KrečLuboš Kreč

jan-barta6

Foto: Tomáš Svoboda / CzechCrunch

Jan Barta, investor a spoluzakladatel Pale Fire Capital

0Zobrazit komentáře

Internetový podnikatel a zkušený investor Jan Barta rozvlnil klidné vody českého byznysu – odhodlal se totiž k unikátnímu kroku a zveřejnil, kolik zaplatil jako fyzická osoba na daních. A mnoha lidem tím vyrazil dech, protože se dostal do desítky největších plátců, a to jak fyzických, tak hlavně právnických osob. A daleko, daleko za sebou nechal Agrofert a Andreje Babiše, který jeho krok svými výroky vyprovokoval.

Na to, že zanedlouho čtyřicetiletý Barta za rok 2023 uhradil státu 1,7 miliardy korun, upozornil jako první server MotejlekSkocdopole.com. „Ozval se mi a já potvrdil, které to umístění jsem já,“ popsal pro CzechCrunch Barta, jak se jeho jméno dostalo na veřejnost. Data od finančního úřadu jsou totiž standardně anonymizovaná, pokud dané osoby (ty fyzické i právnické) nesouhlasí se ztotožněním.

V tabulce za rok 2023 – novější údaje nejsou k dispozici, neboť termín pro daňové přiznání za loňský rok ještě nenastal – je Barta celkově desátý. První je ČEZ, druhá Škoda Auto, ale za ním jsou například banky UniCredit, Moneta, J&T Banka, ČSOB nebo Plzeňský prazdroj. O tom, že by Bartovo daňové přiznání bylo podobně impozantní za rok 2024, má ale on sám pochybnosti. „To asi ne,“ odpověděl na dotaz, zda bude odvádět podobnou sumu. Za rok 2022 na daních zaplatil přes 300 milionů. Výrazně vyšší daně za rok 2023 budou pravděpodobně souviset s děním na burzách, kde je Barta hodně aktivní.

Agrofert Andreje Babiše není ani v první dvacítce a jelikož mu prudce poklesla ziskovost v posledních letech, bude i přes stamiliardové obraty mít násobně menší daně než Barta. Kolik platí Andrej Babiš jako fyzická osoba, není sice známo, ale v minulosti na sebe upozornil tím, že například využil účetního triku spojeného s emisí korunových dluhopisů, aby si výrazně snížil vlastní zdanění.

A právě šéf hnutí Ano to celé vyprovokoval, když během únorové sněmovní schůze, kde se řešilo zvýšení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média, zaútočil mimo jiné na Bartu a jeho byznysového souputníka Dušana Šenkypla. Označil je za podnikatele, kteří údajně skrytě lobbují za Českou televizi a naznačil, že jsou vlastně nepřáteli země.

„No a taky se — obzvlášť mě osobně — velmi dotýká, že se ve svém projevu nějak snažíte naznačit, že vlastně neplatím daně. Tak bych vám jenom chtěl říct, že jsem za posledních pět let na dani z příjmu fyzických osob zaplatil dvě miliardy korun, což je částka, ze které mohl stát pomoci neuvěřitelnému počtu samoživitelek, postavit středně velkou novou nemocnici nebo dvacet pěkných škol,“ odpověděl tehdy Barta expremiérovi na sociální síti X.

Nynější zveřejnění přesnějších čísel je dozvukem právě tohoto sporu. „Asi to souviselo s útokem od Babiše,“ řekl Barta pro CzechCrunch. Je paradoxní, že s Babišem on i Šenkypl v minulosti tak špatné vztahy neměli, byť byli vždy na opačných politických stranách – v době covidové pandemie Babišově vládě oba osobně pomáhali řešit digitalizaci a bojovat s dopady nemoci na ekonomiku a chod státu.

Další jména byznysmenů, které Babiš vtáhl do svých politických her, jsou například Petr Borkovec ze skupiny Partners, Martin Hájek z Livesportu, Ondřej Fryc z Reflex Capital, Libor Winkler z RSJ, Martin Vohánka z Eurowagu nebo Václav Muchna a jeho Y Soft. Tyto mimořádně úspěšné zástupce nové ekonomiky označil například za globalistické podnikatele.