Byly to první krůčky její první dcery Bereniky, které Kláru Borlovou krok po kroku přivedly k současnému byznysu Little Shoes. Dlouho pro dceru marně hledala vhodné botičky, až je konečně našla a spolu s tím i přivýdělek a odreagování na mateřské. Dnes má dva e-shopy, kamenný obchod a roční obrat ve vyšších desítkách milionů korun. Prodává šedesát tisíc párů bot ročně od šedesáti různých výrobců a rok co rok přibývají desítky dalších. Spojuje je magické slůvko barefoot, tedy v doslovném překladu naboso.

Barefoot neboli minimalistická obuv s tenkou podrážkou, která respektuje tvar chodidla, byla před sedmi lety, kdy Klára Borlová e-shop zakládala, stále ještě okrajovou a málo známou alternativou obouvání. „Slovo barefoot začalo v té době zaznívat v úzkých kruzích bio/eko smýšlejících lidí, kteří si tuto obuv také často sami vyráběli,“ vzpomíná osmatřicetiletá podnikatelka.

Nabídka byla tak omezená, že Borlová první botičky pro dceru musela objednat ze zahraničí. V klasických kotníčkových botách totiž malá Berenika trpěla a její chůze připomínala robota. Klára měla představu šmrncovních a zároveň pružných a pohodlných botiček, které však na českém trhu nebyly k dostání.

„Všechny boty byly nudné nebo vypadaly příliš alternativně. Pak jsem je našla v obrázcích na Googlu. Byla to láska na první pohled,“ usmívá se zakladatelka Little Shoes. Objednat jen jeden pár však nebylo možné. Minimální objednávka do zahraničí představovala padesát kusů. To byl pro Kláru rozhodující moment.

Výzvy se nezalekla, boty nakoupila a nabídla je svým kamarádkám, které měly také malé děti. „Po prvních padesáti párech se zaprášilo a já pochopila, že nejen mně žalostně chybí na trhu barefootové boty, které by byly měkké, precizně zpracované a s neotřelým designem. Tak jsem objednala dalších 200 párů a rozjela e-shop,“ popisuje začátky svého podnikání dnes již trojnásobná maminka.

První rok pracovala z obýváku a volné poličky všude po bytě využívala jako sklad. Záhy však vyrostla jak firma, tak rodina a poličky v pražském bytě přestávaly stačit. S příchodem třetí dcery začala Klára Borlová část práce delegovat mezi další maminky a do firmy vstoupil také její manžel Martin.

Byl to právě on, kdo ji vymanil z područí pražských kaváren a přesvědčil přestěhovat se zpět do jejího rodného Písku. Firma tam našla externí sklad a otevřela také prostornou kamennou prodejnu. „V prodejně vidíme boty na skutečných nohou a máme okamžitou zpětnou vazbu. To nám pak pomáhá lépe chápat zákazníky online,“ popisuje Klára.

Z vyprávění Borlových je patrné, že prioritou číslo jedna je pro ně právě to, aby zákazníci na internetu nesáhli vedle. Vratky nejsou příjemné ani pro jednu stranu a vzhledem k dlouhodobě uzavřeným prodejnám s obuví se k online nákupu bot odhodlává stále více lidí.

„Číslování je zavádějící, u nás se proto raději řídíme rozměry bot a vedeme k tomu i zákazníky,“ upozorňuje Klára. Na e-shopu proto zákazník najde u každé boty šířku, délku i návody na měření nohy a také doporučení pro výběr bot. Brzy přibude i virtuální 360stupňová prohlídka a filtr pro výběr modelu podle rozměrů nohy. „Je to pracné, ale vyplácí se to,“ dodává majitelka.

O české značky je zájem i v zahraničí

Pracovat společně pro manžele není žádná novinka. Seznámili se totiž v jazykové agentuře, kde oba dlouhé roky pracovali na různých pozicích. Martin se věnoval převážně obchodu a firmu opouštěl po šestnácti letech jakožto její ředitel. Hned první rok v Little Shoes pak přišel s velkou novinkou, jíž je zahraniční e-shop Footic.com.

Ten běží od prosince 2020 a jen za první kvartál letošního roku prodal boty za víc než milion korun. Jeho spoluzakladatel odhaduje, že prodej do zahraničí letos přinese 15 procent celkových tržeb. „Footic je předzvěst, možná se tak jednou kompletně přejmenujeme,“ zamýšlí se jednačtyřicetiletý podnikatel.

Kdyby Klára v začátcích tušila, že se jí podaří vybudovat jeden z největších barefootových e-shopů u nás, zvolila by prý jiný název. Little Shoes v češtině znamená botičky, a byť 80 procent tržeb firmy stále představuje dětská obuv, zájem o boty pro dospělé neustále roste. „Nabídka pro dospělé byla ještě donedávna dost omezená. Sama jsem odmítala nosit boty, které jsou sice zdravé, ale nelíbí se mi,“ přiznává.

Sama Borlová se do barefootové obuvi přezula naplno teprve před třemi lety. A za poslední dva roky se podle ní barefootový trh neskutečně posunul. „Je mnoho nových značek, které vyrábí všechno možné. Dnes si můžu vybrat obuv pro každou příležitost podle vzhledu, barev či materiálů a nemusím dělat kompromis mezi zdravím a vkusem,“ popisuje.

Elegantní barefootovou botu nebo pohorky bylo přitom podle ní ještě donedávna skoro nemožné sehnat. Design bot považuje šéfka Little Shoes za klíč k dalšímu rozvoji barefootu, proto se alespoň u některých českých výrobců snaží prosazovat své nápady na design či materiály. Jednou by také sama ráda přinesla na trh vlastní značku bot.

„Udělali bychom si tím radost, ale zatím je to spíš sen. Plány se nám nicméně mění pod rukama dost rychle, takže kdo ví, možná za rok budeme mít vlastní značku,“ usmívá se Martin. Borlovi by si přáli, aby barefoot nebyl vnímán jako alternativa, nýbrž jako standard. „Tak jako lidé přemýšlí o tom, co jedí a na čem spí, měli by přemýšlet také o tom, v čem chodí,“ míní manželé.

Již nyní však Borlovi považují Česko za barefootovou velmoc Evropy, o čemž vypovídá stále rostoucí objem prodejů. Ty vzrostly jen za první kvartál o 157 procent, což představuje skoro 16 tisíc prodaných párů. „Do konce roku by jich mohlo být až 100 tisíc,“ odhaduje Martin. Little Shoes přitom není zdaleka jediným e-shopem s touto specializací v Česku. Borlovi jich minulý rok napočítali zhruba sto.

Rozrůstající se zájem o minimalistickou obuv reflektuje i velká řada českých výrobců. „Česko má bohatou obuvnickou historii. Spousta výrobců se přeorientovala, alespoň v dětském segmentu, z konvenčních bot na barefoot,“ pozoruje změny na trhu Martin Borl.

Mezi nejžádanější výrobce v píseckém e-shopu Little Shoes patří – i přes konkurenci zejména ze strany těch německých – právě české značky Beda, Fare, Jonap nebo Pegres. Společně s nimi se daří také slovenským produktům Baby Bare, Protetika nebo Be Lenka.

A české značky táhnou i na Footic.com. Většina bot, které Borlovi posílají do zahraničí, je totiž právě od tuzemských obuvnictví. „Máme velký sklad a především široké produktové portfolio, což nám dává obrovskou konkurenční výhodu pro zahraniční prodej,“ zamýšlí se Martin. Nejvíce se Footicu daří v Německu, Rakousku, Slovinsku a ve skandinávských zemích.

Z materiálů u českých zákazníků stále vedou kožené boty. Recyklované materiály jsou podle Borlových oblíbené hlavně marketingově, pokud je však taková bota dražší, dají Češi přednost kožené. „Něco jiného jsou příspěvky, které lidé lajkují na sociálních sítích, a něco jiného boty, které kupují,“ poznamenává Klára.

„Zahraniční firmy si na bio/eko výrobě zakládají víc. Je to stále hlavně o marketingu, třeba ve Velké Británii je to ale jasný trend. Bota, která má punc recyklování a udržitelnosti, je tam poptávanější,“ je přesvědčen Martin. Čeští výrobci jsou podle Borlových rádi, že zvládli přechod na barefoot. Není pravidlem, že by ruku v ruce řešili také ekologii.

Barefootem proti bolesti zad i kyčlí

Trend konvenčních sportovních tenisek s velkou podporou nohy se začal rozšiřovat v 60. a 70. letech. Nezanedbatelnou roli sehrály velké značky jako Converse či Adidas, které mezi sebou soupeřily na poli vlivu ve vrcholovém sportu, sponzorovaly týmy a nastavily tak trend, který kopírovali menší výrobci.

Styl svých sportovních idolů zase napodobovali jejich fanoušci a vyztužené tenisky si pořizovali také amatérští sportovci. Právě v té době se totiž rekreačnímu sportu začala věnovat široká veřejnost. Tenisky s podporou klenby a vyztužením si rychle našly cestu ven ze hřiště v podstatě kamkoliv a staly se otázkou prestiže. Lidé je začali nosit každodenně a zvykli si chodit ve vyměkčené sportovní obuvi.

„Příliš vyměkčení a podpory degraduje přirozený pohyb nohy a ve finále takové boty mohou být příčinou bolesti zad a kyčlí. Barefoot tomu naopak předchází,“ zmiňuje Martin Borl. Umělé podpory klenby jsou podle manželů vhodné jako korekční pomůcka. Zdravému člověku však brání, aby si přirozenou oporu těla sám budoval.

Barefoot je podle Borlových navíc vhodný do každého terénu, stačí jen zvolit vhodný model a tloušťku podrážky. O samotné změně z klasické obuvi na barefoot pak manželé říkají, že je hlavně o návyku a ohleduplnosti k vlastnímu tělu. Dospělí přecházející z konvenční obuvi se musí naučit našlapovat šetrněji. „Jako by se dítě naučilo chodit s helmou na hlavě a pak si ji sundalo. Chvíli si bude muset zvykat,“ přirovnává Klára.