Architekti vytěžili potenciál bytu na pražském sídlišti. Dali mu koupelnu s oknem a schodiště
Byt na sídlišti v pražské Krči se proměnil k nepoznání. Původní dispozice se upravila natolik, že se uvnitř objevilo několik atypických prvků.
Schodiště umístěné v obývacím pokoji
Kde se vzal, tu se vzal, v 50. letech přišel do tehdejšího Československa panel a s ním i masivní výstavba panelových domů. Během čtyřiceti let jich u nás vzniklo na 80 tisíc, pěkně uniformně poskládaných na sídlištích jeden vedle druhého – 1,2 milionu bytů pro více než tři miliony obyvatel bylo řešením tehdejší bytové krize. Život v identických panelových stěnách se odehrával také v pražské Krči, nicméně jeden z tamních bytů se díky rekonstrukci z dispozičního stereotypu vymanil a nabízí prvky na byt v panelácích vyloženě nezvyklé. Objevte více příkladů zajímavé architektury v našem pravidelném newsletteru Arch, k jehož odběru se můžete přihlásit v boxu níže.
Život v paneláku pro mnohé stále není příliš vábivou představou. Řada rekonstrukcí z poslední doby ovšem ukazuje, že i život v panelovém bytě může být fajn, pokud se nápaditě promění uspořádání. Díky své konstrukci totiž tyto typy bytů umožňují poměrně velkou dispoziční variabilitu, takže se fantazii neklade příliš mnoho mezí.
Rekonstrukce v Krči se vařila skutečně dlouho. Investor oslovil architektku Máriu Maninovou již v roce 2011, nicméně netlačil na pilu a preferoval volnější tempo. Byt se nachází v jednom z mezonetových panelových domů přímo na sídlišti Krč, které byly postaveny na konci 60. let. Jedná se o atypické domy, kterým se říkalo „Švéďáci“, se 14 patry a 209 byty určenými pro 500 obyvatel.
„Vnitřní prostory sousedících bytů se vzájemně prolínají podobně jako kostky v Tetrisu. Výtahy staví jen v každém třetím patře, kde je uprostřed dispozice podélná komunikační chodba,“ popisuje architektka, která navrhla změnu dispozice rekonstruovaného bytu z 3+1 s koupelnou a samostatnou toaletou na 3+kk se dvěma koupelnami. Přáním investora přitom bylo, aby měla jedna z koupelen vlastní okno, proto se přesunula na místo původní kuchyně.
Byt byl očištěn od meziprostorů, místnosti byly od sebe akusticky odděleny kvalitnějšími dveřmi a v obýváku se zjevilo mohutné betonové schodiště, stejné jako ve společných prostorách domu. Stalo se základní kostrou pro řadu úložných prostor se skrytým vstupem do jedné z ložnic.
Celý design bytu vychází z brutalistní povahy domu. Nenajdeme zde moc dřeva ani dalších přírodních prvků. Jak investora, tak i autorku návrhu fascinuje Berlín na počátku 21. století. Do bytu se proto rozhodli promítnout náladu jeho kaváren, směs retra a nově se rozvíjející architektury.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs-
Elektroinstalace vedená po povrchu se ukázala být nejen nutností, ale též zajímavým industriálním dekorem. Je vedena po původních panelových stěnách bez stěrky, pouze natřených barvou s ponechanými nedokonalostmi a hrubostí.
„Některé prvky interiéru zůstaly po původních majitelích a byly znovu využity. Svítidla v ložnici byla repasována, bruselská trojnožka s ulomeným rohem dostala novou desku z překližky a povrchem z marmolea, kovový čtvercový stolek se stal gramofonovým stolkem na kolečkách,“ vyjmenovává některé designové detaily Maninová. Obývací pokoj zdobí trojice grafik Jana Šrámka, které zachycují ikony brutalistní architektury, budovu Transgasu a Telehausu.
Nepřehlédněte:
Přejít do diskuze
