Architekti vytěžili potenciál bytu na pražském sídlišti. Dali mu koupelnu s oknem a schodiště
Byt na sídlišti v pražské Krči se proměnil k nepoznání. Původní dispozice se upravila natolik, že se uvnitř objevilo několik atypických prvků.
Schodiště umístěné v obývacím pokoji
Kde se vzal, tu se vzal, v 50. letech přišel do tehdejšího Československa panel a s ním i masivní výstavba panelových domů. Během čtyřiceti let jich u nás vzniklo na 80 tisíc, pěkně uniformně poskládaných na sídlištích jeden vedle druhého – 1,2 milionu bytů pro více než tři miliony obyvatel bylo řešením tehdejší bytové krize. Život v identických panelových stěnách se odehrával také v pražské Krči, nicméně jeden z tamních bytů se díky rekonstrukci z dispozičního stereotypu vymanil a nabízí prvky na byt v panelácích vyloženě nezvyklé. Objevte více příkladů zajímavé architektury v našem pravidelném newsletteru Arch, k jehož odběru se můžete přihlásit v boxu níže.
Život v paneláku pro mnohé stále není příliš vábivou představou. Řada rekonstrukcí z poslední doby ovšem ukazuje, že i život v panelovém bytě může být fajn, pokud se nápaditě promění uspořádání. Díky své konstrukci totiž tyto typy bytů umožňují poměrně velkou dispoziční variabilitu, takže se fantazii neklade příliš mnoho mezí.
Rekonstrukce v Krči se vařila skutečně dlouho. Investor oslovil architektku Máriu Maninovou již v roce 2011, nicméně netlačil na pilu a preferoval volnější tempo. Byt se nachází v jednom z mezonetových panelových domů přímo na sídlišti Krč, které byly postaveny na konci 60. let. Jedná se o atypické domy, kterým se říkalo „Švéďáci“, se 14 patry a 209 byty určenými pro 500 obyvatel.
„Vnitřní prostory sousedících bytů se vzájemně prolínají podobně jako kostky v Tetrisu. Výtahy staví jen v každém třetím patře, kde je uprostřed dispozice podélná komunikační chodba,“ popisuje architektka, která navrhla změnu dispozice rekonstruovaného bytu z 3+1 s koupelnou a samostatnou toaletou na 3+kk se dvěma koupelnami. Přáním investora přitom bylo, aby měla jedna z koupelen vlastní okno, proto se přesunula na místo původní kuchyně.
Byt byl očištěn od meziprostorů, místnosti byly od sebe akusticky odděleny kvalitnějšími dveřmi a v obýváku se zjevilo mohutné betonové schodiště, stejné jako ve společných prostorách domu. Stalo se základní kostrou pro řadu úložných prostor se skrytým vstupem do jedné z ložnic.
Celý design bytu vychází z brutalistní povahy domu. Nenajdeme zde moc dřeva ani dalších přírodních prvků. Jak investora, tak i autorku návrhu fascinuje Berlín na počátku 21. století. Do bytu se proto rozhodli promítnout náladu jeho kaváren, směs retra a nově se rozvíjející architektury.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
Elektroinstalace vedená po povrchu se ukázala být nejen nutností, ale též zajímavým industriálním dekorem. Je vedena po původních panelových stěnách bez stěrky, pouze natřených barvou s ponechanými nedokonalostmi a hrubostí.
„Některé prvky interiéru zůstaly po původních majitelích a byly znovu využity. Svítidla v ložnici byla repasována, bruselská trojnožka s ulomeným rohem dostala novou desku z překližky a povrchem z marmolea, kovový čtvercový stolek se stal gramofonovým stolkem na kolečkách,“ vyjmenovává některé designové detaily Maninová. Obývací pokoj zdobí trojice grafik Jana Šrámka, které zachycují ikony brutalistní architektury, budovu Transgasu a Telehausu.
