Windows versus Mac. Patříte k těm, pro které to působí jako snad až lehce úsměvné srovnání? Možná právě na vás zapůsobí dvě notebookové novinky od společnosti Asus. Zenbook S16 a ProArt P16 jsou prvotřídní přístroje, u kterých je tu méně, tu více zřejmá (ba až jednoznačná) snaha konkurovat právě Applu.

Měli jsme v CzechCrunchi, kde až na pár windowsových a androidích jedinců (ve smyslu jedinečných lidí) vládne Apple, možnost Asus Zenbook S16 a ProArt P16 krátce vyzkoušet. A víte co? Přesvědčit zaryté applovské uživatele k výměně, to je přinejhorším zcela bláhový úkol – a přinejlepším běh na dlouhou trať. Ale novinky od Asusu na ni vyrazily. A to v dost solidním tempu. Vlastně dost možná ve sprintu.

Nový Zenbook S16 už na první pohled vyráží kupředu i v té disciplíně, která by neměla být až tak důležitá, ale pro leckterého uživatele zásadní. V designu. Spoustě notebooků lze vytknout nelákavý, někdy až překombinovaný (zdravíme herní notebooky) vzhled, ale velice tenké, elegantní a dokonale pevné tělo modelu S16 stojí za zmínku a pochvalu. Stejně jako decentní vrchní části notebooku, které krášlí jen pár linií. Je to čisté, lehké (1,5 kilogramu), opravdu tenké (1,1 centimetru!) a na pohled působivé. Tohle body sklízí nejvyšší body.

Ani po otevření Zenbooku elegance nekončí. Tento dojem navíc znásobilo testování modelu ve světlém provedení, které z něj dělá přece jen designovější kousek než v případě tmavých a šedivých laptopů. A může se to zdát jako maličkost, ale k dobrému dojmu přispívá i precizní, pravoúhlá klávesnice (včetně tlačítka pro microsoftí AI Copilot) bez zbytečné zaoblenosti v nijak nenarušeném těle.

Foto: Asus

Tedy narušeném pouze příjemně velkým touchpadem, který samozřejmě podporuje různá gesta a ovládací prvky třeba potažením na některém z okrajů. Mimochodem, ke cti Asusu slouží i fakt, že ani při opravdu velkém zatížení není tělo notebooku nekomfortně horké. Části u ohybu se zahřívají, ano, ale klávesnice a touchpad zůstávají stále cool. To nebývá vždy pravidlem.

Zdá se až trochu nefér odbýt šestnáctipalcovou OLED obrazovku s rozlišením 2 880 na 1 800 jako tak trochu tradičně vynikající, ale podobný verdikt platil už i u předchozích testovaných zařízení značky Asus. Dotykový displej s frekvencí 120 Hz přináší perfektní podívanou, nicméně nejeden člen redakce poznamenal, že je přece jen docela lesklý. Na druhou stranu i ve slunečných dnech je zářivě čitelný.

Působivý vzhled doprovází podobně prvotřídní hardwarová výbava. V dnešní době zaujme dvanáctijádrový procesor AMD Ryzen AI 9 HX 370, u kterého AI nemá být jen buzzword. Výrobce hlásí 50 TOPS, což může být pro nadšence do umělé inteligence zajímavé info. Ale co to znamená pro ty běžnější uživatele?

Třeba to, že přímo ve svém počítači rozjedete generování obrázků známé jinak z online nástrojů jako Midjourney. Prostě spustíte program a tvoříte. V čemž vám mimochodem může pomoct i stylus přibalený k Zenbooku. Takže svou jednoduchou malůvku proměníte prostřednictvím AI na něco mnohem kreativnějšího.

Foto: CzechCrunch

Ale zpátky k hardwaru. Dvaatřicet giga operační paměti je očekávatelný a stále celkem vysoký standard. Už po pár posleších se podle nás také velice povedlo audio, šestice speakerů v tak tenkém těle zní krásně přirozeně. A když je řeč o zvuku, ani střední zátěž neroztočí chlazení do nepříjemných otáček.

Asus Zenbook S16 je povedený přístroj. První devizou, kterou navzdory povrchnosti neradno podceňovat, je elegantní a tenký design. Druhou pak skutečnost, že vzhled není vykoupen hardwarovými kompromisy. Strefuje se do stejné cílovky jako například MacBook Air – a to i svou cenou kolem šedesáti tisíc korun. Ale s o palec větším displejem a pro leckoho zajímavějším hardwarem.

Profesionál za sto tisíc korun

Také druhá novinka Asus ProArt P16 má svého applovského protivníka. Zařízení od Asusu se pozicuje jako výkonná pracovní stanice pro tvůrce obsahu. Tomu odpovídá výbava v čele opět s procesorem AMD Ryzen AI 9 HX 370 – tady se mimochodem opět hodí připomenout generativní možnosti AI zmiňované u Zenbooku, které kreativní profíci využijí přece jen víc než běžnější uživatelé –, 64 gigabajty operační paměti a grafickou kartou GeForce RTX 4070. Při pohledu na přímou konkurenci tak nelze nezmínit modely MacBook Pro s čipy M3.

A že to není tak úplně náhodný výběr, to mimochodem dokazuje i design ProArtu. Položte ho vedle přístroje od Applu a budete se muset chvilku snažit, abyste našli rozdíly. Kolega a majitel „em trojkového“ profi Macu si vizuální i rozměrové podobnosti ihned povšiml a pár sekund trvalo, než si uvědomil třeba reproduktory v těle značky Asus tam, kde je Apple nemá, nebo ovládací kolečko na touchpadu. Oba stroje, jež kvůli hardwarové výbavě nepatří k nejkompaktnějším, si jsou v lecčems podobné.

Foto: Asus

Což platí nejen na první pohled. Během našeho testování nebyl na kdovíjak sofistikované zkoušky a benchmarky příliš čas a prostor, nicméně prověřili jsme ProArt P16 způsobem, pro jaký ho potenciální uživatelé zvolí nejpravděpodobněji. Ve 3D světě nejnovějšího Unreal Enginu (například prostřednictvím nástroje pro tvorbu virtuálních osob MetaHuman od Epic Games – mimochodem vyzkoušejte si ho, stojí to za to) se frekvence snímků za sekundu chovala obdobně jako u Macu, při větší zátěži (například při nazoomování na virtuálního MetaHumana) bychom řekli dokonce o pár fps lépe.

Druhým způsobem pak byla práce s mnohasetmegabajtovými PDF či PSD soubory. S takovými, které i kolegův Mac Pro chroustal několik sekund. Naše výsledky opět můžete při absenci přísného a statistikou ošetřeného benchmarku brát s rezervou, ale dojem z obou strojů byl zcela srovnatelný. Přesnější a přísnější porovnání na sebe každopádně zcela jistě nenechají dlouho čekat, Asus ProArt P16 i konkurent jsou na to svým zaměřením, cenou ve vyšších desítkách tisíc korun – ale vlastně i tím vzhledem – až příliš specifické stroje.