Podnikatel Craig Wright je v komunitě okolo krypta hodně slavná postava. Naneštěstí pro něj ale jinak, než by si on přál – jeho tvrzením, že byl klíčovou postavou týmu, který vymyslel bitcoin a že on je bájný Satoši Nakamoto, většina znalců nevěří. A teď mají po ruce i soudní verdikt z Norska.

Wright má se soudy docela dost zkušeností, k čistoskvoucí byznysové lilii má totiž docela daleko. Žalobu na krku měl třeba tehdy, když opustil poradenskou firmu, ale vzápětí začal oslovovat seznam jejích klientů, který si odnesl s sebou. Nebo když do tvrzení, že stál u vzniku bitcoinu, vtáhl zesnulého programátora a jeho rodina se rozhodla úspěšně bránit.

S tím, že Wright je Nakamoto, přišel v roce 2015. Celkem rychle se proti tomu postavila řada oponentů. Nejvíc je dráždilo, že dvaapadesátiletý Australan, toho času pobývající ve Velké Británii, nemá žádné hmatatelné důkazy – a především nemá přístup k více než milionu bitcoinů, které dodnes leží na Satošiho bitcoinové adrese.

Wright postupně začal každého, kdo s ním nesouhlasí, žalovat u britských soudů, protože tamní právo dává lepší šance těm, kdo se brání před pomluvou. Jedním z těch, na které si Wright na ostrovech stěžoval, je vlivný twitterový účet Hodlonaut, v civilním životě Magnus Granath. A ten – ještě než začne rozhodovat britský soud – Wrighta zažaloval doma v Norsku.

Dočkal se takového verdiktu, jaký potřeboval – že totiž má plné právo o Wrightovi říkat, že není pravý Satoši Nakamoto. Taková byla i podstata sporu, jehož nález má Hodlonautovi pomoct vyhrát, respektive ustát při ve Velké Británii. Když bude mít v ruce rozsudek, že je legitimní, aby na Wrighta útočil a rozporoval jeho tvrzení, bude mít o dost snazší pozici.

Jádrem sporu byl Granathův tweet z roku 2019, kde napsal, že Wright je podvodník. Kvůli tomu ho Australan zažaloval. Mimochodem totéž o něm řekli či napsali tvůrce sítě Ethereum Vitalik Buterin nebo zakladatel kryptoměnové burzy Binance Changpeng Zhao, takže Hodlonaut v tom opravdu není sám.

Nemám bitcoiny, protože se mi rozbil disk

Wright, údajný Nakamoto, u norského soudu ale nebyl moc přesvědčivý. Na dotaz, proč nemá přístup k milionu bitcoinu, které Nakamoto v počátcích shromáždil a které od jeho odmlčení se jen leží ladem, řekl, že si rozbil disk, na kterém měl přístupová data. I jeho vlastní poradci z agentury BDO připustili, že některé z dokumentů, s nimiž se snaží dokázat svůj podíl na vzniku bitcoinu, nejspíš vznikly až po stvoření největší kryptoměny.

Soudkyně Helen Engebrigtsen do svého rozsudku, který jednoznačně straní Hodlonautovi, mimo jiné podle serveru Coindesk uvedla: „Soud je toho názoru, že podvod v tomto případě znamená, že se někdo vydává za někoho jiného. Slovo falešný má stejný význam: nelegitimní, nepravý, něco jiného, než co tvrdí, že je. Podvodník musí být chápan stejně jako švindlíř.“

„Mám z toho radost,“ reagoval norský bitcoinový influencer Magnus Granath. A aby ne – to, že mu domácí soud dal za pravdu a dostal tak glejt, že je zcela legitimní označovat Wrighta za švindlíře, je pro něj velká vzpruha a pomoc do finální fáze soudního sporu ve Velké Británii.

Zároveň ale platí, že soud v Norsku neposuzoval, zda Wright je, či není Satoši Nakamoto – zabýval se jen otázkou, jestli je přijatelné ho označit za podvodníka. Jde o zdánlivě malý, ale z pohledu práva přece jen podstatný rozdíl.

Soudkyně to mimo jiné vysvětlila tím, že pokud Wright vstoupil se svým tvrzením, že je Nakamoto, do veřejného prostoru a nepřinesl dostatečné důkazy, které by jeho nároky jednoznačně potvrzovaly, musí být připravený na kritiku, spekulace, nedůvěru a útoky od těch, kteří jeho výrokům nevěří a jsou k nim skeptičtí.

Wrighta prohra v Norsku vyjde docela draho, musí totiž Granathovi uhradit soudní výlohy, které činí bezmála 400 tisíc dolarů, tedy zhruba deset milionů korun. Zda se bude chtít vyrovnat ve FIAT, čili standardní měně typu norských korun, nebo v bitcoinu, není známo.