Můj první bitcoin? Přes esemesku a natáhli mě, půlka stála 15 korun, říká zakladatel Trezoru Palatinus

Unikátní rozhovor se zakladatelem hardwarových kryptopeněženek Trezor Markem „Slush“ Palatinem a jeho nástupcem v čele firmy.

satoshi-boxed0Rozhovor

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Matěj Žák, produktový šéf Trezoru, a Marek Palatinus, spoluzakladatel SatoshiLabs

Trezor, český výrobce hardwarových kryptopeněženek, prochází výraznou obměnou. Loni firma v tržbách poprvé překročila miliardu korun, hledá lidi a čeká ji výměna na šéfovském postu: doyena bitcoinové scény Marka Palatina vystřídá jeho nástupce Matěj Žák. V ojedinělém rozhovoru pro CzechCrunch oba popisují, proč fandí bitcoinu a jiným kryptoměnám moc ne, proč čipy nejsou svobodné a jak to chtějí změnit a že Česku, už zase, ujíždí vlak.

Za poslední rok se cena bitcoinu propadla o 60 procent, oproti jeho listopadovým maximům je nyní hodnota dokonce na méně než třetině. Už několik týdnů se potácí kolem dvaceti tisíc dolarů. Marek „Slush“ Palatinus nad tím ale jen mávne rukou, maniodepresivní výkyvy trhu kryptoměn ho nechávají v klidu. Aby ne, v Česku nejspíš není nikdo další, kdo by měl s bitcoinem víc zkušeností než on – nadchnul se pro něj totiž v dobách, kdy bájný Satoshi Nakamoto ještě komunikoval a aktivně se zapojoval do internetových diskuzí.

To ale není důvod, proč osmatřicetiletý Palatinus získal v kryptokomunitě výsadní postavení. O něj se zasloužil projekty, u jejichž zrodu stál: stvořil první bitcoinový těžební pool na světě a vyrobil první hardwarovou kryptopeněženku. Zatímco pool – jakousi globální síť propojených počítačů, které společně řeší čím dál náročnější matematické výpočty, a tak získávají bitcoiny – od něj převzala společnost Braiins, peněženky Trezor zůstaly základem jeho byznysu dodnes.

A ne ledajakým. Firma, která je světovou dvojkou, za rok 2021 utržila přes miliardu korun, když meziročně vyrostla o 100 procent. Trezor je součástí skupiny SatoshiLabs, do níž patří ještě startupy Tropic Square, Vexl nebo Invity. Palatinus se svým obchodním partnerem Pavolem „Stick“ Rusnákem nikdy nevzali žádný externí kapitál, celých více než deset let všechno budovali sami a za své. Teď ale i oni připouštějí, že je čas se posunout dál, takže do Tropic Square pustili zahraničního investora, aby jim pomohl vyrábět novou generaci mikročipů, a Palatinus postupně přepouští řízení Trezoru svému nástupci Matěji Žákovi.

Marek Palatinus, kterého jsme na jaře zařadili do našeho výběru Kryptočechů, tedy dvacítky nejvlivnějších postav tuzemské kryptoscény, chce mít víc času na strategičtější projekty a také na technologický vývoj, což jsou disciplíny, které mu prý jdou víc než klasická manažerská práce. Matěj Žák, který do Trezoru přišel před třemi lety jako produktový manažer, ho nyní stínuje a od nového roku se přesune na pozici CEO Trezoru.

V obsáhlém rozhovoru pro CzechCrunch oba hovoří o tom, jak se firmě daří, jaké má plány do budoucna, proč chtějí být v Česku víc vidět i proč jsou skeptičtí vůči regulacím a bankovnímu sektoru. Marek Palatinus, který jinak interview médiím moc neposkytuje, popisuje i svou cestu do světa kryptoměn.

Marku, my nejsme pamětníci úplně dřevních dob bitcoinu, takže vlastně ani nevíme, jak vznikla vaše přezdívka Slush. V angličtině to znamená bláto… Pořád vám říkají Slushi? Nebo snad pane Palatine?
Marek Palatinus: Přezdívka vznikla hodně dávno, měl to být anonymní pseudonym, což nebylo v komunitě bitcoinu nic výjimečného. Původně šlo o čistě onlinové hnutí, všichni jsme byli zalezlí doma u počítačů. Když se časem chytly některé z projektů, které jsem dělal, a začal jsem se účastnit konferencí, musel jsem jít ven i se jménem. Mimochodem první velká bitcoinová konference byla v roce 2011 v Praze. Jinak na internetu a Twitteru mě znají jako Slushe, ale už to skomírá, tady jsem spíš Marek. Pan Palatinus snad moc ne.

Pokud jste do bitcoinu naskakoval s přezdívkou Slush, tak jste asi ještě neměl vizi, že to jednou bude projekt, v němž se protočí stovky miliard dolarů…
Marek Palatinus: To je právě hrozně vtipné. Když jsem v roce 2010 na diskuzním fóru Bitcointalk četl všechny ty úvahy, co bitcoin jednou bude, usmíval jsem se a říkal si, jak jsou to bláhové představy. Víte, já jsem několikrát dost dramaticky podcenil potenciál bitcoinu. Takže jsem vůbec nebyl ten, který od počátku věřil, že bitcoin jednou adoptuje nějaký stát a nebo že nahradí tradiční měny. Nic takového, žádný vizionář. Naplno jsem si to uvědomil v roce 2017, když jsem byl v prosinci v Německu. Na hotelu jsem přepínal kanály na televizi a na všech se mluvilo o bitcoinu, protože tehdy krypto strašně rostlo. A já se musel smát, přišlo mi to surreální, protože mě původně vůbec nenapadlo, že se něco takového může stát.

palatinus2

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Marek Palatinus, spoluzakladatel SatoshiLabs a Trezoru

Co vás k němu tedy přitáhlo? Vy jste ho tedy nevnímal jako filozoficko-ekonomický projekt?
Marek Palatinus: Mě zajímal z technického pohledu, byl to zajímavý open-source projekt. Až postupně jsem začal chápat, jaký potenciál má. Už jako relativně malého kluka mě bavily internetové platební systémy, například I Like Q, který byl v Česku kdysi docela populární. Právě to byl důvod, který mě k bitcoinu přivedl, bavilo mě téma placení přes internet. Musíte si také uvědomit, že dnes je krypto celkem standardní věc, je spousta nástrojů, programů a firem. Ale tehdy existovala jedna jediná peněženka, a to Bitcoin-QT, což je totálně weirdo věc, která se ani zdaleka nepodobá tomu, co je k dispozici dneska. Burza byla v roce 2010 jedna v Japonsku. To bylo v podstatě podzemní hnutí.

Jak jste si tedy koupil svůj první bitcoin?
Marek Palatinus: První bitcoiny jsem si kupoval přes esemesku, kterou jsem poslal do Německa. Natáhli mě a já je dostal čtyřikrát předražené.

Za kolik?
Marek Palatinus: Z dnešního pohledu to je směšné, půl bitcoinu vyšlo asi na 15 korun. Jenže na to nejde koukat současnýma očima, když víme, kam cena bitcoinu vystoupala. Tehdy to tak zřejmé nebylo a já si říkal, že jsem někomu určitě strašně naletěl.

Vy jste museli pro naprostou většinu lidí působit jako pošuci.
Marek Palatinus: Je to tak. Ale mě to bavilo, bylo to niche, zajímala se o to strašně malá a specifická komunita. A také to úzce korespondovalo s tím, že jsem skončil školu, začal pracovat v korporátu, kde mě to moc nebavilo, a hledal si něco, co mě bude naplňovat. Přispíval jsem do různých open-source komunit, koukal jsem, kde bych co našel.

První bitcoiny jsem si kupoval přes esemesku, kterou jsem poslal do Německa. Natáhli mě a já je dostal čtyřikrát předražené.

Komunita kolem bitcoinu byla opravdu miniaturní.
Marek Palatinus: Jediná komunita, která tehdy byla a kde šlo najít lidi, co tomu rozuměli, bylo diskuzní fórum Bitcointalk.org. Funguje dodnes, ale už dlouho jsem tam nebyl. Měsíce jsem ho pozoroval, necítil jsem se dost fundovaný, abych se zapojil, protože tam probíhaly hodně odborné diskuze. A když jsem se zaregistroval, abych mohl napsat nějaký dotaz, měl jsem ID s číslem kolem dvou tisíc. Takže tehdy to byly opravdu maximálně jednotky tisíc lidí, kteří se kolem bitcoinu točili. Na celém světě samozřejmě.

A na Bitcointalku jste se dokonce propojil s bájným Satoshim Nakamoto, že?
Marek Palatinus: Já byl naprosté ucho. Pořádně jsem ani nevěděl, jak to funguje. Dneska je k dispozici spousta zdrojů, videa, studie, podcasty, rozbory, návody, česky i anglicky. Tehdy byl zdrojový kód, který ani nebyl okomentovaný, co má vlastně dělat. A pak diskuze na dvou fórech. Trvalo mi rok poctivého studia, než jsem nabyl dojmu, že aspoň tuším, o čem se ti lidé baví. A Satoshi byl na Bitcointalku, kde normálně přispíval, a já jsem se pak osmělil a napsal jsem příspěvek do nějakého vlákna, kterého se účastnil. Budu to muset najít, už si přesně nepamatuju, o co šlo. Hodně lidí se mi na to ptá, zní to fantasticky, jenže jsem si jistý, že to byla nějaká prkotina.

Co vy, Matěji, tušil jste před deseti lety, co to je bitcoin?
Matěj Žák: Moc ne. Možná jsem něco o bitcoinu zaslechl na iCollege, kterou jsem tehdy navštěvoval, ale vůbec mě to netrklo.

zak2

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Matěj Žák, produktový šéf Trezoru

A jak šla tedy vaše cesta ke kryptu?
Matěj Žák: Moje cesta ke kryptu byla mnohem obyčejnější. Před třemi a půl roky jsem přišel do Trezoru na inzerát jako juniorní produkťák. Původně jsem měl sen, že založím startup, uspěji a ovládnu svět, ale docela dost jsem pohořel, takže jsem skončil v agentuře, nudil se a hledal jinou práci. Přes kamarády jsem narazil na Marka a Sticka (přezdívka druhého spoluzakladatele SatoshiLabs Pavola Rusnáka – pozn. red.). Můj první úkol byl refresh UX systému pro Trezor, kluci mi to prodávali tak, že musíme přinést bitcoin masám. Ale zároveň při zachování bezpečnosti a soukromí.

Marek Palatinus: Tady je třeba doplnit, že já i Stick jsme přišli z komunity nerdů. Když naše firma začala hodně růst, pochopili jsme, že máme určité limity, narazili jsme na náš mentální strop. Bylo potřeba z toho udělat opravdu byznys, dát tomu řád, umět to škálovat… A to nebylo nic pro nás. Matěj přinesl něco, co jsme my neuměli. Byl prvním produkťákem u nás, dnes to oddělení ale má už přes 30 lidí. A z nás sejmul organizační a manažerské břímě.

Jste známí jako velcí podporovatelé bitcoinu, jste tedy bitcoinová firma? Zjišťujete si to třeba u pohovorů? Že by s trochou nadsázky třeba příznivci etherea měli smůlu?
Matěj Žák: Záleží na situaci. Jsou pozice, kde je určitá oddanost bitcoinu žádoucí, nebo dokonce nutná. Typově komunitní manažeři. Zároveň ale lidi na supportu musí být otevření i jiným technologiím, protože komunikují s širokou uživatelskou základnou. Určitě tedy nejsme bitcoin nazi, minimálně ne v HR.

Marek Palatinus: V Trezoru je kolem 120 lidí, další hledáme. Na trhu ani není dost bitcoinových expertů. Takže hledáme spíš lidi, kteří mají potenciál a schopnosti do problematiky proniknout. Ale je pravda, že pokud je někdo zapřisáhlý fanoušek DeFi, asi si s námi moc nesedne, bitcoin u nás hraje prim. Tam je naše srdíčko, jakkoliv se snažíme vnímat, co si žádají zákazníci. A ti chtějí i jiné kryptoměny. Na druhou stranu nejančíme, jsme opatrní a třeba vlna NFT nás úplně minula, za což jsem rád. Tyhle vlny vás jenom připraví o pozornost, jenže naše mise bezpečnosti a maximální použitelnosti je tak komplexní, že nic jako ztrátu fokusu si nemůžeme dovolit.

ethereum

Přečtěte si takéEthereum vstoupilo do nové éry. Kryptoměna změnila svůj systém, sníží spotřebu energie o 99,95 %

Prostě si z lidí bitcoinery vychováte, nebo odejdou.
Marek Palatinus: Mentálně jsme bitcoin first, tak to je. Jak to u nás funguje, asi nejlépe popíše jeden příběh. Měli jsme asistentku, která nastoupila před pár lety, aby tu vařila kafe, pomáhala tisknout papíry, otvírala dveře. U pohovoru jsme se jí ptali na bitcoin a ona říkala, že jsou jí kryptoměny úplně šumák, že jde přece dělat sekretářku. Po nějaké době odešla na mateřskou a když se dnes dívám na její Facebook, tak je to samý bitcoin. Neustále komentuje, co se děje s bitcoinem, jestli jde nahoru nebo dolů, kdy ho lidí mají kupovat a kdy ne. To je přece strašně super.

Marku, vy jste úplně původně svou kariéru začínal v České spořitelně. Jakou zkušenost jste si z bankovního světa přenesl do toho kryptoměnového?
Marek Palatinus: Byla to dobrá zkušenost, uvědomil jsem si, co nechci dělat. Působil jsem na relativně zodpovědné pozici, ale ani po dvou a půl letech jsem nedokázal nic popostrčit kupředu. Všechno strašně trvalo, pokud člověk nevěděl, za které nitky má zatahat. To není nic pro mě, potřebuju mít rychlou zpětnou vazbu. A bitcoin mi to umožnil, protože jsem během dvou týdnů napsal kód, dal ho na Bitcointalk a lidé ho hned začali používat.

Takže vás k bitcoinu přivedla spíš nuda a pocit nenaplněnosti, než že byste chtěl měnit finanční svět.
Marek Palatinus: Bylo to víceúrovňové. Ve Spořce jsem působil v týmu IT architektury, což je obecně něco, co mě baví a zajímá. A viděl jsem, jak se to nemá dělat, poučil jsem se, proč nemá cenu mít mnoho systémů, které spolu nekomunikují. I kvůli tomu kolegy neustále otravuju, že všechno, co děláme, musíme držet lean, aby se to nerozrostlo do rozměrů, které nebudeme sto pořádně ovládat. Zároveň jsem tam viděl do bankovních systémů, které byly totálně zkostnatělé.

satoshilabs1

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Marek Palatinus, spoluzakladatel SatoshiLabs, a Matěj Žák, produktový šéf Trezoru

Jak vlastně vznikl nápad na Slush Pool, první pool na těžbu bitcoinu?
Marek Palatinus: Skvěle zafungovalo něco, co se mi obecně v byznysu osvědčilo už víckrát: když řešíte problém, který trápí vás osobně, hledá se řešení mnohem snáz a většinou to pak má smysl i pro jiné lidi. Je to mnohem efektivnější cesta, než se snažit najít řešení na problém, který trápí někoho jiného. Zkoušel jsem těžit bitcoiny a šlo to stále hůř a hůř. Proto jsem přemýšlel, jak zůstat ve hře déle a napadla mě idea na sdílený pool. Vlastní potřeba byla klíč. Navíc to souvisí i s tím, že po roce 2010, kdy jsem do bitcoinu nastoupil, to bylo pole neorané. Chtěl jste dělat kryptoburzu? Tak jste dělal kryptoburzu. Chtěl jste dělat těžební pool? Dělal jste pool. Dnes už to takhle nefunguje, tehdy nebyla moc konkurence, ale zároveň ani nebylo řečeno, jak co má vypadat a fungovat. Nešlo nic kopírovat ani opsat.

Udělat si burzu vás nelákalo?
Marek Palatinus: Úvahy byly různé, něco jsme zvažovali, jenže už kolem roku 2013 bylo zřejmé, že na cokoli, co se bude týkat správy a nakládání s virtuálními aktivity, bude dříve nebo později doléhat nějaká forma regulace. A to je bažina, do které zabřednete nejdřív po kotníky, pak po kolena a nakonec jste v ní po uši. To je něco, čemu se snažíme dlouhodobě vyhnout, ačkoliv pod SatoshiLabs je aktuálně třeba firma Invity, která s regulovanou činností koketuje. Obecně se ale snažíme stavět projekty, u kterých není potřeba splňovat regulace. Chci usínat v klidu a ne s pocitem, že mám klíče od účtů cizích lidí s miliardami dolarů.

Co se Trezoru týče, kdy jste pochopil, že to může být dobrý byznys?
Marek Palatinus: Ve chvíli, kdy o to začal být zájem, což bylo celkem rychle. Když jsme přišli za výrobcem, řekl nám, že nemá cenu, abychom uvažovali o něčem, čeho nevyrobíme a neprodáme aspoň třicet tisíc kusů. A že v první várce musíme objednat aspoň dva tisíce kusů, jinak se s námi nebude bavit. To nám dost zamotalo hlavy, počítali jsme, že bude stačit jen pár set kusů. Ale risknuli jsme to a šli do toho. Byl to velmi moudrý člověk. Hardwarová peněženka bylo nóvum, nic takového neexistovalo a my nevěděli, zda to bude chtít někdo další kromě pár uživatelů z Bitcointalku. Jenže se ukázalo, že to je celkem trefa.

Skvěle zafungovalo něco, co se mi obecně v byznysu osvědčilo už víckrát: když řešíte problém, který trápí vás osobně, hledá se řešení mnohem snáz.

Současně ale platí, že mnoho lidí ani neví, že jste česká firma.
Matěj Žák: Hodně úspěšná česká firma. Poslední rok jsme vyrostli o 100 procent, vůbec celé SatoshiLabs dost zásadně vyskočilo nahoru. Drtivá většina našich zaměstnanců jsou Češi, případně Slováci. Vyrábíme také z velké části v Česku.

Marek Palatinus: Je to tak. My jsme celkem dlouho byli relativně uzavřená firma, bylo nás pár, já ani Stick jsme neměli potřebu výrazně růst, HR a marketingu jsme nepřikládali velký důraz. Firma organicky rostla i bez toho. Velký skok nastal až v posledních dvou nebo třech letech a souvisí to právě s lidmi, jako je Matěj. Tehdy jsme si uvědomili, že nás v Česku nikdo moc nezná.

Česko je pro vás pořád základ? Myšleno organizačně, nikoliv obchodně…
Matěj Žák: Neplánujeme mít v cizině velké pobočky a týmy. Spíš jdeme cestou remote režimu, teď třeba nabíráme na klíčovou pozici člověka ze zahraničí, který bude fungovat vzdáleně a do Prahy jezdit jen občas. To je mimochodem zajímavý obrat. Historicky nám práce na dálku moc nefungovala, ale covid to úplně otočil. Proto jsme dnes už otevření nabírání lidí na dálku, přímo kanceláře ale v cizině neplánujeme otevírat, chceme zůstat fyzicky v Česku.

Spousta známých kryptofirem ale sídlí v Singapuru, na Maltě…
Marek Palatinus: To souvisí s tím, co jsem říkal předtím – až na výjimky se vyhýbáme byznysu, kde jsou regulace, proto nemáme potřebu mít sídlo někde jinde. Důvod, proč tam různé kryptoburzy jsou, je právě tento. Jinak SatoshiLabs je holding a pod ním jsou jednotlivé firmy Trezor, Tropic Square, Invity a teď spouštíme Vexl. Idea, že SatoshiLabs bude taková firemní umbrella, byla od začátku. V podstatě kamkoliv jsme se koukli, tam jsme viděli nějakou příležitost. Stalo se ale to, že Trezor rostl a postupně si vyžádal všechnu naši kapacitu, takže na rozvoj jiných projektů nebyl čas. Spoustu let bylo SatoshiLabs jen Trezor. Až kolem roku 2019, kdy vzniklo Invity, jsme konečně začali stavět další kostičky. A také jsme brandově začali oddělovat Trezor a SatoshiLabs.

zak1

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Matěj Žák, produktový šéf Trezoru

Trezor je ovšem asi dominantní částí, ne?
Matěj Žák: Je to dominantní prvek, ale i ostatní byznysy jsou velmi slušně rostoucí.

A jak velcí tedy jste?
Matěj Žák: Trezor má co do počtu lidí 120 kolegů, Tropic Square dvacet a Invity také dvacet. Celkově máme tedy kolem 160 lidí. A obratově jsme s Trezorem v roce 2021 překročili miliardu korun. Je třeba říct, že vývoj našich prodejů dost jasně koreluje s cenou bitcoinu.

Takže letos propad?
Matěj Žák: Ano, ale platí, že jak obecně krypto roste, tak i ty propady se pokaždé ustálí výš. I letos proto skončíme na pěkných číslech a budeme určitě v zisku.

Ziskovost a udržitelnost pro vás asi byla vždy důležitá, ne?
Marek Palatinus: Ano. Jsme a byli jsme v zisku. Souvisí to s tím, že jsme nikdy nevzali externí peníze, nemáme žádného investora, takže jsme si na všechno museli vydělat. Jsme konzervativní. Úplně první várka trezorů byla vyrobená za peníze z předobjednávek. Ani pak jsme nemohli deset let pálit cizí peníze. Jsme takový rodinný byznys, necílíme na exit na burze, děláme produkt, který je primárně pro nás, jedeme na vlně zdravého růstu a ekonomické udržitelnosti. Díky tomu už nás nepřekvapují manické a depresivní fáze, které trh krypta potkávají. My s nimi dokonce počítáme a máme je zapracované v našem byznysovém plánu.

Jak to myslíte?
Marek Palatinus: Když nastane moment, že zvednete záchodové prkénko a vyskočí na vás bitcoin, nedá se v tom moc pracovat. Byly chvíle, kdy jsme všichni museli jít do skladu a balit trezory a posílat je. Najednou poptávka narostla třicetinásobně a logistika ani my jsme na to nebyli připravení. To ustojí málokdo. Ztrácíte pozornost.

Matěj Žák: Jde o to, že když řádově přibudou zákazníci, je to najednou nápor na péči o klienty, na marketing, na komunikaci s dodavateli, na logistiku. Na to je třeba být připravený. A umět si říct, co je priorita a co už ne.

crypto_1

Přečtěte si takéKryptoměnové mosty přináší revoluci, propojí bitcoin s ethereem. Jenže jsou mladé a riskantní

Zmínili jste, že jste vlastně konzervativní firma. Jak jde konzervativnost dohromady s kryptoměnami?
Marek Palatinus: Určitá konzervativnost je v genech bitcoinu. Pro spoustu lidí sice symbolizuje nové technologie, zároveň se na něj dá ale koukat přesně opačně. Jeho protokol svým způsobem osifikuje. Zatímco u etherea, když se objeví nějaký nový nápad či projekt, tak se většinou strhne vášnivá debata, jak ho implementovat, u bitcoinu je to přesně naopak – řeší se, jak a proč ho neimplementovat. Podle mě to je dobře. Bitcoin, pokud má být alternativou k tradičním penězům, musí být předvídatelný, stabilní. Nechcete, aby se vám měnil pod rukama. A konzervativní jsme i kvůli odpovědnosti vůči našim klientům, kteří v trezorech mají uložených docela dost peněz. Tím se dá vysvětlit, proč jsme nenaskočili na NFT, i když se nás na to lidé ptali. Nedáme na displeje možnost zobrazit obrázky kočiček nebo znuděných opic. Asi by se to lépe prodávalo, ale naší primární misí je bezpečnost majetku našich klientů a tu nesmíme nijak ohrozit.

Takže NFT si do trezoru nikdy neuložím?
Matěj Žák: Neříkáme, že to nebude, ale teď to určitě není priorita. Dejme tomu čas, pokud se NFT osvědčí, zůstanou tu a zároveň si budeme jistí, že jejich implementací nijak neohrozíme bezpečnost, možná se v trezorech objeví. Musí nám to dávat smysl produktově, ne marketingově. Navíc je to i nákladově poměrně náročné, implementovat něco takové není zrovna levné.

Marku, když jste zmiňoval, že jste nikdy nepřijali investici do SatoshiLabs, tak u Tropic Square jste na to šli ale jinak a do firmy přišel externí investor.
Marek Palatinus: SatoshiLabs budujeme s nějakou vizí a každá z firem, které ve skupině jsou, má svou roli. Tropic Square vyvíjí čip, který sice primárně vznikl z naší potřeby na trezorech, ale jeho potenciál a možnosti užití jsou podstatně větší. Idea byla taková, že pokud chceme mít trezor dlouhodobě pod kontrolou, musíme ovládat i jeho čip. Kamkoli jsme ale přišli a řekli výrobcům, že máme takové a takové požadavky, vysmáli se nám.

V jakém smyslu?
Marek Palatinus: Výroba čipů je svázaná různými patenty, smlouvami, duševním vlastnictvím. Nikdo vám zdrojové kódy neukáže, nenechá vás opravdu důsledně a nezávisle vyzkoušet, jestli čip dělá opravdu to, co dělat má. Zatímco v softwaru už je open-source, který toto umožňuje, běžný, hardwarový průmysl je třicet let pozadu. To jsme se rozhodli změnit. Ruku v ruce s tím šlo, že když jsme přišli za výrobci a řekli jim, že si navrhneme vlastní čip, vysmáli se nám podruhé. Jejich chyba, jsem přesvědčený, že děláme něco, co je nevyhnutelné. Nesvobodný křemík je a bude velké téma, mimo jiné právě kvůli bezpečnosti. A tím se dostávám i k tomu, proč jsme přizvali do Tropic Square investora – je to projekt, který je opravdu velký, přesahuje Trezor. Ambice je dělat čipy nejen pro Trezor. A vyrábět čipy je už hodně složitá a kapitálově nákladná disciplína.

palatinus

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Marek Palatinus, spoluzakladatel SatoshiLabs a Trezoru

Kde jste nakonec našli výrobce těchto čipů?
Marek Palatinus: Našli jsme výrobce na Tchaj-wanu. Obecně se snažíme hledat dodavatele, za kterými můžeme dojet a pobavit se s nimi. Je to třeba i jeden z důvodů, proč Trezor vyrábíme v Česku. Výroba čipů je však velmi specifická disciplína. Přestože Tchaj-wan je vzdálený, vyhověli všem našim potřebám a požadavkům. Čip, který navrhujeme v Tropic Square, není úplně celý open-source, mnoho komponent nakupujeme, ale vše propojujeme vlastní digitální logikou, kudy putují uživatelská data, a ta je otevřená. Ve chvíli, kdy čip navrhnete, je to především o splnění technologických požadavků a velikosti zakázky.

Jaké máte další plány pro rozvoj Trezoru?
Matěj Žák: Trezor primárně prodává hardware, z něj plyne 99 procent příjmů. Připravujeme opět několik nových modelů. Novou podobu získá základní model One, který je stejný už deset let. Dostane také stejný čip jako model T, abychom sjednotili náš technologický stack, a také USB-C. Pořád to je vstupní produkt, který má být co nejlevnější a schopný konkurovat našemu největšímu konkurentovi Ledgeru. Připravujeme také úplně nový model, který bude mít bezdrátovou konektivitu přes Bluetooth pro spojení s telefonem. V rámci softwarových nástrojů připravujeme funkci, která anonymizuje posílání kryptoměn, aby někdo nedokázal analýzou blockchainu rozklíčovat, kdo vlastní jaké účty.

Marek Palatinus: Vývoj Trezoru souvisí také s tím, že byl historicky zaměřen zejména na bezpečnost, ale díky dalším zdrojům a kapacitám se začínáme stále více zaměřovat i na soukromí. Přidali jsme například podporu anonymizační sítě Tor. Celý Trezor je postavený na tom, že SatoshiLabs jako provozovatel není k ničemu potřeba. Nevidíme na vaše bitcoiny, s kým děláte transakce, ani nemusíte používat naše servery. A když to zítra zabalíme, nic nepoznáte. To je náš cíl, který se jednoduše řekne, ale technicky je to obrovská výzva, abychom dokázali zajistit maximální soukromí a zároveň udržet uživatelskou přívětivost.

Tropic Square vyvíjí čip, který sice primárně vznikl z naší potřeby na trezorech, ale jeho potenciál a možnosti užití jsou podstatně větší.

Byl váš loňský rok v Trezoru historicky nejlepší, co se týče tržeb?
Matěj Žák: Každá vlna je výrazně lepší než ta předchozí. I když je trh dole, je vždy výš než minule. Touto optikou se díváme i na nastavování našich cílů. Neporovnáváme absolutní čísla, ale to, zda jsme poskočili úměrně vůči vývoji trhu. Nemáme ve výsledcích lineární nebo exponenciální křivku, skáče to nahoru dolů. Vždy se díváme, kde je ten schod, a podle něj finančně plánujeme, aby byl náš byznys udržitelný.

Vy sice investory nechcete, ale on by ten váš byznys vzhledem k těmto výkyvům asi byl z pohledu venture kapitálu i hůře zafinancovatelný, ne?
Matěj Žák: Těžko říct. Naše konzervativnost tkví ale i v tom, že právě externí kapitál nechceme. Nechceme jít cestou některých jiných zafinancovaných projektů, které najednou naberou 300 lidí, za rok jich 150 vyhodí a za další rok je zase znovu přijmou. V tomto ohledu se snažíme růst lineárně.

Klepou vám investoři pořád na dveře?
Marek Palatinus: Oni už vědí, že nechceme.

Zmiňoval jste, že s výkyvy trhu počítáte ve svých plánech, na kdy máte nakreslený další růst, kdy očekáváte návrat býčího trhu?
Marek Palatinus: Historicky růst vždy souvisel s takzvaným halvingem bitcoinu (moment, kdy se odměna za těžbu bitcoinu sníží na polovinu – pozn. red.). Výkon v minulosti sice automaticky neznamená výkon v budoucnosti, ale určitě vzorec vidět je. Plánujeme tedy podle halvingu bitcoinu, který je v plánu na začátku roku 2024. Uvědomujeme si, že se dostáváme do ekonomicky bezprecedentní situace, čtu určitá rizika a změny, ale zároveň není vůbec jisté, jestli nás krize zasáhne pozitivně, nebo negativně.

Já sice pořád říkám, že jsme konzervativní, ale realita je taková, že je to celé jedna velká kovbojka a divoký západ. Na jedné straně je přirozená volatilita bitcoinu a do toho přichází pošramocené dodavatelské řetězce, problémy s výrobou, nedostatek čipů, kondenzátorů. Na věci, které dříve byly na zavolání k dispozici do týdne, se dnes čeká bohužel roky. Dynamika je šílená a konzervativní myšlení je podle mě jediný způsob, jak se z toho nezbláznit.

tropicsquare2

Foto: Tropic Square

Jan Pleskač a Evžen Englberth, zakladatelé Tropic Square

Minimálně pádů bitcoinu už jste ostatně přečkali několik…
Marek Palatinus: Konzervativní přístup je obecně strategie, která se mi historicky vyplatila. Například Slush Pool byl první, ale zároveň je dnes už jediný projekt tohoto typu, který stále funguje. Ostatní už dávno zkrachovaly, někdo je hacknul nebo jim to matematicky nevyšlo. To stejné platí u Trezoru. Přišli jsme na trh jako první, stále se na něm držíme a byznys funguje velmi dobře. Za tu dobu vzniklo a zároveň zaniklo mnoho jiných značek, které si byznysová rizika nedokázaly spočítat.

Jak vnímáte v Česku debaty nejen o bitcoinu, ale o kryptu obecně? A také otevřenost ekonomiky či podporu těchto nových fenoménů?
Marek Palatinus: Má to několik úrovní. Pokud se bavíme o podpoře ze strany státu, tak podnikatelské prostředí u nás nejenže neexistuje, ale podpora podnikání je zcela záporná. Proto se zařizujeme tak, abychom od státu nemuseli nic potřebovat, a zároveň aby ani stát na nás nemohl šlapat. Myslím, že si obrovským způsobem necháváme ujet vlak. Chytří lidé tu jsou, ale vstupní bariéry do odvětví jsou tak zásadní, že to lidé často buď vůbec nezkusí, nebo jdou do zahraničí.

Teď se k tomu řeší celoevropská regulace kryptoměn.
Marek Palatinus: Budeme do posledního dechu bojovat, aby se nás netýkala a nemuseli jsme nikam nic reportovat nebo sbírat o našich klientech informace. Přijde mi to bizarní. Je to stejné, jako kdyby se registrovaly mobilní telefony a šmírovalo se, kdo si s kým píše. Hardwarová peněženka je nástroj, a pokud ji jakýmkoliv způsobem zregulujeme, bude to na úrovni regulace střelných zbraní. Nikde jinde po vás stát něco takového nechce.

Fanouškem regulace zjevně nejste…
Marek Palatinus: Myslíme si, že regulace jdou přímo proti zájmům zákazníka. Neskočím na argumenty, že jde hlavně o ochranu spotřebitele nebo opatření proti praní špinavých peněz či boj proti terorismu. To všechno se děje primárně v dolarech nebo eurech. Vytváří se narativ, že krypto podporuje terorismus, ale ukažte mi kde. Je to jen způsob, jak utáhnout regulaci a dostat vše pod kontrolu. Ostatně naší odpovědí je projekt Vexl, díky kterému můžete nakupovat a prodávat bitcoiny a my o tom vůbec nemusíme nic vědět. To jde proti všem regulacím, ověřování a centralizovaným burzám, na které si může stát logicky dupnout, protože to jsou registrované byznysy.

crypto-com-arena

Přečtěte si takéBurza Crypto.com utratila miliardy, aby svým jménem pokryla sportovní nebe. Teď úpí a propouští

V tomto směru nás zaujalo, jak jste nedávno říkal, že jakmile vám na účtech přistála investice pro Tropic Square ve výši čtyř milionů eur, okamžitě vám ji v bance zmrazili.
Marek Palatinus: Vždy, když někdo říká, že je bitcoin složitý a že má rád klasický bankovní systém, kde má úředníka na drátě, tak si klepu na čelo, protože to je přesně obráceně. Kdo mi víc háže klacky pod nohy než úředník v bance, který postupuje podle nějakých procesů, které nastavili jeho nadřízení nebo úředníci v Bruselu, kteří o tom světě nic netuší? To, že lidé považují bankovnictví za něco s dobrou zákaznickou zkušeností, je jen zvyk. Všichni jsme v tom prostředí vyrůstali, neznáme nic jiného a bojíme se nových věcí.

Banky a karetní společnosti nalily miliardy do marketingu, abychom považovali za normální vyplňovat při placení na internetu jméno, číslo, platnost karty a CVV kód. Lidé to berou jako přirozenou věc, ale z technického pohledu je to bizarní, nepřátelské a nezabezpečené. Bitcoin je doopravdy mnohem jednodušší na používání, jen lidé musí vyjet ze zajetých kolejí.

Pokud má člověk standardní příjem ze zaměstnání, chodí mu každý měsíc výplata na účet, přičemž polovinu pošle na hypotéku a polovinu utratí za spotřebu, tak nemá jako standardní klient banky problém. Jenže ve chvíli, kdy začnete obchodovat přeshraničně nebo začnete mít atypické věci, kdy se vám mění v čase období, kdy peníze přijímáte a kdy naopak odesíláte, tak v bance najednou blikají všechny kontrolky. Z banky mi pak volají, jestli bych jim nemohl k nějaké transakci dodat doklad. Z toho rostu. Co do toho bance je? Mám tu deset let registrovaný byznys, děláme pořád to stejné, jsou to jasné fakturace, jasné toky, ale pořád je s tím nějaký problém.

black-logo-on-transparent-vertical

SatoshiLabs na CC

SatoshiLabs jsou v kryptosvětě pojem. Začínali jako malá skupina kryptografických nadšenců. Stále působí z Čech, ale jejich vliv je vidět po celém světě. Dnes pod SatoshiLabs Group spadají čtyři společnosti - Trezor, Invity, Tropic Square a Vexl. Každá ze čtyř společností se zaměřuje na jiné projekty, ale jejich společným cílem je vytvoření nezávislé budoucnosti pro všechny.

Rubriku Krypto podporujíbitmex

black-logo-on-transparent-vertical

SatoshiLabs na CC

SatoshiLabs jsou v kryptosvětě pojem. Začínali jako malá skupina kryptografických nadšenců. Stále působí z Čech, ale jejich vliv je vidět po celém světě. Dnes pod SatoshiLabs Group spadají čtyři společnosti - Trezor, Invity, Tropic Square a Vexl. Každá ze čtyř společností se zaměřuje na jiné projekty, ale jejich společným cílem je vytvoření nezávislé budoucnosti pro všechny.