Autoři Vltavské filharmonie navrhli hotelový pokoj ve tvaru koule. Zvenčí ho pokrývají ptačí budky

Za bezmála třicet tisíc korun se můžete ubytovat v Laponsku a přespat v nadzemní kouli s pláštěm z ptačích budek.

Eliška NováEliška Nová

treeh-big-boxed

Foto: BIG

Treehotel bude mít další pokoj od studia BIG

0Zobrazit komentáře

Přijeďte a zůstaňte na stromech, láká své zákazníky koncept Treehotel na severu Švédska. A ani trochu nelže. Hotelové pokoje se tu opravdu nachází ve větvích. Každý vypadá jinak a za každým stojí renomovaní architekti. Zatím poslední, osmý pokoj bude dílem dánského architektonického studia BIG.

Tvůrci, kteří za pár let doplní Prahu budovou Vltavské filharmonie, navrhli pokoj ve tvaru obří koule. I ta je tvořená velmi netradičně. Plášť je totiž z ptačích budek, kterých bude dohromady 350. Vnitřek, tedy samotný pokoj, je pak ve tvaru krychle.

Architekti si na pomoc s návrhem přizvali ornitologa Ulfa Ohmana. Konečný výsledek má zajistit, aby osmý pokoj poskytoval zvenčí útočiště pro místní ptáky. Otevřít by měl už během letošního června.

Projekty nazvali v BIG Biosféra. „Severní Švédsko je známé pro svoji přírodní krásu, rozpínavé lesy a osobitou biosféru. Návrhem hotelového pokoje s fasádou z ptačích budek chceme zvýšit ubývající populaci ptáků ve švédských lesích,“ popisují architekti.

treeh-big9

Foto: BIG

Stěny pokoje tvoří sklo

Pokoj má mít 34 metrů čtverečních a dvě podlaží. V dolním je obývací místnost, v horním je prostor pro spaní. Součástí je také sprcha a sauna. Vejdou se sem dva lidi. Interiér je inspirovaný přírodními materiály. Je jednoduchý a jak uvádějí architekti, také pragmatický.

Dostat se dovnitř bude možné skrze visutý most vedoucí od země až ke koruně stromu. Součástí pokoje je také střešní terasa, ze které bude rozhled na les. Cena za pronájem místa pro dvě osoby začíná na dvanácti tisících švédských korunách, což je bezmála 28,5 tisíce korun.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zážitkem má být právě ubytování v samém centru přírody mezi hnízdícími ptáky. Ty bude možné pozorovat díky tomu, že stěny pokoje budou tvořené sklem. Různá velikost ptačích budek pak bude vpouštět do místnosti světlo.

„Strávil jsem pár dní a nocí v jednom z pokojů Treehotelu ještě před pandemií a odjížděl jsem s pocitem, že jsem ze všeho toho splynutí s přírodou omládl. Nemohl jsme přestat přemýšlet nad tím, zda existuje cesta, jak tento zážitek posunout ještě dál a téměř okamžitě přišel nápad, aby místo nesloužilo jen lidským návštěvníkům, ale i domácím ptákům a populaci netopýrů,“ uvedl zakladatel studia BIG, architekt Bjarke Ingels.

treeh-big6

Foto: BIG

V létě čeká na návštěvníky denní světlo po celou noc

Treehotel umístil své pokoje do Švédského Laponska a mimo jiné láká i na pozorování polární záře. Kdo se tu ubytuje od září do března, tento úkaz ho nemine. V létě je možné těšit se na jiný netradiční zážitek – denní světlo po celou noc. Pokoje jsou umístěné od čtyř do deseti metrů nad zemí a do některých vedou dokonce i eskalátory.

V Treehotelu je kromě Biosféry pokoj Microcube, což je zavěšená krychle o délce hrany čtyři metry od architektů Tham & Videgard. Bird’s nest, tedy Ptačí hnízdo, od švédského ateliéru Inredningsgruppen zase připomíná obrovský strom. Stejní architekti rovněž navrhli UFO, létající talíř v korunách, ke kterému vede žebřík.

treeh-big8

Foto: BIG

Kromě ptáků budou obyvateli i netopýři

Lanovka, Cabin, je kvádr zavěšený ve větvích od architektonického dua Cyrén & Cyrén. Dalším je takzvaný Sedmý pokoj, který byl v pořadí skutečně sedmý, a stojí za ním norské studio Snøhetta. Bydlet je možné i v pokoji Dragonfly, tedy ve Vážce, která je až pro čtyři lidi. Navrhli ji Rintala Eggertsson Architects. Další je The Blue Cone, tedy Mordý kužel, který je ve skutečnosti červený a vytvořili ho architekti ze studia Sandellsandberg.

A jako poslední tu je Guesthouse, tedy Dům pro hosty, který navozuje atmosféru domácího prostředí mezi třicátými a padesátými léty. Guesthouse má šest pokojů s kapacitou dvanáct postelí a je tak největší. Jako jediný se přitom obešel bez architektonické záštity.

treehotel-min

Foto: BIG

Treehotel má osm pokojů a Dům pro hosty

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

V Dejvicích se chystají velké věci. Promění a dostaví se náměstí, zpříjemní se studentský kampus

Architekt Engel se při proměně Dejvic před sto lety inspiroval v Paříži. Jeho vize skončila nenaplněná, teď by se jí místo mělo přiblížit.

Eliška NováEliška Nová

Vítězné náměstí

Foto: Pavel Hnilička Architects and Planners

Vítězné náměstí v Praze 6 dostane nový háv

0Zobrazit komentáře

Na Vítězném náměstí v Praze se chystají velké změny. V plánu je proměna celého prostoru. Dostavět by se měla i poslední část domů, které zde dosud chybí. Do díla se pouští společně město a soukromý sektor. A k tomu se chystá i nová podoba veřejného prostoru, kde se hojně pohybují studenti.

Ale popořádku. Nejnovější zprávou je ta o dostavění jednoho z hlavních náměstí v Praze 6. Konkrétně mezi ulicemi Evropská, Šolínova a Jugoslávských partyzánů. Na budovy, které by měly náměstí doplnit, bude vypsaná mezinárodní architektonická soutěž. Tu uspořádá společnost Fourth Quadrant, za kterou stojí vlastníci pozemků v místě. Jsou to známé developerské společnosti Penta Real Estate, Sekyra Group a Kaprain Group. Dalším majitelem je Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT).

Soutěž přitom soukromý sektor chystá společně s městem, městskou částí a Institutem plánování a rozvoje (IPR). „Po loňské soutěži na novou podobu Florence a soutěžního dialogu na okolí Hlavního nádraží jde o další příklad partnerské spolupráce města s dalšími investory. Potvrzuje se, že vzájemná spolupráce města, státu a soukromých investorů je pro rozvoj Prahy nepostradatelná,“ uvedl pro CzechCrunch mluvčí IPR Marek Vácha.

Vítěz soutěže by měl být známý příští rok v květnu. V místě se počítá s kancelářemi, byty i novou budovou pro VŠCHT. Pozemky původně vlastnila právě univerzita. Developerům je prodala s tím, že za peníze postaví nové prostory se zázemím pro studenty včetně laboratoří. Termín dokončení developeři odhadují na rok 2028.

Vítězné náměstí

Foto: MHMP

Stavět se začnou domy, které v části náměstí chybí, aby dotvořily kruh

Dostavbou domů v části prostoru, kde evidentně chybí, dojde k naplnění původního plánu, který měl pro Vítězné náměstí architekt Antonín Engel. A to po více než sto letech. Engel začal pracovat na urbanistické koncepci rozrůstajících se Dejvic v roce 1921. Její součástí bylo i ústřední náměstí, ze kterého vybíhá pravidelná síť ulic. Kromě náměstí stojí Engel například i za budovou Generálního štábu armády.

Architekt se s podobou náměstí inspiroval v přestavbě Paříže. Celý koncept se však nikdy nepodařilo naplnit. Teď by se tedy mělo náměstí alespoň zacelit. V plánu je ale nejen to, chystá se také jeho celková obnova. Návrh už existuje, stojí za ním kancelář Pavel Hnilička Architects and Planners, která vyhrála urbanistickou soutěž. I ti se vrátili ke kořenům, respektive k původnímu Engelovu plánu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Základní myšlenkou návrhu úprav dosud nedostavěného náměstí je uvolnění jeho středu odsunutím tramvaje a automobilového provozu. Volný střed může být naplněn mnoha různými aktivitami, jako jsou trhy, veřejná shromáždění, start a cíl závodu a podobně. Hodnota veřejného prostoru spočívá v jeho univerzálnosti,“ popisují architekti.

Kromě zpřístupnění samotného středu pro veřejný prostor a pořádání nejrůznějších akcí navrhl Hniličkův tým doprostřed náměstí monument podobný tomu Washingtonovu z hlavního města USA.

Vítězné náměstí

Foto: Pavel Hnilička Architects and Planners

Uprostřed náměstí by měl vzniknout monument

Do třetice se v místě chystá také proměna takzvaného Kampusu Dejvice. Má jít o přetvoření veřejného prostoru místního vysokoškolského areálu. Schází se tady totiž hned několik škol – České vysoké učení technické, Vysoká škola chemicko-technologická, Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd nebo Univerzita Karlova. Veřejnou zakázku na proměnu Kampusu vyhrál ateliér MCA.

I v prvopočátku tohoto záměru má prsty Engel, který s kampusem v místě počítal. Plány se ale opět realizovaly jen částečně. K institucím přibyla v novodobé historii též Národní technická knihovna nebo Nová budova ČVUT.

Veřejný prostor v místě by měl dostat nově celkovou koncepci, měla by se také zlepšit jeho kvalita a kampus by se měl víc propojit s navazujícím městem. Zároveň by měla vzniknout klidová zóna pro studenty i občany, kteří budou chtít v místě relaxovat.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání