Avatar je opět nejvýdělečnějším filmem všech dob. Podle režiséra je jeho poselství relevantnější než kdy dříve

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

avatart

Foto: Bontonfilm/Magicbox

Nejvýdělečnějšími filmy všech dob jsou Avatar a Avengers: Edngame

0Zobrazit komentáře

Předloni se v Hollywoodu odehrála bitva titánů. Deset let poté, co Avatar Jamese Camerona vytvořil zdánlivě nepřekonatelný rekord nejvýdělečnějšího snímku všech dob, přišel vyzyvatel v podobě finále bezprecedentní filmové ságy. Po prvním vydání v kinech Avengers: Endgame na vrchol ještě kousek chyběl. Znovu šli na plátna s pár nezajímavými, nedokončenými záběry, ale konečně uspěli a oficiálně stanuli na čele žebříčku finančních výsledků. Ne však nadlouho.

Avengers totiž v kinech vydělali celkem 2 797 800 564 dolarů (zhruba 61 miliard korun), přibližně o osm milionů dolarů více než Cameronův sci-fi blockbuster. Když se tedy k obecnému překvapení studio rozhodlo Avatar v Číně vrátit do kin, bylo jasné, že má velkou šanci svoje prvenství znovu získat. A přesně to se také stalo, a to pouhý den po obnovené premiéře. Vysocí modří Pandořané do kas okamžitě přinesli přibližně 8,9 milionu dolarů (195 milionů korun), což jim pohodlně stačí k prohlášení se za vítěze.

Je proto ideální moment si připomenout, jak Avatar na přelomu let 2009 a 2010 zcela pohltil svět a podařil se mu kousek, na který Avengers: Endgame nestačí ani zdaleka. Přestože je jejich výsledek bezesporu impozantní, předcházelo mu deset let budování rozsáhlé franšízy. Naproti tomu film oceňovaného režiséra Jamese Camerona se do kin vydal jako zcela původní příběh. A nakonec získal i tři Oscary.

Samozřejmě je otázka, nakolik je souboj Avatar vs. Avengers: Endgame čistě mediální záležitostí, když nebere v úvahu inflaci, převádění měn, spolehlivost zahraničních dat a podobně. Relevantnost diskuze o „vítězích“ a „poražených“ možná ještě více nabourává fakt, že oba filmy stojí těsně u sebe na úplném vrcholu finanční úspěšnosti, a navíc oba dnes patří jedné společnosti – Disneymu.

avatar2

Foto: Bontonfilm

Záběry z filmu Avatar z roku 2009

Mediální gigant tak soupeří už jen sám se sebou, jakákoliv větší konkurence je téměř v nedohlednu. Nejblíže je dvěma zmíněným titulům snad jen Titanic, shodou okolností taktéž ikonické dílo Jamese Camerona, který měl premiéru už v roce 1997, ale i tak vydělal téměř 2,5 miliardy dolarů. Nad magickou dvoumiliardovou hranicí už jsou pak jen snímky Star Wars: Síla se probouzí a Avengers: Infinity War.

V Číně už se zase chodí do kina

V době, kdy Češi s návštěvou kina v nejbližších měsících spíš nepočítají, se jakýkoliv souboj o návštěvníky sálů zdá jako z jiného vesmíru. Čína se nicméně z velké části vrátila do normálu a domácí produkce zde už vydělává stovky milionů dolarů týdně. To je zároveň důvodem, proč se sem po více než deseti letech vrací Avatar.

Jednak je to skvělá příležitost, jak za pandemie vydělat bez riskantní premiéry, a jednak čínský filmový trh od prvního vydání meziplanetárního dobrodružství zásadně narostl. Jak vysvětluje magazín IndieWire, zároveň by mohlo jít o první vlaštovku marketingové kampaně k pokračování Avataru.

Pod křídly Disneyho se totiž chystá hned několik pokračování veleúspěšného sci-fi a aktuálně se po časových přesunech v důsledku pandemie očekává uvedení druhého dílu na konci příštího roku. Jelikož má první díl už více než jedenáct let, je důležité ho v plné parádě připomenout staršímu a představit mladému publiku.

avatar

Foto: Bontonfilm

Záběry z filmu Avatar z roku 2009

Jde totiž o jeden z filmů, který pro dosažení svého plného efektu v zásadě vyžaduje zhlédnutí v kině. Zde nejlépe vyniknou dodnes působivé vizuální efekty a hlavně hloubka trojrozměrného obrazu pohlcujícího diváky. V domácích podmínkách takový zážitek zkrátka nejde reprodukovat, takže se v celé iluzi hollywoodské magie rychle začnou objevovat trhliny.

S větším časovým odstupem od onoho zážitku je ostatně jednoduché Avatar kritizovat jako ekologickou agitku s ohraným dějem. Podobné výtky ale zcela opomíjejí naléhavost, s jakou snímek dokázal svoje poselství sdělit na plátně, ideálně v IMAXu. Po skončení projekce se skutečný svět rázem zdál poněkud šedý, stejně jako úvodní scény filmu ze Země.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Filmaři v Avataru vytvořili především dokonale promyšlený a fascinující svět, který fungoval jako paralela k ochraně toho našeho. Magazín Deadline ostatně cituje Jamese Camerona, který k příležitosti obnovené čínské premiéry mluvil s webem China.org. Režisér řekl, že film považuje za stejně relevantní, jako byl v době svého prvního uvedení.

„Čelíme klimatickým změnám, odlesnění, náš vztah s přírodou je více ohrožený než kdykoliv předtím a Avatar je film o těchto věcech, ale zároveň je nadčasový. Někteří ho kritizují za přílišnou jednoduchost. On není jednoduchý, ale univerzální. Je to něco, čemu dokáže každý porozumět na emocionální rovině,“ říká šestašedesátiletý režisér.

Cameron i Disney této vizi natolik věří, že pro Avatar chystají rovnou čtyři další pokračování. Podle aktuálního kalendáře má první z nich vyjít 16. prosince 2022 a další budou následovat vždy o dva roky později. Zatím nejsou známy téměř žádné detaily o ději, ale víme, že se můžeme těšit jak na Pandoru pod vodou, tak na prostředí jejích sousedních planet.

WandaVision sedí na dvou židlích. Seriál z nové éry Avengers se vydává nečekanými směry, ale musí zapadnout do franšízy

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

wandavison

Foto: Disney

Hlavní postavy seriálu WandaVision

0Zobrazit komentáře

I kdyby WandaVision nezačínal pár epizodami, které vypadají jako americký sitcom z 50. let, měl by ve světě Marvelu zvláštní postavení. Hlavní postavy z univerza Marvelu (Marvel Cinematic Universe neboli MCU) se v něm poprvé objevují v televizním seriálu a navíc startují další fázi franšízy po poražení Thanose. A když na Disney+ vyšel poslední díl, služba nápor diváků nevydržela a na deset minut spadla.

Není se čemu divit. WandaVision představuje začátek nové éry Marvelu, jehož více než deset let vydávaná filmová série předloni vyvrcholila Avengers: Endgame, nejvýdělečnějším snímkem v historii. Komiksová část Disney nyní stojí na vrcholu své popularity, ale zároveň čelí poměrně velké výzvě, kam se vydat dál.

Původně měl být prvním dílem čtvrté fáze MCU, odehrávající se po skončení hlavní dějové linky s Thanosem, film Black Widow. Po něm měl následovat akční seriál The Falcon and the Winter Soldier. Klasicky pečlivě plánované vydávání titulů ze světa Avengers ale tentokrát nabourala pandemie, která blockbustery za stovky milionů dolarů na více než rok téměř vymazala z existence. Místo horečně očekávané Black Widow tak nová série marvelovek začíná podivně působícím WandaVision.

wandavision

Foto: Disney

Paul Bettany a Elizabeth Olsen v marvelovském seriálu WandaVision na Disney+

Soudě podle formy seriálu je přesto jasné, že se vychází z ověřeného formátu, jaký nastolil úspěch The Mandalorian. Seriál ze světa Star Wars nalákal na všeobecně známé prostředí a pozornost si udržel půlhodinovými epizodami s novým dobrodružstvím každý týden. Na první pohled trochu retro přístup se Disney+ obrovsky vyplatil, když si The Mandalorian získal globální publikum a službě pomohl získat desítky milionů předplatitelů za pouhých pár měsíců. 

WandaVision velkou část charakteristik přebírá. Kratší formát umožňuje snížit rozpočet superhrdinského seriálu a přitom díky týdennímu uvádění pokrýt skoro dva měsíce zajímavého obsahu. Stejně jako Star Wars má pak MCU rozsáhlé oddané publikum a navíc patří přímo Disneymu, které se tak o výdělky nemusí s nikým dělit. Mírně se liší jen mechanika udržování si publika, jež se většinu první řady vrací kvůli postupnému řešení velké záhady.

Proč to vypadá jako starý sitcom? Jak je možné, že čas pro různé postavy běží různě rychle? Odkud se vzal Vision, když má být mrtvý? Co má za lubem ta sousedka? Každý díl končil jedním odhalením a zároveň otázkou. Dával tak mnoho prostoru jak fanouškovským teoriím, tak očekávání běžných diváků.

Nabídnuté odpovědi jsou naneštěstí mnohem méně vzrušující, než co by odpovídalo bizarní premise. Zasazení do sitcomu s narušováním čtvrté zdi, velké skoky v čase nebo zmatené postavy podněcují ta nejfantasknější vysvětlení s alternativními realitami v experimentálním vyprávění. Některé hororové prvky dokonce působí jako vliv tvorby Davida Lynche.

Ačkoliv je divácky poněkud frustrující, jako koncept je nejzajímavější úvodní část seriálu, kde se v estetice staré rodinné komedie zjevují současné postavy s nadpřirozenými schopnostmi. Nepříliš zajímavé scény plné nahrávek smíchu publika narušují znepokojivé momenty, v nichž svět sitcomu jakoby najednou přestal fungovat. Pokaždé, když se vše vrátí do černobílého „normálu“, v nás vzrůstá očekávání, kam až narušení dojdou.

Kvůli stupňování podivnosti napříč několika týdny pak WandaVision paradoxně naráží v momentu, kdy se vrací ke klasickému vyústění zápletky Marvelu. Vývoj posledních epizod zapadá buď do konvencí MCU, nebo maximálně divácky přívětivého seriálu. Bizarní záhada se postupně kompletně vyřeší a mód vyprávění se z mírně znepokojivého zcela přepne na vysvětlující a akční.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

WandaVision tak ukazuje zajímavé možnosti, jak lze díla ze světa MCU pořád kreativně rozvíjet a ukazovat divákům franšízu v novém světle. Zároveň je ale svázaný nutností do makrosvěta Avengers dobře zapadnout, takže pro něj platí všechny typické neduhy jako například nekonsekventní velké dramatické momenty a jen chvilkové smrti důležitých postav.

Byť seriálu nechybí určité emoční jádro vycházející z životních traumat hrdinky, dávno už víme, že jeho hlavním účelem je překlenout Wandu Maximoff mezi Avengers: Endgame a Doctor Strange and the Multiverse of Madness. Tvůrci si tak mohou dovolit vydat se u obří franšízy zcela nečekaným směrem, ale jen do určitého bodu, aby dokonale zapadl do velké skládačky. 

WandaVision jako prototyp televize velkých událostí

První seriál z MCU poskytuje několik zajímavých poznatků. Zaprvé o něj byl obrovský zájem, byť lákal na méně známé postavy ve zvláštním příběhu. Zadruhé ukázal, že Disney má mnoho nápadů, jak svět Marvelu zasadit do překvapivého formátu a jak si hrát s televizní estetikou i odkazy na komiksový kánon. Nakonec ale WandaVision chybí konzistentnost, když její vzdálení se konvencím MCU omezuje potřeba být jeho jasnou součástí. Místo objevování nového světa tak končí jako jen další origin story.

disney-wandavision-wanda-elizabeth-olsen

Foto: Disney

Elizabeth Olsen v seriálu Marvelu WandaVision

Je otázkou, do jaké míry se podobným směrem vydají další seriály na Disney+. Ačkoliv je snadné závěr WandaVision nařknout z nedůslednosti nebo vynucené poplatnosti rigidnímu schématu MCU, jako celek seriál do mainstreamu přinesl velmi nezvyklé vyprávění a uspěl s ním. Takové momenty jsou nejen pro současnou televizi plnou vytváření franšíz významné. Bez Ztracených by WandaVision možná nevznikl a novinka Marvelu má potenciál ovlivnit zase další.

Jak vysvětluje magazín IndieWire, zvlášť silným důvodem k tomu je odlišný distribuční model Disney+, než jaký využívá Netflix. Místo několika nových titulů každý týden budou mít diváci mladší streamovací služby i do budoucna mnohem menší výběr. Takže bude důležitější, aby každý seriál našel způsob, jak týden po týdnu přitahovat publikum. WandaVision sice pro mnohé nebyl tak vzrušující podívanou, jakou naznačoval, ale zaplavil internet teoriemi o dalším vývoji děje.

Disney samozřejmě nevynalézá nic nového. Naopak obrací pozornost mainstreamu zpátky k vydání nového dílu seriálu jako velké události, jak to známe z tradiční televize nebo produkcí HBO. Zatím se taková strategie vyplácí. Pokud by to platilo i nadále, pole streamovacích válek by se od modelu Netflixu s masivní knihovnou mohlo přesunout k pomalejší distribuci s větším tlakem na jednotlivé tituly. Šéf současného krále streamování Reed Hastings řekl, že Disney sice nemá nečekané hity jako Bridgerton, možná je ale ani nebude potřebovat.