Řada lidí o tom nemá nejmenší ponětí, a přesto má osteoporózu. Zdravotní skupina EUC odhaduje, že řídnutím kostí trpí až 750 tisíc Čechů, léčí se ale méně než třetina z nich. Do konce roku 2050 dokonce odborníci očekávají až čtyřnásobný nárůst počtu zlomenin způsobených touto nemocí. S vylepšením čísel může pomoci včasné objevení začínající nemoci. V Česku proto nyní přibývá pracovišť vybavených přístrojem na měření hustoty kostí – jejich stav tak půjde zjistit jak u praktického lékaře, tak i neurologa, ortopeda nebo třeba gynekologa.

Osteoporóza je často podceňované onemocnění, přitom podstatně snižuje kvalitu života. Zvláště u seniorů může vést ke ztrátě soběstačnosti, nebo dokonce úmrtí. Přesto počet diagnóz v Česku zůstává hluboko za skutečností. Odborných pracovišť je v zemi jen kolem 90 a chybí i specialisté. Řada lidí se tak na vyšetření dostává až v pozdním stadiu osteoporózy.

Podle údajů, jež zveřejnila klinika EUC, trpí touto chorobou každá třetí žena a každý pátý muž ve věku nad 50 let. Počet osteoporotických zlomenin je odhadován na skoro 100 tisíc ročně a každým rokem navíc roste.

Loni ale v Česku odstartoval program screeningu, který má čísla zvrátit. I mimo specializovaná pracoviště se začal dostávat takzvaný denzitometr, přístroj, který dokáže změřit hustotu minerálů v kostech a hustotu kostní tkáně, čímž osteoporózu bezbolestně diagnostikuje. Letos by počet míst, kde se takto lze nechat vyšetřit, měl stoupnout o několik desítek.

Foto: EUC

Denzitometr dokáže rychle změřit osteoporózu u pacientů

Denzitometrii, tedy vyšetření hustoty kostí, už začali provádět někteří specialisté i praktičtí lékaři. Jedním z takových míst je EUC Klinika Brno. „Na našem pracovišti jsme schopni vyšetřit 150 lidí týdně, ale zatím nejsme plně vytíženi. Přitom je takové vyšetření velmi potřebné, protože spousta pacientů přijde poprvé třeba až v 70 letech a mají pak vážnější nález,“ popisuje Jana Coufalová, ředitelka brněnské kliniky.

Právě na ní můžou pacienti dostat termín vyšetření v řádu dnů. Výsledek pak do druhého dne, a to přímo do své e-mailové schránky zabezpečeným e-mailem – nebo podobně přijde lékaři, který je na vyšetření poslal.

Osteoporóza je chronické onemocnění kostry, které nejčastěji postihuje osoby starší 50 let, rizikových faktorů je ale víc. Samotné řídnutí kostí nebolí, pacienta ale mohou potrápit problémy, které slabé kosti přinášejí.

„Kostra je křehčí a nepříliš hutná. Časem jsou pacienti náchylnější ke zlomeninám, a to bez ohledu na úraz či pád. Velmi často k nim může dojít i kvůli kýchnutí nebo rychlejšímu pohybu. Nejčastější jsou zlomeniny v oblasti kyčelního kloubu – krčku. Typické je ale i poškození zápěstí či hrudních nebo bederních obratlů,“ vysvětluje Helena Bartoňková, vedoucí lékařka EUC Kliniky Brno.

Mezi typické příznaky patří pobolívání v zádech, například při předklonu, nebo postupně se zhoršující zakřivení zad. Prvotní průběh onemocnění ale může často být i zcela bezpříznakový.

„Riziko řídnutí kostí může vzniknout i vlivem užívání kortikoidů, nízkého indexu hmotnosti nebo genetických predispozic. Ohroženi jsou i pacienti, kteří se léčí či léčili chemoterapií. Zcela nejčastěji je však riziko způsobeno nedostatkem vápníku, vitaminu D či pohlavních hormonů – především estrogenu,“ popisuje Bartoňková s tím, že ohroženy jsou proto především ženy po menopauze. Nemocí jich trpí víc než 400 tisíc ve věku od 51 do 65 let.

Podle statistik Mezinárodní nadace pro osteoporózu do pěti let od první zlomeniny způsobené osteoporózou zemře 50 procent pacientů. Přitom 80 až 90 procent pacientů, kteří mají zlomeninu obratle nebo kyčle, není v následujícím roce odborně vyšetřeno, uvádí Richard Pikner, místopředseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

V rámci preventivního screeningu ale nyní lékaři každý měsíc vyšetří desítky tisíc pacientů. Zdarma pro rizikové pacienty jej nabízí od loňska například Všeobecná zdravotní pojišťovna, Vojenská zdravotní pojišťovna či Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, pro samoplátce je vyšetření v řádu stokorun.

„Program je úspěšnější, než jsme si dokázali představit,“ uvádí například Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči. Pojišťovny vyjde screening na stovky milionů korun ročně, projekt by však v budoucnu měl šetřit miliardy.