Babiš nechápe, že demokracie může být důležitější než kus žvance, říká expertka na politický marketing

Anna Shavit, jež se podílela na řadě kampaní, rozebírá, co se nepovedlo té Babišově. Existovala prý silná společenská touha, aby nebyl prezidentem.

shavit1Rozhovor

Foto: Čestmír Strakatý

Anna Shavit, expertka na politický marketing, byla hostem podcastu Čestmíra Strakatého

0Zobrazit komentáře

Marketingový tým Andreje Babiše měl ještě donedávna pověst zkušených profíků, kteří dokážou díky datům a číslům výrazně podpořit volební výsledek. Ovšem v posledních sněmovních volbách, pak v senátních a naposledy v právě skončené prezidentské kampani se mu to nepodařilo. Bývalý premiér tak nyní zakouší tu méně zářivou stranu politické reality. Vývoj pozorně sleduje i Anna Shavit, odbornice na politický marketing z katedry marketingové komunikace a public relations FSV UK.

Zkušená expertka se v historicky první přímé volbě hlavy státu podílela na prezidentské kampani Karla Schwarzenberga, v roce 2013 spolupracovala při volbách i s hnutím ANO a v zatím posledních parlamentních pomáhala koalici Spolu. Právě skončené prezidentské klání nicméně Anna Shavit sledovala převážně z pozice nezaujaté odbornice na politický marketing. V podcastu Čestmíra Strakatého, který si můžete pustit v přehrávači níže, zhodnotila kampaně jednotlivých kandidátů.

Od doby, kdy pracovala na prezidentské kampani ona, se leccos změnilo. „Před deseti lety promluvil do volby Facebook, ovšem větší roli ještě stále hrála klasická média. Dnes si dovedu představit, že někteří voliči všechen volební obsah, včetně debat, konzumovali jen skrze sociální sítě,“ popisuje Shavit. Uznale tvrdí, že v marketingu napříč politickým spektrem se za uplynulou dekádu výrazně zlepšila i práce s daty. A především do oboru přišli i lidé, kteří tato data dokážou také dobře číst.

A ačkoli tedy marketing jednotlivých kampaní v současnosti mnohem více stojí na datech a práci s nimi, podle zkušené politické marketérky to neznamená, že by politika ztrácela i svůj ideový rozměr. Vidět to může být na kampaních kandidátů, kteří jsou upevnění ve svých hodnotách. Ačkoliv průzkumy o tom, jaké problémy voliče trápí, mají všichni, mohou se rozhodnout, že na citlivou strunu nezabrnkají. Zkrátka proto, že by to odporovalo jejich přesvědčení. Právě v tom podle ní tkví rozdíl mezi hnutím ANO a jinými politickými stranami.

„Taky nemám ráda ohánění etikou a různými kodexy. Ale existují určité hranice, které si určují sami politici. Typicky nezměníte program jen proto, že to prostě ukazují průzkumy. Prosazujete nějaké hodnoty a reprezentujete skupinu lidí s určitým názorem,“ tvrdí Anna Shavit. Hnutí ANO přitom na jednu stranu úspěšně luxuje levicové voliče, zároveň se ale snažilo získat i značnou část voličů SPD, čímž se už tak široce rozkročilo, že to pro Babišův projekt podle odbornice nemusí být do budoucna udržitelné.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Právě hodnotový základ je nicméně něco, co někdejšímu premiérovi chybí dlouhodobě. Poznala to sama i ve chvíli, kdy s ním pracovala na jeho kampani a neúspěšně se mu snažila tuto mechaniku vysvětlit. „Babiš nechápe, že v některých momentech pro vás může být důležitější demokracie a svoboda než kus žvance. Myslí si, že mnohem důležitější než hodnoty je určitá úroveň blahobytu. Pak mi sám říkal ‚Jo, vy jste ta s těmi hodnotami.‘“

Babišovo strašení válkou považuje nejen za překročení určité hranice, ale také omyl v kampani, která podcenila schopnost voličů interpretovat. Udělali taktickou chybu. Pravděpodobně si mysleli, že když je to generál, tak každý, kdo ho podporuje, bude moci být zarámovaný jako válečný štváč. To se ale mohlo otočit i tak, že naopak když je válka, volič bude chtít generála. Tenhle narativ mohl hrát na obě strany,“ analyzuje Shavit.

Přešlapů a faktorů, které přispěly k porážce šéfa hnutí ANO, bylo ale vícero. Přidala se k tomu i poměrně zmatená a nekonzistentní komunikace. Nejdříve dlouho nebylo jasné, zda bude vůbec kandidovat. Na prvních billboardech byl jako „krizový manažer“, zcela jinak pak vypadaly billboardy před druhým kolem. To byla mimochodem i voda na mlýn jeho soupeře Petra Pavla, který razil narativ o chaotickém světě, jenž Andrej Babiš reprezentuje.

Někteří lidé, kterým byla Danuše Nerudová sympatická, nakonec raději volili Petra Pavla.

V kampani Petra Pavla i Danuše Nerudové expertka na politický marketing oceňuje zejména mistrně zvládnutou komunikaci na sociálních sítích. Hlavně tým jediné kandidátky prý vybudoval silný politický brand. „Její značka má stále extrémní potenciál, což ukázala i tím, jak se zachovala po prvním kole a jak dokázala většinu svých voličů přesunout k Pavlovi. Bude zajímavé sledovat, co s ní udělá,“ tvrdí Shavit.

Podle ní také Nerudová udělala mnoho pro české ženy a ukázala, jaké to je být ve veřejné funkci. Expertka na politický marketing zároveň poukázala na to, že dámy stále ještě musí obhajovat, proč kandidují. Zatímco u Nerudové byl podle ní často slyšet důraz na politickou nezkušenost, u mužských protikandidátů tento aspekt tolik nefiguroval.

pp-hrad

Foto: CzechCrunch / Petr Pavel

Novým českým prezidentem byl zvolen Petr Pavel

Důvodů, proč nakonec bývalá rektorka skončila před branami druhého kola, mohlo být opět více. A nemusely to být nutně jen skandály spojené s jejím působením na brněnské Mendelově univerzitě. „Jak se blížily volby, bylo cítit, že velká část populace chce, aby už konečně vyhrál jejich kandidát. A tak tu zahrála podvědomě roli racionální volba a někteří lidé, kterým i byla Danuše Nerudová sympatická, nakonec raději volili Petra Pavla.“

Úspěch generála ve výslužbě přičítá nejen precizní a konzistentní práci jeho marketingového týmu, ale zejména pak faktu, že měl velkou podporu napříč všemi demografickými skupinami. Do karet mu hrálo i právě racionálno. „Myslím, že tady zkrátka byla silná touha, aby Andrej Babiš nebyl prezidentem,“ uzavírá expertka na politický marketing.

Celý podcast Čestmíra Strakatého si můžete poslechnout na platformě Herohero.

Kuchařská olympiáda Bocuse d’Or míří do Česka. O postupu budou rozhodovat Pohlreich či Sahajdák

Česká republika se vrací na gastronomickou mapu světa. Začátkem května se totiž v Praze uskuteční národní kolo proslulé kuchařské soutěže Bocuse d'Or.

nahled-bocuse

Foto: Bocuse d‘Or

Soutěž Bocuse d’Or vznikla v roce 1987 a dnes je známá jako kuchařská olympiáda

0Zobrazit komentáře

Tradice globální soutěže pro profesionální kuchaře Bocuse d’Or sahá do roku 1987. Tehdy ji založil legendární šéfkuchař Paul Bocuse, který chtěl jejím prostřednictvím vytvořit inspirativní komunitu udávající trendy na poli světové gastronomie. V průběhu let se z ní stalo nejprestižnější kulinářské klání, jakési mistrovství světa, jehož vítězství znamená pro šéfkuchaře a šéfkuchařky to nejvyšší možné uznání. A letos se české národní kolo promění na velkou podívanou pro všechny nadšence pro svět neotřelých chutí. Proběhne totiž pod taktovkou Českého gastronomického institutu v pražském O2 universu za doprovodu festivalu gastronomie.

Soutěž Bocuse d’Or není v České republice novinkou. V roce 1995 jsme získali přeneseně bronzovou medaili díky úspěchu šéfkuchaře Patrika Jaroše, který však tehdy reprezentoval německý tým. I tak ukázal, že Česko dokáže na kulinářské talenty z dob první republiky dobře navázat. Ve světovém finále v roce 2009 se pak na čtrnáctém místě umístil šéfkuchař Jan Všetečka, který tehdy vařil v restauraci Kampa Park.

Právě gastronomická skupina Kampa v minulosti české národní kolo pořádala, konalo se však v pražské Makro Akademii, která má kapacitu pouhých 100 diváků. Šlo tak o událost určenou spíše pro uzavřenou společnost. Naposledy Kampa pořádala národní kolo v roce 2016, poté přišlo několik let odmlky.

Loni se licenci pro Českou republiku podařilo získat Českému gastronomickému institutu, který se rozhodl celé klání pojmout s velkou pompou. Uskuteční se od 4. do 6. května 2023 v pražském O2 universu, které obsadí úplně celé. Kromě soutěže bude totiž v prostorách multifunkčního centra probíhat také rozsáhlý Czech Gastro Fest, takže se kruhovitý objekt promění na svatostánek pro milovníky gastronomie.

soska

Foto: Bocuse d‘Or Czech

Vítězné trofeje Bocuse d‘Or

„Nejtěžší bylo přesvědčit francouzské pořadatele soutěže, že jsme pro ně ten správný partner, což trvalo rok a půl. Zároveň jsme jim museli dát výhled, jak budeme soutěž organizovat v dalších letech, tak aby nešlo o událost, která proběhne jednou a zanikne. Rovnou tak počítáme s dvoukolovým výhledem, řeč je tedy o horizontu pro následující čtyři roky – národní kolo se totiž koná jednou za dva roky,“ říká Adam Eliáš, výkonný ředitel Českého gastronomického institutu, který sdružuje hráče na poli domácí gastronomické scény.

„Dali jsme tomu spoustu energie a našli jsme ty správné partnery v J&T Bance, Makru a Lexusu, kteří nám umožnili, abychom naši snahu někam posunuli. V jiných zemích ale funguje také podpora ze strany státu, takže budeme usilovat o to, abychom soutěž nestavěli jen na podpoře ze strany privátního sektoru,“ doplňuje Filip Sajler, generální sekretář Bocuse d‘Or Czech.

V této souvislosti zmiňuje Sajler důležitý přesah, který má kuchařská soutěž na celou národní kuchyni – proto je v zájmu státu ji finančně podpořit. Na příkladech ze zahraničí, například z Maďarska či Skandinávie, je zjevné, že nejen vítězství, ale už samotné pořádání soutěže dokáže lokální gastronomickou scénu pozitivně ovlivnit. Podle Sajlera posouvá nejen špičkovou gastronomii, ale také každou běžnou hospodu či bistro, pozitivně však proměňuje také stravování ve školních jídelnách či kantýnách. A tím, že činí z dané země zajímavý gastronomický cíl, pomáhá též rozvíjet turismus.

Kulinářský rozstřel v duchu lokálních surovin

Pro soutěž založil Český gastronomický institut Akademii Bocuse d’Or Czech, která se skládá z renomovaných šéfkuchařů a která rozhodne o výběru finalistů do národního kola. Akademiky jsou čeští šéfkuchaři Marek Fichtner, který je zároveň prezidentem Bocuse d‘Or Czech, Radek David, Miroslav Kalina, Tomáš Kalina, Jan Knedla, Tomáš Kněž, Petr Kunc, Marek Lojda, Zdeněk Pohlreich, Tomáš Popp, Jan Punčochář, Marek Raditsch, Oldřich Sahajdák, Filip Sajler, Pavel Sapík, Jiří Štift, Martin Svatek, Jiří Roith.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Nejde přitom jen o soutěž, je to kuchařský svátek. Důležité proto bylo dát dohromady soubor šéfkuchařů, kteří dohlédnou na to, že půjde především o pomoc v rámci kuchařské komunity, že soutěž přispěje ke vzájemné podpoře, rozvoji a k objevení nových talentů. Jedině tak se totiž může posunout celé gastronomické odvětví dopředu,“ přibližuje Filip Sajler.

Profesionální kuchaři a kuchařky se mohou do českého národního kola Bocuse d‘Or hlásit do 28. 2. Součástí přihlášky musí být originální receptura podle jasného zadání: uvařit dva teplé pokrmy, přičemž součástí toho prvního musí být králičí hřbet a králičí stehno, v případě druhého– vegetariánského – pak brambory a česnek v různých odrůdách. Jde totiž o suroviny, které vycházejí z české kulinářské tradice.

„Akademici nejprve vyberou soutěžící z přihlášených adeptů. Naším cílem je, aby do národního kola šli skuteční machři. Pak mohou být v porotě, ale nemusí, mohou být koučem nějakého týmu nebo pomáhat jiným způsobem. To je na zvážení a hlavně na časových možnostech každého z nich,“ upřesňuje prezident Bocuse d‘Or Czech Marek Fichtner.

Už se o nás ví

Už do národního kola se tak dostanou jen ti nejlepší. Akademici sestaví týmy finalistů, kterých bude pouze dvanáct. Do konce dubna budou mít asi měsíc času na trénink a přípravu. S tou jim Bocuse d‘Or Czech pomůže – vytvoří pro ně co nejlepší podmínky, zajistí potřebné suroviny a poskytne také studia pro trénink, pokud nebudou mít prostor u svých zaměstnavatelů. Ve čtvrtek 4. května pak začne vařit první čtveřice soutěžících v hlavním sále O2 universa s kapacitou 2000 diváků.

Vítěz pak začátkem května v O2 universu vzejde z bodování technické poroty a dvou mezinárodních degustačních porot. Hodnotit se bude především chuť, prezentace a originalita pokrmu, ale také zpracování a výtěžnost surovin, čistota pracoviště či dodržení stanoveného časového limitu.

marek-fichtner-prezident-akademie-bocuse-dor-czech

Foto: Bocuse d‘Or Czech

Šéfkuchař Marek Fichtner, prezident Bocuse d‘Or Czech

„Jednotlivé týmy budou vařit ve čtvrtek, v pátek a v sobotu. A v sobotu večer budeme znát vítěze Bocuse d‘Or Czech národního kola,“ doplňuje Eliáš. Pak nastane období, kdy Bocuse d‘Or Czech podpoří vítězný tým národního klání v tom, aby se kvalifikoval do evropského kola. Vítěz národního kola totiž do toho kontinentálního, které se bude konat v roce 2024 v Trondheimu, nepostupuje automaticky.

„Musíte mít historii a kontakty, to je to, o co jsme se intenzivně snažili. Teď je potřeba, abychom ukázali, že v České republice dokážeme udělat velký event. A já věřím, že se nám to podaří. Určitě přijede hned několik slavných šéfkuchařů i členů Bocuse d‘Or Winners Clubu. Během naší návštěvy letošního světového finále v Lyonu jsme viděli, že už se o nás ví, mezi pořadateli národních kol už visí česká vlajka. Je na nás, abychom národní kolo udělali co nejlépe. A ukázali, že patříme na gastronomickou mapu Evropy a světa,“ říká Filip Sajler.

Světové finále se koná každé dva roky vždy ve francouzském Lyonu, kde působil zakladatel soutěže Paul Bocuse. Bývá součástí kulinářského veletrhu, kterým každý den projde podle odhadů přibližně 150 000 lidí. Organizace se dá přitom podle pořadatelů českého národního kola přirovnat k vrcholným sportovním utkáním, akorát vám místo fotbalistů nebo závodníků Formule 1 před očima víří špičkoví kuchaři a kuchařky vytvářející neotřelé pokrmy.

„V České republice jsou špičkové restaurace, špičkoví šéfkuchaři, máme velký potenciál, jen je potřeba, aby vše bylo ještě více vidět. Třikrát za sebou jsme tady měli Yannicka Alléna, tříhvězdičkového michelinského šéfkuchaře, který má restaurace po celém světě. A on se mě vždycky ptal, proč my Češi s takovou gastronomickou historií nejsme v Bocuse d‘Or. Tak teď jsem mu konečně mohl napsat, že už v Bocuse d‘Or zase jsme,“ uzavírá Sajler.