Přibližně v polovině loňského roku se Alphabet, mateřská společnost Googlu, pustila do prvního komerčního nasazení stratosférických balónů svého startupu Loon. Ten si kladl za cíl, že pomocí nich rozšíří internet do oblastí, kde by bylo budování klasické sítě příliš nákladné. Po půl roce vznášení nad Keňou se však balóny vrací zpět na zem. Jejich vývoj a provoz zkrátka stojí příliš moc peněz.

Internet i v oblastech, kde dávají lišky dobrou noc. Taková byla vize projektu Loon, který k těmto účelům využíval balóny plněné heliem, jež se pohybují na úrovni stratosféry. Tyto balóny poháněné solárními panely bylo možné ovládat, díky čemuž šlo internetové připojení na vybraných místech co možná nejvíce posilovat.

Celý projekt byl zahájen v roce 2011 a první balóny se vznesly do vzduchu o dva roky později. V roce 2017 demonstrovaly své schopnosti nad Portorikem, kterému poskytly provizorní připojení po řádění hurikánu Maria. Mimo karibského ostrova byly balóny nasazeny i nad některými oblastmi Brazílie, Nového Zélandu i Peru.

Loni se poprvé komerčně objevily i nad oblastí Keni, kde měly ve spolupráci se společností Telkom Kenya podle Alastaira Westgartha, šéfa projektu Loon, poskytnout internetové připojení 4G/LTE desítkám tisíc obyvatel. Jenže ani to nedokázalo vyvážit náklady, které si každoročně vyžadoval jejich vývoj a provoz.

Ne, že by o balóny Alphabetu nebyl zájem – společnost již měla mít podepsané smlouvy na pokrytí některých odlehlých částí amazonského pralesa či Mozambiku, což právě Westgarth potvrzuje. Ovšem jak uvádí na svém blogu, nepřišli na způsob, jak snížit náklady a vybudovat dlouhodobě udržitelný byznys.

Společnost zkrátka nebyla schopna skloubit obrovskou finanční zátěž, kterou projekt představoval, s cenovou nabídkou, která by byla únosná pro konečné zákazníky. Nesmíme zapomínat, že projekt mířil především na rozvojové oblasti, jejichž obyvatelé žijí často v chudobě.

Proto Alphabet rozhodl, že Loon potká stejný osud jako například větrné draky Makani, kteří sbírali větrnou energii. Oba projekty se staly oběťmi nového přístupu k projektům vycházejících z programu Google X, který měl za dob Larryho Page a Sergeje Brina, spoluzakladatelů Googlu, neomezený přístup k financím. S příchodem nové finanční ředitelky Alphabetu Ruth Poratové se však přístup změnil.

Finanční toky z Alphabetu byly přiškrceny a projekty dostaly za úkol získávat finance od externích investorů. Ty, které toho nebyly schopny, nebo nedokázaly generovat potřebné zisky, pak byly jednoduše odříznuty, podobně jako byli odříznuti od internetu jeho klienti.

Nemusí se však jednat o trvalý stav. Je to opět Alphabet, kdo ve spolupráci se společností HAPSMobile spadající pod SoftBank vyvíjí koncepci dronu s obřím rozpětím křídel, který chce taktéž rozsévat internet na místech, kde je pokrytí problematické. Tento stroj však na své komerční nasazení stále čeká.