Vyzkoušel si bankovnictví, pojišťovnictví, ale i herní průmysl a stavbu startupů díky působení v Creative Docku. Teď Jiří Raška rok pracuje ve finanční skupině Partners na tom, aby v Česku pomohl postavit banku, která má být poněkud jiná než ostatní: poradenská, založená na technologiích a s důrazem na otevřené bankovnictví. S týmem ji nejen proto staví s důrazem na ovládání z mobilních zařízení.

V Partners dohlíží sedmatřicetiletý odborník na hladký IT vývoj bankovního projektu už zhruba rok, a než bude veřejně dostupný, ještě další rok to zabere. Jiří Raška věří, že stavba banky prakticky od nuly znamená pro rozšíření technologií uvnitř ní obrovskou výhodu.

Banka se tu vyvíjí s představou servisu pro 500 tisíc klientů skupiny Partners a firma čeká, že každý rok k ní přejde 30 až 40 tisíc nových zákazníků. Ostatně, jakmile se spustí, oslovovat chce potenciální zákazníky napříč celým trhem. Šéf Partners Petr Borkovec před časem ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch uváděl, že do pěti let by se rád dostal na 150 tisíc klientů.

Celý chystaný bankovní dům má přitom do obrovské míry stát na IT. A zde je právě zmiňovaná výhoda: zatímco ostatní finanční domy stavěly a staví mobilní aplikace nad již běžícími a v některých případech třeba i desítky let starými systémy, službami, daty a nabídkami, tady se všechno zmíněné staví zároveň.

Jiří Raška má velkou část své kariéry spojenou s Equa bank, kde působil od samotného začátku, a banku tak už pomáhal stavět, rozjíždět i provozovat. Stihl nabrat zkušenosti na manažerské pozici v největším českém herním studiu Bohemia Interactive i při stavbě startupových technologií v Creative Docku. Tam se z pozice CTO podílel mimo jiné na tvorbě digitálního pojištění Mutumutu, které začíná expandovat a nabírá peníze.

V Partners pomáhá se stavbou banky v době, kdy skupina mohutně roste. Loni utržila přes dvě miliardy, z velké části díky rozmachu hypoték, jinému přístupu Čechů k investicím i nově rostoucím dceřinkám, tedy odvětvím, do kterých se tu pustili: životní pojišťovně Simplea, investiční společnosti Partners Invest či nemovitostnímu fondu Trigea.

Ambicí banky a celé skupiny je propojit v mobilu její finanční produkty a poradenství. Jde se přitom odrazit od služeb, na kterých firma vyrostla. Otevřené bankovnictví se tu má propojovat s finančním poradenstvím a klienti si budou moct vybírat z produktů banky i těch od konkurence.

Tím se podle Rašky netvoří „pouze banka“, ale rovnou celá finanční platforma. Takový poradenský fintech projekt může poradit, jak pracovat s příjmem tak, aby člověk nežil od výplaty k výplatě, nebo klientovi umožní sledovat všechny jeho finance na jednom místě – tedy včetně pojistek, aktuální hodnoty investic, důležitých termínů a výročí.

Aplikace má umět online například porovnávat úvěry u různých bank, kontrolovat připravenost na penzi, sjednat finanční produkty od cestovního pojištění až po investice, dělit platbu mezi víc lidí, třeba v restauraci, nebo umožnit lidem rychle komunikovat se svým poradcem. Přehlídka věcí, které chce nabídnout, končí až tam, kde je možné se napojit – jak jinak – živě na finančního poradce. Nic takového ale nehodlá nutit.

„Jako dodavatel jsem tvořil bankovní projekty pro jiné bankovní skupiny. Tím jsem si prošel ve svém startupovém období. A teď se podobně snažím jít startupovější cestou,“ hlásí Raška. Stavba banky pod jeho vedením probíhá digitálně, s přístupem bez papíru a mimo jiné s modelem zabezpečení Zero Trust, tedy s takovým, který nevěří ani vlastní vnitřní síti, a tak ověřuje vše. Tam, kde jen to jde, pro uživatele bez hesel. „Žádné heslo se obtížně odcizí,“ usmívá se Raška. I o tom mluví v rozhovoru pro CzechCrunch.

Mluvíte o startupové cestě, prezentujete se jako moderní fintechová banka. Jakým směrem tedy v té inovativnosti jdete?
O tom už hovoří skutečnost, z jakých kruhů pochází náš tým. S některými lidmi jsme se potkali v nejrůznějších bankách nebo na bankovních startupech, přinesli nadšení obecně i nadšení konkrétně pro moderní technologie. Většinou jsou bankovní projekty hodně konzervativní a podle toho také volí technologie poměrně starší. Naší ambicí je mít velmi bezpečné věci, ale aktuální. K tomu samozřejmě vedeme dlouhé diskuze nad použitím umělé inteligence, porozumění mluvenému slovu a dalších technologií tam, kde nám dávají smysl. Ze startupů jsem si vzal ten přístup, že funkcionality doručujeme průběžně. Vlastně stejně, jako to dělá Revolut, když přidal třeba investice či krypto – i když zrovna tím směrem my nepůjdeme.

Jaké buzzwordy si tedy ze startupového světa vezmete a využijete ve svůj prospěch?
Chceme banku, která je postavená na Cloud Native principech a mobile first přístupu, tedy přesně tak, jak by měla moderní technologická společnost nebo konkrétně banka dnes vypadat. Chceme pro klienty vysokou rychlost, dostupnost a bezpečnost našich služeb. Náš klient dokáže v aplikaci vše potřebné bez návštěvy pobočky.

Zmínil jste, že chcete využívat umělou inteligenci, což je další velký trend. K čemu bude ve vaší bance sloužit?
Práce s umělou inteligencí dává smysl nad větším vzorkem dat. Tím, jak začínáme od nuly, počítáme s postupným učením. Využití umělé inteligence nám dává smysl u online identifikace klientů (tzv. KYC, Know Your Customer) nebo u různých rizikových procesů, jako jsou například detekce podvodného chování.

Co je velká priorita konkrétně vás?
Koukáme na český standard pro open banking. To jsou sjednocená pravidla komunikace bank a řešení, která umožňují napojovat se napříč bankami a zapojovat i aplikace třetích stran. Dnes se něco takového používá jen v malé šíři a já bych to chtěl uvést víc v život, aby otevřené bankovnictví lidi i firmy chtěli používat.

Jak se něco takového uvádí v život?
I já jsem do něj nějaký návrh na inovaci vymyslel. Podobné ideje jistě na trhu budou a možná nás i někdo předběhne a podobný návrh se v další verzi tohoto standardu objeví. To by ale nebylo špatně. Když se otevřený přístup k bankovnictví a otevřená API u firem rozšíří, budu jedině rád. Tak, abychom dokázali přes jednu aplikaci používat data z jiných firem, pokud si to zákazník přeje. Takže se může přenášet řada nápadů do bankovnictví. Rozvíjí se fintechové startupy nebo rovnou celé ekosystémy okolo nakládání s financemi z mobilu. A zákazníkům zkrátka řešení jejich financí kdykoliv a velmi jednoduše. Přesně to chceme zákazníkům nabídnout. Jsme moc rádi, že je dnes Česká bankovní asociace nakloněna fintechovým trendům, jako je například dnes aktuálně řešené téma placení na telefonní číslo.

Co tedy jako klient můžu v aplikaci vaší chystané banky očekávat?
Intuitivní přehled svého portfolia. A to nejen bankovního. Tím, jak jsme úzce navázáni na finančně-poradenskou společnost Partners, v naší aplikaci můžete čekat i spoustu nebankovních služeb spojených právě s ní. Nabídneme šikovnou analýzu toho, jak člověk hospodaří.

Třeba z pohledu běžného účtu při otevření aplikace neuvidíte s velkou pravděpodobností víc informací než u konkurence. Ale dáme vám informace o vašem vlastním chování, a to v takové formě, aby se daly použít. Zapomeňte na velmi detailní koláče příjmů a výdajů s rozpadem na stovky kategorií, které vám toho mnoho nepřinesou. V týmu jsme se shodli, že je všichni používají možná měsíc, dva. My chceme, aby to bylo čitelné, jednoduché a k něčemu. Můžeme přehledně poradit, co dělat jiného, pokud se ke svým financím nechováte dobře. Chceme být takový osobní rádce.

V čem tedy budete jiní než stávající banky?
Jiné banky jsou v první řadě starší. Tím za sebou mají nějaký technický dluh, který nedovoluje dělat věci úplně pružně. My jsme na začátku. Jiní jsme i z pohledu toho, co stavíme. Je to finanční platforma, banka bude součástí skupiny a skupina dnes už s nějakou šíří produktů existuje, což je dobré – můžeme jich klientovi řadu nabídnout.

Jak se taková banka staví z pohledu IT?
Pokud bych to chtěl velmi zjednodušit, popsal bych to jako běžný vývojový projekt, kde je od začátku do konce dbáno na governance, dostupnost a bezpečnost. Architektonicky se na banku můžeme koukat z různých pohledů, a protože nechceme znovu a znovu objevovat kolo, čerpáme inspiraci od těch, kteří už si tímto cvičením prošli před námi.

Celou banku a její informační systémy pak rozkládáme na menší celky, u kterých rozhodujeme, jestli má smysl je kupovat, či vytvářet vlastní silou. Jednotlivé celky pak skládáme zpět dohromady. Pravdou je, že k tomuto stavu jsme dospěli až v čase, původní ambice cílila ještě více k vlastnímu vývoji.

Jaké části jste si někde koupili?
Jeden z pilířů banky – core system – jsme si nakonec koupili a společně s naším dodavatelem modifikovali k obrazu svému. Kolem něj pak stavíme vlastní aplikaci a velké množství služeb agilní cestou. A tam, kde nám to vychází lépe, služby kupujeme. Začátkem všeho je vždy dokumentace, detailní zadání. V procesu zadání řadíme do sprintů, což jsou u nás dvoutýdenní období, a po každém z nich odevzdáváme danou funkcionalitu.

Banku sice stavíte na zelené louce, ale přesto potřebujete systémy napojit na už fungující skupinu Partners a její produkty, respektive na technologie, které tu již delší dobu jsou.
Ano, částečně stavíme na něčem, co už existuje. Otevřenost skupiny Partners je nicméně velká. Nemusíme se integrovat na něco, co už je a nejde s tím nic udělat. Pokud nám to nevyhovuje, ve skupině to celé měníme. Některé věci možná nevyužijeme, jiné ano, pro integraci to není zas tak obtížné.

Jak důležitý je váš tým teď mezi všemi těmi, které banku připravují?
Je to v podstatě nejvýznamnější oddělení banky. Je fakt, že velká část pro start banky je získat licenci, ale bez IT ji nepostavíme.

Kolik lidí na projektu pracuje?
Nechceme přerůst do obřích rozměrů, kde se mezi sebou lidé v týmu neznají. Chceme se potkávat. Inženýring tým plánujeme do velikosti zhruba 30 lidí a řekněme, že jsme dnes skoro na polovině cesty. Takže i dnes hledáme další kolegy.

Je běžné, že se tak velký projekt, jako je zbrusu nová banka, staví v tak malém týmu?
Předně jde o to, jakým způsobem projekt stavíte. Řekněme, že s takovou mírou interního vývoje to úplně běžné není.

Jak se teď vývojáři vlastně shání?
Horko těžko. Covid nám nehrál do karet, ale i v této situaci rosteme každým měsícem. Na trhu je stále větší poptávka nad nabídkou vývojářů nebo IT odborníků. Zvlášť teď, kdy se všichni chtějí digitalizovat. Tím, jak byla spousta společností offline a musely se s covidem přenést do online světa, je hlad po vývojářích logicky veliký. Vidíme také, že si zájemci vybírají podle zajímavosti projektu. My věříme, že máme zajímavý mix technologií. Chceme být inovátoři. Máme projekt úplně nové banky, většina má historii a jsou konzervativnější, naší výhodou je ona zelená louka, nadšení a moderní technologie.

A přitom jste právě v době covidu tým rozšiřovali…
A stále rozšiřujeme. Samozřejmě, jde si s kandidátem zavolat a hned je poznat, jestli je zajímavý pro nás a my pro něj. Pak k nám může přijít na jeden den, dostane konkrétní zadání a pracuje s týmem. Tím zrychlujeme onboarding. On pozná, jak by to u nás vypadalo do budoucna, my poznáme, jakým způsobem funguje. Navíc se seznámí s budoucími kolegy a právě o tom to je, abychom pracovali v týmu. I přes covid prosazuji nějakou formu fyzické přítomnosti, pak fungují lépe lidské vztahy i efektivita. Takže pokud můžeme, scházíme se v kanceláři, i když možnost pracovat z domu samozřejmě je. Nepočítáme se stovkami vývojářů, chceme se všichni potkávat a znát jménem.

Jak daleko s vývojem jste?
Vyvíjíme od října loňského roku a přidáváme na intenzitě i na lidech. Je to o tom, abychom „maso“ pro vývoj měli v předstihu minimálně tří našich dvoutýdenních sprintů – což je měsíc a půl. Ve větším detailu vidíme minimálně dva měsíce dopředu. Dlouhodobý horizont pro nás je nastavený a je daný pravděpodobností získání bankovní licence, což by mohlo být v druhém čtvrtletí příštího roku.

Jak velký je rozdíl stavět aplikaci pro regulovaný finanční subjekt oproti projektům jiných typů firem?
Regulace je samozřejmě velká věc.U běžné aplikace musíte žádat Apple či Google o přidání do jejich obchodů, u nás to musíme udělat také, ale proto, abychom v ní mohli nabízet bankovní služby, musíme navíc získat bankovní licenci. To, jak funguje náš systém, jaké máme procesy, jaké máme kontroly a mnoho dalšího tedy musíme regulátorovi předložit. V provozu musí banka pravidelně reportovat o své činnosti České národní bance i dalším institucím to, co dělá. Je spousta úkolů a pravidelných cvičení, která zákazník nevidí, je to spousta práce nad daty.

Je ochrana takových dat náročná?
Všechno musí být šifrováno, vše kontrolujeme, pracovníci v bance mají rozdělené pravomoci tak, aby data byla chráněná. Pokud bych měl například stavbu banky přirovnat ke stavbě domu, dá se říct, že stavíme domy minimálně tři. Na prvním si zkoušíme: tvoříme a skládáme dohromady různé komponenty, okna, dveře nebo třeba komíny, to je vývojové prostředí. Vedle toho si stavíme druhý dům, do kterého už připojíme různé inženýrské sítě a celé si to zkoušíme rozbít. To je testovací prostředí. V té mé paralele vezmeme prostě palici a okna rozbíjíme. A třetí už je prostředí, do kterého se nastěhujeme. A aby to nebylo jednoduché, vše máme v domech pro jistotu minimálně zdvojené.

Ve vývojových projektech je to běžné, ale v bance je takových prostředí zkrátka větší množství. Tři jsou minimum. Banka musí být bezpečná a velmi často testovaná. Z pohledu zákazníka, bezpečnosti i výkonu. Například jestli některá změna nezatíží systémy natolik, aby se chování aplikace nezpomalilo, to jsou performance testy. K tomu máme specifické penetrační testy, platíme externí firmy na to, aby se snažily simulovat hackery, aby na banku útočily. Tak, aby byla neprůstřelná.

To děláte už teď?
Dnes spíš řešíme principy. Penetrační testy se většinou řeší zhruba měsíc před spuštěním pro reálné uživatele. Jedna věc u hackerů je cílený útok – to musíme dělat pravidelně s určitou frekvencí. Pak má moderní hacking takzvané bounty programy, kdy se vypíše odměna a za tu hackeři nahodile útočí. Uvažujeme zrovna o vypsání takové formy odměny. To je poměrně oblíbené u startupů, v bankách to není tak časté.

Až bude hotovo, pro koho má být banka určena?
Naše propozice chce pokrýt celý životní cyklus klienta – tedy pro jakýkoliv věk. Navíc bychom chtěli, aby s naší bankou rostli klienti jak finančně, tak znalostně: jde nám třeba i o finanční edukaci dětských klientů.

Přehled vlastního chování je ostatně něco, co v aplikaci lidé velmi snadno uvidí. Co se týče vizualizace, máme velké ambice. Pak, pokud budou klienti chtít, můžou využít dalších služeb, které v Partners jsou. Rozhodování ale zůstane na nich.