Basketbal, prodej sluchátek Beats Applu i dobré investice. Z LeBrona Jamese je dolarový miliardář

„Pokud se stanu miliardovým sportovcem, tak hip hip hurá! To budu nadšený,“ říkal slavný basketbalista v roce 2014. Teď se mu to povedlo.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

Z basketbalisty LeBrona Jamese je dolarový miliardář

0Zobrazit komentáře

Když se řekne LeBron James, měl by se vám vybavit míč s typickým žebrováním a obroučka se síťkou, do níž zapadá. A je to tak správně. Sedmatřicetiletý King James, jak se rodákovi z Akronu v Ohiu přezdívá, patří mezi nejlepší basketbalisty planety. Během své kariéry však neprojevil cit pouze pro nejen v Americe populární hru s kulatým míčem, ale také smysl pro byznys. A proto se teď z něj stal první aktivně hrající basketbalový miliardář, počítáno pochopitelně v dolarech.

Jmění ve výši jedné miliardy dolarů, což je aktuálně v přepočtu zhruba 23 miliard korun, napočítal LeBronu Jamesovi americký magazín Forbes, který tradičně sestavuje žebříčky nejbohatších lidí planety i nejlépe vydělávajících sportovců. Čtyřnásobnému šampionovi NBA a dvojnásobnému vítězi olympijských her mezi smetánku dopomohly sportovní výkony, ale také lukrativní sponzorské smlouvy a několik investic, které se proměnily takříkajíc ve zlato.

Přes dva metry měřící LeBron James, který v posledních letech hájí barvy slavného klubu Los Angeles Lakers, se svými plány nikdy netajil. „Je to můj největší cíl,“ říkal už v roce 2014 v rozhovoru pro magazín GQ o tom, že by se jednou rád stal miliardářem. „Samozřejmě. Chci maximalizovat své podnikání. A pokud se mi to náhodou podaří, pokud se stanu miliardovým sportovcem, tak hip hip hurá! Panebože, to budu nadšený,“ dodal. A maximalizovat se mu skutečně podařilo.

Pizza, filmy a sluchátka

Nyní tedy může být James náležitě nadšený, dolarovým miliardářem se podle Forbesu stihl stát ještě během aktivní kariéry, což se zatím žádnému basketbalistovi v historii žebříčku nepodařilo. Mezi miliardáři lze najít ještě legendárního Michaela Jordana, ten však k takovému bohatství přišel až po skončení kariéry, kdy se mu vyplatila investice do týmu Charlotte Hornets. Podobnými investicemi si ostatně zadělal na růst svého majetku také LeBron James.

Osmnáctinásobný účastník NBA All-Star Game, kde se každoročně ukazují ti nejlepší z nejlepších, si podle Forbesu jen v posledním roce přišel na závratných 121,2 milionu dolarů (2,8 miliardy korun). Třetina přitom měla přijít z hraní basketbalu, zbylé dvě třetiny pak z mimosportovních aktivit. Celkem si měl během své kariéry v dresech Clevelandu Cavaliers, Miami Heat a Los Angeles Lakers vydělat 385 milionů a k tomu přidal dalších 900 milionů dolarů z dalších svých partnerství a investic.

james

Foto: Beats by Dre

LeBron James byl výraznou tváří sluchátek Beats by Dre

Byť LeBron James tato čísla oficiálně nekomentuje, po odečtení daní mají dát dohromady právě zmíněnou miliardu dolarů. Mezi nejviditelnější patří jeho partnerství se značkou Nike, kterou ve svých 18 letech upřednostnil před Reebokem či Adidasem, aby s ní v roce 2015 podepsal doživotní deal. Ten mu ročně vynese desítky milionů dolarů. I díky dalším partnerstvím se značkami jako AT&T, PepsiCo nebo Walmart se z Jamese loni stal druhý nejlépe vydělávající sportovec světa. Před ním byl jen fotbalista Lionel Messi.

V případě Krále Jamese je však třeba se dívat i dál za hranice sportu. Drží podíl v produkční společnosti SpringHill, jehož hodnota má být 300 milionů dolarů. Do ní loni investičně vstoupili Fenway Sports Group (FSG), kde má James sám podíl (viz níže) a Epic Games, a společně vyprodukovali snímek Space Jam: A New Legacy a také dokument Jak se jmenuji: Muhammad Ali pro HBO. LeBron James zůstává dál majoritním akcionářem SpringHillu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jako investor podpořil v začátcích rozvoj sítě Blake Pizza, v níž má mít desetiprocentní podíl v hodnotě 30 milionů dolarů. Síť pizzerií měl tehdy upřednostnit před spoluprací s McDonald’s, i když se vše teprve rozjíždělo. Od roku 2012, kdy měl James investovat méně než milion dolarů, se nicméně síť rozrostla na více než 300 poboček po USA a Kanadě a dál roste. Je rovněž investorem ve zmíněném FSG, který má podíly ve sportovních klubech po celém světě.

Ve skupině, které patří baseballový tým Boston Red Sox, fotbalový Liverpool FC nebo hokejový Pittsburgh Penguins, má James držet zhruba jednoprocentní podíl s hodnotou kolem 90 milionů dolarů. Dalších 80 milionů dolarů se má ukrývat v Jamesových nemovitostech, které vlastní, a historicky se mu podařila také například investice do sluchátek Beats by Dre, které v roce 2014 koupil za tři miliardy dolarů Apple. Společně s Arnoldem Schwarzeneggerem také založil sportovní výživovou společnost Ladder, kterou v roce 2020 koupila za 28 milionů dolarů v akciích fitness firma Beachbody.

Hybridní práce jako nový normál. Flexibilní kanceláře Regus a Spaces se v Česku rychle plní

Skupina IWG se na poli flexibilních kanceláří pohybuje přes 30 let. Poslední roky daly ale tomuto trendu jiný význam.

Kanceláře Spaces

Foto: Skupina IWG

Na pražském Smíchově provozuje skupina IWG kanceláře Spaces

Slovo hybridní dlouhodobě rezonuje nejen ve světě mobility. Čím dál více se skloňuje i v případě, kdy přijde řeč na práci. A podle skupiny IWG, která provozuje flexibilní kanceláře ve 120 zemích světa včetně České republiky, kde působí pod značkami Regus a Spaces, tomu v nadcházejících letech nebude jinak. Z hybridního způsobu práce se totiž v kontextu posledních let stal standard.

Skupina IWG se dá bez skrupulí označit za průkopníka flexibilního modelu práce. Od roku 1989, kdy ji založil Mark Dixon jako Regus Group, se její portfolio rozrostlo na 3 500 lokalit, na kterých nabízí coworkingové prostory, soukromé kanceláře s variabilní dobou nájmu i zasedací místnosti, a jejích služeb využívá přes osm milionů klientů.

V České republice se její kanceláře ve flexibilním režimu pod značkami Regus a Spaces v současnosti nacházejí na třinácti lokalitách v Praze – zde svou nabídkou skupina pokrývá všechny významné byznysové adresy. Hybridně pracovat ale mohou také lidé v Brně a Ostravě. Jak v moravské, tak i ve slezské metropoli se nachází po jednom pracovišti pod značkou Regus.

Skupina si od roku 1989 vybudovala silné renomé a její stabilitou neotřásla ani pandemie. Právě s jejím příchodem začalo totiž stále více lidí pracovat hybridně, tedy štěpit práci mezi domov, sídlo firmy a flexibilní pracoviště, které mají v ideálním případě v okolí svého bydliště.

První vlaštovky, které naznačovaly, že svět kanceláří se proměňuje a s tím i požadavky zaměstnanců na způsob práce, však přiletěly už před příchodem neblaze proslulého viru. V roce 2020 společnost JLL predikovala, že do roku 2030 bude až třicet procent kancelářských prostor fungovat ve flexibilním režimu. S nástupem tak silného disruptivního jevu, kterým byla pandemie, se tak trend flexibility na poli kancelářských prostor spíše urychlil.

Kanceláře Spaces

Foto: Skupina IWG

Flexibilní kanceláře Spaces na pražském Smíchově

Jestliže bylo tedy spojení „hybridní způsob práce“ před dvěma lety jen buzzword, po rozvolnění protipandemických opatření se z něj stala norma. „Očekáváme, že původních třicet procent, o nichž mluvili v JLL, se ještě zvýší. Už nyní je zájem o hybridní formu práce a flexibilní kanceláře vyšší než před pandemií a předpokládáme, že poroste i nadále,“ říká Karel Pelán, Country Manager skupiny IWG pro Českou republiku and Slovensko.

Flexibilní koncept kanceláří navíc již dlouho nevyužívají jen volnonožci. Pelán uvádí, že prostory v portfoliu IWG si pronajímají firmy všech druhů a velikostí – od velkých nadnárodních společností přes startupy až po podnikatele v různých oborech. „Za zmínku stojí, že 83 procent společností, které jsou uvedeny v žebříčku Fortune 500, jsou našimi klienty,“ doplňuje Pelán. Uvedený žebříček každoročně skládá časopis Fortune a seřazuje v něm americké soukromé i veřejné korporace podle hrubého obratu.

Práce v kanceláři se nevzdám

Skupina IWG sleduje růst flexibilního trendu také v České republice. Po rozvolnění protipandemických opatření se do kanceláří v rámci jejího portfolia navrátili původní nájemci, zároveň také přibyla spousta nových – konkrétně v Praze začalo v prvním čtvrtletí letošního roku její flexibilní řešení kancelářských prostor využívat 178 nových společností a podnikatelů.

Zaměstnanci totiž během pandemie začali více přemýšlet o tom, jak práce zasahuje do jejich soukromého života. Při nucené práci z domova se osobní život začal nekontrolovatelně slévat s tím pracovním. O to více si lidé nyní váží volného času, který mohou věnovat svým rodinám a aktivitám, u nichž si vyčistí hlavu. Zároveň ale chtějí mít k dispozici dobře vybavené pracovní zázemí. A jak spousta lidí během covidu zjistila, podmínky „domácí kanceláře“ těmto požadavkům ne vždy vyhovují.

Lidé se tak do kanceláří vrátili celkem ochotně. V porovnání s předpandemickým obdobím ale nyní kladou mnohem větší důraz na jejich umístění. Z průzkumu, který skupina IWG provedla v loňském roce, vyplývá, že zaměstnanci nyní mnohem více uvítají, když mohou pracovat z místa, které mají blíže ke svému domovu: 77 procent zaměstnanců se vyjádřilo, že v rozhodování při výběru nové práce hraje právě lokalita pracoviště zásadní roli.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Ukazuje se, že lidé se práce v kanceláři nechtějí vzdát – setkávání je totiž pro spolupráci esenciální. Zároveň ale chtějí mít pracoviště více po ruce. Zaznamenáváme tak rostoucí poptávku po kancelářích přímo v rezidenčních lokalitách,“ uvádí Pelán. Jenže ne každá firma má v tomto ohledu možnost vyjít všem svým zaměstnancům vstříc. Právě tehdy přichází na řadu flexibilní pracovní řešení. Pracovníci si mohou vybrat jakoukoliv kancelář z portfolia daného poskytovatele.

„IWG členství umožňuje zaměstnanci využívat celou síť našich pracovišť. Záleží tak čistě na jeho potřebách – jaké prostory a na jak dlouho právě potřebuje,“ upřesňuje Pelán. Velkou předností jsou především členství Office či Lounge, která nájemci otevírají dveře do více než 3 500 kancelářských prostor skupiny IWG po celém světě.

Hybridní model práce je lákavý také pro zaměstnavatele, jelikož může být dlouhodobě mnohem ekonomicky udržitelnějším řešením. V průzkumu společnosti Global Workspace Analytics přišli na to, že za jednoho zaměstnance, který tento způsob práce využívá, lze ušetřit až 10 400 eur ročně, v přepočtu tedy přibližně čtvrt milionu korun.

Kanceláře Spaces Nile House

Foto: Skupina IWG

Sdílené kanceláře Spaces v Karlíně

Úspory vznikají především díky tomu, že zaměstnavatel nemusí využívat tak velký prostor, když v něm současně nepůsobí všichni zaměstnanci najednou. K měsíčnímu vyúčtování je přívětivější také menší spotřeba vody a energií, stejně tak nejsou potřeba takové investice do kancelářských potřeb a jiného vybavení. Tyto úspory pak lze investovat zpátky do firmy.

Z výše zmíněného průzkumu IWG navíc vyplývá, že pokud firmy nebudou schopny na hybridní model práce přepnout, mohou přijít o cenné talenty. Téměř polovina zaměstnanců totiž uvedla, že by dala výpověď, kdyby je zaměstnavatel přiměl chodit do kanceláře pětkrát do týdne. Práci nevázané na místo tedy hraje do karet více faktorů. Skupina IWG proto síť flexibilního pracovního zázemí dále rozšiřuje, jen do konce roku 2022 plánuje na mapu svých kanceláří přidat tisícovku nových lokalit.

„Soustředit se chceme především na suburbánní lokality. Hybridní způsob práce znamená totiž především to, že lidé nemusejí za prací každý den cestovat z okraje města až do centra,“ uzavírá Pelán. Dle slov zakladatele a CEO skupiny IWG Marka Dixona se totiž budoucnost práce odehrává v srdci rezidenčních lokalit. A takovou lokalitou může být čtvrť v metropoli, na předměstí, ale také menší město nebo vesnice. IWG tak plánuje posunout své pole působnosti do míst, kde lidé žijí, ať už je to kdekoliv. Přibližuje kanceláře k lidem, aby mohli svůj volný čas využít jinak než dojížděním.

Partnerem článku je společnost Regus. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.