Nápoje, ve kterých cukr nahrazují umělá sladila, dnes zaplňují regály supermarketů a stávají se běžnou součástí jídelníčku těch, kteří chtějí konzumaci cukru omezit. Že zákazníci chtějí odlehčenější varianty, teď tvrdí i výrobce limonády Pepsi. Jak začátkem června upozornil Deník N, v receptuře nápoje snížil obsah cukru o třetinu a část pak nahradil právě umělými sladidly. Před devíti lety přitom společnost PepsiCo rozjela ve snaze vymezit se proti svému konkurentovi Coca-Cole kampaň, ve které inzerovala, že začne místo levnějšího glukózo-fruktózového sirupu používat řepný cukr. Aktuální změnu odůvodňuje právě zájmem zákazníků.

Skrývá se ale za slibem plné chuti bez kalorií v light variantách nápojů a jídel skutečně zdravější alternativa? Podle nutričního terapeuta Miloslava Šindeláře není odpověď černobílá. „Ne každému klientovi doporučuji nápoje typu ‚sugar-free‘ nebo potraviny s umělými sladidly. Vždy je potřeba vnímat širší souvislosti,“ uvádí příklad ze své praxe.

Pro některé lidi mohou podle něj být zero varianty potravin skutečně přínosné. „Dvě plechovky běžné koly denně představují asi 290 kilokalorií. Pro člověka bojujícího s nadváhou může přechod na bezkalorické nápoje znamenat úsporu 2 až 3 kilogramů ročně podle nejnovějších mezinárodních dat z roku 2024,“ říká Šindelář. Zero produkty tak mohou sloužit jako užitečný nástroj k překonání chutě na sladké a postupnému přechodu k čistší stravě.

To ale rozhodně neznamená, že jde o ideální nebo univerzální řešení. Největší slabinou současného výzkumu těchto produktů jsou jeho omezení. Většina studií, které upozorňují na možná rizika umělých sladidel, je totiž pouze epidemiologická – tedy sleduje, jak se lidé dlouhodobě stravují a jaký životní styl vedou. A teprve z těchto pozorování se pak odhaduje možný vliv konkrétních látek na zdraví.

„Ti, kdo často pijí třeba uměle slazené nápoje, mají často tendenci jíst více průmyslově zpracovaných potravin a celkově se méně zdravě stravovat. Třeba si typicky zajdou do fast foodu, dají si velmi kalorické jídlo, a to pak kompenzují dietním nápojem,“ přibližuje odborník. Výsledky těchto výzkumů pak mnohdy skutečně ukazují vyšší výskyt cukrovky nebo kardiovaskulárních onemocnění, ale není jisté, zda za to mohou samotná sladidla, nebo spíše celkové stravovací návyky sledovaných osob.

Kromě toho přetrvává kolem zero potravin řada mýtů. „Například, že umělá sladidla zvyšují hladinu inzulínu. Tím, že tam nejsou cukry, logicky nezvyšují glykémii ani akutní produkci inzulínu,“ vysvětluje nutriční poradce. A podobně je to s obavami z karcinogenity. „Kolují také mýty, že nám umělá sladidla způsobí rakovinu, že po nich umřeme.  Nic takového ale není u člověka prokázané. Pravda je tedy někde uprostřed a démonizace je také špatná,“ uklidňuje.

Oficiální hranice bezpečné konzumace umělých sladidel jsou navíc stanoveny poměrně vysoko, odpovídají zhruba 12 až 15 plechovkám dietní koly denně. Díky tomu, že jsou 200 až 20 000krát sladší než cukr, se totiž používají ve velmi malých dávkách.

Světová zdravotnická organizace od sladidel odrazuje

Často skloňovaným rizikem zůstává možný dopad umělých sladidel na střevní mikrobiom. Látky jako sacharin, aspartam nebo sukralóza, které se v uměle slazených potravinách objevují, mohou podle některých studií negativně ovlivňovat složení střevních bakterií a tím zasahovat i do hormonální regulace. „Ani tato rizika ale zatím nejsou jednoznačně prokázaná,“ připouští Šindelář. Aktuální poznatky sice naznačují možné problémy, chybí však definitivní důkazy.

V jednom má však Šindelář jasno. Těhotné ženy a děti by se podle něj měly umělým sladidlům raději vyhnout. „Ne, že by každé bylo automaticky škodlivé, ale u některých, jako je sacharin nebo cyklamát, existují obavy hlavně v souvislosti s těhotenstvím. A upřímně, v tomhle období pro sladidla ani není žádný rozumný důvod. Nepřinášejí nic, co by tělo potřebovalo,“ říká.

Opatrnost je ale na místě. Světová zdravotnická organizace (WHO) už v roce 2023 vydala jasné doporučení – náhradním sladidlům se raději vyhýbat. „Systematický přehled dostupných dat ukázal, že tato sladidla nepřinášejí dlouhodobý efekt při snižování tělesného tuku a mohou být spojena se zvýšeným rizikem diabetu 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění a vyšší úmrtností,“ uvedla v  prohlášení.

„Nahrazování cukru umělými sladidly dlouhodobě nevede k lepší kontrole hmotnosti. Lidé by měli hledat jiné cesty ke snížení příjmu volných cukrů – například volit přirozeně sladké potraviny, jako je ovoce, nebo upřednostňovat neslazené nápoje a pokrmy,“ doplnil tehdy ředitel WHO pro výživu a bezpečnost potravin Francesco Branca.

Podle Šindeláře existují v přístupu k umělým sladidlům tři možnosti. Nejideálnější je vyhnout se jim úplně. Jako rozumný kompromis může sloužit umírněné využití zero produktů, pokud pomohou při postupném zlepšování stravovacích návyků, například při přechodu od sladkých limonád k neslazeným nápojům. Největším úskalím zůstává kombinace špatných stravovacích návyků s častou konzumací průmyslově zpracovaných zero produktů, kdy si člověk mylně myslí, že dietní nápoj dokáže „vyvážit“ nezdravé jídlo.

Zero produkty tedy nejsou ani zázrak, ani jed. „V určitých situacích mohou pomoci, ale nenahradí zdravý životní styl,“ uzavírá Šindelář. Základem zůstává pestrá, co nejméně průmyslově zpracovaná strava, pravidelný pohyb a přiměřené porce — a to žádná technologická vychytávka nenahradí.