Bill Gates zveřejnil tradiční výběr pěti nejlepších knih, které letos přečetl a které doporučuje pod stromeček. Tentokrát mezi nimi chybí práce jeho oblíbeného vědce Václava Smila (jeho poslednímu spisu Čísla nelžou věnoval na webu GatesNotes i celé video). Přesto je ve vánočním miliardářově výběru silná česká stopa, a to v knize Code Breaker, jež pojednává o objevu technologie CRISPR-Cas9, která umožňuje úpravy DNA.

Ústřední postavou knihy, která pochází z pera legendárního životopisce Waltera Isaacsona, je americká biochemička Jennifer Doudna. Právě ona dostala spolu s francouzskou mikrobioložkou Emmanuelle Charpentier loni Nobelovu cenu za chemii. Jejich objev funguje jako takové proteinové nůžky, které dokáží vystřihnout a nahradit vybranou část genomu, a to s pomocí kyseliny RNA. Jde o převratnou technologii, která do budoucna skýtá ohromné příležitosti (i rizika) například v medicíně. Zároveň to je nesmírně obchodně zajímavá oblast.

„CRISPR má potenciál stát se standardem při léčbě nemocí. Už probíhají klinické testy na pacientech s rakovinou, srpkovitou anémií nebo chorobami očí. Jsem přesvědčená, že během příštích několika let se dočkáme průlomových metod na bázi CRISPR, které budou pomáhat také lidem s nemocemi jater či se svalovou dystrofií,“ řekla Doudna v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Její práce se proslavila v roce 2012, kdy ji publikovali v prestižním časopisu Science. Pod článkem bylo podepsaných šest lidí a hned to první jméno bylo výsostně české – Martin Jínek. Dnes dvaačtyřicetiletý vědec, který momentálně působí na univerzitě ve švýcarském Curychu, byl klíčovou součástí týmu Jennifer Doudna.

Fakticky to byl on, kdo výzkum coby doktorand u Jennifer Doudna na univerzitě v Berkeley odpracoval. Byl tím, kdo pipetoval a prováděl pokusy v rámci svého výzkumného projektu. „To je klasická hierarchie, taková je role postdoktorandů. U Jennifer jsem se toho hodně naučil,“ líčil své zážitky z Kalifornie v časopisu Forbes. To, že Doudna jednou dostane Nobelovu cenu, ostatně zmínil už v roce 2014.

O jeho důležité roli (kvůli které byl také u zmíněného článku v Science uvedený na prvním místě) píše i Walter Isaacson ve své knize. A Doudna zásadní vliv svých kolegů sama často zdůrazňuje – stejně jako to, jak se coby žena musela opakovaně vypořádávat s nedůvěrou a výhodami svých mužských konkurentů a protějšků.

Martin Jínek, který se narodil v Třinci a který před Berkeley a Curychem vystudoval univerzitu v Cambridge, má s Doudna i společný byznys – na základě svého výzkumu založili ještě s dalšími kolegy biomedicínský startup Caribou Biosciences, v němž oba dodnes působí, byť nikoli jako manažeři, ale jako vědečtí poradci a samozřejmě jako akcionáři.

Firma se specializuje na vývoj medicínských a veterinárních nástrojů s využitím technologie CRISPR-Cas9. Podle databáze Crunchbase už Caribou od investorů získalo bezmála 170 milionů dolarů a jeho partnerem je například obří nadnárodní farmaceutická společnost Abbvie.

---

Jaké další knihy Bill Gates doporučuje?

***

A Thousand Brains: A New Theory of Intelligence – Jeff Hawkins

„Málokteré téma zaujalo spisovatele sci-fi tak jako umělá inteligence. Pokud máte zájem dozvědět se více o tom, co by mohlo být zapotřebí k vytvoření skutečné umělé inteligence, tato kniha nabízí fascinující teorii. Hawkins je sice známý především jako spoluvynálezce PalmPilotu, ale desítky let přemýšlel o souvislostech mezi neurovědou a strojovým učením a není lepšího úvodu do jeho myšlení než tato kniha.“

***

Klara and the Sun – Kazuo Ishiguro

„Mám ráda dobré příběhy o robotech a Ishigurovův román o umělém příteli nemocné mladé dívky není výjimkou. Ačkoli se odehrává v dystopické budoucnosti, roboti nejsou silou zla. Místo toho slouží jako společníci, kteří dělají lidem společnost. Tato kniha mě přiměla zamyslet se nad tím, jak by mohl vypadat život se superinteligentními roboty – a zda se k takovým strojům budeme chovat jako ke kusům techniky, nebo jako k něčemu víc.“

***

Hamnet – Maggie O’Farrell

„Pokud jste Shakespearovými fanoušky, určitě si zamilujete tento dojemný román o tom, jak mohl jeho osobní život ovlivnit napsání jedné z jeho nejslavnějších her. O’Farrell svůj příběh vystavěla na dvou skutečnostech, které se o Bardovi jeví jako pravdivé: jeho syn Hamnet zemřel ve věku 11 let a o několik let později Shakespeare napsal tragédii Hamlet. Obzvlášť mě bavilo číst o jeho ženě Anně, která je zde představena jako téměř nadpřirozená postava.“

***

Project Hail Mary – Andy Weir

„Stejně jako většina lidí jsem se s Weirovou tvorbou poprvé seznámil díky Marťanovi. Jeho poslední román je divoký příběh o středoškolském učiteli přírodních věd, který se probudí v jiné hvězdné soustavě a nepamatuje si, jak se tam dostal. Zbytek příběhu je o tom, jak pomocí vědy a techniky zachrání situaci. Je to zábavné čtení, které jsem dočetl za jeden víkend.“