Bill Gates prozradil svou největší chybu v kariéře a proč v začátcích Microsoftu nevěřil na víkendy ani dovolenou

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

bill-gates-2

Foto: MSC / Kuhlmann

Bill Gates

0Zobrazit komentáře

Bill Gates, druhý nejbohatší člověk na světě, přiznal, že ačkoliv Microsoftu ze začátku věnoval prakticky veškerý svůj čas, v pozdějším vývoji jednotlivých platforem firmy udělal zásadní chybu, když nechal Android ukrást jeho pozici na mobilním trhu. Microsoft je tak sice bezesporu jednou z nejúspěšnějších společností, nebýt však Gatesova zaváhání, mohl být tou hlavní firmou napříč všemi operačními systémy.

Tento fenomén poukazuje na obecnější fungování světa technologických startupů, které je dnes aktuálnější než kdy dříve. Bill Gates právě na toto téma nedávno poskytl velký rozhovor na události organizované venture kapitálovou firmou Village Global, kde je jedním z hlavních investorů.

Sérii rozhodnutí, jejichž důsledkem Microsoft u mobilních zařízení nezískal stejnou pozici jako ve světě počítačů, Bill Gates označil jako svou největší chybu v životě. V době nástupu Androidu byl již sice výkonným ředitelen Microsoftu Steve Ballmer, který se tehdy posmíval prvnímu iPhonu za jeho vysokou cenu a nepřítomnou hardwarovou klávesnici, Gates ale až do roku 2008 vedl softwarový vývoj a tedy i tehdejší mobilní operační systém Windows Mobile.

microsoft-nadella-gates-ballmer

Foto: Microsoft

Satya Nadella, Bill Gates a Steve Ballmer

Tato chyba týkající se obecnějšího směřování Windows Mobile a hlavně příliš opožděné reakce na rychlý vývoj mobilních operačních systémů po představení iPhonu a Androidu měla ultimátně za následek smrt samostatné mobilní platformy Microsoftu. Stále může být překvapivé, že by Gates přiznával vinu, kterou by mu přisoudil jen málokdo, sám však vysvětlil důvod takového uvažování.

Druhý nejbohatší muž planety prohlásil, že pro trh se softwarem a hlavně s platformami platí, že vítěz bere všechno. I kdyby měla druhá nejúspěšnější platforma devadesát procent funkcí a aplikací té první, stejně by to nakonec znamenalo její nevyhnutelnou zkázu.

„Pozici Androidu měl přirozeně získat Microsoft.“

„Největší chybou byly jakékoliv špatné kroky, které jsem podnikl a způsobily, že Microsoft není tím, čím je Android. To znamená, že Android je dnes, nepočítaje Apple, standardní mobilní platformou. Tuto pozici měl přirozeně získat Microsoft,“ přiznal otevřeně třiašedesátiletý Gates, který Microsoft spoluzaložil v roce 1975 s loni zesnulým Paulem Allenem.

„Mimo Apple je tady místo pro přesně jeden operační systém a jakou ten má hodnotu? 400 miliard, které by se přesunuly z firmy G do firmy M,“ vylíčil s úsměvem vášnivý filantrop, aniž by jmenoval konkurenční Google, který za Androidem stojí.

Možná ještě zajímavější část reakce na otázku po hledání rovnováhy mezi pracovním a osobním životem se ovšem týkala obecnějšího tématu, jeho historie v Microsoftu, kterou Gates vztáhl na celý technologický sektor. Zakladatel největší počítačové firmy na světě si totiž v jejích začátcích nikdy nebral volno a pracoval i o víkendech.

steve-jobs-bill-gates-all-things-d

Foto: Joi Ito / Flickr

Steve Jobs a Bill Gates na konferenci All Things D v roce 2007

Říkal, že tehdy „nevěřil na dovolenou“. Ve třiceti letech se jeho smýšlení poměrně výrazně změnilo a volno si naopak začal velmi užívat, což přetrvává dodnes. V rozhovoru zmínil, že jeho dvacetileté já by bylo tím současným znechucené, protože tehdy odmítal myšlenku létat jinak než nejnižší třídou a dnes má vlastní letadlo.

Zatímco se ovšem změnil jeho osobní život, v otázce začátků softwarových firem zůstává jeho extrémní pojetí zcela stejné, i když ho tak úplně nedoporučuje a uznává, že je pro většinu lidí nevhodné.

„Myslím, že můžete příliš uctívat a mytologizovat myšlenku extrémního pracovního nasazení. Pro mě osobně – je pravda, že jsem nevěřil na víkendy, že jsem nevěřil na volno. Když to tak řeknu, znal jsem poznávací značky všech spolupracovníků, takže jsem byl schopný říct, kdy za minulý měsíc které auto přijelo a odjelo z parkoviště…“ vzpomínal Gates.

windows-phone

Neúspěšný mobilní operační systém od Microsoftu

V prvních letech by podle Gatese měli zaměstnanci technologických firem učinit velké oběti ve prospěch co nejrychlejšího vývoje, udělat vše pro to, aby je nepředstihl někdo jiný a neovládl celý trh, právě jako se to stalo u Androidu. Proces sestavování počátečního týmu by se měl řídit předpokladem k efektivnímu vytvoření nové platformy, jinak hrozí jeho nedostatečný výkon a s tím spojený neúspěch. K tomu totiž mnohdy stačí jen druhé místo.

Za pravdu Gatesovi nejspíše dává samotná historie a v současnosti stále trvající překotný rozvoj technologických startupů. Ačkoliv pravidlo „vítěz bere vše“ možná skutečně platí pouze pro softwarové platformy, je v mírnější verzi aplikovatelné snad ve všech rozvíjejících se technologických oblastech.

kano-pc_3

Přečtěte si takéModerní výuka. Microsoft a startup Kano umožňují dětem postavit si vlastní počítač a učit se programovatModerní výuka. Microsoft a startup Kano umožňují dětem postavit si vlastní počítač a učit se programovat

Společnost, která se v nich jako první prosadí, je s nimi pak přirozeně primárně spojována a má nejvíce prostoru pro získávání financování i zákazníků. Lidé se tak musí často rozhodnout mezi pohodlným životem a zvýšením potenciálu na vybudování úspěšné firmy a existuje mnoho případů, kdy se tento dravý svět na jeho obyvatelích velmi negativně podepsal, ať už vlastním vyhořením nebo zneužíváním zaměstnanců.

Na celý rozhovor Billa Gatese na události Village Global se můžete podívat níže:

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Zvedněte nám daně, žádají nejbohatší Američané v čele s Georgem Sorosem. Chtějí napravovat nerovnost ve společnosti

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

george_soros_at_desk

Foto: George Soros

George Soros

0Zobrazit komentáře

Amerika má morální, etickou a ekonomickou zodpovědnost, aby více zdanila naše bohatství. To je věta, kterou by možná někteří nečekali z úst právě těch nejbohatších, nicméně ve Spojených státech lidé s nejvíce penězi na kontě skutečně o vyšší daně žádají. Celkem devatenáct boháčů podepsalo otevřený dopis, v němž popisují, proč by jim měly být zvednuty daně.

Už koncem příštího roku půjdou Američané volit nového prezidenta. Je to právě prezident, který může zásadním způsobem ovlivnit daňovou politiku celých Spojených států, a proto je otevřený dopis téměř dvou desítek miliardářů mířen na prezidentské kandidáty, kteří se budou o nejvyšší úřad, do něhož nastoupí v roce 2021, ucházet.

„Chceme vyzvat všechny kandidáty na prezidenta, ať už jsou to republikáni nebo demokraté, aby podpořili rozumnou daň z bohatství pro nejbohatší desetinu z nejbohatšího 1 % Američanů – pro nás. Další dolar nových daňových příjmů by měl přijít od finančně nejšťastnějšího obyvatelstva, nikoliv od Američanů se středními či nižšími příjmy,“ stojí v otevřeném dopise.

Abigail Disney

Pod žádostí o zvýšení daní pro ty opravdu nejbohatší Američany jsou podepsáni například známý finančník a jeden z nejvýznamnějších světových filantropů George Soros, pravnučka spoluzakladatele zábavního obra Disney Abigail Disney, spoluzakladatel Facebooku Chris Hughes či příslušníci čtvrté generace zámožné rodiny Pritzkerových, Regan a Liesel.

Důvod, proč zmínění miliardáři spolu s dalšími bohatými kolegy (a jedním anonymním signatářem) chtějí odvádět státu větší daně, je jednoduchá. Nově získané peníze by měla vláda podle nich použít pro investice do oblastí týkající se čisté energie, univerzální dětské péče, slev na studentské půjčky, vylepšení infrastruktury nebo daňových úlev pro nízkopříjmové rodiny.

„Jsme součástí problému, tak nás zdaňte.“

Zavedení daně z bohatství je podle představitelů nejbohatší vrstvy „zájmem naší republiky“ a zároveň instrumentem, který podle nich podporuje většina Američanů. Podle výpočtů, které signatáři uvádějí v otevřeném dopise, by mohla taková daň přinést do federálního rozpočtu v následujících 10 letech téměř 3 biliony dolarů, což je více než 67 bilionů korun.

S takovým návrhem již přišla senátorka Elizabeth Warrenová, která chce být v příštím roce demokratickou prezidentskou kandidátkou. V jejím návrhu je zdanění pouze 75 tisíc nejbohatších rodin v zemi, a to následujícím způsobem: na majetku přesahujícím 50 milionů dolarů by se platila z každého dolaru daň ve výši 2 centů a další 1 cent by přibyl u majetku přesahující 1 miliardu.

george_soros_-_festival_economia_2012_01

Foto: Niccolò Caranti

George Soros

Jde zatím pochopitelně jen o jeden z předběžných návrhů a lze očekávat, že se kolem daně z bohatství ještě strhne zejména v příštím roce v rámci prezidentské kampaně velká debata. Signatáři výzvy nicméně právě takový podobný princip podporují a uvádějí šest důvodů, proč by se měl zavést.

Daň z bohatství má pomoci v boji s klimatickou krizí, zajistit silný instrument pro větší ekonomický růst celé země a také pro zlepšení celého zdravotnictví. Miliardáři rovněž argumentují tím, že taková daň je férová, jelikož pomůže snížit rozdíly mezi skutečnými sazbami daně, které nyní zaplatí ty nejbohatší rodiny proti ostatním rodinám, jež paradoxně mohou poměrově platit více.

stewart-butterfield-slack-big

Přečtěte si takéZ 25 tisíc na 50 milionů dolarů. Jak první investoři proměnili vstup do Slacku v pohádkové zhodnoceníZ 25 tisíc na 50 milionů dolarů. Jak první investoři proměnili vstup do Slacku v pohádkové zhodnocení

Na závěr pak signatáři připomínají, že daň z bohatství posílí americkou svobodu a demokracii, jelikož v zemích s vysokou mírou ekonomické nerovnosti může docházet ke koncentraci politické moci a přechodu k plutokracii, a také že jde o patriotickou záležitost, kdy by měli všichni Američané přispívat, čím mohou, k úspěchu země, a ti nejbohatší nejsou žádnou výjimkou.

Například jedna z nejmladších signatářek, pětatřicetiletá Liesel Pritzker Simmonsová, jejíž rodina disponuje jměním kolem 33 miliard dolarů, podle Bloombergu řekla v narážce na stále rostoucí nerovnost ve společnosti následující: „Jsme součásti problému, tak nás zdaňte.“