Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd neboli ÚOCHB. Za tímto docela obyčejným názvem, který se laikům pravděpodobně jednoduše ztratí mezi jinými akademickými ústavy či instituty, se skrývá až překvapivě mnoho vědecké kapacity, objevů a také peněz. Instituce, která navazuje na odkaz slavného biochemika Antonína Holého, nyní zveřejnila svou výroční zprávu, která říká, že za loňský rok utržila přes 4,3 miliardy korun.

Holý během své kariéry objevil celou řadu světově významných antivirotik, které se v různých modifikacích dodnes používají při léčbě HIV/AIDS, hepatitidy typu B nebo oparů. Publikoval stovky prací a podle seznamu ze Stanfordské univerzity patří ke dvěma procentům světově nejcitovanějších vědců. Patenty na Holého objevy koupila před lety americká společnost Gilead Sciences.

Přestože profesor Holý je již 10 let po smrti, především na základě jeho patentů plynou od tohoto farmaceutického giganta do Česka velké peníze. Z výroční zprávy vychází, že na licenčních poplatcích vydělal ÚOCHB loni 2,9 miliardy korun. Celkové výnosy ale činily 4,38 miliardy korun.

V podobných číslech se navíc příjmy instituce pohybují každoročně. To znamená, že ústav je velmi slušně zafinancovaný. Dotace či jakákoliv státní podpora jsou v jeho účetní závěrce minoritní, naopak na dani z příjmu loni odvedl 301 milionů korun.

Foto: ÚOCHB

Budova Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

V roce 2014 se přestěhoval do moderní budovy v pražských Dejvicích, kterou za víc než miliardu korun postavil z vlastních zdrojů. A i když stále disponuje velkým množstvím finančních prostředků, jakožto veřejná výzkumná instituce je může rozinvestovat jen omezeně a konzervativně.

Celkové jmění ÚOCHB ke konci roku 2021 činilo 15,6 miliardy, z čehož přes deset miliard je ve fondech. V pozemcích a nemovitostech vlastní téměř 3,4 miliardy korun. Díky dobré finanční situaci si může ÚOCHB dovolit najmout odborníky z několika desítek zemí světa, aktuálně v něm pracuje 880 lidí. Zajímavostí je, že více než třetině z nich není ani třicet let.

Tradiční portfolio výzkumu pokračovatelů Antonína Holého zahrnuje klasickou organickou, bioorganickou a medicinální chemii spolu s biochemií. To se rozšířilo o teoretickou a fyzikální chemii, materiálovou vědu, nanotechnologie a další související obory. A nové zaměření neslo loni ovoce i na akademické půdě.

Vědeckému týmu profesora Pavla Jungwirtha se například povedlo to, co žádným jiným výzkumníkům na světě – vytvořit kovovou vodu, která dokáže vést elektřinu. Za to si vysloužili i publikaci článku v prestižním časopise Nature.

Kovová voda i výzkum předčasného stárnutí

Obyčejná voda totiž elektřinu téměř nevede, aby tuto vlastnost měla, musí obsahovat například rozpuštěnou sůl. I tak je ale vodivost takového roztoku velmi malá. Jak tedy zařídit, aby voda byla vodivá stejně jako třeba měděný drát? Vědci předpokládali, že k něčemu takovému může docházet v jádrech velkých planet, kde vysoký tlak dokáže stlačit molekuly vody k sobě do té míry, až se začnou překrývat jejich elektronové obaly.

Vyvinout takový tlak v pozemských podmínkách však v současnosti není v lidských možnostech, proto se mělo za to, že připravit kovovou vodu na Zemi nebude v dohledné době možné. Jungwirthův tým však přišel s novou metodou, díky níž se mu ji podařilo na několik sekund vytvořit.

Významné objevy si připsaly i další vědecké skupiny ústavu. Například tým vedený Emiliem Hirschem studoval proteiny, které stojí za mechanismen předčasného stárnutí a rozvojem šedého zákalu. Jiný tým vedený Petrem Cíglerem se zase postaral o objev univerzálního systému pro dopravu částí genetické informace do buněk.

Pointa výzkumu spočívá zjednodušeně v tom, že například molekuly mRNA, známé díky vakcínám proti covidu-19, se musí dopravit do buňky v „obalu“. Ten je však typicky pro každou část genu, kterou je nutné přepravit do buňky, odlišný. Cíglerova skupina zvládla vyvinout „obal“, který je univerzální.

Tím však aktivity ústavu nekončí. Loni také podpořil ve spolupráci s Evropským investičním fondem (EIF) české univerzitní spin-offy částkou přesahující jednu miliardu korun.

ÚOCHB má také nové vedení. Dosavadnímu řediteli Zdeňku Hostomskému vypršel druhý pětiletý mandát v květnu a na jeho místo přišel biochemik Jan Konvalinka. Ústav do budoucna plánuje účast na přípravách vzniku dvou nových institucí – Národního institutu virologie a bakteriologie a Virologického centra Antonína Holého.