Glosa Petra Žabži: Americký prezident Donald Trump podepsal v noci na pátek exekutivní příkaz, který otevírá cestu k vytvoření tzv. strategické bitcoinové rezervy. Ta by měla mít v první fázi formu bitcoinů, které jsou už nyní v držení americké administrativy, fakticky jde o bitcoiny zabavené vládou v rámci občanských nebo trestních kauz. Jakékoliv další nákupy této digitální měny musí být rozpočtově neutrální a nesmí amerického daňového poplatníka zatížit dalšími náklady. Nominálně jde o skvělou zprávu, a tak se nabízí otázka, proč bitcoin jen několik minut po jejím oznámení propadl z ceny 91 286 dolarů na 84 658 dolarů a obratem přišel o sedm procent.

Důvody jsou dva a oba mají co dočinění s psychologií investora. Než se do toho pustíme, je však potřeba lépe definovat hřiště, na kterém se v rámci této úvahy pohybujeme.

Dlouhodobý dopad vytvoření strategické bitcoinové rezervy je pro jeho cenu spíše pozitivní. Zatímco americká vláda tam nyní přesouvá již držené bitcoiny, ostatní vlády – pokud budou chtít takovou rezervu tvořit také – budou muset nejspíš nakupovat na trhu a to by mělo cenu bitcoinu podpořit.

Jenže jedno okřídlené pravidlo říká: „V dlouhém horizontu jsme všichni mrtví.“ Takže se pojďme detailně podívat na to, proč se bitcoin skácel už teď.

Prvním důvodem je chování „buy the rumour, sell the news“, které ve zkratce znamená, že investoři spekulativně nakupují aktivum, u kterého se očekává zveřejnění nějaké pozitivní zprávy, a doufají, že toto aktivum prodají o kousek dráž ve chvíli, kdy bude tato zpráva potvrzená a veřejně dostupná.

Velmi často se s tím můžeme setkat například u spekulací na převzetí firmy nějakým jejím konkurentem nebo před publikováním klíčových makroekonomických ukazatelů s dopadem (primárně) na měny nebo úrokové sazby.

Problém s touto strategií je, že je výsostně závislá na okamžiku, kdy do ní vstoupíte. Pokud tak uděláte těsně před publikováním dané zprávy, výrazně se vám snižuje manévrovací prostor pro prodej, a když to nestihnete, u východu už asi bude poměrně velká tlačenice.

Druhý problém je tzv. konfirmační zkreslení – stav, kdy investoři vnímají a do svého uvažování vědomě pouští jenom informace, které potvrzují jejich vnímání reality. V tomto případě byla mentální linka jasná: „Prezident Trump hovoří o vytvoření strategické rezervy v bitcoinu, a to automaticky znamená, že americká vláda je bude na trhu nakupovat.“

Sama o sobě ta úvaha nebyla nelogická, ale ignorovala veřejně dostupné informace o tom, že jednou z cest k vytvoření zmíněné rezervy je prostý přesun zabavených bitcoinů (v tom okamžiku by vláda na trhu žádné nekupovala). Jakmile se tato teoretická možnost stala realitou a spekulace na masivní vládní nákupy bitcoinu vyprchala, cena se logicky poroučela směrem dolů.

Znovu je však potřeba zopakovat, že krátkodobá změna ceny v reakci na výše uvedené faktory nic neříká o tom, kam se cena bitcoinu bude hýbat v budoucnu. To jen pár spekulantů mělo asi malinko těžší spaní.

Jedná se o osobní názory Petra Žabži, které neodráží postoj Air Bank a.s. Nejedná se o investiční radu ani o jiné doporučení konkrétní investice.