Někteří investoři do kryptoměn si v posledních hodinách koušou nehty, jiní naopak využívají propadu a nakupují za levnější ceny. Nic to ale nemění na tom, že kryptoměnový trh se od včerejšího dne otřásá v základech a výrazně klesá jak hodnota bitcoinu, jenž se dostal hluboko pod hranici 40 tisíc dolarů, tak hodnota etherea a dalších. Na vině je i americká centrální banka Fed. Salvador, kde bitcoin funguje jako oficiální měna, se ale raduje.

Pohled na červená čísla a padající grafy na kryptoměnových burzách rozhodně nepůsobí příjemně. Alespoň pro ty, kteří mají v kryptu peníze. Nejoblíbenější virtuální měna současnosti, bitcoin, se za posledních čtyřiadvacet hodin propadla o zhruba osm procent a momentálně osciluje na úrovni 35 500 dolarů za kus. To je přibližně 760 tisíc korun.

Ve srovnání s listopadem loňského roku, kdy bitcoin atakoval historické maximum ve výši zhruba 69 tisíc dolarů, tak jde skoro o padesátiprocentní pokles za pár měsíců. Nedaří se ani ethereu, které za poslední den odepisuje dvanáct až třináct procent a je na úrovni 2 500 dolarů. Nutno však podotknout, že ceny kryptoměn se velmi rychle mění.

Jak uvádí server Coinmarketcap.com, kde lze vývoj digitálních mincí sledovat v reálném čase, hodnota celého trhu s kryptoměnami se za posledních čtyřiadvacet hodin snížila o přibližně 150 miliard dolarů.

Ztráty na burze i rozhodnutí Fedu

Výraznější pokles kryptoměn přišel po čtvrtečních ztrátách firem na amerických akciových trzích – oslabovaly zejména technologické společnosti. Podíl na tom mohou mít i neuspokojivé výsledky Netflixu, který provozuje stejnojmennou televizní streamovací službu. Jeho hodnota se propadla dokonce až o pětinu.

V návaznosti na to začaly ztrácet i burzovní indexy Nasdaq Composite a S&P 500, který zaznamenal již třetí týden ztrát v řadě. Investoři se totiž začali zbavovat svých pozic v rizikovějších aktivech, jelikož výnosy amerických státních dluhopisů začátkem týdne výrazně narostly. Ve hře je pak také americká centrální banka Fed.

Ta už dříve naznačila, že letos plánuje zvyšovat úrokové sazby, a mimo jiné hovořila o tom, že zahájí proces snižování své bilance. Právě její rychlý růst v posledních letech a nulové úrokové sazby způsobily masivní růst cen rizikových aktiv, včetně kryptoměn. Proto zprávy o „obratu“ vyvolávají nervozitu mezi investory, což přispívá k propadu. Potenciálně lepší vyhlídky jsou ovlivněny i přísnějšími postoji regulačních úřadů.

Proti bitcoinu, ethereu a dalším virtuálním mincím zbrojí také jednotlivé státy. Například Čína zcela zakázala veškeré aktivity související s kryptoměnami a ruská centrální banka navrhla zákaz používání a těžby kryptoměn na ruském území (byť v minulosti Vladimir Putin k ním projevil částečnou náklonnost). Důvod? Krypto má představovat riziko pro finanční stabilitu a suverenitu měnové politiky. Rusko mimochodem patří mezi tři největší země, kde lidé těží bitcoiny.

Oproti tomu Salvador se může radovat. Malý středoamerický stát, který se zapsal do kryptoměnové historie díky zavedení bitcoinu coby státního platidla, oznámil, že za levnější cenu nakoupil další várku bitcoinů – 410 mincí za 15 milionů dolarů. „Někteří chlápci to prodávají fakt levně,“ napsal prezident Salvadoru Nayib Bukele na svém Twitteru.