Blue Origin představilo vesmírnou stanici budoucnosti. Jeff Bezos ji chce vypustit ještě v této dekádě

Jiří SvobodaJiří Svoboda

blue_origin_space_station_stanice

Foto: Blue Origin

Koncept vesmírné stanice Orbital Reef

0Zobrazit komentáře

Společnost Blue Origin sice staví svůj aktuální byznys hlavně na turismu na hranici vesmíru, ale do budoucna má v plánu mnohem ambicióznější projekty. S tím, jak se na konec své životnosti dostává Mezinárodní vesmírná stanice, se totiž otevírá diskuze o jejím nástupci. A právě firma zakladatele Amazonu Jeffa Bezose představila plány na vlastní stanici s názvem Orbital Reef.

Zahájit svůj provoz by měla v druhé polovině této dekády. Sloužit má jak komerčním účelům, tak mezinárodním partnerům, pro turismus, ale i výzkum. Podle tvůrců by neměla pouze replikovat již zavedenou a úspěšnou Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), ale jít o krok dál a umožnit ve vesmíru skutečně žít i vytvářet zárodek pro ekonomickou aktivitu na oběžné dráze.

„Usnadníme přístup, snížíme náklady a poskytneme všechny služby a vybavení potřebné k tomu, aby kosmické lety byly normální. Na nízké oběžné dráze Země se rozroste dynamický podnikatelský ekosystém, který bude generovat nové objevy, produkty i zábavu,“ nastínil svou vizi Brent Sherwood, viceprezident pokročilých vývojových programů v Blue Origin.

Mnoho konkrétních detailů o stanici zatím známo není, jen to, že bude schopná do budoucna pojmout až desetičlennou posádku. Vnitřní rozměry bude mít pak téměř stejné jako právě ISS. Blue Origin však ve svých snahách nebude samo. Na pomoc si přibralo i partnery jako Sierra Space, Boeing či Redwire Space.

blue-origin2-min

Foto: Blue Origin

Vesmírná stanice Orbital Reef by měla fungovat ještě v této dekádě

První zmiňovaná firma již sama v minulosti oznámila, že pracuje na svém vlastním nástupci ISS. Její model s názvem LIFE by měl mít nafukovací strukturu, a zatímco původně byl plánován jako samostatný objekt, teď se bude moci připojit přímo na stanici Orbital Reef neboli v překladu orbitální útes.

Sierra Space kromě toho vyrábí i vesmírné letadlo nazvané Dream Chaser. De facto menší raketoplán je zatím ve vývoji, ale už má nasmlouvané lety s NASA k Mezinárodní vesmírné stanici. Blue Origin navíc očekává, že jej posléze využije i při cestách na Orbital Reef.

„Jsme nadšení, že můžeme spolupracovat s Blue Origin a poskytnout kosmický letoun Dream Chaser, modul LIFE a další technologie, které zpřístupní vesmír pro komerční výzkum, výrobu a turistiku,“ uvedla Janet Kavandiová, bývalá astronautka a prezidentka společnosti Sierra Space.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

NASA počítá s tím, že ISS bude vyřazena (neboli řízeně shoří v atmosféře) do roku 2030. Nechystá však vlastní náhradu, místo toho kalkuluje s tím, že ji nahradí komerční projekty. Ty ostatně obecně získávají ve vesmírném průmyslu stále významnější pozici.

Je to navíc jen pár dní, co svůj obdobný projekt představil americký letecký gigant Lockheed Martin. Jeho stanice s názvem Starlab by mohla být plně funkční v roce 2027, bude mít také nafukovací konstrukci a pojme čtyřčlennou posádku. Ani tak se však nejedná o první návrhy svého druhu.

blue-origin3-min

Foto: Blue Origin

Blue Origin chce, aby byl možný na její stanici nejen výzkum, ale i zábava

Startup Axiom Space už dříve pracoval s konceptem vesmírného hotelu, jenž by se mohl připojit k současné Mezinárodní vesmírné stanici. Poté ale získal 130 milionů dolarů, své plány přehodnotil a bude usilovat o kompletně vlastní vesmírné stanice.

Mimo západní svět však žije vesmírné bádání vlastním životem. Vesmírnou stanici začala totiž letos budovat i Čína. Dvacetimetrový kolos s názvem Tchien-kung, v překladu Nebeský palác, už teď obývají tři čínští astronauti. V příštích letech chce navíc komunistický režim dál svou stanici rozšiřovat.

Jak budou vypadat nástupci Mezinárodní vesmírné stanice? Svůj modul představil i letecký gigant Lockheed Martin

Jiří SvobodaJiří Svoboda

Starlab

Foto: Nanoracks

Starlab, komerční vesmírná stanice na nízké oběžné dráze Země

0Zobrazit komentáře

Historie Mezinárodní vesmírné stanice se začala psát už v roce 1998, kdy se na oběžné dráze objevily první dva její malé moduly. Není tedy divu, že mnohé technologie na palubě tohoto kosmického počinu zastarávají a počítá se s jejím vyřazením v roce 2030. Poptávka po vesmírném bádání je ale stále větší, tudíž se už začínají objevovat její potenciální nástupci.

Přinejmenším americká vesmírná agentura NASA ale chce přenechat pomyslné žezlo na soukromých firmách. Jeden z nejznámějších výrobců letecké techniky Lockheed Martin teď ve spolupráci se společnostmi Nanoracks a Voyager Space představil koncept své vesmírné stanice, která by měla být plně funkční v roce 2027.

Stanice pod označením Starlab s objemem okolo 360 m³ a nafukovací hlavní částí by mohla hostit experimenty, které by zkoumaly třeba výdrž materiálů nebo růst rostlin. A podle prohlášení firem má zajistit i trvalou přítomnost a vedoucí postavení USA na nízké oběžné dráze.

Pojmout by mohl trvale čtyřčlennou posádku, které budou sloužit čtyři solární panely o výkonu 60 kW. Součástí bude taktéž robotická ruka, která by měla pomoci s připojením lodí, jež budou na místo nosit náklad nebo astronauty. Kromě toho ale zatím společnosti neoznámily o novém projektu mnoho detailů.

Je však nutné podotknout, že se zdaleka nejedná o první projekt svého druhu. O něco dále (minimálně co se vizualizací týče) je americký startup Axiom Space, který nejdříve pracoval s konceptem vesmírného hotelu, jenž by se mohl připojit k současné Mezinárodní vesmírné stanici, známé i pod zkratkou ISS.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Poté ale Axiom Space získal 130 milionů dolarů, své plány přehodnotil a bude usilovat o kompletně vlastní vesmírné stanice. Už na první pohled je projekt tohoto nadějného amerického startupu o dost ambicióznější než ten od Lockheed Martin, velikostí přinejmenším.

S podobným konceptem, s jakým experimentuje americký letecký gigant, ale pracuje i firma Sierra Space. Ta představila koncept LIFE Habitat, nafukovací modul válcovitého tvaru, který bude mít v průměru přes osm metrů. V kombinaci několika takových válců a klasických pevných struktur by pak mohla vzniknout celá vesmírná stanice.

Mimo západní svět však žije vesmírné bádání vlastním životem. Vlastní vesmírnou stanici začala totiž letos budovat i Čína. Dvacetimetrový kolos s názvem Tiāngōng, tedy v překladu Nebeský palác, už teď obývají tři čínští astronauti. V příštích letech chce navíc komunistický režim dál svou stanici rozšiřovat.