Bransonův plán na vysílání družic do vesmíru se rozpadá. Virgin Orbit pozastavuje činnost

Britský miliardář shání peníze na svůj unikátní způsob vypouštění satelitů. Jenže investoři mu už nevěří, akcie firmy odepsaly 40 procent.

Jiří SvobodaJiří Svoboda

virgin-orbit-richard-branson

Foto: Virgin Orbit

Majitel Virgin Orbit Richard Branson

0Zobrazit komentáře

Před šesti lety představil britský miliardář Richard Branson unikátní nápad, jak dostat satelity na oběžnou dráhu Země. Místo jejich vypalování z povrchu chtěl využít upraveného Boeingu 747 na to, aby ze svého křídla vypustil za letu malou raketu s nákladem na palubě. Právě to je princip projektu Virgin Orbit. Párkrát se to skutečně povedlo. Jenže teď se zdá, že firmě vyschl penězovod, pozastavuje činnost a zaměstnance posílá na neplacené volno.

Šéf společnosti Dan Hart zaměstnancům tento týden na poradě řekl, že účelem neplaceného volna je získat čas na dokončení nového investičního kola, protože firma se potýká s nedostatkem hotovosti. V práci zůstane příští týden jen hrstka lidí. Délka volna není jasná, Hart pracovníkům slíbil, že je bude informovat do poloviny příštího týdne.

Jedním z důvodů, proč tato situace nastala, je to, že v lednu skončila fiaskem mise, jejímž cílem bylo vynést devět malých satelitů na nízkou oběžnou dráhu Země z Newquay v britském Cornwallu. Za letu se však objevila anomálie a družice, které nesla raketa vypuštěná z letadla, se od ní nemohly odpoutat a byly zničeny.

Firma vinu přičítá uvolnění palivového filtru rakety při startu, což způsobilo přehřátí jednoho z motorů. Virgin Orbit uvádí, že vyšetřování se chýlí ke konci a že další raketa s potřebnou úpravou je v závěrečné fázi montáže a testování.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V posledních letech se přitom začínal systém od Virgin Orbit jevit jako poměrně spolehlivý. Jeho první let v květnu 2020 sice selhal, ovšem v letech 2021 a 2022 si vylepšil skóre čtyřmi úspěšnými pokusy, které startovaly z kalifornské mohavské pouště. Firma měla naplánovaných šest letů na letošní rok, teď ale není jasné, jestli se vůbec uskuteční.

Lednový neúspěch byl pro Virgin Orbit velkou ranou a prohloubil jeho finanční potíže. V roce 2021 vstoupila společnost na burzu NASDAQ, ovšem i poté si podle portálu Crunchbase musela shánět další stovky milionů dolarů. Nezdá se ale, že by investoři projektu nadále věřili. Akcie po zveřejnění záměru pozastavit činnost odepsaly téměř 40 procent hodnoty oproti středečním maximům.

Jedinou nadějí pro Richarda Bransona tak zůstává sesterská firma Virgin Galactic, která se zabývá vesmírným turismem, respektive krátkými lety do výšky okolo 90 kilometrů. Ani ta nicméně od roku 2021 nepodnikla žádný let. Zájem o letenky nicméně veřejnost má.

virgin-orbit-drop-shot

Foto: Virgin Orbit

Testovací shození rakety od Virgin Orbit

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Webbův teleskop zachytil hvězdu těsně před zánikem. Snímek vědcům pomůže zkoumat kosmický prach

Vesmírný prach pomáhá třeba při shlukování molekul, ze kterých vznikl i život na Zemi. Vědci ale zatím neví, proč je ho ve vesmíru takové množství.

Jiří BlatnýJiří Blatný

hvezdapredsupernovou

Foto: NASA/ESA/CSA/STScI/Webb ERO Production Team

Hvězda s označením WR 124 je ve vzácné fázi těsně před výbuchem

0Zobrazit komentáře

V životě každé hvězdy přijde čas výbuchu, kterému se říká supernova. Těsně před ním však některé z nich zažijí krátkou fázi, kdy se stanou výjimečně horkými a masivními. Jednu takovou hvězdu těsně před explozí zachytil v bezprecedentním detailu Vesmírný teleskop Jamese Webba, který díky datům ze snímku z jeho speciálních kamer pomůže vědcům zkoumat kosmický prach.

Wolfovy-Rayetovy hvězdy jsou výjimečně horké a masivní hvězdy, které jsou v určitém stádiu svého životního cyklu alespoň dvacetinásobné oproti Slunci. „Jen některé masivní hvězdy se nakrátko stanou tou Wolfovou-Rayetovou, než se přemění v supernovu,“ vysvětlují vědci z NASA. Supernova je obrovská exploze na konci životního cyklu hvězd, po které na místě zůstane její zhroucené jádro v podobě takzvané neutronové hvězdy, případně může vzniknout i černá díra.

Jednu Wolfovu-Rayetovu hvězdu, označovanou WR 124, zachytil loni v létě Vesmírný teleskop Jamese Webba, nejpokročilejší vesmírný dalekohled a nástupce legendárního Hubbleova teleskopu, který už nějaký čas udivuje svými snímky blízkých i dalekých koutů vesmíru – a NASA nyní snímek hvězdy, vzdálené od Země asi patnáct tisíc světelných let, zveřejnila.

Na snímku je vidět, jak se WR 124 zbavuje svých vnějších vrstev, což vede ke vzniku charakteristických mračen z plynu a prachu. Tato konkrétní hvězda je třicetkrát větší než Slunce a zatím uvolnila materiál, jenž odpovídá desetinásobku naší nejbližší hvězdy. „Tím, že se vyvržený plyn vzdaluje od hvězdy a chladne, vzniká kosmický prach, který svítí v infračerveném světle detekovatelném Webbovým teleskopem,“ uvádí NASA.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nový snímek by měl vědcům pomoct lépe pochopit roli vesmírného prachu ve vesmíru. Ten je nedílnou součástí jeho fungování, upozorňuje NASA. Pomáhá chránit formující se hvězdy, vytvářet planety a slouží jako platforma pro vznik a shlukování molekul, včetně stavebních kamenů života na Zemi. Ve vesmíru je ho ale takové množství, které současná věda nedokáže vysvětlit.

Před Webbovým teleskopem neměli astronomové zabývající se vesmírným prachem dostatek podrobných informací, aby mohli zkoumat jeho produkci v prostředí, jako jsou hvězdy podobné WR 124. Zajímá je také to, zda byla prachová zrnka dostatečně velká, aby přežila supernovu. Nyní tyto otázky zkoumat mohou na základě skutečných dat. Hvězdy podobné WR 124 slouží jako analogie, která astronomům pomáhá pochopit klíčové období rané historie vesmíru.

hvezdapredsupernovou

Foto: NASA/ESA/CSA/STScI/Webb ERO Production Team

Snímek má vědcům pomoci lépe pochopit kosmický prach