Bratislava jede. Penta chce v centru vystavět blok s výškovým domem a se zelení na fasádách

Zástavbu v Bratislavě navrhlo italské studio Stefana Boeriho. To je známé například pro svou obrovskou vertikální zahradu na domech v Miláně.

Eliška NováEliška Nová

bratislava-podle-stefano-boeri-architetti-3

Foto: Stefano Boeri Architetti

Penta postaví v centru Bratislavy novou čtvrť

0Zobrazit komentáře

Se sloganem Netvoříme bydlení, ale domov vybrala Penta Investments architekty nové čtvrti v Bratislavě. Jedná se o jeden z posledních nezastavěných pozemků v centru slovenské metropole, který doplní budovy od italského studia Stefano Boeri Architetti.

„Projekt zabírá tři hektary na jednom z nejprestižnějších pozemků v Bratislavě, blízko Dunaje a Starého Města. Historicky tu dominovala průmyslová centra, kvůli hospodářskému významu se stalo místo cílem prvního náletu na město během druhé světové války. Od té doby byla oblast částečně opuštěná, postupem času továrny ukončily činnost,“ popisují architekti, kteří vyhráli v soutěži v konkurenci víc než osmdesátky světových studií.

Současným cílem je vybudovat v centru Bratislavy novou čtvrť a také ústřední bod – nejen obnovy slovenského hlavního města, jak dodává ateliér Stefana Boeriho, ale i celé lokality. Součástí návrhu je totiž i jedna výšková věž. Ateliér vytvořil návrh, jehož středobodem je centrální park, kolem něj se pak rozvíjí rezidenční budovy, které mají odlišnou výšku i fasádu. V zásadě jde ale o polyfunkční centrum, kde mají být kromě bytů také kanceláře, obchody a služby a také rekreační prostory. Vrcholem toho všeho je právě výšková budova, která by mohla mít okolo 115 metrů.

Zástavba je v podstatě velkým městským blokem, ve kterém architekti dali důraz na integraci s okolním městským prostředím. „Budovy jsou postaveny s přízemními podlažími otevřenými do prostoru, což vybízí k interakci. Uspořádání budov pak upřednostňuje využívání cest, otevřených prostranství a společné prostory, které propojují centrální park s okolní čtvrtí. Takový přístup obohacuje městskou strukturu, zlepšuje dostupnost a podporuje interakci mezi obyvateli,“ líčí ateliér.

Park je přizpůsobený místnímu prostředí, to znamená, že reaguje na čtyři roční období, ale i na povětrnostní podmínky a také potřebu údržby. Zeleň se má ale objevit i na fasádách, jak je u italského studia zvykem. „Městská zahrada bude nejatraktivnější částí projektu,“ říká Boeri. Architekti zeleň aplikovali například ve svém projektu v Miláně pojmenovaném Bosco Verticale neboli Vertikální les. Rezidenční věže jsou tu pokryty obrovskými vertikálními zahradami, kde je asi sedm stovek stromů a šestnáct tisíc rostlin.

Právě blokovou zástavbu porota na návrhu ocenila nejvíc. „Architekti připravili řešení, které skutečně patří do Bratislavy. Bylo tu mnoho jiných, bombastických návrhů, měli jsme ale pocit, že tak dobře neprocítili mikrolokalitu. Vítězný návrh s blokovou strukturou sem patří. Kdybych to měl přehnat, pak moderní a na naše poměry netradiční architektura respektuje rakousko-uherské nastavení,“ komentoval vítězný návrh výkonný ředitel Penta Real Estate na Slovensku Juraj Nevolník. Zvláštností zástavby je, že jednotlivé vchody do bytů, jsou ve vnitrobloku.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Rezidenční výstavbu chce developer odstartovat v roce 2026, stavět se bude ve čtyřech etapách, které zaberou zhruba deset let. A nejsou to jediné plány Penty v místě. Spolu s městským blokem představila také návrh svého budoucího sídla. Projekt začal připravovat už předchozí vlastník pozemku, společnost HB Reavis. Ta měla návrh od britských architektů AHMM, o úpravu designu se pak pro Pentu postaralo pražské studio Jakub Cigler Architekti.

Kancelářský projekt se rozkládá na osmnácti tisících metrech čtverečních, dalších tisíc metrů by mělo být určených pro obchod. Tato zástavba by mohla být hotová už v polovině roku 2026.

Na Rohanském ostrově vznikne tisíc prémiových bytů. Je to naše největší dílo, říká Palcr z J&T

První byty v projektu na Rohanském ostrově dala už J&T do prodeje a na třicet procent z nich má smlouvu. Dohromady tu má vzniknout tisícovka bytů.

Eliška NováEliška Nová

novy-rohan-9

Foto: J&T Real Estate

Nový Rohan

0Zobrazit komentáře

„V Karlíně jsme doma,“ říká šéf J&T Real Estate Dušan Palcr. Poté, co tu společnost vybudovala kancelářské budovy, se chystá i do rezidenčních projektů. A vybrala si k tomu jeden z nejlukrativnějších pozemků v Praze – obsadí jednu z posledních volných ploch na Rohanském ostrově. V plánu je vybudovat čtvrť za patnáct miliard korun.

„Před mnoha lety jsme začali budovat zdejší kancelářskou oblast. Teď jsme vstoupili na rezidenční pole a jsme rádi, že se můžeme z kanceláře dívat na naše největší dílo,” dodává Palcr. Developerská divize investiční skupiny J&T plánuje zastavět čtyři hektary půdy. Začne u Libeňského mostu, odkud bude postupovat dál do centra.

Podobu nové zástavby zveřejnila firma až nyní, ačkoli do prodeje už zdejší byty pustila. V rámci první etapy má smlouvy na třicet procent bytů, což dokazuje, že lokalita v pražském Karlíně, která je navíc hned u vody, táhne. Z jedné strany má navíc komplex lemovat budoucí park Maniny. Pro srovnání, protipovodňový park má mít 56 hektarů.

Dohromady tu chce společnost postavit tisícovku bytů, v první z pěti etap by to mělo být asi 258, přičemž nabídne rozličné velikosti od 1+kk až po 4+kk. Větší byty každopádně tvoří asi šedesát procent, protože je o ně velký zájem. Někteří mají dokonce chuť propojit víc bytových jednotek. „V tom jsme připraveni vyhovět,“ uvádí člen představenstva J&T Real Estate Jiří Ochetz. První části projektu, té blíž k Libeňskému mostu, by měly dominovat tři věže. Dvě jsou dílem architektonického studia Kaama, jednu stvořil ateliér Unit architekti.

Věže mají svoje jména – Vincent, Prokop a Barbora. Budovy je dostaly podle tří zvonů, které našly smrt nedaleko odsud, na takzvaném hřbitově zvonů. Ten se nacházel právě na Maninách a za války odtud odjížděly zvony do Hamburku, kde je roztavili a použili na výrobu zbraní. Dohromady jich bylo 9801.

Stavět by se na Rohanu mělo začít už na začátku příštího roku, první etapa má být hotová v roce 2027. Ceny bytů se pohybují mezi 165 až 200 tisíci korun za metr čtvereční v závislosti na dispozici bytu. Průměrná cena je 180 tisíc korun, což je nad pražským průměrem, J&T nicméně v lokalitě plánuje například dostatečný příkon pro nabíječky elektromobilů u každého parkovacího místa, venkovní žaluzie nebo trojvrstvou dřevěnou podlahu.

Celá čtvrť se bude stavět deset až dvanáct let. Kromě dvou zmíněných ateliérů tu vzniknou domy i podle návrhů Under Construction. Ti všichni uspěli ve vypsané architektonické soutěži. Developerská společnost pak oslovila také slovinský tým Bevk Perović architekti. Všechny bude korigovat ateliér Loxia, který vycházel z urbanistického konceptu, který do projektu vložil ateliér Pavla Hniličky.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kromě bytů by v lokalitě měl vzniknout dnes běžný mix využití, to znamená, že by se tu měly nacházet také obchody a služby. V lokalitě by měla vzniknout škola pro 900 žáků, kterou financuje radnice Prahy 8 společně s developery, kteří v území staví. Vedle J&T je to například Sekyra Group. Ta je původním vlastníkem pozemků, část jich ale odprodala právě J&T v roce 2021. Výstavba finanční skupiny, jejímž je Dušan Palcr důležitým členem, tak naváže na tu v režii Sekyry.

J&T v místě plánuje vysadit velké množství nových stromů, chce též vpustit veřejnost do míst, kam se jinak nedostane. „Chtěli jsme se zaměřit na místa, která jsou jinde v Karlíně nevyužívaná, a to jsou dvory a vnitrobloky, které majitelé zavírají. V tomto případě jsme je otevřeli a vytvořili novou vrstvu, po které se lidé budou moci pohybovat, odpočívat nebo trávit čas na dětském hřišti,“ líčí architekta Jana Mastíková ze studia Loxia.

Ateliér tu pracuje i s dešťovou vodou, která se bude v místě zachytávat a podle povrchů pak člověk pozná, zda se nachází na tranzitní cestě, kde jezdí i auta, nebo na té, která je jen pro pěší.