Bratislava jede. Penta chce v centru vystavět blok s výškovým domem a se zelení na fasádách

Zástavbu v Bratislavě navrhlo italské studio Stefana Boeriho. To je známé například pro svou obrovskou vertikální zahradu na domech v Miláně.

Eliška NováEliška Nová

bratislava-podle-stefano-boeri-architetti-3

Foto: Stefano Boeri Architetti

Penta postaví v centru Bratislavy novou čtvrť

0Zobrazit komentáře

Se sloganem Netvoříme bydlení, ale domov vybrala Penta Investments architekty nové čtvrti v Bratislavě. Jedná se o jeden z posledních nezastavěných pozemků v centru slovenské metropole, který doplní budovy od italského studia Stefano Boeri Architetti.

„Projekt zabírá tři hektary na jednom z nejprestižnějších pozemků v Bratislavě, blízko Dunaje a Starého Města. Historicky tu dominovala průmyslová centra, kvůli hospodářskému významu se stalo místo cílem prvního náletu na město během druhé světové války. Od té doby byla oblast částečně opuštěná, postupem času továrny ukončily činnost,“ popisují architekti, kteří vyhráli v soutěži v konkurenci víc než osmdesátky světových studií.

Současným cílem je vybudovat v centru Bratislavy novou čtvrť a také ústřední bod – nejen obnovy slovenského hlavního města, jak dodává ateliér Stefana Boeriho, ale i celé lokality. Součástí návrhu je totiž i jedna výšková věž. Ateliér vytvořil návrh, jehož středobodem je centrální park, kolem něj se pak rozvíjí rezidenční budovy, které mají odlišnou výšku i fasádu. V zásadě jde ale o polyfunkční centrum, kde mají být kromě bytů také kanceláře, obchody a služby a také rekreační prostory. Vrcholem toho všeho je právě výšková budova, která by mohla mít okolo 115 metrů.

Zástavba je v podstatě velkým městským blokem, ve kterém architekti dali důraz na integraci s okolním městským prostředím. „Budovy jsou postaveny s přízemními podlažími otevřenými do prostoru, což vybízí k interakci. Uspořádání budov pak upřednostňuje využívání cest, otevřených prostranství a společné prostory, které propojují centrální park s okolní čtvrtí. Takový přístup obohacuje městskou strukturu, zlepšuje dostupnost a podporuje interakci mezi obyvateli,“ líčí ateliér.

Park je přizpůsobený místnímu prostředí, to znamená, že reaguje na čtyři roční období, ale i na povětrnostní podmínky a také potřebu údržby. Zeleň se má ale objevit i na fasádách, jak je u italského studia zvykem. „Městská zahrada bude nejatraktivnější částí projektu,“ říká Boeri. Architekti zeleň aplikovali například ve svém projektu v Miláně pojmenovaném Bosco Verticale neboli Vertikální les. Rezidenční věže jsou tu pokryty obrovskými vertikálními zahradami, kde je asi sedm stovek stromů a šestnáct tisíc rostlin.

Právě blokovou zástavbu porota na návrhu ocenila nejvíc. „Architekti připravili řešení, které skutečně patří do Bratislavy. Bylo tu mnoho jiných, bombastických návrhů, měli jsme ale pocit, že tak dobře neprocítili mikrolokalitu. Vítězný návrh s blokovou strukturou sem patří. Kdybych to měl přehnat, pak moderní a na naše poměry netradiční architektura respektuje rakousko-uherské nastavení,“ komentoval vítězný návrh výkonný ředitel Penta Real Estate na Slovensku Juraj Nevolník. Zvláštností zástavby je, že jednotlivé vchody do bytů, jsou ve vnitrobloku.

Rezidenční výstavbu chce developer odstartovat v roce 2026, stavět se bude ve čtyřech etapách, které zaberou zhruba deset let. A nejsou to jediné plány Penty v místě. Spolu s městským blokem představila také návrh svého budoucího sídla. Projekt začal připravovat už předchozí vlastník pozemku, společnost HB Reavis. Ta měla návrh od britských architektů AHMM, o úpravu designu se pak pro Pentu postaralo pražské studio Jakub Cigler Architekti.

Kancelářský projekt se rozkládá na osmnácti tisících metrech čtverečních, dalších tisíc metrů by mělo být určených pro obchod. Tato zástavba by mohla být hotová už v polovině roku 2026.