Británie zvažuje, že lidem vedle hotovosti nabídne oficiální digitální libru. Systém nových plateb by byl jen minimálně odlišný od toho současného – probíhal by podobně, jako když člověk platí penězi ze svého bankovního účtu. Pro stát by ale znamenal, že si ponechá kontrolu nad hodnotou i kurzem vůči dalším měnám. Navíc by zabránil tomu, že by jakákoliv soukromá společnost udržovala platby v rámci uzavřené sítě.

O plánu informovalo britské ministerstvo financí s tím, že o něm diskutuje s tamní centrální bankou. Digitální libra by se používala podobně jako dnes platební karta. Instituce si představují, že by fungovala jako peněženka v chytrém telefonu nebo čipové karty. Sloužila by čistě jako platební prostředek a neúročila by se. Podle centrální banky by digitálních deset liber vždy hodnotou odpovídalo desetilibrové bankovce držené v hotovosti.

Zatím jde o plány, které budou britské ministerstvo financí a centrální bankovní instituce probírat ještě dlouho – konečné rozhodnutí má padnout až kolem roku 2025. Pokud digitální měna projde, instituce počítají s jejím zavedením nejdříve v druhé polovině desetiletí. Ale pokud ji země zavede a vše půjde podle plánu, mohla by nakonec hotovost do konce stejného desetiletí nahradit.

Aby se tak stalo, je třeba vyřešit, jak odstínit hned několik nejistot, které by digitální měna mohla přinést. Instituce už upozorňovaly na to, že ve chvíli, kdy by domácnosti i podniky vybraly klasické peníze ze svých bankovních účtů, aby nakoupily novou digitální libru, mohly by jednoduše řečeno finanční sektor rozkývat.

Podle Financial Times už ministerstvo financí uvedlo, že by zpočátku zavedlo omezení částek, které by bylo možné v digitálních peněženkách držet. I přesto, že by se tak začátek užitečnosti digitální měny jako platebního systému zpomalil. „S tím, jak se svět kolem nás a způsob placení za věci stále víc digitalizuje, rostou důvody pro zavedení budoucí digitální libry. Ta by poskytla nové možnosti plateb, nové způsoby placení, pomohla obchodníkům, udržela důvěru v peníze a lépe chránila finanční stabilitu,“ myslí si Andrew Bailey, guvernér Bank of England.

Jedním dechem však dodává, že existuje řada důsledků, které budou muset instituce po technické stránce zvážit. „Probíhající diskuse, a stejně tak i další práce vykonané bankou, se stanou základem pro to, co by pro zemi znamenalo zásadní rozhodnutí o způsobu, jakým používáme peníze,“ říká.

Podobné plány podle Financial Times zkoumá na 114 zemí a kolem třicítky z nich už je někde kolem pilotní fáze nebo ještě dál. A to včetně Číny, Baham nebo například Jamajky. Existují i v eurozóně, která přemýšlí o společné evropské digitální měně. V polovině července 2021 se Evropská centrální banka rozhodla posunout přípravné práce na další úroveň. Aktuálně běží prověřovací fáze, ve které se zkoumají i technologie a ochrana údajů. Zavedení digitálního eura se nicméně očekává nejdřív v roce 2026.