Brněnská konference Women in Tech představila úspěšné ženy z Kiwi.com, Czechitas či Googlu
Otázka žen v technologickém sektoru je do jisté míry ožehavým tématem, před kterým mnozí zavírají oči. Diverzita v pracovních týmech přitom prokazatelně přináší dobré ekonomické výsledky a i proto uspořádala brněnská společnost Kiwi.com historicky první ročník konference Women in Tech. Ten představil 12 úspěšných žen z technologického prostředí a CzechCrunch se stal hlavním mediálním partnerem akce.
Konferenci, která se konala v brněnském kině Scala, zahájila jakožto první řečnice Katka Gábová, vedoucí HR v Kiwi.com. Zaměřila se přitom právě na diverzitu, kterou nazvala jako nevyhnutelnou. Nejde přitom pouze o diverzitu žen mezi muži, ale rovněž diverzitu národností a v důsledku stárnoucí populace také diverzitu věku. “V budoucnu budou v jedné firmě pracovat čtyři generace lidí,” řekla Gábová, přičemž však podotkla, že v samotném Kiwi.com je aktuální věkový průměr 28 let.
Data, která Gábová prezentovala, jasně říkala, že diverzifikované týmy mají lepší ekonomické výsledky. V zájmu firem tedy diverzita je, přesto jsou některé, které v v její implementaci selhávají a vyplouvají tak na povrch skandály jako například nedávno v Googlu. Hlavní chybou, kterou firmy v této oblasti dělají, je podle Gábové snaha diverzifikace na globální bázi bez toho, aby bylo přihlíženo k lokálním specifikům.
Typickým příkladem jsou americké firmy, které diverzitu bez rozmyslu prosazují na trzích postkomunistické Evropy, kde se z ní tak stává nenáviděný buzzword. Dle Gábové je třeba v každé společnosti diverzitu prosazovat postupně a nechat každý jednotlivý tým pochopit její výhody.
Z Googlu na Mars
Zcela do jiné tematiky pak zabrousila Katja Minitsenka, původem běloruská vývojářka, která do Brna přicestovala až z dalekého Silicon Valley. V této technologické líhni zastupuje zajímavou pozici v Googlu. Původně pracovala na produktu Google Assistant, nyní se však díky svému zájmu o vesmír věnuje partnerství Googlu s NASA a jako vůbec jedna z prvních nevědeckých pracovníků se podívá na ostrov Devon, největší neobydlené území na světě, kde bude NASA simulovat mise na Mars.
Řeč se díky tomuto tématu dostala i na další, méně známé entity Googlu. Minitsenka zmiňovala jakým způsobem se Google zasluhuje o vzdělání, představila také divizi Google Voyager a poodhalila, že sama bude na ostrově Devon dělat streetview pomocí unikátních batohů s kamerami a z celé expedice na tento veřejnosti zapovězený ostrov vznikne i film. Celkově její příběh reprezentoval, kam až se dá dostat díky práci v technologickém gigantu, jakým Google je.
Jak z jednoduché AI udělat složitou
Společnost GoodAI reprezentovala na Women in Tech Daria Hvížďalová a zaměřila se především na to, jak umělá inteligence mění technologické odvětví. Míra transformace technologických firem je přitom zcela zásadní, ostatně Hvížďalová prezentovala, že 52 % firem, které se od roku 2000 objevily na prestižním seznamu Fortune 500, přestalo existovat.
Přestože ale AI proměňuje způsoby, jakým fungují mnohé firmy, stále je obvykle řeč o takzvané “narrow AI”, která je schopna pouze jednoho, zcela mechanicky naučeného úkolu. Pozornost by se proto dle Hvížďalové měla přesunout na takzvanou general AI, která bude schopna graduálního učení.
Zaměstnanecká struktura podle Spotify
Druhou řečnicí přímo z řad Kiwi.com byla Petra Vaškových, celkově čtvrtá zaměstnankyně společnosti, která v ní aktuálně zastává pozici CPO. Je tedy jedna z mála těch, kteří viděli přerod nápadu na firmu s 1 900 zaměstnanci, přičemž z této sumy se Vaškových věnuje zejména 350 developerům. Ve své půlhodině se však navzdory své specializaci zaměřila především na téma zaměstnanecké struktury v Kiwi, která je inspirována hudebním gigantem Spotify.
Celý pracovní kolektiv je členěn do takzvaných “tribes”, který se dále rozděluje do “squads”, kde se nachází lidé napříč kompetencemi. Každý tribe má navíc mimo squadů i kapitoly, neboli chapters, které sdružují lidi se stejnými cíli. Oproti Spotify v Kiwi funguje nad tribes další osoba, která dělá důležitá technická rozhodnutí. O tom i o dalších záležitostech v Kiwi se Petra Vaškových rozpovídala v rozhovoru pro CzechCrunch, který přineseme již brzy.
Plánovat produkt, nikoliv projev
Andrea Grisogono, zkušená byznysmenka a aktuálně produktová manažerka ve vývojářském studiu Appacus, přijela na Women in Tech sdílet zkušenosti z časů, kdy se jí určitý projekt nepovedl. Nejdříve však přišla poněkud se šokujícími čísly. Dle jejích informací je v IT 3,4 bilionu dolarů, z nichž však spolykají 2,4 bilionu neúspěšné projekty, které tvoří až 71 % ze všech projektů. 54 % všech selhání je přitom dle průzkumu přisuzováno nikoliv špatným zaměstnancům nebo nástrojům, ale špatným rozhodnutím a vedení. To se projevilo i v jejím projektu. “Začali jsme rychle kódovat a velké problémy nechávali na později,” popsala Grisogono první a zásadní problém svého projektu.
V dalších fázích projektu pak ona a její tým preferoval kvantitu nad kvalitou. Zmínila například výzkumy s velkým počtem respondentů, namísto hloubkového vyzpovídání několika lidí. Také se nedržela ověřených praktik, a proto se z původního low cost přístupu stal velmi drahý projekt. Ve spojení s dalšími faktory pak došla k tomu, že lidé jsou sice dobří ve vytváření nápadů, ale už horší v jejich realizaci.
Ženy musí makat více
Bára Bühnová, žena mnoha rolí, softwarová vývojářka, lektorka, máma, ale především jedna z vedoucích postav společnosti Czechitas, měla jednu z posledních přednášek dne. V té se zaměřila na samotnou základní misi celé konference, totiž dát ženám a dívkám zprávu o tom, že se technologického světa nemusí bát. Dle Bühnové to totiž mají dívky těžší, ale právě tento fakt byl pro ni samou důvodem, proč pracovat ještě více.
A jak se zdá, tvrdá práce se vyplácí. Bühnová dnes mimo práce v Czechitas zastává tři funkce na Masarykově univerzitě a taktéž se věnuje tématu smart cities, kterému věnovala i část své přednášky. Sama se zasazuje například o implementaci chytrých semaforů v Brně, dále o inovace v oblasti designu měst a chytré mobility. “Všichni musí přispět technologickému sektoru, abychom vytvořili města, kde chceme žít,” zakončila Bühnová.
Konference Women in Tech představila ženy, které jsou ve svých pracovních kolektivech spíše v minoritě, avšak přesto se jednotlivé přednášky nutně nedržely tohoto faktu. Místo toho se celý den opíral o běžná technologická a byznysová témata, která jsou k vidění na jiných podobných akcích a díky tomu mohli organizátoři smazat předsudky vůči ženám v tradičně mužských odvětvích.
Foto: Women in Tech