V Evropě se vyhodí až 88 milionů tun jídla ročně. To je nepředstavitelné množství. O něco méně je to v Brně, i tam ho ale skončí v koši dost, za rok je to bezmála 38 kilogramů potravin na osobu. Moravská metropole teď vymýšlí, co všechno s tímto odpadem dělat. Jednak aby nezapáchal, jednak aby se mohl opětovně využít.

Mendelova univerzita v Brně začala s projektem, jenž má za cíl vymyslet ideální metodu, jak potravinový odpad shromažďovat, aby co nejméně obtěžoval okolí. Tedy aby se z popelnic nelinul zápach, aby kolem nich nelétal hmyz a neshromažďovali se okolo hlodavci. „Nejde jen o návrh nové sběrné nádoby pro potravinový odpad. Spíše se chceme zaměřit na optimální způsob úschovy a zabezpečení odpadu do doby jeho svozu,“ líčí pro CzechCrunch Lucie Veselá z Provozně ekonomické fakulty.

Pomoci by s potravinovým odpadem mohly různé látky, například anorganická i organická aditiva, která mají antimikrobiální účinek. Teď budou vědci hledat ideální látku, její množství a dávkování. Tým, který na tom pracuje, je multioborový, jedná se o odborníky z Ústavu chemie a biochemie, Ústavu marketingu a obchodu nebo Ústavu aplikované a krajinné ekologie. Řešení by přitom mělo vyhovovat domácnostem, obcím i svozovým firmám.

Primárně se vědci zaměřují na sídlištní zástavbu, kterou si vybrali z toho důvodu, že lidé na sídlištích nemají příliš možností, jak potravinový odpad z domácnosti zpracovat. „Právě proto jsou zde potraviny nejvíce zastoupeny ve směsném komunálním odpadu,“ říká Veselá. Zatímco dřív bylo zpracování potraviny do poslední pídě běžné, dnes přibývají v regálech kuchařky o vaření beze zbytku. Namísto zpracovávání šlupek by přitom leckdy bohatě stačilo neplýtvat.

Konkrétní čísla říkají, že biologický odpad tvoří v Brně ročně 48,81 procenta veškerého odpadu. Tedy že skoro polovina toho, co lidé vyhodí, je jídlo. „Pokud se podíváme blíže na to, kolik z tohoto množství připadá na plýtvání potravinami, tedy na odpad bez nevyhnutelné složky, jako jsou například slupky, skořápky, kávový sediment nebo kosti, jedná se průměrně o 37,4 kilogramu na osobu a rok v Brně,“ vysvětluje Veselá. Rozdíl je ale na sídlištích, kde jeden člověk vyhodí do černé popelnice až 53,6 kilogramu potravin ročně.

Nutno podotknout, že v druhém roce, kdy vědci složení komunálního odpadu zkoumali, došlo k poklesu plýtvání o jedenáct procent, průměrný Brňan tedy vyhodil do černé popelnice 33,3 kilogramu potravin za rok. V té době probíhala v moravské metropoli intenzivní kampaň proti plýtvání a zároveň se na zacházení s potravinami projevila pandemie.

Co se skladby vyhozeného jídla týče, během ročních období se výrazně nemění. V zásadě jde o ovoce, zeleninu, pečivo a balené potraviny. V létě a na podzim je pak více právě ovoce a zeleniny. Rozdíly jsou spíš v tom, kolik se toho během roku vyhodí. Nejvíce lidé hází potraviny do koše v létě, druhý na pásce je podzim.

Obce jsou někdy nad rámec zákona

Výzkum podpořila Grantová agentura Gregora Johana Mendela částkou šest milionů korun. Dohromady se chtějí vědci projektu věnovat tři roky. V první fázi je čeká sběr a analýza dat, která se týkají spotřebitele nebo domácností. Zjišťovat budou i to, jak jsou na tom s vyhozeným jídlem obce. „Tyto analýzy jsou nezbytné pro zhodnocení nejvhodnějšího typu sběrné nádoby pro potravinový odpad, její velikosti, umístění a vlastností. A dále pro zjištění, kolika domácnostem jedna nádoba poslouží,“ uvádí Veselá. Na základě dat chtějí také vědci určit metodiku, která bude reflektovat potřeby obcí.

Součástí projektu Mendelovy univerzity je také kampaň, která má ukázat, jak odpad z jídla využít v cirkulární ekonomice. Ta má ale přijít až na samém konci iniciativy. „Naší snahou je především posunout se směrem k udržitelnějšímu a efektivnějšímu zužitkování zdrojů, kdy zlepšení procesu kompostování povede k získání kvalitního a zdravotně nezávadného produktu, který bude použitelný v rámci udržitelného zemědělství,“ popisuje Martina Vršanská z Ústavu chemie a biochemie. Díky tomu bude půda bohatší o organický uhlík a dusík, a bude tedy i zdravější.

I s oběhovým hospodářstvím chce přitom Mendelovka cílit na sídliště. „V Česku se propracovaný a funkční cirkulární systém zatím vyvíjí. Současné legislativní předpisy zatím nedostatečně věnují pozornost sběru a nakládání s potravinovým odpadem od fyzických osob. V blízké době lze očekávat, že se to změní, ať už kvůli tlaku spotřebitelů, nebo institucí Evropské unie. Proto je zapotřebí se tomuto tématu věnovat už nyní, aby pak zainteresované subjekty mohly pohotově zareagovat na změny,“ popisuje Veselá.

Potravinový odpad je podle nového zákona, který platí od loňského roku, součástí biologického odpadu. Obce proto mají povinnost ho soustřeďovat odděleně. Podle Veselé však legislativa blíže neurčuje konkrétní podmínky. „Některé obce proaktivně ve svých obecně závazných vyhláškách sběr potravinového odpadu vyžadují,“ doplňuje odbornice z Provozně ekonomické fakulty. Jinak to mají restaurace. Ty mají povinnost biologický odpad z kuchyní a jedlé oleje a tuky třídit už několik let. Poté je musí předávat osobě, která je oprávněná s nimi nakládat.