Bruce Willis byl populární už v dětství mezi svými spolužáky, trpěl ale nepříjemným handicapem – nedokázal plynule mluvit. Na střední škole ovšem zjistil, že jeho koktání výrazně oslábne, když stojí na scéně divadla a pronáší repliky. Jakoby si jeho vlastní tělo vynutilo, aby se stal hercem. Po čtyřiceti letech hvězdné kariéry teď jeho tělo zase „rozhodlo“, že je na čase záři reflektorů opustit. Willisovi byla diagnostikována porucha schopnosti komunikace a jeho rodina oznámila, že s herectvím končí.

Podle vyjádření rodiny se Bruce Willis potýká se zdravotními problémy a nedávno mu lékaři diagnostikovali afázii. „V důsledku toho Bruce po detailním zvážení opouští kariéru, která pro něj tolik znamenala,“ napsala rodina na sociálních sítích. „Procházíme tím jako silná jednotná rodina a chtěli jsme o tom dát vědět fanouškům, protože víme, že je pro vás stejně důležitý, jako jste vy pro něj.“

Willis se do srdcí milionů diváků otisknul mnoha rolemi v průběhu skoro čtyřicetileté kariéry. Její takřka osudové rámování ovšem neznamená, že byla přímočará. Naopak. Svým průběhem připomínala jeden z jeho filmů s akcí a zklidněním, vrcholy, pády a mnoha vedlejšími liniemi. Herec si přitom stihnul vyzkoušet většinu hlavních žánrů, do historie se ale zapsal hlavně jako akční hrdina.

Syn válečného veterána, živícího se převážně dělnickými zaměstnáními, a matky pracující v bance se po škole, kde chodil do zmíněného divadelního kroužku, na hereckou dráhu nevydal okamžitě. Na obor dramatu na univerzitě se zapsal až po krátkých zkušenostech jako člen ochranky jaderné elektrárny a soukromý vyšetřovatel. Jelikož se mu na škole dařilo, rozhodl se pak vyrazit do New Yorku hledat herecké angažmá.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Demi Moore (@demimoore)

Zde nejdříve pracoval jako barman a doufal, že narazí na známé divadelní nebo filmové tvůrce. Nedlouho po získání první větší role v menším divadle se v 80. letech začal objevovat také v televizi. Zpočátku hrál epizodní nebo nepříliš významné postavy v seriálech a reklamách. V roce 1984 ale vyrazil do Los Angeles, kde ho ze tří tisíc kandidátů vybral producent pro jednu z hlavních rolí komediálního seriálu Měsíční svit.

Ten se stal obrovským hitem, Willise ustanovil jako známé herecké jméno v televizi a v pozdějších řadách mu získal cenu Emmy i Zlatý glóbus. O rok později pak do kin dorazila Smrtonosná past. Napínavý a relativně nákladný akční film s hrdinou z televizní komedie mnoho lidí v Hollywoodu před vydáním považovalo za značný risk. Stal se z něj ale hit, který vydělal více než čtyřnásobek svého rozpočtu a byl nominovaný na čtyři Oscary.

Willis byl najednou hollywoodská hvězda. Natáčel jeden snímek za druhým, rok po první Smrtonosné pasti v kinech uspěla komedie Kdopak to mluví, v níž propůjčil hlas batoleti, a v roce 1990 následovala už vysoce očekávaná Smrtonosná past 2. Krátce na to vyšel ještě dnes kultovní Poslední skaut, vinou pár propadáků pak ale Willis na několik let opustil výsluní.

Další zásadní role, široce vnímaná jako obroda jeho kariéry, přišla v roce 1994 s Pulp Fiction, které udělalo světoznámou hvězdu také z režiséra a scenáristy Quentina Tarantina. Ačkoliv role boxera, který se zaplete do několika nepříjemných situací zároveň, ve filmu zabrala jen pár desítek minut, z hlediska americké kinematografie 90. let je zásadní. Otevřeně polemizuje s odkazem akčního hrdiny, se zvráceným humorem ho převrací naruby a do mainstreamu tak vnáší vlivy postmoderní hravosti.

V podobném duchu pokračovala Willisova kariéra i dále. Prakticky každý rok se objevil v několika filmech, mezi nimiž byla oceňovaná díla jako 12 opic, Šestý smysl či Vyvolený, hity jako Pátý element a Armageddon i propadáky, které netřeba jmenovat. Někdy na přelomu tisíciletí se pak jeho otevřený přístup k všelijakým různým rolím začal obracet proti němu.

Nešťastný závěr a silný odkaz

Jediný snímek, který z nultých let 21. století Willisovy filmografie stojí za zmínku, je Sin City – v pár desítkách ostatních nehraje hlavní role, nebo nebyly příliš úspěšné. Posledními dvěma projekty, za které si hollywoodská hvězda vysloužila chválu z mnoha stran, byly sci-fi Looper Riana Johnsona a drama Až vyjde měsíc Wese Andersona. Od té doby se herec s okamžitě rozeznatelnou tváří i jménem jen stěží objevil na plátnech.

Willis se v průběhu svého života v Hollywoodu ukázal jako velice schopná osobnost s mnoha polohami, naneštěstí ale také jako velice tvrdohlavý až arogantní spolupracovník, s nímž se ostatní filmaři často nepohodli. Například režiséři Kevin Smith a Sylvester Stallone ho v minulosti označili za líného a neochotného komunikovat. Když v roce 2013 v kinech propadl dokonce i jeho návrat do role Johna McClanea v nové Smrtonosné pasti, stal se riskantní pro nákladnější mainstreamové projekty.

Místo toho v posledních více než deseti letech hrál převážně ve velice levných filmech. Na natáčení se objevil jen na pár dnů, dostal za to pár milionů dolarů a jinak nezajímavá akční béčka mohla nalákat diváky na známé jméno. Prakticky žádný z těchto filmů si nezaslouží pozornost serióznějšího publika, v hereckých výkonech je nezájem zřejmý ostatně i u samotného Willise.

Jeho kariéra tak naneštěstí končí jako umělecké selhání. V následujících letech a dekádách si na něj ale nikdo nevzpomene jinak než jako na Johna McClanea ze Smrtonosné pasti, Butche z Pulp Fiction nebo Malcolma Crowea z Šestého smyslu.