Je to sice ještě hrubá stavba, vypadá ale tak nějak uklizeněji. Navíc ta opojná vůně, která je všudypřítomná. V hlavním městě roste první bytový dům ze dřeva. Projekt developerské společnosti UBM je z velké části hotový, kolaudovat se bude v příštím roce.

Timber Praha, jak se celému projektu přezdívá, není ale kompletně dřevěný. Z betonu má základy a kvůli požárním předpisům také schodiště a výtahovou šachtu v jednom z objektů. Komplex ale ukazuje, že to jde i jinak – další tři objekty už mají ze dřeva i šachtu.

Značná výhoda dřevostavby je rychlost stavění. Vozí se sem celé dřevěné díly, prefabrikované jsou například také koupelny. Hrubé stavby tady, v pražských Řeporyjích, vyrostly už za sedm měsíců. „Stavbu jádra a pláště jsme odhadovali na přibližně šest až sedm měsíců. Potvrdilo se nám, že dřevostavby přinášejí výrazné zkrácení oproti betonové konstrukci, a to až o třetinu,“ líčí ředitel projekčního oddělení UBM Tomáš Krejčí.

Domy jsou dohromady čtyři, všechny o čtyřech patrech, respektive dvanácti metrech požární výšky – víc česká legislativa neumožňuje. Timber je proto součástí většího developmentu, který se schovává pod názvem Arcus City. V rámci něj vzniká několik klasických betonových staveb, mezi kterými jsou čtyři výjimečné.

Nadzemní část bytových domů je ze smrkového dřeva, venkovní fasády tvoří modřín. V hrubé stavbě je uvnitř vidět dřevo skutečně kolem dokola. Až bude budova hotová, paradoxně to ale už nebude platit. Vnitřní dřevěné stěny totiž obklopí sádrokarton. Důvody jsou dva. Prvním je akustika, která už je ozkoušená v jiných dřevostavbách v zahraničí, a tady postup zopakovali. Správnou akustiku tak tvoří silná dřevěná CLT deska v průměru asi šestnáct centimetrů, kterou z každé strany stěny objímá sádrokarton. Druhým důvodem jsou vnitřní instalace, jako je vedení elektřiny a podobně. Ty je sice možné udělat i do dřeva, ale CLT deska by musela být silnější.

Dřevo každopádně zůstane na stropě a také na podlahách. A samozřejmě na fasádách, byť i tady existuje výjimka. Dřevěný obklad bude na stranách, kde jsou balkony, avšak tam, kde fasádu nic nechrání, se UBM rozhodlo umístit omítku kvůli možnému šednutí dřeva.

Životnost dřevostavby odhaduje developer na zhruba dvě stě let. Tvoří ji totiž už zmíněné CLT desky, což jsou tlakem lisované desky lepené křížem s obrovskou odolností. „Z hor známe klasické dřevostavby, které tam stojí po staletí a stále plní svůj účel,“ dodává jednatel UBM Česko Josef Wiedermann.

Komplex Timber Praha je složený z 62 bytů o dispozicích 1+kk až 4+kk, velikostně jde o 39 až 110 metrů čtverečních. Všechny by měly být vybaveny chytrými technologiemi. Každý má balkon, terasu nebo předzahrádku. Zajímavostí projektu je také to, že bude využívat geotermálních vrtů na bázi země-voda, díky nimž bude zajištěno topení i chlazení a také ohřev vody. Počítá se i s fotovoltaikou na střeše pro elektřinu ve společných místnostech nebo na provoz výtahu. V garážích je pak nabíjecí stanice pro elektromobily.

Jde tak o projekt ekologický, ale zároveň udržitelný. Na Timber Praha bylo využito 1 800 kubíků dřeva, což znamená, že na sebe naváže oxid uhličitý o hmotnosti 1 800 tun. Emise skleníkových plynů má tak v porovnání s konvenční výstavbou asi o šedesát procent nižší. Výhodou také je, že dřevo má pozitivní vliv i na lidský organismus.

Chceme aspoň 22 metrů

To všechno podle UBM hraje do karet možnosti, aby v Česku byly povoleny i vyšší stavby, než je zmiňovaných dvanáct metrů požární výšky. Developer je proto spolu se svými kolegy z YIT nebo Skansky součástí platformy, která chce prosadit, aby se v Česku mohlo stavět víc do výšky. Nejde o žádnou novinku, vyšší budovy staví už v zahraničí. Například mateřská společnost UBM Development AG staví ve Vídni kancelářskou budovu Timber Marina Tower, která měří 113 metrů. Podobných projektů je pak v Evropě hned několik, byť ta vídeňská patří k nejvyšším. Alespoň zatím.

„Snažíme se tlačit na to, aby se normy uvolnily. Ideálně třeba už příští rok, aspoň do 22 metrů. I kdyby to mělo být jen přechodně. V zahraničí už se takhle staví, nemůžeme u nás zase čekat spousty let, abychom pak vše doháněli,“ uvedl pro CzechCrunch Wiedermann, který s ostatními vede jednání na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Důvodem je mimo jiné i cena. Timber Praha se vyrovná svým betonovým kolegům, metr čtvereční tu vyjde na 130 tisíc korun. Projekt je ale ve finále dražší, a to nejen kvůli prémiovému vybavení. Strop čtyř povolených pater totiž nezajišťuje takovou návratnost. Levnější projekt není ani díky rychlejší stavbě, a tak mohl vzniknout jen jako součást většího developerského projektu, který je stavěný klasicky. „Kdyby si člověk koupil pozemek v Praze, čtyři patra by mu absolutně nedávaly finanční smysl. V našem případě je to třetí fáze úspěšného projektu,“ dodává Wiedermann.