Ať už se chystáte na dovolenou na chalupě, rodinnou zahradní oslavu, či výlet do hor, v každém případě vás bude zajímat, jak bude. Pro odpověď stačí jen sáhnout do kapsy pro mobil a zkontrolovat některou z aplikací nabízejících předpověď počasí. Interpretace piktogramu sluníčka, mráčku či dešťových kapek je celkem jednoznačná. Jak ale rozumět procentům, která se v aplikacích objevují u obrázku mraku s dešťovými kapkami? Jde o plochu zasaženou srážkami, nebo o šanci, že promoknete na kost?

Předchozí generace se musely u předpovědi počasí spolehnout na barometr či domeček, ze kterého vycházel panáček či panenka, dnes se stačí podívat do telefonu. Kdo chce mít skutečně přesné informace o vývoji počasí v následujících hodinách, může otevřít Windy či jinou aplikaci nabízející informace z meteoradaru. Ty ovšem neposkytují dlouhodobé předpovědi.

K tomu lépe poslouží aplikace, jako je například Apple Weather či Weather app, které má implementované každé zařízení i operačním systémem iOS, respektive Android. Lze tedy předpokládat, že se jedná i o nejpoužívanější aplikace pro předpověď počasí vůbec.

Kdo si je otevře, dostane celkem jednoduchou a snadno čitelnou předpověď na několik dní dopředu, s odhady nejnižších a nejvyšších teplot, pohyby větru a také toho, zda bude slunečno, oblačno či deštivo. V případě předvídaných srážek obě aplikace uvádí i procenta, jejichž interpretace je o něco složitější, než by se mohlo na první dobrou zdát. Co znamenají? Pravděpodobnost výskytu srážek, vyjádření plochy, kterou déšť v dané oblasti zasáhne, či hustotu deště?

Správná odpověď se skrývá v kombinaci faktoru pravděpodobnosti srážek a plochy, na kterou mohou dopadnout. Pravděpodobnost se v tomto případě násobí odhadovanou plochou, na kterou by mohly kapky spadnout. Pro příklad, pokud se u piktogramu mraku s deštěm ukáže 40 %, může toto číslo vycházet ze scénáře, kdy si je software, který predikci vytváří, na 80 % jistý, že bude pršet, ale odhaduje, že srážky pokryjí jen 50 % daného území. Popřípadě se může toto procento objevit v momentě, kdy si je software naprosto jistý, že přicházející srážky pokryjí kompletně celé sledované území, tedy 100 %, ale zároveň odhaduje, že výskyt srážek je pouhých 40 %.

Zapomeňte na složitosti

Ona procenta tak v sobě ukrývají určitou dávku nejistoty, která je navíc podtržena tím, že různé aplikace mohou využívat různé predikční modely, jak pro CzechCrunch potvrdil i meteorolog Pavel Borovička z Českého hydrometeorologického ústavu. Dobrou zprávou pro běžné uživatele ovšem je, že ať je výpočet sebekomplikovanější, nakonec vyplivne jen jedno číslo, podle kterého se lze celkem snadno řídit. Pokud plánujete zahradní oslavu, je lepší ji chystat na den, kdy je odhad výskytu srážek v oblasti pouze dvacetiprocentní než osmdesátiprocentní.

Obecně totiž platí, že v případě 10 až 20 % pršet s největší pravděpodobností vůbec nebude. U 30 až 40 % očekávejte spíše menší přeháňky, které by neměly plány na víkend nijak drasticky rozmetat. U 50 až 70 % už nejspíš sprchne na většině území. A pokud předpověď hlásí 80 až 100 %, počítejte s tím, že zmoknete jako slepice, ať už se budete v dané oblasti pohybovat kdekoliv.

Vše tak nějak podtrhuje příspěvek jednoho z uživatelů Redittu, který do diskuze nad interpretací procent v aplikacích předpovídajících počasí napsal. „Můžete ignorovat všechny vědecké poznatky. Pracuji v letectví a vše se smrskává na dvě pravděpodobnosti – 30 % a 40 %. To jsou jediné dva údaje, které dostáváme z meteorologické kanceláře. V zásadě – 30 % znamená, že by mohlo pršet, ale pravděpodobně nebude, a 40 % znamená, že s největší pravděpodobností pršet bude.“

Foto: CzechCrunch

Předpověď počasí v aplikacích od Applu a Googlu, kdy každá hlásí něco trochu jiného na totožné dny

Procenta u srážek ovšem nejsou tou jedinou komplikací v předpovědi. S určitým odstupem je vždy dobré přistupovat například i k předpovědi bouřek či mlh. Jak vysvětluje Pavel Borovička, právě bouřky a mlhy patří k nejhůře predikovatelným meteorologickým jevům. „Úzce souvisejí s vlhkostí vzduchu, která patří k prostorově nejproměnlivějším meteorologickým parametrům. Zejména výskyt bouřky závisí na celé řadě podmínek, a proto lze zejména silnou bouřku doprovázenou nebezpečnými jevy považovat za nejobtížněji předpověditelný jev,“ vysvětluje meteorolog.

Zároveň ale dodává, že i přesto jsou numerické modely schopny poměrně dobře odhadnout obecné podmínky pro tvorbu bouřek. Tedy s dostatečnou jistotou vědí, že někde na území republiky se silné bouřky skutečně objeví. Podle Borovičky ovšem nelze přesně lokalizovat město nebo obec, kterou taková bouřka zasáhne. „Z toho důvodu je potřeba brát v aplikaci chytrého telefonu ikonu počasí myšlenou pro konkrétní místo s velkou rezervou, ať už ikona bouřku předpovídá, nebo naopak vylučuje,“ vysvětluje Borovička.

Samozřejmě platí, že čím vzdálenější daná předpověď počasí je, tím je vrtkavější a lze ji méně věřit, zvláště, pokud nás zajímá předpověď pro konkrétní lokalitu, a nikoliv plošně pro celou republiku. V některých scénářích ovšem lze i dlouhodobější předpověď považovat za přesnou. „Pokud se nad kontinentem nachází relativně stabilní tlaková výše, úspěšnost předpovědi numerických modelů bude vyšší i na vzdálenější období. Pokud bude přes střední Evropu přecházet zvlněná studená fronta oddělující teplý vzduch na jihovýchodě od chladnějšího na severozápadě, bude úspěšnost předpovědi nižší,“ uzavírá Borovička.