Když se Michal Šimíček vracel před lety z britské Cambridge, kde působil jako pracovník v prestižním lékařském institutu Medical Research Council, snil o tom, jak bude i doma dělat podobně špičkovou vědu jako na ostrovech. A skutečně – jeho týmu se nyní podařilo udělat důležitý krok na cestě k účinnější terapii proti rakovině krve, kterou jen v Česku ročně onemocní stovky lidí.

Mnohočetný myelom je zhoubná choroba kostní dřeně, která vzniká nekontrolovaným množením myelomových buněk. Nádory, které pak na kostech rostou, způsobují zlomeniny, dochází také k řídnutí a kompresi kostí a hrozí řada dalších komplikací. Podle odborného serveru Linkos jde o relativně dobře léčitelnou rakovinu, dlouhodobě ji ovšem přežije jen asi pětina pacientů, protože se objevuje především u starších lidí.

Ostravský tým Blood Cancer Research Group, který tvoří experti z lékařské fakulty tamní univerzity a z biomedicínské společnosti Primecell Bioscience, nyní na myších úspěšně otestoval pokročilou metodu, jak s mnohočetným myelomem efektivněji bojovat. Skupinu vede právě Michal Šimíček, jejím zakladatelem je přední český hematolog, profesor Roman Hájek.

Právě ten už před časem pro CzechCrunch popsal, na čem se Šimíčkem a několika desítkami dalších odborníků pracují: „Momentální stav je následující – máte pacienta, u kterého už všechny konvenční metody léčby selhaly. Tak mu odeberete buněčný vzorek nádoru a jeho bílých krvinek, které se musí odeslat na specializované pracoviště. Tam se vyšetří a imunitní buňky se upraví tak, aby dokázaly ty nádorové ničit, a následně se odešlou zpět. Celé to ale trvá týdny, buňky mezitím mutují nebo pacient může být už po smrti.“

Co by se tedy mělo změnit? „Představte si, že máte jakousi univerzální sadu lymfocytů, tedy bílých krvinek, které stráží naše zdraví. Ty byste mohli nasadit do kteréhokoli těla. Teď to nejde, mají svá specifika podobně, jako jsou třeba různé krevní skupiny. Ale pomocí úprav je půjde vyčistit,“ dodává Šimíček. Při aplikaci by se jen doplnily určitou sadou antigenů, které budou fungovat na ten který nádor. Šlo by tak o zásadní urychlení léčby.

A jejich týmu se nyní právě toto podařilo, byť zatím jen na myších. Cesta k lidským pacientům je ještě dlouhá. Bude – pokud to vyjde – trvat roky, je to ovšem potenciálně nesmírně lukrativní výzkumná oblast. Genové terapie a pacientům na míru cílené zákroky jsou totiž budoucností medicíny.

„Současná terapie, kdy se myelom léčí upravenými a namnoženými lymfocyty z pacientova těla, vyjde i na 10 milionů korun. Tato nová metoda by mohla znamenat až desetinásobné zlevnění, protože bychom mohli použít lymfocyty od jednoho dárce pro více pacientů,“ řekl Michal Zahradníček, který stojí za investiční skupinou Primecell a velkou část výzkumu financoval.

Foto: Primecell

Vizualizace lymfocytů napadajících rakovinnou buňku (vygenerováno v Leonardo AI)

Zahradníček, který v Ostravě kromě Primecellu vybudoval i startupový bio-inkubátor 4MEDI, nedávno oznámil další svůj investorský vstup do světa moderních biomedicínských technologií: zakládá spolu s bývalým šéfem České spořitelny Gernotem Mittendorferem nebo viceprezidentem Zentivy Martinem Albertem investiční společnost LIFE BioCEEd, která bude disponovat kapitálem zhruba 500 milionů korun.

„Zaměříme se na investice, ve kterých dochází k propojení biologie, medicíny a umělé inteligence. Dramatický narůst poznání a výzkumu v těchto oblastech nás vede k přesvědčení, že se specializace jako genová a buněčná manipulace, orgánové inženýrství a personalizované laboratorní techniky v kombinaci s umělou inteligencí a strojovým učením stanou na mnoho let dominantními pro vývoj hypermoderních léčiv a terapií, připravovaných na míru každému pacientovi,“ přiblížili své plány v tiskové zprávě.