Vydělal na IT. Stamiliony financuje výzkum, jak zabít krevní nádory či rychle určit, kdo má dravé sperma

Michal Zahradníček se svou skupinou Primecell vybudoval v Ostravě inkubátor pro medicínské startupy. A na investice má miliardu korun.

hp

Foto: Primecell

Podnikatel Michal Zahradníček

Ostravu si většina lidí spojí s uhlím, Petrem Bezručem, ocelárnami nebo Baníkem. Ale s úpravami DNA? Leda tak s vlivem znečištěného ovzduší na náš genom… Jenže časy se mění a mění se i Ostrava. V posledních letech tam vzniklo v areálu fakultní nemocnice biomedicínské centrum, které má globální ambice. Špičkoví výzkumníci v něm bádají mimo jiné o tom, jak s pomocí buněčných manipulací zastavit smrtelné choroby. Michal Zahradníček, muž, který to rozdmýchává svými penězi, je přesvědčený, že jim pod rukama vzniká budoucnost nejen Ostravy, ale celého Česka. A tak trochu i světa.

Jedním z těch, kteří v Ostravě pracují na budoucnosti, je i Michal Šimíček. Tichý, klidný, soustředěný mladý muž. Mezi velkou prosklenou stěnou, jíž je vidět do areálu ostravské fakultní nemocnice, a velkým skleněným stolem se jeho štíhlá postava skoro ztrácí, jako by tam ani nepatřil. Ale patří. A moc. Sedí v hlavní zasedačce výzkumného centra a biomedicínského inkubátoru 4MEDi, který si od něj a jeho týmu dost slibuje. Aby také ne, Šimíček patří k nejnadějnějším postavám české vědy.

To, co rodáka z Trnávky u Příboru profesně fascinuje, jsou krevní nádory a jejich léková odolnost. Že je v tom opravdu dobrý, dosvědčuje jednak cena Neuron pro mladé nadějné vědce za rok 2019, jednak několikaleté působení na prestižním výzkumném ústavu Medical Research Council při univerzitě v Cambridge. Co tedy dělá v Ostravě? „Vedu tým o zhruba dvaceti lidech a vyvíjíme technologii buněčných manipulací, které by dokázaly rychle a efektivně bojovat se zhoubnými onemocněními,“ říká.

Lidé, kteří se zasloužili o to, že talent, jakým je zrovna Šimíček, se vrátil domů z Anglie z jedné z nejlepších škol světa, sedí vedle něj: prorektor Ostravské univerzity a přednosta zdejší kliniky hematoonkologie Roman Hájek a právě v úvodním odstavci zmíněný byznysmen Michal Zahradníček, který stojí za inkubátorem 4MEDi a za spřízněnou investiční společností Primecell. „Já rozumím jen zlomku toho, co kolegové dělají. Ale věřím jim. Buněčné a genové terapie jsou budoucnost medicíny, a vlastně už i její současností,“ směje se čtyřiapadesátiletý rodák z Krnova.

O tom, že genové a buněčné manipulace, jsou budoucnost medicíny, pochybuje už málokdo. Předloni ostatně získaly Nobelovu cenu vědkyně Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová, které se svými spolupracovníky (včetně českého biochemika Martina Jínka) jako první popsaly technologii Crispr-Cas9. Ta zjednodušeně řečeno funguje jako molekulární nůžky, jež umožňují vystřihnout a nahradit libovolný kus genomu jakéhokoli organismu. Otevřela se tím cesta k úpravám DNA.

Právě s crisprem pracuje i Šimíčkův tým pod dohledem profesora Hájka. Cílem je vyvinout, jak oni říkají, druhou generaci terapií na bázi genetické manipulace. „Momentální stav je následující – máte pacienta, u kterého už všechny konvenční metody léčby selhaly. Tak mu odeberete buněčný vzorek nádoru a jeho bílých krvinek, které se musí odeslat na specializované pracoviště. Tam se vyšetří a imunitní buňky se upraví tak, aby dokázaly ty nádorové ničit, a následně se odešlou zpět. Celé to ale trvá týdny, buňky mezitím mutují, nebo pacient může být už po smrti,“ líčí terapeutickou první generaci Hájek.

pc

Foto: Primecell

Inkubátor 4MEDI v Ostravě

A jak by, aspoň teoreticky, fungovala nová generace? „Představte si, že máte jakousi univerzální sadu lymfocytů, tedy bílých krvinek, které stráží naše zdraví. Ty byste mohl nasadit do kteréhokoli těla. Teď to nejde, mají svá specifika podobně, jako jsou různé krevní skupiny. Ale pomocí úprav je půjde vyčistit,“ říká Šimíček. A Hájek ho doplňuje: „Při aplikaci by se doplnily vždy určitou sadou antigenů, které budou fungovat na ten který nádor. Šlo by o zásadní urychlení léčby.“

První, zdlouhavější, každému pacientovi na míru šitá metoda už se začíná objevovat i v českém lékařství, ročně dojde na pár desítek pacientů. Na trhu jsou k dispozici preparáty a technologie z dílen farmaceutických kolosů Novartis a Gilead, další budou přicházet. „Je to jasný trend. I první generace se bude postupně vylepšovat a zpřesňovat. Je to běh na delší trať. Podobně jako jsme na začátku u elektromobility, je to stejné i v našem oboru. To, na čem pracujeme my, by přineslo zásadní posun. Jako byste přišel s elektroautem, které na jedno nabití ujede tisíc kilometrů místo tří set, a ještě se nabije za pár minut,“ pomáhá si Roman Hájek příměrem k elektromobilitě.

Ostravský tým ovšem není zdaleka jediný, který se snaží na tomto poli prosadit. Po světě jsou stovky dalších, které to zkouší. Další pak hledají antigeny, jež budou zabírat proti nádorům. „Je to a bude to ohromný byznys,“ připouští Michal Šimíček, který získal v roce 2019 cenu Neuron pro mimořádně nadané mladé vědce. Ostatně právě genovým terapiím se věnuje i pražská společnost Sotio ze skupiny PPF, která ovšem jednu ze svých výzkumných větví nedávno zavřela, protože nenesla kýžené výsledky.

O tom, kdy by ostravští experti mohli mít v ruce hotovou technologií, nechce nikdo ve čtvrtém patře moderního centra, jež se dostavělo před pěti lety a na nějž několika sty miliony korun přispěly také evropské fondy, spekulovat. „Když do dvou let doklopýtáme ke klinické studii, budu spokojený. Pak to jsou další dva až tři roky,“ krčí rameny profesor Hájek.

simicek

Foto: NF Neuron

Vědec Michal Šimíček

Michal Zahradníček oba vědce celou dobu poslouchá, jen málokdy je přerušuje. „Roman mě už v roce 2006 přesvědčil, že budoucností medicíny jsou buněčné a genetické manipulace. Vývoj mu dal za pravdu. Jen jsem teda myslel, že mu dá za pravdu o něco dřív. Ale jsem rád, že jsou pilulky nahrazovány genetickými nůžkami a infuzemi upravených buněk,“ říká o chvíli později, když se procházíme kolem ultra čistých laboratoří, které splňují nejvyšší standard a mají certifikaci označovanou jako GMP. „Celkem jsem do toho tady už investoval hodně přes miliardu korun,“ dodává s tím, že většina prostor v budově už je obsazená a že do několika projektů, které v ní bádají a pracují v jejích laboratořích, i jeho skupina Primecell investovala.

To se týká například společnosti BioHealing, která vyvinula stoprocentně biologickou náplast pro pacienty s chronickými ranami, licenci už prodala Zentivě a ta je její distributor. Nebo projekt CD46, který pracuje na speciálním diagnostickém setu, s jehož pomocí by si muži doma mohli relativně snadno zjistit, jestli a jak moc mají životaschopné spermie. Či experimentální projekt Centrum pupečníkové krve, s jehož pomocí se už podařilo zachránit novorozence, který by jinak zemřel. Většina projektů, které na 4MEDi působí, má základ ve výzkumné práci na univerzitách či v Akademii věd, jsou to takzvané spinoffy. „Určitě nám tu roste nějaký jednorožec,“ říká napůl žertem Zahradníček.

Od počítačů k buňkám

On sám už jednu miliardovou firmu vybudoval. Ne dlouho po revoluci začal dovážet a po Česku distribuovat počítačovou techniku, hlavně čipy a procesory, svého času byl dvorním dodavatelem pro jistého Aleše Zavorala a jeho Alzasoft, dnes známější pod značkou Alza.cz. Ze společnosti BGS Levi se svým společníkem Ivo Kristenem vypiplali mašinu s obratem přes 12 miliard korun, kterou v roce 2008 prodali za dvě miliardy korun firmě eD systems. Později za střední stovky milionů prodali japonské Konice Minoltě softwarovou společnost Webcom.

Paralelně s tím od roku 2006 začal Zahradníček budovat i biotechnologickou skupinu Primecell, kde má od roku 2016 jako minoritního partnera i česko-slovenskou finanční skupinu Penta. Od začátku sázel na to, že práce s geny a buňkami bude v medicíně klíčová a perspektivní. To, nač spoléhal na začátku, ovšem nebyly genové úpravy, ale manipulace kmenových buněk. O této metodě se tehdy hodně hovořilo, někteří odborníci ji sice zpochybňovali, ale byla k ní upřená velká pozornost. Nadšení časem opadlo, ale podle Zahradníčka její čas ještě přijde. A když se po roce 2012 prosadil Crispr-Cas9, přeorientoval se i Primecell, respektive inkubátor 4MEDi. Ten má nyní na další investice připravenou až miliardu korun.

zah

Foto: Primecell

Michal Zahradníček, zakladatel skupiny Primecell

„Víte, biomedicína je něco, v čem by Česko mohlo uspět podobně jako v IT. Zároveň to je obor, kterého se česká investiční scéna trochu bojí. Trvá to někdy dlouho, je to náročné, nedá se to škálovat tak snadno jako počítačové programy. Ale může to zachraňovat životy. A potenciálně se v tom točí mnohem větší peníze,“ vysvětluje Zahradníček, proč se od IT přeorientoval na biotechnologické projekty.

A – možná trochu neskromně – dodává: „Myslím, že jsme tady vybudovali špičkové pracoviště, špičkové zázemí a specializovaný inkubátor pro biomedicínu, jediný ve střední Evropě. Podobně jako v inkubátorech typu mbc biolabs či Y-Combinator v Silicon Valley tady vzniká ekosystém koncentrující výzkumníky a know-how. Je to příležitosti pro investory i velká šance pro celou zemi. A kdyby se tu ten jednorožec nenarodil? Hlavně, že jsme to zkusili, ne?“

Luboš Kreč

Baví mě technologie, byznys, společenské dění, startupy, knížky, auta... prostě novinář. Zformovaly mě Hospodářské noviny, prošel jsem i Forbesem.

Baví mě technologie, byznys, společenské dění, startupy, knížky, auta... prostě novinář. Zformovaly mě Hospodářské noviny, prošel jsem i Forbesem.