Budoucnost ultrarychlého cestování je zase o kus blíže. Kapsle od Virgin Hyperloop přepravila první lidské pasažéry
Hyperloop. Jednoho času tato unikátní přepravní technologie vysněná Elonem Muskem plnila titulní strany nejen technologických médií, v letošním roce se však o kabinách jezdících v podtlakových trubkovitých tunelech moc nemluvilo. Nyní se ale znovu ozývá společnost Virgin Hyperloop, ve které se výrazně angažoval britský miliardář Richard Branson, a ukazuje své nejnovější pokroky. Poprvé totiž v hyperloopu přepravila lidské pasažéry.
Ačkoliv se hyperloop může osvědčit i pro přepravu zboží nebo aut, s čímž před pár lety experimentoval jeho duchovní otec Elon Musk, největší zájem vzbuzuje v oblasti přepravy lidí. Díky ultrarychlému transportu, který může teoreticky dosahovat rychlosti až 1 300 km/h, by se tak cestující byli schopni dostat z bodu A do bodu B v bezprecedentním čase a ulevit ostatním dopravním prostředkům, typicky letadlům.
Celý systém má však stále své mouchy a pouhé rozpracování teoretického plánu na papíře nestačí. A patrně ještě pár let stačit nebude. Virgin Hyperloop jde ovšem této budoucnosti naproti ze všech nejrychleji a jeho nedávný test s lidskou posádkou na testovací trati v okolí Las Vegas ukazuje slibné směřování. Jako první to vyzkoušeli technologický šéf společnosti Josh Giegel a ředitelka pro zážitky cestujících Sara Luchian.
Tato dvojice nasedla do bílé kabiny, konkrétně do smetanově bílých kožených sedaček nacházejících se v minimalisticky upraveném interiéru, a vyrazila na premiérovou cestu v tunelu. Kapsle během své půlkilometrové jízdy dosáhla rychlosti až 160 km/h, což sice není žádný přelomový údaj (o to více v kontextu hyperloopu), na druhou stranu šlo o vůbec první test s lidskou posádkou a bezpečnost byla nejvyšší prioritou.
„Nikdo zatím nedosáhl toho, čeho jsme dosáhli my. Toto je plnohodnotný funkční hyperloop, který se jen nepohybuje ve vakuovém prostředí, ale zvládne převážet skutečné osoby,“ zmiňuje šéf Virgin Hyperloop Jay Walder pro magazín The Verge a reaguje na fakt, že před nástupem opravdové lidské posádky podnikla společnost 400 testovacích jízd bez cestujících, aby si byla jista, že do kapsle může člověka bezpečně posadit.