Část Cibulky se otevře už v roce 2023. V domku zahradníka bude kavárna a na čas i sídlo Nadace rodiny Vlčkových

Domek zahradníka na pražské Cibulce

Foto: Nadace rodiny Vlčkových

Budoucí podoba domu zahradníka na pražské Cibulce

Zrenovovaná usedlost Cibulka by se měla co nejvíc přiblížit svému původnímu rázu. Domek pro zahradníka, kde vznikne kavárna, by měl mít opět bohatě vyvedené fasády i sochařskou výzdobu. Celý objekt by měl být hotový v roce 2026 a sídlo tady bude mít Středisko dětské paliativní péče s lůžkovým hospicem, které se tu rozhodli vybudovat ředitel Avastu Ondřej Vlček a jeho žena Katarína.

Už napřesrok by se v pražských Košířích mělo začít cestovat v čase. Místní usedlost zvaná Cibulka by se totiž měla částečně otevřít veřejnosti, a to co nejblíž své původní podobě. Je na co navazovat, věhlas Cibulky byl kdysi tak velký, že ji v roce 1824 navštívil samotný císař František I. Konkrétně by se měl otevřít klasicistní domek zahradníka, jehož rekonstrukce bude hotová jako první.

Ve spodním patře domku najde zázemí kavárna, která bude využívat těsného sousedství s parkem. „V přilehlé zahradě vybudujeme také letní posezení a dětské hřiště, vše veřejně přístupné z parku. Horní část domu dočasně poslouží jako kancelář Nadace rodiny Vlčkových,“ uvádí ředitelka nadace Ivana Plechatá.

Nadace tu však bude sídlit jen dočasně. V roce 2026 by se měla přestěhovat do hlavní budovy, pokud se v termínu podaří dokončit i její rekonstrukci. Do horního patra zahradníkova domu by se pak mohla rozšířit kavárna. Variantou je ale i to, že zde bude klubovna, případně jiný prostor pro komunitní akce.

Domek by se měl vrátit do podoby, kterou měl ve dvacátých letech devatenáctého století, tedy zhruba té při návštěvě císaře. Ve stejné době jej ostatně navštěvoval i pasovský biskup Leopold Thun-Hohenstein. Ten usedlost koupil v roce 1817 a postupně ji proměnil na zámeček s parkem.

V první fázi stavebních prací budou odstraněny nepůvodní příčky, znovu by se měla také otevřít okna, která byla zazděná. Další krok je obnovení bohatě zdobených fasád včetně iónských hlavic na jižní fasádě. Vrátit by se měla i původní sochařská výzdoba. Okno vedle hlavní brány by měla opět zdobit busta zahradníka, jejíž originál vytvořil v devatenáctém století sochař Václav Nedoma. Původní ráz si nechá i sama zahrada, především pak díky jalovci virginskému, který byl v původních zahradách a který je ve střední Evropě ve větší velikosti vzácný.

Všechno to, co čas vzal a nepodařilo se to dochovat, by mělo být střídmě nahrazeno. Jde například o původní okna nebo dvojitě lomený strop oranžerie. Vzniknou ale i nová místa – například výklenek před oknem kavárny. Tam bude umístěná figura Číňana, která odkáže na Čínský pavilon, který vznikl jen pár kroků od zámecké brány. Na jeho střeše se původně figura Číňana nacházela.

cibulka-2

Foto: NRV

Pohled na zdevastovanou usedlost Cibulka

„Chceme, aby Cibulka začala co nejdříve žít a sloužit místní komunitě a lidem, kteří chodí do okolního parku na procházky. Domek zahradníka je svou polohou pro kavárnu ideální, protože je přirozeně oddělený od zbytku usedlosti, jejíž rekonstrukce bude samozřejmě náročnější a bude trvat déle,“ přiblížil architekt a vedoucí projektu Cibulka František Brychta z týmu nadace.

Nadace získala jednu a půl miliardy

Zatímco dříve patřila Cibulka k jedněm z nejkrásnějších míst v Praze, v posledních letech byla místním spíš na obtíž. Nejen proto, že památka chátrala, ale i proto, že si ji vyhlédli bezdomovci a v místě se tvořily zapáchající skládky. To vše se změnilo v roce 2021, kdy celý areál koupila zmíněná nadace, založená generálním ředitelem antivirové firmy Avast Ondřejem Vlčkem a jeho ženou Katarínou.

A to nejen se záměrem zachránit památku, ale i se záměrem vybudovat zde Středisko dětské paliativní péče s lůžkovým hospicem, který má být moderním zdravotnickým zařízením. Manželé Vlčkovi do nadace vložili na začátku jednu a půl miliardy korun s tím, že zhruba třetina by měla jít na nákup a rekonstrukci usedlosti a první fázi provozu celého objektu a nadace.

„Jde o náročný projekt, který se vlivem výrazného navýšení cen stavebních materiálů i prací oproti našemu původnímu odhadu velmi pravděpodobně prodraží, ale stále jsme stoprocentně odhodláni jej zrealizovat a věříme, že s dobrou součinností všech, včetně úřadů, to do roku 2026 stihneme,“ míní Brychta.

cibulka-1

Foto: NRV

Pohled na zdevastovanou usedlost Cibulka

Nová podoba celé usedlosti by měla být známá v prvním čtvrtletí nadcházejícího roku, kdy bude vybrán vítěz architektonické soutěže. Letos v říjnu porota vybrala v užším výběru pět týmů. Na Cibulce už se také pracuje. Od května do prosince tu probíhaly nejnutnější práce. Jednotlivé stavby byly také vyklizeny. Bylo v nich až po pás suti. Podepřely se stropy a krovy. A postavila se provizorní střecha, protože do budovy zatékalo. Stejně jako letos, i v roce 2022 by tady měl proběhnout festival Cibulka Open, konkrétně 14. května.

Postupně se k manželům Vlčkovým přidávají další, kteří chtějí pomoci. Letos v prosinci to byla například společnost Wienerberger, která se rozhodla darovat novou střešní krytinu na všechny střechy za několik milionů korun. Už dříve mluvil Ondřej Vlček například o tom, že se jim nabídl i odborník na opravu slunečních hodin.

Stála 112 tisíc zlatých

Historie Cibulky se táhne až do šestnáctého století, kdy v místě bylo rozsáhlé hospodářství s vinicemi. Majitelem byl staroměstský měšťan Blažej Cibulka, od kterého také místo získalo jméno. Na usedlosti se pak podepsala třicetiletá válka, během které byla poničena. V roce 1681, kdy ji kupuje profesor Johann Georg von Funcke, je místo pusté. S novým majitelem však vzniká nový ovocný sad a statek. Místo pak zvelebuje další z majitelů, Karel Schönfeld, pokladník královského berního úřadu.

Až do osmnáctého století se majitelé střídali často, až Cibulku v roce 1812 koupil za 112 tisíc zlatých zmíněný pasovský biskup Leopold Linhart Thun-Hohenstein. Ten ji nechal přestavět na klasicistní zámeček s rozsáhlým parkem. Obojí otevřel veřejnosti, což nebylo na začátku devatenáctého století zvykem. V parku vznikla kromě Čínského pavilonu i třináct metrů vysoká vyhlídková věž, novogotická hájovna a také napodobeniny hradních zdí nazývané Dantovo peklo.

Eliška Nová

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.