Odmala v televizi hltal všemožné sci-fi filmy a seriály a zajímal se o technologie, které v nich objevoval. A když zjistil, že se dá člověk po smrti uvést do hlubokého mrazu, aby byl následně za další desítky let oživen, tak ho tato představa ohromila. Dokonce natolik, že se sám pro proces takzvané kryoprezervace rozhodl, zajistil si vše potřebné a teď „čeká“, zda se to opravdu povede. „Protože jsem ateista, je to pro mě jediná šance, jak si v podstatě prodloužit život,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch Michal Roth.

Kryoprezervace, jak se hlubokému zmrazení biologického materiálu říká, se používá třeba pro uchovávání spermií – a nikdo se nad tím nepodivuje. Jakmile se ale tato metoda začne skloňovat v souvislosti s člověkem, trochu z toho mrazí. V současnosti je nicméně tento proces nevratný, a lidé tak nemohou být přivedeni zpět k životu. Vědecké snahy o opak ale jsou.

Toho si je – například vedle miliardáře Petera Thiela, který se k něčemu podobnému také registroval – vědom i sedmatřicetiletý Michal Roth, technologický šéf českého vývojářského studia Creative Dock, jenž se ke kryoprezervaci také sám přihlásil.

V rozhovoru pro CzechCrunch nyní mluví o tom, jak registrace do programu probíhá, jak funguje jeho financování, zda se do něj může přihlásit naprosto kdokoliv, jakým způsobem je zapotřebí informovat česká lékařská zařízení a také o šancích, jaké kryoprezervaci dává.

Proces kryoprezervace byl popsán už před desítkami let. Kdy jste se o ní dozvěděl poprvé vy?
Když mi bylo třináct let a viděl jsem epizodu Útulek seriálu Krajní meze (v originále The Outer Limits). I když šlo spíše o hororový a hodně sci-fi díl, jeho myšlenka mě zaujala a zjišťoval jsem, jestli je něco takového možné i ve skutečnosti. V té době se ale jednalo o něco, co mi sice přišlo fascinující, ale netušil jsem, že se jednou pro to sám rozhodnu. Od té doby jsem téma nepřestal sledovat, nijak zvlášť důkladně jsem se mu ale nevěnoval.

Čím vás ta možnost zaujala?
Odjakživa mě bavilo všelijaké sci-fi. Ať už šlo o umělou inteligenci, humanoidní roboty, prozkoumávání vesmíru… Koneckonců záliba v technologiích definovala i volbu mojí kariéry. A právě s technologiemi budoucnosti se pojí také prodlužování života. Představa, že třeba za stovky let v budoucnosti vědci přijdou na to, jak lidi zase rozmrazit, a já dostanu šanci vidět, co se za těch pár set let ve světě odehrálo a kam jsme se posunuli, mě zajímá.

Kdy jste tedy rozhodl, že i vy chcete kryoprezervaci po smrti vyzkoušet?
Že bych se skutečně rád nechal prezervovat, jsem si uvědomil minimálně deset let zpátky, kdy jsem firmy na tomto trhu začal pečlivě sledovat. Bohužel v Evropě se opravdu dlouhou dobu žádná taková firma nenacházela – všechny byly hlavně ve Spojených státech. Myslel jsem si, že pokud to opravdu budu chtít, musel bych využít služeb nějaké americké firmy, což mi ale nepřipadalo logisticky reálné. Tak jsem se nikde neupsal.

Před několika týdny jsem ale ve vědeckém časopise MIT Technology Review objevil článek o kryoprezervaci z konce loňského roku a o první evropské firmě Tomorrow Biostasis, která má sídlo v Německu, ale umístění klientů ve Švýcarsku. Ještě ten večer jsem se u nich registroval.

Předpokládám, že registrace k něčemu takovému není na pár kliknutí… Jak to probíhá? Co musíte nejprve udělat?
Domluva s poskytovatelem je celkem rychlá a vše lze jednoduše udělat online. V případě Tomorrow Biostasis vám nabídnou i zařízení pojistky pro případ úmrtí. Vy pak máte u nich uloženou kartu a měsíčně vám strhávají jednu částku, vše máte pokryté. V případě, že máte vlastní metodu financování, zaregistrujete se pouze k placení měsíčního členství bez pojistky a následně s nimi vyřešíte potvrzení o financování. Kdybyste ale pojistku ani rovnou peníze neměl, existují na trhu i organizace, jimž můžete posmrtně darovat mozek. Oni si ho zmrazí, ale negarantují, že ho budou uchovávat věčně. Ale prý se pokusí.

Takže si svým způsobem platíte jakési kryoprezervační předplatné?
Ten měsíční poplatek se typicky platí za pohotovost kryoprezervačního týmu, který by si pro vás měl včas přijet. U Tomorrow Biostasis to činí 25 eur, tedy asi necelých 600 korun. Pak se ještě může platit příspěvek na výzkum, což dělá deset eur, takže zhruba 250 korun, ale není povinný. 

Samotné zmrazení celého těla pak vychází na kolik?
Téměř u všech poskytovatelů stojí 200 tisíc eur, tudíž aktuálně 4,7 milionu korun, kryoprezervace mozku stojí zhruba třetinu. Tato částka se platí až v případě vaší smrti, což jde řešit různými způsoby – platbou předem, odkázáním částky v poslední vůli nebo třeba zřízením pojistky pro případ úmrtí, která se pak vyplatí jim. Přímo pojistku doporučují sami, snaží se tak produkt přiblížit více lidem, kteří nemají zdroje na zaplacení celé částky. Pokud vím, ke kryoprezervaci se může přihlásit kdokoliv. Díky možnostem financování i ten, kdo je ochoten platit dvojnásobek měsíční ceny Netflixu.

S jakými riziky vás firma seznámila? Co se člověk dočte v jejích podmínkách?
Samozřejmě je ten výčet obrovský. Slib z jejich strany je pouze ve smyslu: „Ano, jakmile zemřete, uděláme kryoprezervaci podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí a pak vás budeme udržovat prezervovaného, dokud to bude možné.“ Vše ostatní jsou věci, o které se pokusí, ale negarantují je. Pokusí se vás rozmrazit, pokud to bude technicky možné, pokusí se vás držet zmrazené věčně, pokud to bude možné, ale rozmrazení možné nebude. A tak dále.

Všechna ostatní z toho plynoucí rizika si člověk může domyslet, ale sami se snaží vyjmenovat co nejvíce z nich. V jejich informovaném souhlasu je například poškození těla před i během kryoprezervace nebo poškození během oživování, což je asi nejzajímavější, protože vyjmenovávají například ztrátu paměti, dovedností či emocionální poruchy. Zmiňují i externí faktory, typicky ekonomická rizika, právní rizika, geopolitické změny, katastrofy – a dokonce i existenciální rizika typu asteroidu, jaderné války a podobně. I samotný souhlas je velice fascinující čtení.

Takže jste zaregistrovaný, máte zajištěné financování, souhlasil jste s podmínkami… A pak zemřete. Jak firma zareaguje?
Pokud vše dopadne jako u většiny populace, moje smrt nebude náhlá, což je preferovaná varianta i právě pro kryoprezervaci. Pak má totiž pohotovostní tým největší šanci na úspěch, protože budou mít informace, že se moje smrt předpokládá, a budou se moci pohybovat poblíž místa, kde jsem. Pokud bych ale zemřel náhle, je nutné, aby byli přivolání co nejdříve. Ať už zvolí sanitku, Audi Q5, nebo letadlo. Sami podle situace rozhodnou, co je nejvhodnější.

U jakékoliv varianty však platí, že se mnou cokoliv mohou provádět až v momentě, kdy budu legálně prohlášen za mrtvého. V tu chvíli si mě převezmou a napojí mě na mimotělní oběh, kde budou pomocí pumpy postupně vyměňovat moji krev za kryoprezervační roztok. Zajímavé v tomto je, že zmrazení není zase tak rychlé, jak by si člověk představoval.

Jak dlouho to trvá?
První roztok mi sice musí dát co nejdříve, aby se minimalizovalo odumírání buněk, roztoků je ale mnoho a dávají se postupně, aby se tkáně nepotrhaly, neformovaly se ve mně krystaly ledu a podobně. Celkový proces zmrazovaní od prvního roztoku po finální teplotu -196 stupňů Celsia trvá dokonce dva týdny. Společnost má i svoji magnetickou rezonanci a zmrazování probíhá s průběžnými scany, aby se neustále ověřovalo, že ve mně páchají co nejmenší neplechu.

Jak se k tomu staví vaši běžní lékaři. Musíte jim dát vědět, že jste se zavázal ke kryoprezervaci?
Jak jsem říkal na začátku, že registrace je vlastně vcelku jednoduchá, tak střet s českými lékařskými zařízeními je ta horší část… Všem lékařům a nemocnicím, se kterými přicházím do styku, musím dát pokročilou zdravotní vůli. V té jsou vyslovena moje přání, jak se mnou nakládat v případě stavu bezvědomí, ze kterého není pravděpodobné, že se proberu. Ve zkratce se tam píše, že si přeji zachraňovat do doby, kdy to dává smysl.

Jakmile však umřu, nechci darovat orgány, nechci pitvu, ale chci, aby kontaktovali Tomorrow Biostasis a předali jim moje tělo. Už jsem to v nemocnici dávat musel, kvůli zákroku v celkové narkóze. Lišily se také názory, jak má dokument vypadat – musel jsem jednou ověřený podpis ověřovat znovu, odjet, přijet, čekat na různá vyjádření a podobně. Až pak konečně potvrdili, že se mnou případně naloží, jak si přeji.

Zároveň alespoň v této nemocnici, ve které jsem byl, mi sdělili, že jsem vlastně první, kdo se zdravotní vůlí přišel. Třeba na Západě je zdravotní vůle mnohem běžnější. Ne kvůli kryoprezervaci, ale třeba kvůli odmítnutí resuscitace z náboženských důvodů.

Jak se na to vše díváte z vědeckého pohledu? Skutečně věříte, že se vaše tělo podaří po smrti dostat zpět k životu?
Realisticky vzato, pouze jsem si zvolil aktuálně nejdražší možnou variantu pohřbu, která je na trhu dostupná. Koneckonců z legálního pohledu jsou prostě pohřební služba. Ale jako někdo, kdo vše živé považuje čistě za chemicko-elektricko-mechanická stvoření a nevěří nejen v žádné náboženství, ale ani energie, duše a cokoliv metafyzického, musím nutně dojít k těmto dvěma závěrům:

• je to jediná šance, jak si svůj vlastní život prodloužit,
• žádná jiná tajemná esence v těle nechybí, aby mohlo jednou být oživeno se vším všudy, pokud to věda dovolí.

Ovšem to, jestli to věda jednou skutečně dovolí, říct nedokážu. Takže šanci tam vidím nenulovou, ale jak vysokou, říct nemůžu. Sečteno a podtrženo, kdybych byl více věřící, vyšlo by mě vyrovnání se s vlastní smrtelností asi levněji. Toto je však alespoň s bonusem toho, že se mi třeba povede vidět i vzdálenější budoucnost, což je další velice lákavý aspekt.

A teď si představte situaci, že se po x letech probudíte zpět k životu…
Pokud by k tomu skutečně došlo, doufám, že to bude alespoň za pár set let (nebo alespoň těch sto). Když si vezmu, jakého pokroku lidstvo dosáhlo, když se člověk podívá o tolik let dozadu, je to něco fascinujícího. V tu chvíli bych se hned zajímal o to, kde se člověk dozví něco o historii, kterou jsem prošvihnul, a chtěl bych se se vším seznámit.