Čelenkový byznys. Milovnice pohybu našla skulinu na trhu a úspěšně ji zaplňuje
Je to mix několika látek s gumičkou a Bětka Ježková si jím plní své sny. O sportovní čelence, která jí nebude sjíždět z vlasů, i o vlastním byznysu.
Zakladatelka značky Bjež Alžběta Ježková
Profesionální sportovkyní nikdy nebyla, sportu se ale Alžběta Ježková, která si nejradši říká Bětka a dělala třeba i triatlon, věnuje naplno celý život. A dlouho ji zlobila jedna relativně malá věc – že nemohla najít čelenku, která by jí držela na hlavě, a její kudrnaté vlasy jí tak nepadaly do očí. Zkusila si proto takovou vyrobit doma a nějakou dobu si hrála s myšlenkou, že by je mohla prodávat. Jak už to tak bývá, po nepříjemném životním kotrmelci se rozhodla, že do toho půjde. A loni svých čelenek a dalšího drobného sportovního vybavení pod značkou Bjež prodala za šest milionů, za covidu dokonce za osm.
„Říkala jsem si, že není možné, že to ještě nikdo nedělá, protože tenhle problém přece neřeším sama, ale nikde jsem na čelenku, která by mi vyhovovala, nenarazila,“ popisuje čtyřiačtyřicetiletá Ježková, aktivní sportovkyně a máma tří dětí, začátky svého byznysu. Ještě než se do něj před osmi lety pustila, pracovala dlouhé roky v českém Vodafonu, nejdřív v něm vedla malý tým testerů, který zkoušel jeho služby a produkty, posléze přešla do personálního oddělení, kde se starala o firemní benefity. V roce 2014 ale v rámci hromadného propouštění dostala výpověď, a i když si udělala rekvalifikační kurz a chtěla pokračovat v HR, nakonec začala s čelenkami.
„Onemocněl mi táta, diagnostikovali mu rakovinu, a mně se to v hlavě začalo měnit. Je to takové otřepané, ale řekla jsem si, že chci mít naplněný život a práci, co mě bude opravdu bavit. Vždycky jsem chtěla dělat něco se sportem, čelenky jsem už měla v hlavě a tohle mě k tomu posunulo,“ vypráví Ježková. Do té doby se prý hlavně bála opustit pohodlí toho, že by byla zaměstnaná, protože s podnikáním neměla žádné zkušenosti. Vůbec první čelenky proto rozdala kamarádkám, od nichž chtěla hlavně zpětnou vazbu. Ta byla dobrá, a tak vymyslela jméno Bjež, které si hrálo s tím, že je Bětka JEŽková a že ráda běhá, a přihlásila se do byznysové soutěže T-Mobile Rozjezdy. „Moje prezentace nebyla nejlepší a nevyhrála jsem, ale výrobek měl moc hezký ohlas a to mě nakoplo,“ pokračuje Ježková. „Udělala jsem si web, začala jezdit na různé sportovní akce a bylo to.“
K e-shopu, na němž Bjež začínalo, přibyl v roce 2017 malý obchůdek v pražských Kbelích a Ježková v něm i online dnes nabízí na 230 designů v pěti hlavních kategoriích čelenek a dalších sportovních drobností. Jen pražský tým tvoří pět stálých lidí, za covidu si firma pořídila i vlastní šicí dílnu v Nymburce a má i spolupracovnice ve Zlíně, kde vznikají zimní čelenky. Dohromady šití pro Bjež obstarává necelých deset lidí. K tomu se do firmy počítá i několik freelancerů, kteří pomáhají třeba s grafikou nebo sociálními sítěmi, tedy už celkem slušný tým.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsŽe vsadila na nosnou kartu, si prý Ježková uvědomila zhruba po třech letech svého podnikání. „Začátky byly náročné, ale naprosto mě to pohltilo. Trávila jsem prací každou volnou chvilku, přes den šila, pracovala na e-shopu, brandu, komunikaci se zákazníky i dodavateli. S manželem, který táhl celou domácnost, a dětmi jsme jezdili na sportovní akce se stánkem,“ vzpomíná.
„Pamatuji si, že jsem měla na začátku vyčleněných zhruba deset tisíc na měsíc. Každý měsíc jsem něco vydělala a všechno vrátila zpět do Bjež. Částky se zvyšovaly, zákazníci přibývali – a hlavně se vraceli. Dnes kolem sebe máme skvělou komunitu, spoustu sběratelek, které čekají na nové designy a jsou nám věrné,“ dodává.
Průměrná cena čelenek Bjež se pohybuje kolem tří set korun a před covidem se tržby firmy měly zastavit na 5,5 milionu korun, v roce 2020 pak na 6,5, o rok později dokonce na 8,5 milionu a loni opět na šesti, stejný výsledek Ježková předpokládá i letos. Sedmdesát procent zboží se prodá na e-shopu, zbytek ve zhruba 70 partnerských, většinou sportovních obchodech, kterými jsou prý hlavně menší podniky napříč Českem, ale i řetězce s outdoorovým vybavením jako Husky nebo Hanibal, a na zakázkovém šití.
Dnes už Bjež zdaleka neprodává jen ony „neklouzavé“ čelenky, které podle toho, co jsme měli možnost v CzechCrunchi vyzkoušet, opravdu drží na místě. V nabídce má třeba i zmíněné pletené nebo klasické outdoorové. A k tomu má v sortimentu i trička, mikiny nebo třeba návleky na ruce a ve vývoji vlastní legíny. Jenže právě ony původní čelenky, kterým Ježková s kolegy říká „stylovky“, jsou nejžádanější. A v čem je jejich tajemství? „Vlastně to není nic složitého, jde o kombinaci správných a kvalitních českých materiálů a několika dalších věcí, které si ale necháme pro sebe,“ směje se Ježková.
Za své opravdové know-how považuje spíš spolupráci s dodavateli, kteří jí jsou ochotni tisknout její vzory na opravdu malé množství materiálu. „Na čelenku stačí pár centimetrů, nepotřebuji kilometry, které naopak chtějí dělat oni. Než jsem sehnala někoho, kdo mi byl ochoten udělat jen malé množství materiálu, tak to trvalo klidně přes půl roku. Dnes už odebíráme velké množství, mám ale se svými dodavateli takové vztahy, že není problém ani to malé množství, to považuji za hlavní motor našeho úspěchu,“ líčí Ježková.
Kromě toho, že šije čelenky z vlastních kolekcí, které většinou obměňuje či doplňuje na začátku teplé a zimní sportovní sezóny, vyrábí čelenky, nákrčníky a další své výrobky i na zakázku – pro firmy, sportovní týmy nebo třeba pro soutěže, které je rozdávají svým účastníkům, někdy jich tak potřebuje třeba jen třicet kusů. Mezi klienty patří třeba Air Bank, český Google, Letiště Praha, Bjež šije pro závody Hostivice Run nebo 250 Český ráj, ale třeba i pro nejrůznější sportovní týmy, například fotbalistky Dukly i dobrovolné hasiče.
Na rychlý rozvoj firmy podle svých slov Ježková netlačí, i tak by ji teď ale ráda o něco posunula. Geograficky mimo Česko, konkrétně na Slovensko a do Rakouska a Německa. „Slovensko je takový klasický první krok, kam dál, už tam posíláme a víme, že po našich výrobcích tam poptávka je, v Rakousku a Německu věříme, že naše čelenky mají potenciál,“ popisuje s tím, že je v běhu vytváření patřičných cizojazyčných webů a že do provozu by měly přijít ještě tento rok.
A kromě expanze by Bětka Ježková chtěla proměnit i vnímání své značky. „Je to sice skvělá slovní hříčka, ale trochu teď bojujeme s názvem Bjež, protože nás lidi vnímají primárně jako značku pro věci na běhání, naše výrobky jsou přitom vhodné na jakoukoliv aktivitu, při které se hýbete, takže budeme muset zapracovat na tom, aby nám lidé neříkali, že nejsme pro ně, protože neběhají,“ dodává.
A ještě jedno přání pro svou firmu má. Ráda by totiž, aby lásku k pohybu, kterou hoří ona sama, předala i ostatním. Bjež by se proto kromě obchodu, kam si zajdete pro čelenku či něco jiného, mělo stát i místem, které bude inspirovat.
„Chci podporovat lidi ve sportování a aktivním trávení volného času. Není vůbec důležité účastnit se závodů, důležité je najít si pohyb, který vás bude bavit, a ten si oblíbit, být konzistentní. I proto máme facebookovou skupinu Bjež gang, kde každý měsíc vyhlašujeme novou výzvu pohybového charakteru,“ vysvětluje Ježková s tím, že s ní a dalšími členy skupiny se můžete motivovat k běhu, chůzi, sportování ve skupině, jízdě na kole nebo třeba triatlonové výzvě. Anebo jen najít tip na zajímavou trasu, kterou překonáte způsobem, jakým je vám libo. Ideálně samozřejmě s čelenkou na hlavě.