Nákup zboží na internetu je na první pohled přímočarý – přidáte produkt do košíku, zaplatíte a je na cestě. Celý proces je ovšem mnohem složitější a skládá se i z více než deseti kroků. A u testovaných českých e-shopů těmito kroky neprošla až třetina nakupujících. Proč? Spolu s výběrem dopravy přinášely nejvíce nepříjemností obecné problémy webů.
Takové jsou závěry studie agentury Proof & Reason, která testovala průchod zákazníků e-shopem od objednávky po doručení zboží ve dvanácti středních a velkých českých e-shopech vybraných ze stovky největších podle žebříčku CzechCrunche – nedávno jsme představili jeho druhý ročník s aktualizovanými daty.
Konkrétně šlo o e-shopy Alza, Altisport, Baťa, Baumax, El Niňo, Grizly, Jysk, Luxor, Mobil Pohotovost, Siko, Sparkys a Teta. Jedničku trhu Alzu do studie agentura zařadila jako benchmark, s nímž se další obchodníci často srovnávají a berou ho jako inspiraci. „Alza sice potvrdila neformální roli favorita, ale i v jejím nákupním procesu se vyskytly problémy,“ komentuje jeden z autorů studie a hlavní designer Proof & Reason Jan Junek.
Výzkum probíhal přes čtyři sta hodin a celkem bylo realizováno šedesát testů s reálnými zákazníky a tři kvantitativní testy s pěti sty respondenty. Devět z dvanácti testovaných e-shopů, které měly tržby ve výši minimálně 150 milionů korun, mělo v nákupním procesu tak velký problém, že někteří účastníci své nákupy nedokončili.
„Je až neuvěřitelné, že třicet procent všech nákupů v naší studii prostě neproběhlo, přestože respondenti za nákup dostávali finanční odměnu. Kdyby dvanáctka testovaných e-shopů, která má souhrnný obrat i bez Alzy v řádu miliard, odstranila zjištěné problémy, tak se pohybuje možná na dvojnásobku. Ale zbytečně si hází klacky pod nohy,“ popisuje Junek.
Výsledky studie odhalily celkem dvaaosmdesát problémů v nákupním procesu, přitom šestnáct z nich bylo identifikovaných jako největší překážky, kvůli kterým nákup nebyl dokončen.
„Spolu s výběrem dopravy přinášely nejvíce nepříjemností obecné problémy webu – a také generovaly nejvíce ukončených nákupů. Kritický dopad měla pomalost některých webů a technické chyby vedoucí k situacím, které respondenti neuměli řešit. Trápilo je také nečekané chování tlačítka/gesta Zpět, nesrozumitelné poplatky a příplatky nebo řada problémů souvisejících s mobilní použitelností,“ píši autoři ve studii. Přinášíme souhrn nejdůležitějších zjištění.
Pořadí kritických problémů dle výskytu mezi testovanými e-shopy:
Cena dopravy: Respondenty překvapovaly velké rozdíly v cenách podobných typů dopravy a většina respondentů také očekávala, že vyzvednutí na prodejně bude zdarma.
Nerelevantní výsledky textového vyhledávání: Respondenti nebyli tímto způsobem schopní produkt najít.
Chování systémového tlačítka Zpět: Většina respondentů očekávala, že se po jeho stisku vrátí o jeden vnímaný krok zpátky. Pokud se například kvůli technickému řešení webu stalo něco jiného, ztráceli uživatelé orientaci na webu.
Technické chyby a jejich řešení: Různá chybová hlášení byla překvapivě častá, specifickým projevem byly produkty samovolně mizející z košíku.
Nabízené způsoby platby: Respondenti nechápali závislost dostupných způsobů platby na vybrané dopravě. Například to, že pokud zvolí vyzvednutí na prodejně, je dostupný jen jeden způsob platby.
Připravujete váš e-shop na Vánoce?
Zapojte se do průzkumu společnosti Authentica o tom, jestli jsou adventní kalendáře klíčem k úspěchu ve vánoční sezóně. Získejte relevantní data o trhu a zviditelněte svou značku.
Problémy, které nejčastěji vedly k nedokončeným nákupům
Problémy se zaplacením: Byly nejčastějším důvodem pro nedokončení nákupu – ať kvůli chybám komunikace mezi bankovní aplikací/platební bránou, nebo výzvám k platbě způsobem, který si respondent nevybral.
Pomalé načítání webu: V řadě případů zkoušeli uživatelé akce provádět opakovaně a na reakci webu čekat i několik minut, ale nedočkali se.
Informace o celkové ceně objednávky: Největším problémem pro respondenty byly nesrovnalosti v celkové ceně nebo úplná absence finálního součtu.
Technické chyby a chybové stavy: Tato kategorie byla zmíněna již v předchozím přehledu, zákazníky z pochopitelných důvodů často od nákupu odradila.
Problémy s vyhledáváním: Respondenti nebyli schopní najít prostřednictvím textového vyhledávání daný produkt.
Nájezd Temu a dalších internetových tržišť na Česko rozvířil vody nejen zvýšením cen reklamy a marketingu. Stále častěji se veřejně objevují hlasy, které upozorňují na to, že tito zahraniční hráči nehrají podle stejných pravidel jako lokální obchodníci. Jedním z nich je i ředitel nábytkářského Bonami Pavel Vopařil, který vyzývá, aby stát reagoval. „Rozhodně to ale není o tom, že bychom chtěli regulatorně zastavit konkurenci,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch.
„Zvedlo mě ze židle, když jsem četl, že stát se chystá sanovat jeden segment ekonomiky velkými dotacemi v situaci, kdy se subjekty mohly vůči riziku samy hedgovat (zajistit – pozn. red.). Na druhé straně máme velký segment online retailu, kam přijde nový hráč, nehraje podle pravidel, stát přichází o velké miliardy, ale i tak nedokáže rychle reagovat. Pohání mě tento motiv, ne to, že nám někdo bere byznys,“ vysvětluje Vopařil, jenž Bonami vede posledních pět let.
Prodejce nábytku či interiérových doplňků přitom podle žebříčku CzechCrunche patří mezi sto největších e-shopů v Česku. Aktuálně kromě domácího trhu působí již v dalších jedenácti zemích, naposledy nedávno přibyla Itálie, vůbec první v západní Evropě. „Potřebujeme najít naši silnou pozici, takže se patrně budeme v portfoliu posouvat nahoru, tomu přizpůsobovat nabídku i komunikaci,“ líčí šestačtyřicetiletý manažer, který je zároveň partnerem investiční skupiny Miton, pod níž Bonami spadá.
V rozhovoru pro CzechCrunch Vopařil mluví o aktuální situaci v e-commerce, nástupu Temu i o tom, v čem taková tržiště využívají skulinek v zákonech a regulacích, což jim oproti lokálním hráčům podle něj přináší neférovou výhodu. Zároveň přibližuje další plány, expanzi či hledání si pozice na trhu.
Foto: Bonami
Pavel Vopařil, ředitel Bonami
E-commerce trh si pořád prochází svými turbulencemi. Jak se daří Bonami? Daří se solidně, vždy by to mohlo být lepší, ale i horší. Měli jsme velmi silné první čtvrtletí, poslední dva měsíce jsou trochu pomalejší, než jsme plánovali. Ale například v Česku pořád pokračujeme v mírném růstu, do kterého jsme se dostali loni v květnu. Naší výhodou je, že působíme ve dvanácti zemích, každá z nich má jinou dynamiku, takže výsledky se nám zprůměrují a vůči některým vlivům jsme odolnější.
Čím si vysvětlujete, že zrovna začátek roku byl pro vás tak silný? Rád bych odpověděl chytře, ale těch vlivů je tolik, že je nedokážeme přesně rozklíčovat. Na jedné straně je pozitivní vliv snížení inflace a růst spotřebitelských výdajů, na straně druhé některé segmenty zatím úplně nenaskočily. Například nemovitostní trh – který je pro nás klíčový – se pořád potýká s vysokými úrokovými sazbami, takže nevíme, zda se již vzpamatoval. A samozřejmě nás ovlivňuje i příchod nových konkurentů, kteří agresivně investují do reklamy, berou nám pozornost a část zákazníků.
Říkal jste, že v Česku se vám daří růst od loňského května, což je přibližně doba, kdy na český trh se svým marketplacem vstoupili zahraniční hráči Allegro a Kaufland. Vnímáte je jako ty nové konkurenty? Jejich vstup jsme postřehli, ale nebyl to velký zlom. Když se zdálky podíváme na náš segment a jeho online část, pořád je tak velký, že se na něj vejdeme všichni. Spíš se vzájemně pereme o traffic, což prodražuje marketing a to může byznysem zamávat víc.
Připravujete váš e-shop na Vánoce?
Zapojte se do průzkumu společnosti Authentica o tom, jestli jsou adventní kalendáře klíčem k úspěchu ve vánoční sezóně. Získejte relevantní data o trhu a zviditelněte svou značku.
Jak v tomto kontextu vnímáte Temu, které větší kampaně rozběhlo již před Vánocemi? Temu určitě celému trhu ubírá část zákazníků a tržby, jejich růst byl výrazný. A i když na Temu nenakupuju, chodím tam poměrně často, abych mohl sledovat, co dělají. Mám pocit, že na začátku bylo zaměřené více na módu, ale teď se na něm mnohem víc objevuje sortiment podobnější našemu. Kategorie vybavení domácností je u nich na prvním místě, takže předpokládám, že jim docela jde. Zajímavý byl také „experiment“ v Maďarsku, kdy tam z nějakého důvodu deset dnů Temu neinzerovalo, což jsme velmi výrazně pocítili – v tom období nám šly objednávky nahoru o polovinu. Tyto střípky mě vedou k tomu, že na trhu dochází ke zvyšování tlaku.
Cítíte nárůst Temu napříč zeměmi, kde působíte? I když se intenzita jejich kampaní ze země na zemi liší, ano, pociťujeme to.
Jak na tuto situaci reagujete? Navyšujete reklamní rozpočty, abyste je na Googlu a na sociálních sítích přeplatili? Asi je nepřeplatíme, ale je fakt, že pokud chceme byznys držet v růstu, musíme do reklam investovat víc. Zároveň Temu se svým byznys modelem pravděpodobně nikdy nepůjde do kategorie větších věcí jako nábytek, kam se nám daří přesouvat stále víc. Na to navazuje naše neustálé přemýšlení a ladění, kde si najít místo.
Jaké by to místo, kromě nábytku, mělo být? Jde o stále větší tlak na práci s daty, abychom viděli, kde se nám daří. Je to kombinace konkrétní kategorie, země a marketingového kanálu. Dnes máme nejširší sortiment na trhu, který neustále obnovujeme, přicházíme s novinkami a novými trendy. Věřím, že to zákazníci ocení a kvůli tomu za námi půjdou.
Máme zde konkurenci, která nedodržuje lokální, daňové a celní zákony nebo využívá díru v systému, a stát tím pádem přichází o peníze.
Nedávno jste se na LinkedInu „rozčílil“, že námi placené instituce nečinně přihlíží tomu, že Temu nehraje podle stejných pravidel, která se vyžadují od lokálních hráčů… Chtěl bych upozornit, že to „rozčílení“ rozhodně není o tom, že bychom chtěli regulatorně zastavit konkurenci. Chtěli bychom, aby hráli stejnou hru jako my, což dnes nehrají. Máme zde konkurenci, která naprosto vědomě nedodržuje lokální zákony, nedodržuje daňové a celní zákony nebo využívá díru v systému, a stát tím pádem přichází o peníze. Myslím si, že jen u přeshraničních tržišť půjde o vyšší jednotky miliard ročně. My chceme, abychom pravidla nastavili stejná nejen pro lokální hráče, kteří tady zaměstnávají lidi a platí odvody i daně, ale i pro přeshraniční hráče.
O jaké díře v systému mluvíte? Uvedu to na příkladu. Nedávno jsme ze zahraničí dovezli několik kontejnerů konkrétního produktu. Na něm zaplatíme šest procent standardní clo a dalších šestatřicet procent antidumpingové clo. Když pak produkt prodáme zákazníkovi, platíme jednadvacet procent DPH.
Když ten stejný produkt přiletí v jednom balíčku z přeshraničního tržiště a celní úřad to nezkontroluje – což typicky nedělá, protože se dívá na kontejnery, a ne na balíčky –, tak si stát těch čtyřicet dva procent cla neodvede. A byť se Temu chová jako e-shop, i když je to oficiálně marketplace, DPH by podle jeho pravidel měl odvést konkrétní prodejce. Pokud se k českému DPH nepřihlásí, a proč by to z Číny vůbec dělal, tak na tomto konkrétním příkladu my odvedeme o přes padesát procent víc z ceny produktu. Oni neodvedou nic. To je obří únik na příjmech státu.
Když v takovém případě mluvíte o přeshraničních tržištích, myslíte tím zejména ta mimo Evropskou unii? Petr Bena z Alzy v rozhovoru pro Forbes nepřímo kritizoval například také Allegro… Ano, u cel myslím hlavně hráče mimo EU. Ale nechci se vyjadřovat ke konkrétním firmám. Obecně existují určitá pravidla, jakým způsobem musíme pracovat s cenou nebo manipulativními prodejními technikami. Pro nás je to náklad, který musíme nést. Neznamená to, že je všechny e-shopy u nás dodržují, ale pokud tomu tak není, přijde autorita a potrestá je. To je v pořádku. Když jde o jinou jurisdikci, nemáme efektivní způsob, jak je regulovat.
Měla by v tomto ohledu být aktivní Česká obchodní inspekce? Temu u nás oficiálně funguje pod irskou entitou, v rámci Evropy by tam mohl být určitý vliv. Odpovím z druhé strany. Když jsem se začal do tématu víc nořit a četl jsem komentáře některých lidí z odvětví, zvedlo mě to ze židle a říkal jsem si, že bychom se měli jako odvětví zorganizovat, netříštit síly a spojit se do pracovní skupiny s cílem shromáždit podklady, připravit argumenty, co se fakticky děje, a pak šli komunikovat s příslušnými autoritami, abychom se pokusili pravidla srovnat. Nechceme žádné výhody ani zablokovat konkurenci. Chceme jen srovnat pravidla. Tato pracovní skupina vznikla a zanedlouho budeme moct komunikovat víc detailů.
Co konkrétně vás dovedlo k tomu „zvednutí ze židle“? Když jsem četl, že stát se chystá sanovat jeden segment ekonomiky velkými dotacemi v situaci, kdy se subjekty mohly vůči riziku samy hedgovat (zajistit – pozn. red.). Na druhé straně máme velký segment online retailu, kam přijde nový hráč, nehraje podle pravidel, stát přichází o velké miliardy, ale i tak nedokáže rychle reagovat. Pohání mě tento motiv, ne to, že nám někdo bere byznys. Kdybychom my nemuseli platit šedesát procent na clech, daních a odvodech, také budeme levnější. Buď ať to neplatí nikdo, nebo všichni – což je z těchto dvou pochopitelně chtěná varianta.
Abychom se vrátili zpátky k Bonami. Nedávno jste vstupovali do dvanácté a zároveň první západoevropské země, do Itálie. Jaké tam máte první výsledky? Zatím podle plánu, nazval bych to opatrná spokojenost. V Itálii dokážeme zákazníky obsloužit ze stávajících skladů, je tam nižší konkurence než na jiných západoevropských trzích, tudíž i levnější traffic, proto se po nárůstu do určité velikosti můžeme rychle dostat do ziskovosti.
Máte už po expanzi do tolika zemí nějaká základní pravidla, kterými se řídíte? Máme interní playbook a jednotlivé kroky máme do velké míry zautomatizované. Když jsem v roce 2018 do Bonami nastoupil, tak se na vstupu do Maďarska pracovalo celý rok. Mezi rozhodnutím jít do Itálie a spuštěním trhu jsme teď měli tři měsíce, a to jsme ještě museli některé věci přizpůsobovat lokálnímu trhu. Už to máme zažité a přidání jedné země nás v prvotní fázi vyjde na několik set tisíc korun.
Z čeho takový playbook vychází? Z toho, že máme centrální logistický i řídicí model. Nebudujeme lokální týmy ani sklady, pro každou zemi máme maximálně jednoho až tři lokální lidi, kteří ale mohou sedět s námi zde v Praze. Pokud by se samozřejmě ukázalo, že na velkém trhu jako Itálie jsme úspěšní, jak si přejeme, můžeme tuto centrálnost rozbít minimálně na logistické úrovni. Ale pro to musíme dorůst do určité velikosti.
Foto: Bonami
Prodejna Bonami na Zličíně
Plánujete do budoucna expandovat po jednotlivých zemích, nebo budete otevírat i několik naráz? Historicky jsme spouštěli naráz i tři země, i když šlo o Pobaltí, které je počtem obyvatel možná desetinové oproti Itálii. Aktuálně se chceme soustředit právě na ni a chceme si vyzkoušet, jaké to je jít z východu na západ, jak tam budeme vnímáni, nebo jestli se neobjeví věci, které neznáme. Takže pokud bychom expandovali, budeme to dělat spíš po jednotlivých zemích.
Pracujete s tím, že vám v Itálii může pomoct, že Bonami zní italsky? Spíš asi francouzsky. (smích) Ale uvidíme. V Itálii je dobrá konkurence, ale ne šílená. Věřím, že se dokážeme časem něco naučit a přizpůsobit se trhu a všechno poběží.
Itálii ale můžeme vnímat jako zemi se silným zaměřením na design, možná i výrobu nábytku. To konkurenci nezvyšuje? To ještě nevíme. Ale z toho mála dat, co zatím vidíme, můžeme říct, že průměrná objednávka se skládá z kvalitnějšího zboží než u nás. Na druhou stranu je to pro nás první trh, kde má velmi silnou pozici Amazon. V Polsku je hodně silné Allegro, ostatní trhy jsou méně založené na marketplacech než na západě. Proto potřebujeme najít naši silnou pozici, takže se patrně budeme v portfoliu posouvat nahoru a tomu přizpůsobovat nabídku i komunikaci.
Co dalšího v plánu pak bude pro Bonami? Hodně záleží, jak dopadne Itálie. V hlavě další expanzi nemám. U nás je to takový folklór a všichni si ze mě dělají srandu, že na radaru žádnou zemi nemám, ale v lednu zahlásím další trh. (smích) Tento rok to ale určitě nepřijde, popovídáme si v lednu.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.