Cena plynu by za rok mohla být třetinová. Otazníků je ale spousta, říká expert z Komárkova impéria

Pokud nedojde k zastavení toků plynu z Ruska, současná i plánovaná naplněnost zásobníků nám dává větší jistotu pro zimu, říká Martin Pich.

Gazprom omezuje dodávky plynu do Evropy

Zatímco většina běžných lidí začala sledovat rapidní zvyšování cen plynu a energií až v letošním roce po ruské invazi na Ukrajinu, na světových trzích tento trend začal už loni, protože Rusko v přípravách na konflikt záměrně snížilo dodávky této suroviny do Evropy. Gazprom zásobníky nenaplnil a pokračuje v tom i letos, říká Martin Pich, ředitel divize trading společnosti MND, jež spadá pod investiční skupinu KKCG miliardáře Karla Komárka. 

Podle Picha kolem této problematiky koluje několik nepravd. Například ta, že zkapalněný plyn je dražší než ten dodávaný z Ruska, což z pohledu prodejní ceny není pravda. Stejně tak je naprosto mylná fráze, že za vysoké ceny elektřiny v Česku může burza v Lipsku. Platí však, že když roste cena plynu, zvyšuje se také cena elektřiny. Téma je tyto dny o to aktuálnější vzhledem k tomu, že tok ruského plynu do Německa potrubím Nord Stream 1 slábne.

Martin Pich ze společnosti MND v komentáři pro CzechCrunch popisuje, co už loni vedlo ke zvyšování cen energii, jaká je situace na globálních trzích nyní, co se stane, pokud Rusko zastaví dodávky plynu do Evropy úplně, i to, jak se vůbec ceny na trzích vytváří a jak Česku pomůže nedávno sjednaná kapacita LNG terminálu pro zkapalněný plyn v Nizozemsku.

***

Ceny plynu začaly růst už loni

Trhy s energetickými komoditami byly v covidovém roce 2020 významně pod tlakem. Nebyla spotřeba a ceny se propadly. Jak se postupně navracel ekonomický život zpět do normálu, začala prudce růst poptávka po plynu, elektřině i uhlí. Rok 2021 se potom nesl ve znamení snížených prodejů plynu ze strany Ruska v průběhu celého léta. Gazprom zásobníky plynu, které měl či má nasmlouvány v Evropě v Německu, Nizozemsku, Rakousku či Česku, nenaplnil.

Dnes již víme, že to byla příprava na konflikt, který měl teprve přijít. Mít prázdnější zásobníky před zimou znamená, že se zvyšuje riziko nedostatku plynu v momentě, kdy jej trh a spotřebitelé potřebují. To samozřejmě pomohlo zvedat ceny. Hodně. Dalším významným faktorem pro růst cen bylo omezení těžby uhlí v Číně a silná asijská poptávka po plynu. Svou troškou do mlýna přispěla také zpřísnění pravidel a cílů v systému obchodování s emisními povolenkami. Ceny CO2 skokově vzrostly ze 60 na 80 eur za tunu.

Plynovod Nord Stream 1 je jednou z cest, kudy Rusko dodává plyn do Evropy

Potom došlo k napadení Ukrajiny, která je významnou tranzitní zemí pro ruský plyn. A od té doby zažívají trhy velmi turbulentní období. Ať už je to hra Ruska s dodávanými objemy, nebo rozhodnutí Evropské unie nekupovat ruské uhlí a ropu, nic z toho nepřispělo k uklidnění trhů.

Základním problémem pro cenotvorbu je jednoznačně nedostatek plynu způsobený nedodržením smluv ze strany Ruska, které hledá způsoby a důvody, jak dodávané objemy držet na nižších úrovních, aby nebylo pro Evropu jednoduché před zimou naplnit zásobníky. V oblasti ekonomické je to společně s ropou a vzácnými kovy jediná páka na Evropu. A Rusko ji bude využívat, o tom není pochyb.

Jak si stojí trh s plynem a elektřinou dnes?

Gazprom nenatláčí plyn do pronajatých zásobníků stejně jako v roce 2021. Jednotlivé státy Evropské unie, zejména ty, které mají velký podíl dováženého ruského plynu, musely hledat cesty, jak zabezpečit zásoby pro zimní období. Současně hledaly způsoby, jak využít zásobníky, které zjevně Gazprom nehodlal natláčet.

Urychlená změna legislativy nakonec stanovuje poměrně přísná pravidla pro všechny držitele smluv na skladování plynu. Definuje objemy naplněnosti zásobníku, které musí skladovatel dosáhnout k určitému datu. Pokud to nesplní, je mu skladovací kapacita odejmuta bez náhrady. Takto získaná kapacita se potom nabídne znovu na trhu. To umožňuje využití i zásobníků pronajatých Gazpromem.

V současnosti jsou české zásobníky naplněny na přibližně 81 procent, německé na 55 procent. Do konce listopadu by měly být zásobníky v Česku naplněny na 100 procent a v Německu na přibližně 80 až 85 procent. To je velmi důležitý fakt, který nám dává větší jistotu pro zimní měsíce. Pokud ovšem nedojde k zastavení či dramatickému snížení toků plynu z Ruska.

Mimochodem, Rusko může posílat více plynu přes jiné přepravní cesty, než je Nord Stream 1 (NS1), například přes potrubí Yamal (Polsko) nebo přes Ukrajinu. Jak ale víme, Rusko uvalilo sankce na Yamal a Ukrajinu podporovat nechce. Platilo by totiž Ukrajině větší částky za tranzit plynu. Mohl by se využít také Nord Stream 2, který ale nebyl certifikován. Snížení toků přes NS1 je opravdu pouze politický akt. Technicky to Rusové neobhájí.

Co se stane, když Rusko toky plynu opravdu zastaví úplně?

Dojde k regulaci spotřeby tak, aby bylo možné zásobníky natlačit. To znamená, že se musí omezit největší spotřebitelé, tedy plynové elektrárny, a velcí koncoví odběratelé, a to až do úrovně, kdy trh bude mít dostatek plynu k tomu, aby bylo možné se na zimní měsíce připravit. Pokud by dodávky z Ruska byly zastaveny napořád, potom by v zimě došlo k dalšímu zpřísnění omezení spotřeby. To je nevyhnutelné. Tato řešení jsou samozřejmě velmi drahá, proto se intenzivně hledají i jiná.

Již došlo k maximalizací toků plynu z Nizozemska a Belgie a Norska do Německa. Evropa díky vysokým cenám přilákala drtivou většinou zkapalněného plynu, takže importní kapacity v Nizozemsku a Belgii jsou vytíženy na maximum. Asie Evropě významně pomáhá snížením spotřeby plynu díky náhradě výroby elektřiny z plynu uhlím a v jaderných elektrárnách.

ceska-koruna-tisic1

Přečtěte si takéPřipravte se, všichni zchudneme. Čtěte jednoduchého průvodce aktuálním ekonomickým děním

Německo velmi zrychlilo povolovací proces pro výstavbu terminálu na zkapalněný plyn. Na začátku roku 2023 bude mít k dispozici jeden plovoucí terminál, druhý potom v průběhu března, třetí v červenci a čtvrtý někdy v průběhu posledního kvartálu příštího roku. Otevření „stacionárního“ terminálu se plánuje na rok 2025. To jsou velmi pozitivní skutečnosti, které zvyšují bezpečnost dodávek do budoucna.

Také dřívější nákup importní kapacity v LNG terminálu v Nizozemsku společností ČEZ je pozitivní zpráva pro Českou republiku a její bilanci. Probíhají jednání s dalšími dodavateli o navýšení dodávek z Ázerbájdžánu, Kataru, USA a Norska. Děje se toho opravdu hodně.

Opakuje se, že zkapalněný plyn je dražší než ten z Ruska. Z pohledu prodejní ceny to není pravda.

Často se v tisku a debatách opakuje, že zkapalněný plyn je dražší než ten dodávaný z Ruska. Z pohledu výrobních nákladů je to pravda. Z pohledu prodejní ceny to již pravda není. Drtivá většina kontraktů s Ruskem používá cenu definovanou indexem, který je navázán na cenu tržní. To znamená, že cena dýchá s trhem. Stejně i zkapalněný plyn se odvíjí od tržních cen.

Ceny ve Spojených státech jsou velmi hluboko pod evropskými – v USA jsou mezi 25 až 30 eury za MWh, zatímco v Německu jsou 150 až 180 eur/MWh. Po započtení všech souvisejících nákladů s přepravou, zkapalněním a podobně dnes vychází LNG na přibližně 37 až 45 eur/MWh. Zatímco ten ruský je spolehlivě nad 100 eury za MWh.

Nicméně ceny se hýbou a jsou závislé na mnoha proměnných – na vývoji poptávky v Evropě a Asii, počasí, ceně a dostupnosti přepravních kapacit, ceně uhlí a tak podobně. Jednou bude levnější LNG a jindy zase plyn přepravovaný potrubím. Proto je nejlepší strategií pro Evropu mít možnost odebírat jak plyn potrubím, tak i plyn zkapalněný. Čím větší je rozmanitost na straně dodavatelů, tím menší je riziko výpadku dodávek a tím menší je závislost na jednom zdroji. Chybou by bylo úplně zanevřít na plyn dodávaný z Ruska. To by byla velká strategická chyba.

Čím vyšší je cena plynu, tím vyšší je cena elektřiny

Cena plynu je důležitá také pro cenotvorbu elektřiny. Velmi zjednodušeně: čím vyšší je cena plynu, tím vyšší je cena elektřiny. Dalším faktorem, který drží ceny elektřiny nahoře, je nedostatečná výroba ve francouzských jaderných elektrárnách. Technické problémy a vynucené odstávky způsobily, že se ceny ve Francii dostaly na historická maxima.

Například zatímco v Německu je cena dodávky pro čtvrtý kvartál 2022 přibližně 430 eur/MWh, ve Francii je dneska 830 eur za MWh. Vysoké ceny samozřejmě znamenají, že Francie dováží ze všech okolních zemí, čímž zvedá cenu na ostatních trzích. Zde lze očekávat zlepšení až někdy v průběhu první části zimy.

Často se mluví o tom, že za vysoké ceny může burza v Lipsku, že tam Česko elektřinu prodává levně a draze nakupuje zpět. Nevím, kde se tato často omílaná fráze vzala, ale je naprosto mylná. Burza je pouze jedno z obchodních míst, na kterém se potkává nabídka s poptávkou.

Loď převážející zkapalněný plyn

Výrobce a obchodník tam umístí svou nabídku či poptávku, a když se cenově dva subjekty potkají, obchod je uzavřen. Burza cenu nijak neovlivňuje. Stejně to funguje při obchodování napřímo mezi výrobcem a obchodníkem. Mimochodem, většina obchodů se na trhu uzavírá na přímo, mimo burzu. Burza je až na druhém místě.

Pro lepší pochopení principu tvorby ceny uvedu příklad. Výrobce se rozhoduje, na jakém trhu elektřinu prodá, zda v Česku, Německu, Slovensku nebo třeba v Maďarsku. Zjistí si tržní ceny, možnosti přepravy do jiných zemí, náklady s tím spojené a rozhodne se, co je pro něj nejvýhodnější. Stejně to udělá obchodník, který nakupuje pro své zákazníky. Podívá se, kde je možné nakoupit nejlevněji a tam nakoupí.

Pro lepší ilustraci – česká cena pro rok 2023 je nad cenou německou, ale níže než na Slovensku nebo v Maďarsku. Lze tedy očekávat, že Česká republika bude exportovat směrem na Slovensko a naopak bude dovážet levnější energii z Německa.

Jaký lze čekat další vývoj cen?

Bude záležet na tom, jaké hry si pro nás připravili stratégové v Kremlu. Osobně se domnívám, že plyn je jediná komodita, bez které bude Evropě těžko, a proto bude Rusko dodávky omezovat. Nelze tedy očekávat, že by došlo v dohledné době k poklesu cen. To nastane až v momentě, kdy Rusko začne plnit smlouvy a bude posílat to, co bylo sjednáno.

Pokud by posílalo stabilně alespoň 60 milionů metrů krychlových denně přes Nord Stream 1 a toky přes Ukrajinu by zůstaly neměnné, potom bychom se mohli dočkat pomalého poklesu cen někdy v průběhu zimy z dnešních přibližně 180 eur/MWh někam k hodnotám kolem 90 až 100 eur za MWh. Kdybychom měli štěstí a zima by byla teplá, potom by ceny klesly ještě více k úrovni 40 až 60 eur/MWh ke konci zimy.

Čistě fundamentálně na základě jednoduché matematiky bilancí soustav – pokud by Rusko posílalo to, k čemu se ve smlouvách zavázalo, potom by Evropa měla před zimou zásobníky plné na 100 procent.

Ceny by začaly silně klesat již v průběhu léta a z dnešních hodnot na úrovni 180 eur/MWh pro měsíc srpen by klesaly k 40 až 60 eur/MWh někdy v období října a listopadu. To by pomohlo samozřejmě také cenám elektřiny, které by klesly o přibližně 50 až 60 procent a klesala by také cena uhlí. Naopak by rostla cena emisní povolenky, ale ne dramaticky.

Tím, že je cena dnes tažena politickými důvody, nelze udělat žádnou přesnou předpověď vývoje. Lze pracovat jen se scénáři možného vývoje. Myslím, že lze skončit výrokem Járy Cimrmana: „Vím, že nic nevím. Ale zato to vím přesně.“

Martin Pich

V oblasti obchodování s energetickými surovinami v regionu kontinentální Evropy působí od roku 2001. Dvanáct let pracoval pro společnost Alpiq, z toho devět let na centrále ve Švýcarsku. Od roku 2017 působí ve společnosti MND, dnes na pozici ředitel Divize Trading.

V oblasti obchodování s energetickými surovinami v regionu kontinentální Evropy působí od roku 2001. Dvanáct let pracoval pro společnost Alpiq, z toho devět let na centrále ve Švýcarsku. Od roku 2017 působí ve společnosti MND, dnes na pozici ředitel Divize Trading.