Z Nizozemska bude do Česka proudit třetina spotřeby plynu. ČEZ získal kus kapacity LNG terminálů

Celkem činí pronajatá kapacita terminálů tři miliardy metrů krychlových plynu. Jde o strategický krok, jak se zbavit závislosti na Rusku.

Luboš KrečLuboš Kreč

Loď převážející zkapalněný plyn

0Zobrazit komentáře

Zbavování se závislosti české ekonomiky na ruském plynu dostává jasnější obrysy. Už dřív se potvrdilo, že si vláda a polostátní koncern ČEZ zajistily část kapacity v terminálu na zpracování zkapalněného plynu v Nizozemí. Teď je už jasnější i to, kolik ho výhledově bude – tamní dodávky by mohly pokrýt až třetinu české roční spotřeby.

Pronajatá kapacita v terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku by měla představovat zhruba tři miliardy metrů krychlových plynu. Na Twitteru to uvedl nizozemský velvyslanec v Česku Daan Huisinga. Pomůže to podle něj snížit závislost Česka na ruském plynu. Česko dováží veškerý plyn z Ruska.

O tom, že stát získal kapacitu v LNG terminálech v Nizozemsku, informoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v polovině června. Kapacitu stát získal v soutěži prostřednictvím společnosti ČEZ. „Podařilo se nám výrazně posílit energetickou bezpečnost. Ve spolupráci se skupinou ČEZ jsme získali část kapacity v připravovaném LNG terminálu v Nizozemsku. Tento krok nám pomůže zajistit dostatek plynu pro naše občany i firmy a snížit energetickou závislost na Rusku,“ napsal v červnu Síkela.

Češi si v Nizozemí zajistili kapacitu ve dvou terminálech, které budou kotvit u pobřeží. Tématu se ve svém mimořádném televizním projevu věnoval také premiér Petr Fiala, který kromě rezervované kapacity v nizozemském terminálu zmínil i to, že se obnoví rozhovory s Polskem o tom, že by se do Česka prodloužil plynovod z tamních LNG terminálů, nebo že se navýší kapacita ropovodu TAL, který vede z italského Terstu. To vše v rámci snižování energetické závislosti na Rusku.

Odstřižení se od ruského plynu a ropy je zároveň klíčovým tématem probíhajícího českého předsednictví Evropské unii. Teď se například podařilo v europarlamentu prosadit, aby byly plyn a jádro označené jako zelené zdroje. Ještě před válkou na Ukrajině byl tento požadavek v Bruselu vnímaný hodně sporně.

S přispěním ČTK.

Diskuze (0)

Novinka

Anonym