Do švýcarského Davosu se opět sjíždějí politici i šéfové velkých korporátních a finančních institucí, aby společně na známém zimním zasedání Světového ekonomického fóra debatovali o ekonomické situaci, ve které se svět nachází. Dle organizace Oxfam, která pravidelně na začátku davoského zasedání zveřejňuje zprávu o aktuálním rozdělení bohatství mezi obyvatele planety, není současná situace vůbec pozitivní. Poprvé za 25 let se totiž najednou zvýšil počet jak extrémně bohatých, tak i extrémně chudých.

Sílící nerovnost je dle Oxfamu důsledkem výrazného zvyšování ceny potravin. Ve zprávě organizace bojující proti chudobě je například uvedeno, že více než 96 potravinářských a energetických firem ve světě v loňském roce zdvojnásobilo své zisky. Celkový objem takzvaného neočekávaného zisku těchto firem nabobtnal na 306 miliard dolarů, tedy přibližně 6,8 bilionu korun. Osmdesát čtyři procent tohoto objemu, tedy zhruba 257 miliard dolarů, pak bylo rozděleno mezi akcionáře, zatímco vyšší náklady se přenesly na spotřebitele. Neočekávaný zisk přitom Oxfam definuje jako takový příjem, který přesahuje průměr z let 2018 až 2021 nejméně o deset procent.

Majetek všech miliardářů se měl od roku 2020 zvyšovat průměrně o 2,7 miliardy dolarů denně. Oxfam proto označil korporace a superbohaté za vítěze energetické krize a covidové pandemie. Za poslední dva roky procento nejbohatších osob získalo dvakrát více majetku než zbývajících 99 procent lidí žijících na planetě, přičemž mělo dvoutřetinový podíl na celkovém růstu nového bohatství.

Na druhé straně stále výraznějších ekonomických rozdílů je situace, kdy každý desátý člověk na planetě hladoví. A 1,7 miliardy lidí pracuje v prostředí, ve kterém roste inflace rychleji než mzdy.

Foto: Depositphotos

Dnešním dnem startuje 53. ročník Světového ekonomického fóra

Jak s touto situací naložit? I to bude součástí debat ekonomických elit celého světa, které se aktuálně do Davosu sjíždějí. Celkem by se mělo 53. ročníku Světového ekonomického fóra účastnit až 2 700 zástupců sedmi stovek organizací a firem. Nebudou chybět lídři a ministři 50 států, devatenáct guvernérů centrálních bank, až 1 500 podnikatelů a zhruba stovka dolarových miliardářů.

Za Českou republiku bude přítomen ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Dorazit by měl šéf David Solomon z banky Goldman Sachs i Jamie Dimon z JPMorgan či zástupci Bank of America nebo Morgan Stanley. Ti všichni se na místo vracejí po pauze, kterou přinesla světová pandemie. A právě ta je podle Reuters, spolu s aktuálním děním na Ukrajině, jedním z důvodů, proč letošní setkání v Davosu bude vypadat trochu jinak než v předchozích letech.

Na místo totiž nedorazí celá řada zástupců světové elity. Chybět bude například americký prezident Joe Biden, doma zůstává také britský premiér Rishi Sunak a nejvyšším představitelem Číny zde bude vicepremiér Liou Che.

Skromnější je také sebeprezentace jednotlivých zemí a společností, což platí především o těch zabývajících se kryptoměnami. Ve výlohách hlavní promenády Davosu, které si společnosti pronajímají pro svou propagaci, se objevují především velcí technologičtí hráči, jako jsou Salesforce, Cisco či Qualcomm. Saúdové zde ukazují své město NEOM a anglický fotbalový klub Manchester United v Davosu hledá kupce.

Samotná konference by proto nemusela mít tak velkou sílu jako v letech před pandemií, čemuž odpovídá i celkové téma události. Tím je „Spolupráce v roztříštěném světě“ a kromě debat týkajících se raketově rostoucích ekonomických rozdílů mezi nejbohatšími a nejchudšími přinese i otázky okolo nastupující hospodářské recese, dopadů války na Ukrajině, klimatických změn či zadlužování států. Na slepování „roztříštěného“ světa má světová ekonomická elita prostor do pátku.