Na první pohled by člověk možná neřekl, že kdysi šlo o vášnivého hráče počítačových her. Slavomíra Pavlíčka, jednoho z nejbohatších Čechů, ale prozradí jeho velký hrníček, ze kterého popíjí během rozhovoru – je na něm totiž nápis DayZ. Jde o jednu z her ze stáje Bohemia Interactive, miliardové mašiny, kterou šedesátiletý Pavlíček vybudoval se svým o osm let mladším byznysovým parťákem Markem Španělem. Ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch nyní popisuje, jak vlastně společně fungují a investují.

Tito byznysmeni se znají přes třicet let. Poprvé se setkali v obchodě počítačových her JRC – Pavlíček tam šéfoval, Španěl začínal jako prodavač a skladník. A dnes? „Marek mi kecá do všeho,“ vtipkuje Pavlíček. Se svým parťákem se nicméně tak často nepotkává. Zatímco Španěl řídí Bohemia Interactive, jejíž obrat za posledních šest let neklesl pod miliardu korun, finanční ředitel studia Pavlíček tráví většinu času jen o několik stovek metrů dál v sídle SPM.

Skrze tuto investiční skupinu má na starosti zhodnocování miliard vydělaných v herním byznysu. A v investicích se zaměřuje hlavně na tuzemské podnikatele. „Máme tři základní kritéria: česká firma, čeští lidé, český produkt. Prostě český kapitál českým projektům,“ říká Slavomír Pavlíček v rozhovoru pro CzechCrunch. V portfoliu skupiny jsou farmy, módní značky Pietro Filipi nebo Ferratt, startupy, velké kancelářské budovy jako Palác Křižík i média, jako jsou Echo, Hrot nebo Parlamentní listy.

Jedním z mála případů, kdy se Pavlíček se Španělem ohledně podnikání neshodli, byla právě investice do médií. Pavlíček do toho původně jít nechtěl, nakonec se ale nechal přesvědčit. Teď však zaměřuje svou pozornost na hokej – sportu, který miluje odjakživa a stále se mu jednou týdně aktivně věnuje. Před rokem a půl nechal postavit SPM Arenu na Praze 5, nyní pokukuje po klubu na prodej, který by mohl převzít. Jednu zajímavou příležitost měl prý nedávno na dosah.

Hrajete ještě občas počítačové hry?
Posledních deset let ne. Mám doma malé děti, které zatím nejsou ve věku, aby si se mnou mohly něco zahrát.

Takže pak plánujete hrát s nimi?
Ano. Kdysi jsem byl velký hráč.

Až budete mít příležitost, co byste si rád zahrál?
Mám rád jakoukoli strategii. Sice jsem si dost užíval i jednoduché mlácení ve Warcraft 3, ale zároveň jsem odehrál téměř všechny díly série Total War, která je více o budování a přemýšlení. Až budu mít zase čas, budu si hry vybírat i podle toho, zda jsou v češtině. Češtinu mám prostě rád.

Zahrajete si něco i s Markem Španělem?
Ten mi nedávno vyčetl, že jsem ještě nevyzkoušel hru Silica od Bohemia Interactive, přestože je to můj styl. Brzy ale vydáme její plnou verzi – a pak se do ní asi pustím.

Jak vlastně vypadají vaše profesní vztahy s Markem Španělem? Je to tak, že máte každý rozdělené svoje role a moc si do nich vzájemně nekecáte?
Marek kecá vždycky do všeho. (smích) Jako šéf Bohemia Interactive má vývoj her přímo pod kontrolou a moc si do toho nenechá mluvit. Ale já ani nemám nějaké tendence do toho zasahovat – vývoj jsem opustil už v roce 2005, když jsem usoudil, že bude lepší věnovat se financím.

A jak je to ve skupině SPM?
Tady mám zase většinu věcí na starosti já, jsme tu ale tři partneři – kromě mě a Marka ještě Kateřina Skalická. Každý z nás se věnuje své oblasti.

Nedávno jsme dělali rozhovor se zakladateli skupiny Partners, Petrem Borkovcem a Radimem Lukešem, kteří nám říkali, že si občas společně vyjedou na dovolenou. Co vy a Marek Španěl?
Na dovolené spolu nejezdíme, myslím, že nám stačí čas, který spolu strávíme v práci. Ale s Markem rád chodím na obědy.

Jak často se stane, že se na něčem neshodnete? Když jste se rozhodovali, zda investovat do nákupu médií, tak jste byl spíš proti…
Nestává se to příliš často. Když ale Marek přišel s tímto plánem, řekl jsem mu, že se mi moc nelíbí. Nakonec jsme se však rozhodli, že do toho půjdeme. A od té doby je to i můj projekt.

Jste s ním spokojený?
S tím, jak se Echo, Hrot a Rádio Prostor posouvá, spokojený jsem. Těší mě rostoucí čtenost i sledovanost, zároveň se zlepšuje obsahová kvalita. Velkou radost mi dělá zejména měsíčník Hrot, který jsme spustili teprve loni. Co se ale týče ekonomické stránky, tam spokojený nejsem.

Vaše média jsou zatím ve ztrátě. Kdy si myslíte, že se přehoupnou do černých čísel? Respektive – budou vůbec někdy zisková?
Budou muset. (smích) Myslím si, že se letos dostanou na nulu. Byť mi občas někdo říká, že je to spíš optimistický plán.

Kdyby se naskytla nějaká příležitost, koupíte další médium? Nebo si počkáte, až ta stávající budou v černých číslech?
Pokud to bude dávat ekonomický smysl, tak ano, nebráním se ničemu. Máme tu výhodu, že když nás něco nadchne, můžeme se do toho pustit okamžitě.

Ničemu? Takže byste šel i do nějakého levicového média?
Já jsem pravicově zaměřený člověk. Takže pokud se ptáte mě osobně, levicová média nepotřebuju.

Když jste se ale rozhodli pro nákup médií, hlavní motivací byla podpora názorové plurality, ne?
To není úplně otázka na mě, tohle má na starosti Marek.

No ale řešili jste to spolu…
Ano. Mám na to stejný názor jako Marek. Prostě mi jde o svobodu slova. Byl bych rád, kdyby byla více podporována.

Máte skrze vaše média potenciálně nějaké politické ambice?
S politikou nechci mít nic společného. Ani já, ani Marek.

Ptám se proto, že jste v roce 2021 poslal 300 tisíc korun SPD…
Nejvíc peněz jsem poslal Svobodným. A ne straně jako takové, ale Liboru Vondráčkovi (současný předseda Svobodných – pozn. red.), protože se mi zamlouvalo, jakým způsobem se prezentuje. Menší částku jsem pak poslal Radku Kotenovi z SPD. U něj se mi líbilo, co dělá v parlamentu. Takže to beru tak, že podporuji konkrétní lidi, ne strany.

Kdyby se teď objevil politik, který vás něčím zaujme, podpoříte ho?
Vzhledem k tomu, jaké se objevily reakce na moje aktivity, nevím, jestli mám ještě vůbec chuť někoho v politice podporovat. Opět jsme u svobody slova – některá média se neprojevila způsobem, jaký bych očekával ve svobodné zemi.

Jak to myslíte?
Žiju ve svobodné zemi, mám tedy právo podporovat politiky a vyjadřovat svůj názor. Nechci, aby mě někdo pomlouval jen proto, že jsem udělal něco, co se mu nelíbí. Proto jsem si radši našel jiné oblasti, kde se mohu realizovat.

Ve vaší mediální stáji jsou kromě titulů sdružených v SPM Media i Parlamentní listy. Jak zpětně hodnotíte jejich nákup? Často se o nich mluví jako o dezinformačním webu…
Četli jste je někdy?

Občas.
A přijde vám, že jsou dezinformační?

Někteří je tak označují…
Opět jsme u svobody slova. Parlamentní listy nejsou svázány s jedním politickým názorem. Dávají prostor různým pohledům a publikují myšlenky širokého spektra politiků. S Markem jsme do nich vstoupili soukromě, abychom zajistili zvýšení jejich kvality. Nastavili jsme nové standardy, aby informace redakčního charakteru procházely důkladným ověřením. Dáváme také prostor protistranám, aby se mohly k dané problematice vyjádřit.

Před vaším vstupem tam tento proces ověřování nebyl?
Byl, my ho ale posunuli na další úroveň.

Říkal jste, že jste si už radši našel jiné oblasti, kde se osobně realizovat. Co máte na mysli?
Postavil jsem například hokejový stadion v Praze u Obchodního centra Galerie Butovice. Podpora mládežnického sportu je pro mě mnohem bližší a zajímavější než politika – a přinesla mi větší radost. Cítil jsem i podporu lidí kolem sebe, kterým se líbilo, že se věnuji něčemu takovému. Do projektu se pak zapojili skvělí jedinci, bez ohledu na jejich politickou příslušnost. To mě opravdu potěšilo.

Do sportovních klubu začínají vstupovat bohatí Češi stále více, ať už jde o Daniela Křetínského, Pavla Tykače, Ondřeje Kaniu, Igora Faita, Karla Pražáka nebo Petra Dědka. Zájem mají mít i Ondřej Tomek nebo Milan Kratina. Napadlo vás to také někdy? Sám jste velkým fanouškem hokeje.
Řekněme, že nedávno došlo k prodeji Rytířů Kladno. A nevyšlo mi to. (Klub koupil letos v lednu podnikatel Tomáš Drastil. Získal 80 procent, zbylých 20 procent si ponechal Jaromír Jágr – pozn. red.)

Jak blízko jste byl?
Byli tři zájemci.

Co pro vás vlastně znamená vlastnictví klubu? Je to spíš taková radůstka, nebo si od toho slibujete něco víc? Přece jen sportovní kluby obvykle velké zisky nepřinášejí, často spíš naopak.
Zimní stadion jsem také stavěl s vědomím, že se mi nikdy nevrátí peníze, které jsem do něj vložil. Můj základní cíl je, aby to bylo provozně na nule. A úplně stejně o tom přemýšlím i v případě vrcholového sportu, kam bych vstoupil za účelem podpory mládeže. Po vzoru rakouského Salcburku bych chtěl u nás vybudovat kvalitní hokejovou akademii, která by zahrnovala základní i střední školu a univerzitu zaměřenou na výchovu hokejistů. Tohle je něco, co bych rád podpořil.

Hrajete hokej i vy sám?
I když jsem slávista, první hokej jsem hrál za fanklub Sparty. Teď hraju jen jednou týdně.

A jak vám to jde?
Jsem tam nejstarší a nejpomalejší, z hlediska statistik jsem ale docela produktivní. Hraju na pravém křídle, o kterém vždycky říkám, že se nemusí vracet. Můžu se tak postavit před brankáře a čekat, až se u mě objeví puk.

Jaký byl pro SPM rok 2024?
Myslím, že velmi úspěšný. Za rok 2023 jsme uskutečnili osm akvizic a naše aktiva dosáhla 10 miliard korun. Rok 2024 končíme s aktivy za 14 miliard, provedli jsme tři zásadní akvizice.

Některé z těch akvizic byly opravdu velké, koupili jste například Palác Křižík na Andělu. Budete v podobných realitních transakcích pokračovat?
Takto velkou kancelářskou budovu už asi nekoupíme. Ale platí, že pokud se objeví zajímavá příležitost, proč ne. Kapitálu máme dost.

A co byty a nájemní bydlení?
Loni jsme koupili malý bytový dům s více než patnácti bytovými jednotkami. Ve srovnáním s Palácem Křižík šlo samozřejmě o malou transakci, nicméně mě zajímá všechno, co se nachází na naší straně řeky. (SPM sídlí na levém břehu Vltavy – pozn. red.)

Vaše portfolio zahrnuje široké spektrum firem. Kromě Bohemia Interactive a zmíněných médií i startup Filuta AI, různé farmy či módní značky Pietro Filipi a Ferratt. Podle jakého klíče se rozhodujete, do čeho investovat?
Firma se nám musí líbit. A máme tři základní kritéria: česká firma, čeští lidé, český produkt. Každá naše investice musí tato pravidla splňovat. Navíc jsme tři partneři a každý z nás má svou oblast, které se věnuje. Mě například baví módní průmysl a lokální výroba. Nezáleží mi na tom, jestli jde o šití bot a oblečení, dřevovýrobu nebo produkci potravin. A protože jsem bezlepkář, stali jsme se majiteli bezlepkové pekárny Doktor Pekař.

Takže do zahraničních firem investovat nechcete?
Snažíme se držet Česka. Osobně mi dává větší smysl podporovat tuzemský byznys. Nicméně SPM investuje i do jiných investičních fondů, které působí po celé Evropě.

Do jakých investic se nehodláte pouštět?
Třeba do kryptoměn – ale spíš proto, že jim nerozumím. A já se rád věnuji věcem, kterým aspoň trochu rozumím.

Bohemia Interactive je největší česká herní firma. Od roku 2019 její obrat neklesl pod miliardu korun, loni narostl na 1,4 miliardy. Výsledky herních studií přitom často bývají cyklické – vydají hru, vydělají, pak přichází útlum při vývoji nového titulu. Jak to, že u Bohemia Interactive to neplatí?
Je to ukázka stability, širokého portfolia a toho, že nejsme závislí jenom na jednom titulu. Hry vydáváme postupně, aby se příjmy rozložily. Tedy samozřejmě, tak zní plán, ale realita je občas taková, že hry vycházejí, až když jsou připravené. Ale hlavně nefungujeme tak, že bychom něco vydali a pak řekli: „Ahoj.“ Nevydáváme jenom hru, ale platformu.

Byly to za těch šest miliardových let pokaždé očekávané výsledky?
Loni jsme měli v plánu zhruba 1,3 miliardy korun, nakonec z toho byly 1,4 miliardy. Věřili jsme v růst, ale nečekali jsme až takový. Arma: Reforger na PlayStationu i rozšíření DayZ: Frostline dopadly nad očekávání. DayZ dosahuje i díky rozšíření Frostline na 680 tisíc denně aktivních uživatelů, z toho 80 tisíc současně hrajících. To je mezi českými hrami dost unikátní.

Znamená to, že miliarda korun je teď pro Bohemia Interactive laťkou?
Plán pro rok 2025 je 1,8 miliardy. Pokud by to mělo být 1,5 miliardy, pořád to bude uspokojivé. Nicméně ano, při naší velikosti je miliarda hranicí – vše nad ní je pozitivní, vše pod ní by mohl být problém s cash flow. I když financí máme dost a jsme připraveni i na horší časy.

Váš úspěšný recept přilákal v roce 2021 čínského technologického obra Tencent, který koupil v Bohemia Interactive 40procentní podíl. Jak to s odstupem několika let hodnotíte?
Bylo to správné rozhodnutí, i když jsme si možná slibovali větší otevření čínského trhu. Tencent nás ale nechává dělat si, co chceme, a na naší spolupráci ani jejich podílu neplánujeme nic měnit. Na oplátku chtějí, řečeno fotbalovou terminologií, abychom hráli Premier League, tedy abychom přinášeli vysokorozpočtové tituly.

Kdysi jste také uvažoval o tom, že Bohemia Interactive pošlete na burzu. Proč to nakonec nedopadlo?
Tři roky jsme na tom pracovali, měli jsme poradce a všechno připravené. A najednou přišla nabídka od Tencentu, jestli to nechceme spíš zkusit s nimi. Zpětně vidím, že by mě burza svazovala daleko víc. Ano, každý den bych se mohl podívat, jaká je aktuální hodnota firmy. Měl bych ale také hodně dalších povinností. Navíc se v té době začaly objevovat problémy kolem herního studia CD Projekt Red, které na burzu vstoupilo. A Marek Španěl prohlásil: „Nestojí nám to za to.“