Černý týden Marka Zuckerberga. Věděl o rizicích Facebooku pro mladé, ale upřednostnil zisk, říkají uniklé dokumenty

Jiří SvobodaJiří Svoboda

mark-zuckerberg-facebook

Foto: Facebook

Šéf Facebooku Mark Zuckerberg

0Zobrazit komentáře

Největší sociální síť světa nemá vůbec šťastný týden. Předevčírem prožila největší výpadek svých služeb od roku 2008 a doslova miliardy lidí byly přes šest hodin bez důležitých komunikačních kanálů. Možná to ve výsledku ale bude spíše menšinový problém. Plnohodnotný obrázek totiž dostává i série vážných obvinění, které vznikly na základě investigativní práce The Wall Street Journal.

V kauze nazvané Facebook Files už několik týdnů americký deník postupně vydává a analyzuje tisíce stránek interních dokumentů, které dokazují, že největší sociální síť si je plně vědoma toho, jakým způsobem ubližuje různým skupinám lidí. O detailech ví i samotný Mark Zuckerberg a úmyslně proti tomu nic nedělá.

Velký výpadek služeb se téměř dokonale překryl s odhalením hlavního zdroje, od něhož měl The Wall Street Journal informace dostávat. Jde o sedmatřicetiletou Frances Haugenovou, bývalou produktovou manažerku Facebooku, která mnohdy šokující záležitosti uvedla v pořadu 60 Minutes na americké televizi CBS. Tvrdí, že firmu Marka Zuckerberga nechce zničit, ale spravit.

Předtím, než letos z největší sociální sítě odešla, okopírovala řadu interních dokumentů, které posléze dala právě deníku The Wall Street Journal. Ty podle ní dokazují, že Facebook v několika případech prioritizoval svůj růst před bezpečností.

haugen

Reprofoto: Washington Post/YouTube

Bývala produktová manažerka Facebooku Frances Haugenová

„Pokud by Facebook změnil algoritmus, aby byl bezpečnější, znamenalo by to, že by lidé na něm trávili méně času. Tím pádem by firma vydělala méně peněz,“ řekla Haugenová s odkazem na tvrzení, že Facebook nejvíce vydělává na obsahu, který bezpečný není – na takovém, který vyvolává násilí a strach. Nebo který je lživý.

Facebook označil odhalené dokumenty a vyjádření Haugenové za zavádějící a poukázal na interní výzkumy i velké sumy peněz alokované na bezpečnost. „Tvrdit, že nad zpětnou vazbou zavíráme oči, znamená ignorovat 40 tisíc lidí, kteří ve Facebooku pracují na bezpečnosti a zabezpečení, i naše investice ve výši 13 miliard dolarů od roku 2016,“ uvedla Lena Pietschová z oddělení komunikace Facebooku.

I interní výzkumy, které Facebook dělá pro vlastní účely, jsou ale součástí dokumentů, které Haugenová zveřejnila. Ty opakovaně potvrdily, že Instagram například škodí mnohým náctiletým dívkám. Facebook o tomto všem věděl, výzkumy však nezveřejnil a zjištění o škodlivosti vlastní aplikace místo toho zlehčoval.

V jedné z interních zpráv doslova stojí: „Máme důkazy z různých zdrojů, že nenávistné projevy, rozdělující politické projevy a dezinformace na Facebooku a jeho aplikacích ovlivňují skupiny lidí po celém světě.“

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Pro Marka Zuckeberga ale patrně ani takové zjištění (ani od jeho vlastních lidí) není dost. Už dřívější kniha novináře Stevena Levyho (Facebook: The Inside Story) a novější publikace od reportérek Sheery Frenkelové a Cecilie Kangové (An Ugly Truth) dokazují, že je pro šéfa největší sociální sítě podstatný výdělek a neustálý růst firmy, ačkoliv při výpovědích před politiky opakovaně tvrdí, že to tak není.

Učinil tak ostatně i tentokrát v dlouhém facebookovém příspěvku. „Velmi nám záleží na otázkách, jako jsou bezpečnost, pohoda a duševní zdraví. Je těžké sledovat zpravodajství, které zkresluje naši práci a naše motivy. Myslím, že na té nejzákladnější úrovni většina z nás prostě nevidí naši společnost tak, jak je vykreslována. (…) Jádrem těchto obvinění je myšlenka, že dáváme přednost zisku před bezpečností a blahem uživatelů. To prostě není pravda,“ napsal šéf Facebooku.

Zuckerbergova povaha se projevila i v dalším problému, který popisují uniklé dokumenty. V roce 2018 prohlásil, že Facebook bude chtít udělat příjemnější a celkově zdravější platformou, kde budou posilovány vazby s nejbližší rodinou a přáteli, čímž se měla zvýšit i psychická pohoda mnohých uživatelů. Jenže navržené změny začaly mít přesně opačný efekt – uživatelé byli akorát více naštvaní. Když podřízení Zuckerberga varovali a navrhli změny, některé odmítl, protože se bál, že povedou k menší interakci uživatelů na platformě.

„Facebook nemá zájem provádět významné změny, které by zlepšily bezpečnost dětí.“

Facebook také dříve tvrdil, že pravidla na platformě platí pro všechny stejně, ale dokumenty odhalují, že z něj byly vyjmuty miliony vysoce postavených osobností. Mnohé z nich se tak například nemusí bát dávat na sociální sítě kontroverzní vyjádření nebo vyzývat k násilí, protože jim nehrozí sankce oproti miliardám dalších uživatelů.

Seznam ale pokračuje. Další písemnosti například odhalují, že Facebook se aktivně zajímal o to, jak zaujmout věkovou skupinu pod 13 let, která zatím nesmí jeho služby oficiálně používat. Největší sociální síť také věděla, že platformu využívají pašeráci lidí – reagovala však velmi slabě nebo vůbec. Podle Haugenové zároveň Facebook bojoval v amerických volbách proti dezinformacím zapnutím speciálních systémů. Ale po volbách je opět vypnul.

Je třeba jednat, shodují se zákonodárci

Tato i další odhalení vyvolávají poměrně velký poprask. V úterý tak Haugenová vystoupila před komisí v americkém Senátu na slyšení zaměřeném na ochranu dětí online. To se týkalo především zmíněného výzkumu Instagramu a jeho dopadů na mladistvé. Bývalá produktová manažerka odpovídala na otázky senátorů více než dvě hodiny a de facto opakovaně potvrdila vše, co našla.

Ačkoliv to za poslední dobu není zdaleka jediné slyšení, jehož ústředním tématem jsou velké technologické firmy, mezi republikánskými i demokratickými senátory panovala tentokrát nezvyklá shoda. „Facebook nemá zájem provádět významné změny, které by zlepšily bezpečnost dětí na jeho platformách. Přinejmenším ne tehdy, pokud by to vedlo ke ztrátě sledovanosti příspěvků nebo snížení příjmů z reklamy,“ uvedla republikánská senátorka Marsha Blackburnová.

Demokratický senátor Ed Markey se ve své řeči pustil razantně přímo do generálního ředitele Facebooku: „Zde je můj vzkaz pro Marka Zuckerberga: Doba, kdy jste narušoval naše soukromí, propagoval toxický obsah a obtěžoval děti a dospívající, skončila. Kongres bude jednat.“

Ačkoliv všechny zraky světa se ubírají k americkým zákonodárcům, jedná se o globální problém. Dokazuje to i fakt, že Haugenová bude ještě v říjnu svědčit obdobně i před britským parlamentem. Jak uvedla agentura Bloomberg, události posledních dní také znovu rozvířily debaty o tom, do jaké míry je dobré, aby lidstvo bylo na Facebooku závislé.

„Vždy je důležité, aby lidé měli alternativy a možnost volby. Proto pracujeme na tom, aby byly digitální trhy spravedlivé a konkurenční. Výpadek, jakého jsme byli svědky, ukazuje, že nikdy není dobré spoléhat se pouze na několik velkých hráčů, ať už je to kdokoli,“ uvedla Margrethe Vestagerová, místopředsedkyně Evropské komise pro Evropu přizpůsobenou digitálnímu věku.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Nejbohatším Čechem je žena. Mezi miliardáři jsou i startupisté Tomáš Čupr, Jan Bednář či Hubert Palán

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

miliardari

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Mezi nejbohatšími Čechy jsou i Tomáš Čupr, Jan Bednář a Hubert Palán

0Zobrazit komentáře

Ještě nikdy do žebříčku tuzemských miliardářů neproniklo v jednom roce tolik nových jmen tak vysoko. Zároveň mu poprvé vládne žena a mezi novými miliardáři je celá řada startupistů, jejichž technologické společnosti už dávno překročily hranice České republiky a připisují si úspěchy i ve světě. V nejnovějším žebříčku magazínu Forbes tak nechybí například Tomáš Čupr nebo Jan Bednář.

Začněme ale od první příčky, o níž nebylo dlouhé roky vůbec žádných pochyb. Po jarním tragickém skonu zakladatele PPF Petra Kellnera však letos přebírá pomyslnou korunu vdova Renáta Kellnerová s rodinou. Společně ovládají majetek v hodnotě 374,7 miliardy korun, přičemž do doby, než bude vypořádáno dědictví, bude uváděna právě ona a její rodina jako majitelé řady firem v této hodnotě.

V žebříčku stovky nejbohatších Čechů roku 2021 se objevuje hned devět nováčků, a to rovnou velmi vysoko. I díky obřím investicím, po nichž se stal online supermarket Rohlik.cz startupem s miliardovou hodnotou v dolarech, se jeho zakladatel Tomáš Čupr vyhoupl na 26. místo a Forbes jeho jmění odhaduje na 10,9 miliardy korun.

O šest míst za ním je Jan Bednář, zakladatel startupu ShipMonk, u něhož se rovněž operovalo s miliardovými investicemi, a tak se jmění nejmladšího selfmade miliardáře v žebříčku odhaduje na 10 miliard korun. O svém americkém snu, který žije třicetiletý Bednář na Floridě, odkud svůj logistický startup řídí, jsme si v létě povídali v CzechCrunch Podcastu.

Technologie a internet jedou

Spojení technologického a internetového světa zkrátka velmi dobře funguje. I proto se v žebříčku objevují také Josef a Ondřej Průšovi, králové 3D tisku z Prusa Research, jejichž jmění je na 75., respektive 76. místě vypočítáno na 4,3 miliardy korun. Na 92. místě jsou se třemi miliardami korun Simona a Jaromír Kijonkovi, zakladatelé Zásilkovny či e-shopu Alensa, a stovku uzavírá spoluzakladatel startupu Productboard Hubert Palán s 2,5 miliardy korun.

Právě Hubert Palán má se svým startupem, který vyvíjí nástroje pro produktové manažery, rovněž nakročeno k pozici miliardového jednorožce. I proto jsme Productboard, spolu s Rohlíkem i ShipMonkem, zařadili mezi pětadvacítku českých startupů, které se v následujících letech rozhodně vyplatí sledovat. A Tomáš Čupr s Josefem Průšou se zároveň objevili mezi největšími inovátory loňského roku v našem výběru Innovators 20, jenž právě odstartoval svůj druhý ročník a s hledáním inspirativních osobností můžete pomoci i vy.

Josef Prusa_Prusa Research_005

Foto: Prusa Research

Josef Průša, zakladatel a CEO Prusa Research

Vůbec největším meziročním skokanem se v žebříčku stal Aleš Zavoral, zakladatel největšího tuzemského e-shopu Alza.cz. Jeho majetek byl pro letošní rok odhadnut na 65 miliard korun, což je navýšení o 47 miliard. „Poprvé jsme pro výpočet jeho hodnoty použili srovnání s e-commerce retailery obchodovanými na veřejných trzích. Právě v tomto sektoru hodnota společností a jejich akcií v uplynulém roce enormně rostla,“ vysvětlují zástupci časopisu Forbes.

V případě Aleše Zavorala se sice v posledním roce opět začalo mluvit o tom, zda mu ještě Alza vůbec patří, ale pokud budeme kalkulovat s tím, že ano, a odhad Forbesu je správný, vysloužil si člověk, který se na veřejnosti vůbec neobjevuje, šestou pozici mezi nejbohatšími lidmi v této zemi. Před ním jsou vedle Renáty Kellnerové již jen Andrej Babiš (74,9 miliardy), Daniel Křetínský (87,8 miliardy), Radovan Vítek (103 miliard) a Karel Komárek (117,8 miliardy). V první desítce jsou i zakladatelé Avastu Pavel Baudiš (53,5 miliardy) a Eduard Kučera (29,5 miliardy).

V žebříčku pak vedle řady dalších úspěšných podnikatelů z různých oblastí najdeme i několik známých jmen rychle rostoucího technologického a startupového světa. Na 14. místě je zakladatel Seznamu Ivo Lukačovič (20,4 miliardy), na 19. místě se umístil investor Ondřej Tomek (14 miliard), 30. je Martin Vohánka z Eurowagu (10,5 miliardy) a o tři příčky dál zakladatel Livesportu Martin Hájek (10 miliard).

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

S odhadovaným jměním 7,3 miliardy korun se ve výběru objevuje na 43. místě Marek Španěl, zakladatel herního studia Bohemia Interactive, 5,2 miliardy korun přisuzuje Forbes na 62. místě zakladateli startupu CDN77 Zdeňku Cendrovi a tři místa za ním se nachází s pěti miliardami zakladatel e-shopu Notino Michal Zámec. V poslední desítce se pak objevují také investor Ondřej Fryc (3 miliardy), šéf Avastu Ondřej Vlček (2,9 miliardy) či další investor Jan Barta (2,7 miliardy).

„Přes pandemii svět zažívá období vrcholů na akciových trzích, což nebývale zvedá multiplikátory, přes něž se ocenění firem také počítá. I proto má stovka nejbohatších letos dohromady majetek ve výši 1,64 bilionu korun (vloni to bylo 1,3 bilionu). Spodní hranice pro zařazení do stovky nejúspěšnějších se posunula z loňské 1,5 miliardy na 2,5 miliardy korun. Drtivé většině podnikatelů majetek a jeho ocenění rostly, jen v osmi případech směřovala hodnota dolů,“ doplňují ke svému žebříčku zástupci Forbesu. Celý ho najdete zde.

Při výpočtech vycházejí redaktoři z účetních závěrek roku 2020, přičemž se hodnotí zisky, obraty i dluhy firem, řeší se cash flow a ohodnocení se konzultuje s burzovními a finančními analytiky. „Věnujeme výpočtům maximální pozornost a úsilí. Vždy to bude ale maximálně možný kvalifikovaný odhad, nikoli zcela přesná cifra. Hodnotu společností, a tím i majetku nejúspěšnějších českých podnikatelek a podnikatelů spolehlivě stanoví vždy až trh při jejich případném prodeji,“ vysvětluje šéfredaktor českého Forbesu Petr Šimůnek.