Češi pomohou ochránit astronauty při misi na Měsíc. Firma Advacam na lunární povrch vyšle detektory záření

Filip HouskaFilip Houska

advacam

Foto: Advacam

Jan Jakůbek a Jan Sohar, spoluzakladatelé Advacamu

0Zobrazit komentáře

Lidstvo už na Měsíci bylo, ale za posledních téměř 50 let se na jedinou přirozenou družici Země nepodívalo. To se má změnit již za tři roky, kdy NASA v rámci programu Artemis plánuje dostat na Měsíc novou generaci astronautů. Budou u toho i Češi, nikoliv ale na palubě upravené rakety Starship od SpaceX, ale jako dodavatelé zařízení, která budou na nehostinném lunárním místě chránit zdraví astronautů. Ta se na Měsíc dostanou dokonce už příští rok.

Důležitou roli v misi na Měsíc totiž sehraje i česká společnost Advacam, která spolu s ČVUT a švýcarským CERN vyvíjí a do celého světa vyváží detektory radiace. Zkušenosti s nimi má už z dřívějška právě NASA, která je využívá na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), aby astronauty chránila před negativními účinky vesmírného záření. Na podobné bázi budou použity i pro program Artemis, ale s několika zásadními rozdíly.

Zobrazovací miniaturizované detektory Advacamu budou sloužit jako klíčová zařízení pro sběr dat týkajících se složení záření na měsíčním povrchu, aby mohla být při misi na Měsíc v roce 2024 zajištěna co nejvyšší ochrana posádky. Podle slov firmy mají měřit a rozlišovat typ, energii a směr každé zachycené částice, což se může hodit i budoucím výpravám na Měsíc, respektive ke stanovování lepších predikcí.

modul-1

Foto: Intuitive Machines

Lunární modul IM Nova-C zvaný Odysseus

„Když získáme skutečná data, můžeme je použít k ověření našich modelů, k lepším predikcím a ke zvýšení bezpečnosti budoucího cestování vesmírem,“ říká odborný asistent Jeffery Chancellor z americké Státní univerzity v Louisianě, která si Advacam vybrala jako výzkumného partnera. Pro to, aby byly výsledky co nejpřesnější, se však čidla budou muset vydat přímo na lunární povrch už před misí Artemis.

Na povrch Měsíce má přístroj usednout v prvním čtvrtletí příštího roku, kdy se z rakety Falcon 9 od společnosti SpaceX Elona Muska snese měsíční přistávací modul IM Nova-C, na kterém bude detektor připevněn. Na povrchu Měsíce pak stráví dva týdny, než podlehne lunární noci. V ten moment by ale všechna relevantní data měla být nasbírána a zpracována pro další využití.

Advacam ovšem musí řešit i několik výzev. Tou hlavní je zajištění zvýšené odolnosti senzorů, jelikož budou umístěny na externím rameni modulu a budou tak muset přímo odolávat nepříznivých vlivů vesmírného okolí. „Detektor bude vystaven obrovským teplotním cyklům s rychlými přechody ze stínu na přímé sluneční světlo,“ vysvětluje vědecký ředitel firmy Jan Jakůbek.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Bude muset vydržet rozdíly teplot více než 100 stupňů a zároveň si udržet svou citlivost,“ dodává Jakůbek, čímž reaguje i na fakt, že zařízení bude vystaveno vlivu vesmíru poměrně dlouho dobu – ještě předtím, než přistane na Měsíci, totiž bude modul několikrát oblétávat Zemi. Díky menší velikosti, hmotnosti a spotřebě energie by však detektor měl svou funkčnost udržet.

Pro Advacam jde nepochybně o významný milník, a to nejen proto, že bude podle svých slov první českou firmou, jejíž produkt se na Měsíc dostane. Obecně se pak jedná o další zviditelnění České republiky ve vesmírném byznysu a potvrzení, že má v tomto oboru značný vliv. O tom ostatně mluvila i manažerka kosmických aktivit v CzechInvestu Jana Šmotková v nedávném rozhovoru.

„Jsme rádi, že byl Advacam i tentokrát první volbou při hledání řešení. Mise na Měsíc je pro nás obrovský úspěch. Věříme, že poznatky, které získáme nás opět posunou dál,“ doplňuje pro CzechCrunch Jan Sohar, výkonný ředitel Advacamu.

Je dokázáno, že létání do vesmíru nás změní. Přiměje lidstvo více se zajímat o planetu, říká v podcastu Jan Lukačevič

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

jan-lukacevic-boxed

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Jan Lukačevič, vědec a kosmický inženýr

0Zobrazit komentáře

Věda má zásadní dopad na fungování lidské společnosti, a byť jí mnohdy není dáván takový kredit, jaký by si zasloužila, v době pandemie si mnoho lidí uvědomilo její důležitost. Nadšeným popularizátorem vědy je i Jan Lukačevič, kterého jako kosmického inženýra fascinuje především Mars nebo sopky tady na Zemi. „Přitahuje mě, jak může člověk prostřednictvím vědy někomu pomoci nebo zlepšit život nás všech,“ říká v novém CzechCrunch Podcastu.

Devětadvacetiletý Jan Lukačevič vystudoval strojní inženýrství a dnes působí jako kosmický inženýr, který se věnuje návrhům a konstrukci vesmírného hardwaru. Jeho záběr je navíc mnohem širší, v době nejtěžšího průběhu pandemie pomáhal dobíjet energii zdravotníkům, začal radit generálnímu tajemníkovi NATO a sám sní o tom, že se jednou podívá do vesmíru.

„Láká mě to, doufám, že se to jednou povede. Lety do vesmíru se stanou přístupnější, což může mít poměrně velký přínos pro naši planetu,“ říká v novém díle CzechCrunch Podcastu Lukačevič, kterého jsme za jeho aktivity zařadili do našeho výběru Innovators 20, společného projektu CzechCrunche a Hospodářských novin, ve kterém jsme vybírali největší tuzemské inovátory.

V podcastu Jan Lukačevič popisuje také to, co si myslí o Elonu Muskovi, jak reálné je přistát na Marsu nebo co zajímavého se naučil o fungování NATO. Pustit si ho můžete v přehrávači níže nebo ve vašich podcastových aplikacích, včetně Spotify, Apple Podcastů a Google Podcastů:

O čem dalším byla v podcastu s Janem Lukačevičem řeč?

***

„Je opakovaně dokázáno, že ti, co se do vesmíru vypravili, tak zažijí něco, čemu se říká efekt nadhledu – když vidí Zemi z té opravdové výšky jako celek, tak jim dojde, že to je přeci jen náš domov a mají silnou potřebu ji chránit. Najednou se všechny konflikty a spory úplně rozplynou, nezávisle na tom, ze které země pochází,“ rozvádí Lukačevič svou myšlenku o efektech letů do vesmíru.

Řeč je o komercionalizaci tohoto sektoru, kdy se firmy jako SpaceX Elona Muska, Blue Origin Jeffa Bezose či Virgin Galactic Richarda Bransona připravují na to, že již brzy začnou do vesmíru létat s prvními turisty, kteří si koupí letenku, jako to dnes běžně děláme třeba na letadlo. A Jan Lukačevič v tom vidí příležitost pro celou naši planetu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Paradoxně to může mít účinek, že nejbohatší lidé (kteří si výlety do vesmíru zaplatí – pozn. red.) změní svůj mindset a upustí od svých představ, že musí hromadit bohatství i za cenu, že budou planetu ničit, a třeba se dočkáme nové vlny ekologické či jiné solidárnosti,“ míní Lukačevič, který přiznává, že nadšeně sleduje třeba to, jak SpaceX pokračuje v testování obří vesmírné lodi Starship.

S ní by se Elon Musk v budoucnu rád vydal až k Marsu, a přestože Lukačevič věří, že se lidstvo na rudou planetu dříve či později skutečně dostane, vizionář z Tesly a SpaceX v něm zanechává často rozporuplné pocity. „Mele se to ve mně. Některé věci, co dělá, jsou mi velmi sympatické, jiné mi zase přijdou vyloženě nešťastné,“ přiznává Lukačevič.

jan-lukacevic3

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Jan Lukačevič, vědec a kosmický inženýr

V CzechCrunch Podcastu popisuje, proč se mu příliš nezamlouvají například internetové satelity Starlink, které SpaceX ve velkém vypouští na oběžnou dráhu, ale i to, za co Elona Muska uznává. Bavíme se také o tom, jak se dostal do prestižního výběru NATO Young Leaders a co se svými kolegy radil samotnému generálnímu tajemníkovi Severoatlantické aliance.

„Stále přežívá zastaralý pohled na věc, že hybatelem pokroku jsou státy nebo nadnárodní organizace, nicméně doba se výrazně změnila a technologie už nevznikají pod rukama tajných organizací, ale v akademickém prostředí a v soukromém sektoru. Je třeba, aby NATO obrátilo svůj směr a vyhledávalo technologie v rané fázi vývoje, aby je mohlo co nejrychleji adoptovat. Jakmile se totiž dostanou na běžný trh, je už trochu pozdě,“ popisuje Lukačevič.

O jaké technologie by mohlo jít, jaké má NATO ambice ve vesmíru a mnoho dalšího si můžete poslechnout v novém díle CzechCrunch Podcastu, který najdete online jak na Spotify, Apple Podcastech nebo Google Podcastech, tak ve svých oblíbených podcastových aplikacích.

***

Inovace stejně jako tento díl podcastu podporují také partneři Innovators 20. Hlavním partnerem projektu je ČSOB, dalšími podporovateli jsou technologická společnost Trask, logistická společnost Zásilkovna, softwarová společnost SAS a startup Keboola zabývající se vývojem cloudové platformy.

partneri-in20-copy

Partneři Innovators 20