Lidstvo už na Měsíci bylo, ale za posledních téměř 50 let se na jedinou přirozenou družici Země nepodívalo. To se má změnit již za tři roky, kdy NASA v rámci programu Artemis plánuje dostat na Měsíc novou generaci astronautů. Budou u toho i Češi, nikoliv ale na palubě upravené rakety Starship od SpaceX, ale jako dodavatelé zařízení, která budou na nehostinném lunárním místě chránit zdraví astronautů. Ta se na Měsíc dostanou dokonce už příští rok.

Důležitou roli v misi na Měsíc totiž sehraje i česká společnost Advacam, která spolu s ČVUT a švýcarským CERN vyvíjí a do celého světa vyváží detektory radiace. Zkušenosti s nimi má už z dřívějška právě NASA, která je využívá na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), aby astronauty chránila před negativními účinky vesmírného záření. Na podobné bázi budou použity i pro program Artemis, ale s několika zásadními rozdíly.

Zobrazovací miniaturizované detektory Advacamu budou sloužit jako klíčová zařízení pro sběr dat týkajících se složení záření na měsíčním povrchu, aby mohla být při misi na Měsíc v roce 2024 zajištěna co nejvyšší ochrana posádky. Podle slov firmy mají měřit a rozlišovat typ, energii a směr každé zachycené částice, což se může hodit i budoucím výpravám na Měsíc, respektive ke stanovování lepších predikcí.

Foto: Intuitive Machines

Lunární modul IM Nova-C zvaný Odysseus

„Když získáme skutečná data, můžeme je použít k ověření našich modelů, k lepším predikcím a ke zvýšení bezpečnosti budoucího cestování vesmírem,“ říká odborný asistent Jeffery Chancellor z americké Státní univerzity v Louisianě, která si Advacam vybrala jako výzkumného partnera. Pro to, aby byly výsledky co nejpřesnější, se však čidla budou muset vydat přímo na lunární povrch už před misí Artemis.

Na povrch Měsíce má přístroj usednout v prvním čtvrtletí příštího roku, kdy se z rakety Falcon 9 od společnosti SpaceX Elona Muska snese měsíční přistávací modul IM Nova-C, na kterém bude detektor připevněn. Na povrchu Měsíce pak stráví dva týdny, než podlehne lunární noci. V ten moment by ale všechna relevantní data měla být nasbírána a zpracována pro další využití.

Advacam ovšem musí řešit i několik výzev. Tou hlavní je zajištění zvýšené odolnosti senzorů, jelikož budou umístěny na externím rameni modulu a budou tak muset přímo odolávat nepříznivých vlivů vesmírného okolí. „Detektor bude vystaven obrovským teplotním cyklům s rychlými přechody ze stínu na přímé sluneční světlo,“ vysvětluje vědecký ředitel firmy Jan Jakůbek.

„Bude muset vydržet rozdíly teplot více než 100 stupňů a zároveň si udržet svou citlivost,“ dodává Jakůbek, čímž reaguje i na fakt, že zařízení bude vystaveno vlivu vesmíru poměrně dlouho dobu – ještě předtím, než přistane na Měsíci, totiž bude modul několikrát oblétávat Zemi. Díky menší velikosti, hmotnosti a spotřebě energie by však detektor měl svou funkčnost udržet.

Pro Advacam jde nepochybně o významný milník, a to nejen proto, že bude podle svých slov první českou firmou, jejíž produkt se na Měsíc dostane. Obecně se pak jedná o další zviditelnění České republiky ve vesmírném byznysu a potvrzení, že má v tomto oboru značný vliv. O tom ostatně mluvila i manažerka kosmických aktivit v CzechInvestu Jana Šmotková v nedávném rozhovoru.

„Jsme rádi, že byl Advacam i tentokrát první volbou při hledání řešení. Mise na Měsíc je pro nás obrovský úspěch. Věříme, že poznatky, které získáme nás opět posunou dál,“ doplňuje pro CzechCrunch Jan Sohar, výkonný ředitel Advacamu.