Češi se učí být dárci. Předloni darovali 18 miliard korun, několikanásobně víc než o deset let dřív

Rok 2022 byl v dobročinnosti rekordní i kvůli válce na Ukrajině. Zato loni se celková darovaná částka snížila, počet dárců ale stoupl.

Eliška NováEliška Nová

darcovstvi

Foto: Filip Houska/CzechCrunch

Češi se učí darovat

0Zobrazit komentáře

Když se 24. června 2021 nad jižní Moravou zvedlo tornádo, Češi se semkli. Za necelých 24 hodin se vybralo na pomoc zasaženým rodinám 110 milionů korun. Sbírka pak pokračovala i v dalších dnech. Bylo to bezprecedentní. „Ještě nikdy se v historii české filantropie nevybralo tolik peněz za tak krátkou dobu,“ řekl tehdy pro CzechCrunch ředitel Nadace Via Zdeněk Mihalco. Češi ale trhají rekordy ve štědrosti pravidelně. Ukazuje to i poslední výzkum, který si nechal vypracovat Úřad vlády.

Poslední rekord v dárcovství nepadl tak dávno. Letos na podzim se v potravinové sbírce vybralo vůbec nejvíc za její jedenáctiletou historii – 640 tun zboží, z toho 572 tun potravin. Stejně tak charitativní večer pořadu České televize StarDance byl letos rekordní. Vybral více než dvojnásobek oproti loňskému roku, tedy 44 milionů korun. Daňová přiznání fyzických a právnických osob a také dárcovských platforem Darujme.cz a Donio.cz navíc ukazují, že to není jednorázové semknutí se nad strastiplnými příběhy. Češi se naučili darovat.

Zatímco v roce 2012 činila celková darovaná suma 4,4 miliardy korun, o deset let později, tedy v roce 2022, už to bylo podle oficiálních čísel 12,5 miliardy. To je částka, za kterou by se dalo postavit víc než šedesát kilometrů nové dálnice za předpokladu, že průměrné náklady na jeden kilometr jsou 200 milionů.

Předloňský rok byl rekordní především kvůli válce na Ukrajině, která dobročinnost v Češích zvedla. Firmy tehdy darovaly z celkového objemu 8,4 miliardy korun, přičemž se jich zapojilo neuvěřitelných 32 tisíc. Lidé pak přidali dary za 4,1 miliardy. Ve skutečnosti byla ale částka před dvěma lety ještě vyšší. „Z analýzy lze dovozovat, že částka, kterou darovali lidé, dosahuje deseti miliard, protože data o dvou třetinách zaměstnanců podávajících přiznání přes zaměstnavatele nejsou dostupná. Stejně jako vysoké dary nad limit odpočtu a drobné dary,“ uvádí Lukáš Hejna z Nadace Via, který vede skupinu k dárcovství pod Úřadem vlády. Právě Nadace Via provozuje platformu Darujme.cz.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

A zatímco skutečná celková darovaná suma tehdy podle odhadu odborníků přesáhla 18 miliard korun, ani loni si Češi zřejmě nevedli špatně. „I když dárcovství v roce 2023 ukazuje na korekci, částka téměř jistě přesáhne 15 miliard. To značí stále vysokou solidaritu v Česku,“ dodává Hejna. Loňský rok byl přitom také ve znamení silných událostí. Byla mezi nimi například prosincová střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nebo sbírka pro nemocného Martínka.

Data ukazují, že celková částka se tak vyrovná roku 2021, přitom počet dárců loni vzrostl. Nižší příspěvky patrně souvisí s napjatou ekonomickou situací.

Výzkum pro Úřad vlády vypracovala společnost STEM a podpořila ho Technologická agentura ČR. „Přináší unikátní data, která zahrnují nejen informace o částkách, jež Češi v posledních letech darovali, ale také jejich analýzu v kontextu dalších socioekonomických ukazatelů. Získáváme tak vůbec poprvé takto komplexní pohled na vývoj a trendy filantropie v Česku,“ říká zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Data mají vládě pomoci porozumět dynamice dárcovství a efektivněji pak podporovat soukromé dárce a neziskový sektor.

Darování je zvyk jako každý jiný a během covidu se z něj i zvyk stal.

Další data z analýzy například ukazují na to, že se počet dárců v Česku zvyšuje. Od roku 2012 podíl fyzických osob, které darují, stoupl téměř o šedesát procent. To znamená, že loni uvedlo dar v daňových přiznáních 5,6 procenta právnických osob a 10,2 procenta fyzických osob. Může to mimo jiné znamenat, že ve společnosti roste povědomí a angažovanost v dobročinnosti.

Češi navíc začali darovat pravidelně. Loni přispívalo opakovaně 56 procent lidí a 44 procent firem. „Data potvrzují, že dárcovství se stává běžnou součástí života a zvyšuje se i poměrná částka darů. Zároveň ukazují závislost dárcovství na ekonomickém vývoji, která však není extrémní a lze ji sledovat hlavně u firem,“ komentuje Úřad vlády.

Studie se zaměřila rovněž na dárcovství napříč kraji. Podle očekávání z ní vychází, že bohatší kraje, kde jsou vyšší příjmy, mají vyšší podíl dárců i vyšší průměrný dar. Zajímavostí je ale Praha. Pražské firmy totiž v roce 2022 darovaly přes 4 miliardy korun. To je víc než polovina ze všech darů právnických osob v Česku. „Z hlediska podílu dárců ale Praha obsadila opačný konec žebříčku – podíl dárců mezi pražskými firmami patří v rámci Česka k nejnižším,“ uvádí Kateřina Duspivová ze STEM s tím, že předloni uplatnila v hlavním městě dar v daňovém přiznání jen čtyři procenta firem.

Podle dat platforem Darujme.cz a Donio.cz je pak prosinec nejštědřejším měsícem, Češi se ale naučili darovat po celý rok. V týdnu je to nejčastěji v pondělí. To suverénně vede poslední tři roky. „Darování je zvyk jako každý jiný a během covidu se z něj i zvyk stal. Z výzkumu mimochodem vyplývá, že darování lidem přináší štěstí a pocit uspokojení, takže když lidé darují jednou, zjistí, že to je jednoduché, přinese jim to malý kousek štěstí a udělají to znovu,“ uvedl před časem v rozhovoru pro CzechCrunch Mihalco.

Léky na HIV, obezitu nebo Alzheimera. Pět objevů roku 2024, které možná změní budoucnost

Pozitivní zprávy jsou nejen dnes potřeba. Letošek byl plný vědeckých objevů, které stojí za zmínku a mohou mít zásadní vliv na lidské životy.

objevy

Foto: Filip Houska/CzechCrunch

Objevy roku 2024

0Zobrazit komentáře

Některé zprávy v médiích znějí, jako by končící letošní rok byl pouze obtížný, plný válek a globálních krizí. Zčásti to tak zcela určitě je. Jenže i na sklenici se lze dívat dvěma způsoby – může být poloprázdná, či poloplná. Proto jsme se v CzechCrunchi raději podívali na tu druhou možnost, na letošek jako rok plný nových nadějných objevů, které mohou výrazně zlepšit kvalitu lidského života. Tady jsou některé z nich, včetně těch domácích.

Nádory mozku, které svítí

Vědci z Národního ústavu pro výzkum rakoviny letos v květnu představili novou metodu, která může zjednodušit operativní odstraňování nádorů mozku. Vyvinuli totiž sondy, které nádor „rozsvítí“. Chirurg ho tak může lépe odstranit celý, což je pro další kvalitu života pacientů zásadní. O nových postupech a vůbec o tom, jak moc se léčba rakoviny za poslední desetiletí posunula kupředu, mluvil v rozhovoru pro CzechCrunch šéf ústavu a profesor biochemie Aleksi Šedo.

Obrana proti viru HIV

Vědci v Africe otestovali antiretrovirotikum Lenacapavir a letos v červnu vyslali do světa pozitivní zprávu. Vypadá to, že by lék, o jehož vývoj se lidstvo snaží posledních třicet let, mohl zabránit dalšímu šíření nemoci AIDS. Pokud má člověk v těle dostatečnou hladinu preparátu, vir HIV se nenamnoží. A přitom ho ke kýženému výsledku stačí aplikovat jen dvakrát ročně. Současná generace nakažených by tak mohla být poslední na světě, které se bude týkat epidemie AIDS. Na vývoji léku se podílel i český vědec působící v americké společnosti Gilead Sciences, virolog Tomáš Cihlář. V rozhovoru v létě mluvil o tom, jak náročné to bylo.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Klíčem k mozku je prý octomilka

Octomilka, malá muška, která se pravděpodobně objeví všude, kde jen na chvíli necháte ovoce, se v domácnostech moc velké oblibě netěší. Pro vědce má ale velkou hodnotu. Letos v říjnu oznámili, že se jim podařilo zmapovat celý její mozek, tedy padesát milionů spojení mezi 140 tisíci neurony. „Možná se ptáte, proč by nás měl zajímat mozek octomilky. Moje jednoduchá odpověď zní: pokud dokážeme skutečně pochopit, jak funguje nějaký mozek, určitě nám to něco řekne o všech mozcích,“ řekl agentuře Reuters profesor neurovědy na Princetonské univerzitě Sebastian Seung, spoluautor série studií. Vědci si od objevu slibují nejen pochopení fungování mozku člověka, ale také vodítko k tomu, jak léčit Parkinsonovu chorobu, deprese nebo drogové závislosti.

AI pomohla s objevem, který získal Nobelovku

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali vědci David Baker za „výpočetní návrh proteinů“ a Demis Hassabis s Johnem Jumperem za „predikci proteinových struktur“. Hassabisovi a Jumperovi přitom s predikcí 3D struktury proteinu a s vyřešením otázky, se kterou si vědci lámou hlavu posledních padesát let, výrazně pomohla umělá inteligence. Konkrétně program AlphaFold 2 britsko-americké výzkumné laboratoře umělé inteligence DeepMind.

Objev by mohl pomoci s vývojem nových léků a léčbou některých nemocí. „Vědci nyní mohou lépe porozumět antibiotické rezistenci a vytvářet obrazy enzymů, které dokážou rozkládat plasty. Život by bez proteinů nemohl existovat. To, že nyní dokážeme předpovídat struktury proteinů a navrhovat vlastní proteiny, má pro lidstvo obrovský přínos,“ zdůvodnila Královská švédská akademie věd důležitost objevu.

Český objev léků proti obezitě a Alzheimerově chorobě

Pražský Ústav organické chemie a biochemie letos na podzim ohlásil objev látky, která by mohla pomoci nejen při léčbě obezity, ale i Alzheimerovy choroby. Jde o odvozeninu z neuropeptidu, což je druh proteinu, který lidé mají běžně v těle. Pro tým, který vede doktorka Lenka Maletínská, je to přitom už druhá jimi objevená látka, která by na obě nemoci mohla mít vliv. Tu první nyní zkoumá dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk. O tom, jak na látky přišli a jakým způsobem v těle vlastně fungují, mluvila Lenka Maletínská v rozhovoru pro CzechCrunch.