Na první pohled nerozeznáte, že nejde o běžného větroně, kterých u nás létají stovky. Vlastně ani při bližší inspekci dvoumístného sportovního letadla z dílny české skupiny Pure Flight byste nemuseli pojmout podezření, ale unikátní český letoun se nejmenuje ΦNIX (čteno fíniks) náhodou. Řecké písmeno Fí totiž značí elektrický potenciál a právě ten se skrývá uvnitř nenápadného elektroletu, s nímž se může Česko chlubit jako jedna z mála zemí na světě.

O elektrických pohonech jako náhradě tradičních spalovacích motorů a konci dieselu i benzinu se již mluví v mnoha odvětvích. Mnoho automobilek je o elektromobilní budoucnosti pevně přesvědčeno, další začínají tento trend také přijímat a už se hledají další obory, kde by se dal elektromotor využít. Stále více se začne motor, v němž nedochází k žádnému zážehu, ani jím neproudí žádná hořlavá kapalina, objevovat také v motocycklech a první vlaštovky se objevují v lodní dopravě.

Prozatím se však spíše jen tiše našlapuje v leteckém průmyslu, kde sice doprava vzduchem patří suverénně mezi ty vůbec nejvíce znečišťující způsoby, jak se přepravovat z místa na místo, ale zároveň je stále ještě brzy na to, aby došlo k podobné revoluci, kterou nyní prochází automobilový byznys. Mnozí už ale i v letadlech počítají s tím, že budou jednou létat naplněná bateriemi a elektrickými motory. Technologie prozatím není tak daleko, ale několik firem už se svými elektrolety reálně létá.

Jeden takový případ najdeme i v Česku, kde se do společného konsorcia pustily hned čtyři firmy, jež se snaží využití elektromotorů v letadlovém průmyslu pomalu prokopávat. „V Evropě jsou dvě firmy, které se elektrickými letadly vážněji zabývají, my jsme třetí,“ hlásí Zdeněk Němec z firmy Sport Prop, za kterou stojí letečtí nadšenci Ivo a Jan Prokopovi a která je hlavní tahounem celé skupiny Pure Flight.

Češi, Němci a Slovinci

Vedle Sport Propu jsou do projektu zapojeny další tři tuzemské firmy. Pražský výrobce nabíječek PEG řeší nabíječky, zlínské MGM Compro se zase soustředí na elektronické a ovládací systémy a letohradský Phoenix Air přináší svou expertízu z výroby letadel. K novým technologiím a postupům výrazně přispěly i další české firmy Vanessa Air svými výpočty a Ases Group autonomním bezpečnostním systémem. Výsledkem je jedinečný dvousedadlový sportovní elektrolet, který by se měl ještě letos začít sériově vyrábět a následně prodávat.

Česká skupina Pure Flight se poprvé se svým unikátním letounem, v němž v případě potřeby tepe elektromotor, pochlubila loni na jaře během leteckého veletrhu v německém Friedrichshafenu a koncem roku pak zazářila na elektromobilní výstavě e-Salon v pražských Letňanech. Elektrická letadla už totiž ve světě reálně staví jen německý Siemens a slovinský Pipistrel, pokud se bavíme o těch, kteří mají fungující produkt. Podle Zdeňka Němce, který je veteránem leteckého průmyslu, spolu právě tito tři hráči soupeří, komu se podaří jako prvnímu s elektroletem prorazit.

Aby však nedošlo k mýlce. Elektrická letadla rozhodně nejsou něco, čím bychom měli běžně létat již za pár let. Proto v případě Pure Flight hovoříme o malém elektroletu, který má primárně sloužit jako vysoce výkonný větroň a zároveň vlečné letadlo pro všemožné bezmotorové větroně a kluzáky. To není rozhodně málo, jelikož jeho elektromotor bude muset utáhnout a vynést do potřebné výšky ještě jedno letadlo, zároveň jde ale o stále velmi omezující technologii.

Elektromotor přeci do letadla nejde

V Pure Flight proto hledali vhodný model letadla, kde by bylo ideální s elektromotorem a s tím souvisejícími bateriemi začít. Baterky jsou tu naprosto klíčové, protože jsou to právě články skladující energii, které jsou velmi těžké a zatímco třeba u automobilů to tolik nevadí, letadla musí řešit každý gram navíc, který během letu ponesou. „Hledali jsme vhodné letadlo, které by mělo při určitém ekonomickém horizontu nejmenší odpor vzduchu, a co náhoda nechtěla, nakonec jsme se vrátili k letadlu Phoenix Electra, se kterými v roce 2011 poprvé zalétal majitel Phoenix Air Martin Štěpánek,“ popisuje vývoj Němec.

O náhodě Zdeněk Němec nemluví jen tak. Phoenix je totiž benzinová verze letadla, z níž následně vzešel elektrický model Electra, se kterým se jako s prvním dvousedadlovým elektroletem na světě poprvé létalo už v roce 2011. Tehdy však byla technologie ještě v mnohem ranějším stádiu, než je dnes, a nakonec se musel celý projekt uložit k ledu. „Hlavní konstruktér tehdy řekl, že elektrický motor s vodním chlazením do letadla nepatří. Dnes už se přitom žádné výkonné elektroletadlo bez vodního chlazení neobejde,“ usmívá se dnes Němec, který elektrickému letadlu od začátku věřil, jen si musel pár let počkat.

S vývojem opravdového elektroletu začal Pure Flight v září 2017 a o rok později už měl letoun připravený k letu a první let se uskutečnil loni v listopadu. Konstrukce vychází právě z roku 2011 a tehdejšího Phoenixu a jen částečně se změnila křídla, předek i zadek a interiér. Výsledkem je dvousedadlový dolnoplošník s celokompozitní konstrukcí s použitím uhlíkových vláken, který je kompletně vyráběn v České republice. Pouze baterie se dováží z Japonska.

Aktuálně do něj konstruktéři usadili baterie o kapacitě 35 kWh, což spolu se všemi dalšími optimalizacemi má nyní ΦNIXu zajistit až 2,5 hodiny letu. Pure Flight by dokázal vytěžit z baterií víc, jenže je omezen limitem 600 kilogramů vzletové hmotnosti podle pravidel Evropské agentury pro bezpečnost letectví. Na druhou stranu si díky tomu elektrický ΦNIX již zajistil potřebné povolení pro to, aby mohl normálně létat, a na vývoji se tak může dál pokračovat i s cennými daty ze vzduchu.

„Už pracujeme na druhé generaci elektroletu, který bude ve stejné kategorii, ale vydrží ve vzduchu 5 až 6 hodin. Nesmíme ale překročit povolenou vzletovou hmotnost, takže hledáme a pracujeme na nových technologiích, abychom dokázali do letounu vměstnat více energetické kapacity při stejné hmotnosti,“ popisuje zatím největší překážku ve vývoji Němec s tím, že pomalejší vývoj baterií netrápí zdaleka jen letecký průmysl. Své o tom pochopitelně vědí i automobilky, ale nakonec i výrobci mobilních telefonů a další spotřební elektroniky.

Záchrana pro větroně

Náhodně v případě Pure Flight nebyl zvolený ani typ letounu. Vlečné letadlo má možná z podstaty své konstrukce a fungování lepší předpoklady pro nasazení a testování elektrického pohonu, nicméně ΦNIX řeší i reálné problémy, které plachtící bezmotorová letadla a jejich provozovatele trápí. „Stavíme letadlo, které jednak za sebou vyvleká větroně do výšky, ale hlavně u toho splní také hlukové limity,“ upozorňuje na zásadní výhodu elektroletu Němec, který se vývoji věnuje.

Díky tomu, že je nastartovaný ΦNIX díky elektromotoru prakticky neslyšitelný, když nepočítáme točicí se vrtuli, hravě splní zvukové limity, které jinak sportovní plachtaře omezují. Když se chtějí nechat se svým kluzákem vyvlekat do nebes klasickým motorovým letadlem, ne vždy mohou, protože na malých letištích a kolem nich jsou různé hlukové limity a není tak možné létat kdykoliv. V případě ΦNIXu by to už ale nebyl problém.

Navíc i samotný elektrolet je stavěn jako větroň, takže si po vyvlekání kolegy jen pilot vypne elektromotor a sám si dobře zaplachtí. A může si při tom vydělat. Navíc se připravují nové nástavce křídel, které umožní další zlepšení již tak skvělé klouzavosti letadla. Rozpětí vzroste na 17 metrů a předpokládá se, že klouzavost přesáhne hodnotu 1:35. Tuto novinku Pure Flight představí již letos v dubnu na výstavě AERO Friedrichshafen.

Právě ekonomika je druhým hlavním argumentem, proč se Pure Flight pouští do vývoje elektrického letounu s takovou vervou. Provozní náklady na benzinová letadla jsou obrovské a byť pořizovací náklady na ta elektrická budou o něco větší, rychle se prý vrátí. „Proti konvenčnímu letadlu vychází elektrické letadlo zhruba na dvojnásobek, pohybujeme se někde kolem 5 milionů korun, protože jen baterie nás stojí 1,5 milionu, ale když nalétáte určitý počet hodin, investice se vám bezpečně vrátí,“ vypočítává Němec, který situaci připodobňuje k elektromobilům. „Také Tesla na začátku říká, že se elektrické auto vyplatí od určitého nájezdu kilometrů.“

V Pure Flight navíc myslí i na další zásadní věc, která je s elektromotory poháněnými bateriemi spojena, a to je nabíjení. Zatímco do benzinového vlekacího letadla jen otočíte kanystr a jste připraveni, elektrolet ΦNIX musíte strčit do zásuvky, což je vzhledem k novosti elektrických pohonů v letadlech něco, na co nejsou připravena letiště ani celková infrastruktura. Bez toho by přitom bylo provozování elektroletů jen velmi omezené, a tak si čtveřice českých firem řekla, že to vezme od základů a začne vedle vývoje vlastního letounu elektrifikovat také česká a výhledově i zahraniční letiště.

Elektronabíječka na každé letiště

V Česku by chtěl Pure Flight začít s elektrifikací na vybraných letištích ještě letos. Řeč je především o menších mezinárodních a sportovních areálech, jaké jsou například v Českých Budějovicích, Pardubicích, Příbrami, Tuřanech, Mošnově či Benešově. Právě s nimi bude Pure Flight jednat o instalaci vlastních wall boxů, které by měly dobíjecí výkon kolem 13 až 16 kW, což by ΦNIX dobilo z nuly za 3 hodiny. Mobilní wall box byl nakonec zvolen proto, že kdyby chtěl Pure Flight postavit na letišti supercharger, musel by řešit příkon a stavební povolení a celá stavba by pak trvala klidně několik let a vysoká by byla také investice.

Výsledkem celého komplexního projektu Pure Flight by měla být síť letišť s nabíječkami, které navíc budou pomocí vybraného protokolu komunikovat s letadlem a pilot tak bude mít přehled, kde a jak může přistávat, když bude potřebovat dobít baterky. Právě o jejich technologickém pokroku a rostoucí kapacitě pak budou následující měsíce a roky vývoje. „Podle mě brzy přijde technologie, která vlastnosti baterií vylepší a znásobí dojezd elektromobilů a případně i dolet letadel klidně na dvojnásobek,“ předpovídá Němec.

Přesto však podle něj nemáme v nejbližších letech čekat žádná velká dopravní letadla, která by měnila spalovací motory za elektrické. Jednak je zatím překážka ve zmíněných bateriích, které neposkytují dostatečnou kapacitu a jsou příliš těžké, ale zejména je potřeba v leteckém průmyslu projít celou řadou schvalovacích procesů a přísných testů, které trvají několik let. Obzvlášť když se bavíme o tak velké změně, která letectví několik dekád nepotkala.

Zároveň však Zdeněk Němec neskrývá, že i v Pure Flight už pomalu začínají pracovat na dvoumotorovém letadle, které by dokázalo na krátké vzdálenosti až 10 pasažérů. Právě v tom je prý nejbližší elektrická budoucnost v létání a fakt, že budou mít v Pure Flight již hotový a sériově vyráběný první elektrolet, mohl by být vývoj dalších modelů jednodušší. Aktuálně je podle Němce největší překážka v počtu lidí, konstruktérů a také financí, jež jsou k dispozici, na druhou stranu je přístup lidí v projektu Pure Flight vcelku unikátní v tom, že dosud nevzal žádnou investici a vše si hradí z vlastních peněz.

Plánem pro letošní rok je začít vydělávat na sériové výrobě, která by měla paralelně produkovat jak konvenční, tak elektrická letadla. Důvod je jednoduchý: konstrukce benzinového Phoenixu a elektrické ΦNIXu je totiž velmi podobná, takže se mohou vyrábět na jedné lince a vzájemně se nebudou ohrožovat. Konvenční letadla už nyní Phoenix Air, který je součástí Pure Flight, vyrábí. Dosud jich vyjelo z výrobní linky na šest desítek, přičemž produkce by se letos měla zdvojnásobit a druhou půlku obstará právě výroba elektrického modelu.

O to, že by nebyl o sportovní elektrolet zájem, se v Pure Flight nebojí. „Evidujeme zájem z celého světa. Už nám pár lidí volalo, že chtějí být první, kdo si od nás ΦNIX koupí. Na e-Salonu v Praze nám jeden Čech říkal, že si ho koupí, jakmile ho začneme prodávat, a zájemců je i v Česku více,“ chlubí se Zdeněk Němec, který prozrazuje, že dosud celý projekt vyšel na zhruba 6 až 7 milionů korun, což v porovnání například s obřími investicemi konkurenčního Siemensu není tolik. Cílem Pure Flight ale bylo předně vybudovat reálné letadlo, protože plány má kdejaký startup. A když už nyní mají české firmy co ukázat, budou se poohlížet i po možném financování, aby mohli svůj byznys posunout dál. Již letos by nicméně mohly začít elektrické ΦNIXy plachtit nad našimi hlavami.