Když se staví regionální letiště, obvyklými metodami to podle Ilji Mazánka staršího, obchodního ředitele frýdecko-místecké firmy Transcon Electronic Systems, zabere tři až čtyři roky. „My jsme schopni postavit modulární regionální letiště za jedenáct měsíců, a to se vším všudy,“ říká. Na staveništi to totiž funguje podobně, jako když si hrajete s kostičkami LEGO. Všechny potřebné části jsou předpřipravené a po dovezení na místo do sebe hezky zapadnou.

Tuzemská firma v půlce července dokončila ve městě Saint-Louis na severovýchodě Senegalu stavbu prvního z pěti plánovaných letišť. Saint-Louis je bývalé hlavní město této západoafrické země, žije v něm asi 170 tisíc lidí a jeho historické centrum je na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

„Je tam velký potenciál pro rozvoj turistiky, ale současná infrastruktura letiště tomu neodpovídá,“ vysvětloval v rozhovoru pro Export.cz Ilja Mazánek mladší, který je stejně jako jeho otec zároveň ekonom a arabista. V Senegalu má na starost právě výstavbu letišť. Transcon tam vybudoval třeba hlavní letištní halu, ranvej, parkoviště pro letadla, hangár nebo kontrolní věž. Dodal také systémy pro navigaci letadel a osvětlení ranveje a letiště vybavil potřebnými vozidly.

Celý kontrakt frýdecko-místecký podnik získal v roce 2017. Má hodnotu 161 milionů eur (což jsou zhruba čtyři miliardy korun) a podle českého velvyslanectví v Dakaru to je největší český projekt v subsaharské Africe za víc než šedesát let. Podílí se na něm také řada subdodavatelů z Česka – například Tatra, THT Polička nebo vizovická Koma Modular, která pro africká letiště vyrobila konstrukce a obklady. A jejíž prefabrikované obytné moduly sbírají ocenění.

Foto: Velvyslanectví ČR v Dakaru

Letiště v Saint-Louis postavily české firmy

Ilja Mazánek starší před dokončením stavby ve zmiňovaném rozhovoru pro Export.cz odhadoval, že všechna plánovaná senegalská letiště by měla ročně odbavit půl milionu až milion cestujících. „Pro představu – takhle velká jsou například ta v Brně nebo Ostravě,“ přirovnával velikost projektu.

Jak to, že je česká firma ve svých postupech tak efektivní? Mazánek starší si myslí, že jedním z důvodů je složitost takového procesu: „Obvykle se na výstavbě letiště podílejí dva až tři generální kontraktoři, kteří se zaměřují na jednotlivé segmenty. Ani my samozřejmě nevyrábíme všechno, ale převážnou část letiště postavíme na základě našeho projektu.“

Podle Ilji Mazánka mladšího, ředitele senegalské pobočky firmy, hraje roli i to, že český trh je malý v porovnání s globálně významnými ekonomikami, jako jsou Spojené státy, Čína nebo Německo. Takže říká, že se tuzemské firmy musejí víc snažit. Senegal nejprve o projektu jednal s francouzskými a čínskými podniky, ty ale neuměly nabídnout zmíněný modulární systém. Navíc nebyly schopné vypořádat se s odmítavým postojem tamních kmenů. Česká firma tak v souvislosti s tím musela řešit i docela úsměvné výzvy.

„Jedna se týkala například skutečnosti, že místní obyvatelstvo bylo zvyklé pást ovce a zebu (domestikovaná forma indického poddruhu pratura) v areálu letiště a přecházet s nimi starou ranvej. Nakonec však pomohl příslib vzniku pracovních míst a dalších příležitostí,“ uvedl pro E15 Mazánek mladší.

Stavbu druhého plánovaného letiště by měla firma dokončit na přelomu roků 2022 a 2023, na zbývající tři by měla přijít řada v roce 2023. Kromě zlepšení místní dopravní infrastruktury si senegalská vláda od nových dopravních uzlů slibuje i vytvoření pracovních míst – celkem by jich mělo vzniknout asi tisíc – a podporu ekonomik příslušných regionů země. Těm by kromě zmíněného turismu měly pomoct taky místní zásoby fosfátů, které leží v izolované oblasti na severovýchodě státu a letiště by přístup k nim těžařům ulehčilo.

Projekt firmy Transcon není jediným českým projektem zaměřeným na dopravní infrastrukturu v Senegalu. Firma Iveco z Vysokého Mýta už dříve dodala dopravnímu podniku v Dakaru přes 600 autobusů.