Česká republika slaví 30 let od připojení k internetu. Rychlost přenosu dat se za tu dobu ztisícinásobila

Iva BrejlováIva Brejlová

gruntorad

Foto: CESNET

Jan Gruntorád, zakladatel sdružení CESNET

0Zobrazit komentáře

Ten počítač se nezdál být ničím výjimečný. Několik tun vážící zařízení – stejně jako ostatní svého druhu – vyplňovalo prakticky celou místnost. Sálový počítač IBM 4341 stál přes svou velikost celkem nenápadně v Oblastním výpočetním centru vysokých škol spadajícím pod pražské ČVUT. Ale zapsal se do české historie. Stal se totiž prvním strojem, který připojil Česko k internetu. Dnes je to přesně třicet let.

Událost tehdy vůbec přelomově nepůsobila. V čele malého týmu, který se o připojení zasadil, stál Jan Gruntorád, dnes emeritní ředitel sdružení CESNET. O zahájení provozu počítačové sítě internet v ČSFR informoval v zásadě všechny, kteří měli tušení o tom, co internet vlastně je. Bylo to několik desítek odborníků. Pro všechny ostatní šlo o nevýznamnou událost. Neinformovala o ní žádná média. Z akce se nedochoval jediný obrazový ani zvukový záznam.

„V roce 1992 jsme předpokládali, že internet bude využívaný pouze v rámci vysokých škol. O masovém rozšíření do dnešní podoby nikdo neuvažoval. Kdyby tenkrát někdo předvídal, že za třicet let budou mít k internetu přístup téměř všichni obyvatelé země a že se na něj budeme moci připojit kdekoli pomocí mobilních zařízení, které se vejdou do kapsy, považovali bychom ho za snílka. Myslím, že překotný rozvoj internetu překvapil úplně všechny,“ říká dnes Gruntorád.

Stejně tak by to bylo s kvalitou připojení. Průměrná rychlost se v Česku za třicet let dostala z 19,2 kb/s na 25 až 50 Mb/s – to je tisíckrát vyšší řád. A navíc třeba páteř vědecko-výzkumné sítě CESNET dosahuje rychlosti 100 Gb/s. To je už desetmilionkrát vyšší kapacita, kterou chystá navýšit až na 400 Gb/s.

V současnosti má přístup k internetu víc než polovina lidské populace, tedy přes čtyři miliardy osob, přičemž v Česku je připojeno 83 procent domácností. Mobilní internet na tuzemském trhu využívá přes šest milionů lidí. A registr národních domén, spravovaný sdružením CZ.NIC, obsahuje přibližně 1,4 milionu položek.

Nové internetové výzvy

Přesně 13. února 1992 se Československo stalo devětatřicátou připojenou zemí. Od té doby byl Jan Gruntorád uveden do celosvětové Internetové síně slávy. Stal se prvním oceněným z regionu střední a východní Evropy.

„První webová stránka a s ní i celá soustava dalších stránek, vzájemně propojených odkazy na principu hypertextu, vznikla ve vědecko-výzkumném středisku CERN již v roce 1990. Ale teprve 6. srpna 1991 přišlo oznámení o existenci nové služby World Wide Web a dostupnosti této první webové stránky i mimo středisko CERN – z celého tehdejšího internetu,“ popsal Gruntorád na WebExpu tehdejší rozšiřování sítě.

30-let-od-pripojeni-csr-k-internetu_1x

Foto: Archiv JG

Česko slaví 30. výročí od připojení k internetu

V Československu se tehdy zájemci o pohled na první internetové připojení vešli do posluchárny číslo 256 v budově Fakulty strojní ČVUT v pražských Dejvicích. Letos se tam – ovšem s možností pro ostatní připojit se online – sešli odborníci znovu. Na dálku je pozdravil i Vint Cerf, další z oceněných v Internetové síni slávy.

Je to zároveň otec internetu, který dnes působí v pozici viceprezidenta a „hlavního internetového evangelisty“ společnosti Google. Spolu s dalšími nastínil nové výzvy, kterým teď internet čelí. Zatímco v prvních letech se úsilí odborné sféry soustředilo hlavně na budování infrastruktury a vývoj nových zařízení, v poslední době vyvstávají stále více do popředí otázky spojené s otevřeností sítě a její svobodou. Proto se často mluví o takzvaném Webu 3.0.

„Naším dnešním úkolem je přijít na to, jak ochránit svobodu, prospěšnost a otevřenost Internetu a zároveň pracovat s faktem, že existují lidé, které jiní lidé přes toto médium zraňují, často napříč hranicemi mezi státy. Tedy jak ochráníme naše občany, udržíme je v bezpečí, umožníme jim užívat internetovou síť a přesto zachováme otevřenost, která je tak klíčová k propojování a sdílení vědeckého poznání,“ uvedl Cerf.