České banky už nevzhlíží k Zonky s takovým respektem a mění se trh. Proč Home Credit zařízl jejich expanzi

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

pavel-novak-zonky2Insider

Foto: Zonky

Pavel Novák, CEO Zonky

0Zobrazit komentáře

Velké plány s expanzí po Evropě, budování nového globálního brandu a také nový investor. O tom ještě před několika týdny s úsměvem hovořil šéf tuzemské půjčkové služby Zonky Pavel Novák. Jenže teď je všechno jinak. Zonky za hranice vůbec nevykročí, nový brand Benxy se ukládá k ledu a plánovaný rychlejší růst je ve hvězdách.

Co se stalo? Podle našich informací si Pavel Novák skutečně nevymýšlel, když koncem loňského i začátkem letošního roku hovořil o tom, že se Zonky chystají vstoupit do Španělska. Ostatně pro ty účely se firma stojící za Zonky před pár měsíci přejmenovala na Benxy, což měla být nová evropská značka platformy, na níž si mezi sebou lide půjčují peníze.

Klíčové však je, že za Zonky stojí finanční skupina Home Credit, patřící do impéria nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, která celé Zonky platí. A její šéfové teď luskli prsty a prakticky ze dne na den ambiciózní plány na expanzi fintechového projektu shodili ze stolu. Stejný osud pak potkal Velvon, což měla být nová digitální banka v Německu.

„Nové vedení skupiny Home Credit International, do které patříme, pečlivě zvážilo plány Zonky v zahraničí, a rozhodlo upustit od záměru rozšířit činnost Zonky do zahraničí,“ uvedl pro CzechCrunch Jan Sladovník, marketingový šéf Zonky. Bral se prý mimo jiné ohled na vývoj světové ekonomiky a firma se teď bude plně soustředit na český trh.

zonky-app

Foto: Zonky

Mobilní aplikace Zonky

Rozhodnutí to bylo minimálně pro Zonky nečekané. Vše se připravovalo na vstup do Španělska a podle našich informací ho Home Credit zastavil skutečně ze dne na den. Neodnesly to jen expanzní plány Zonky, ale také projekt Velvon, který představoval novou banku, budovanou po vzoru Air Bank pro německý trh.

„Velvon měla být moderní digitální banka pro Německo. Vývoj začal bezmála před dvěma roky. Já jsem se k týmu připojil po prvních pěti měsících a měl jsem pomoci s přenesením některých konceptů, které jsme úspěšně implementovali v Zonky. Zonky i Velvon patřily do stejného impéria Petra Kellnera,“ popsal na svém blogu Roman Pichlík, který vedl vývoj a o zastavení projektu se s kolegy dozvěděl minulý týden.

Home Credit se chtěl původně se svými digitálními finančními službami rozšiřovat i po Evropě, ale nakonec zařadil zpátečku. Vedle svého domácího trhu (pokud za něj budeme brát ten český, byť samotný Home Credit International je dnes holandská firmu) se chce nyní skupina soustředit především na svůj byznys v Asii.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Padlo rozhodnutí nerozptylovat se a soustředit se na naše klíčové, rychle rostoucí trhy v Asii,“ potvrzuje pro CzechCrunch rozhodnutí Home Creditu jeho mluvčí Milan Tománek. A co se změnilo od ledna, kdy se ještě počítalo s evropským rozvojem Zonky i otevřením nové banky v Německu?

„Jde o trendy v globální i evropské ekonomice i na trhu, třeba že N26 zřejmě odejde z post-brexitové Británie, o to, že české banky už nevzhlíží k Zonky s tím respektem jako na počátku, jakkoliv její úvěrové portfolio vyrostlo vynikajícím způsobem, ale Zonky budou se stejnou energií dále přicházet s novými produkty a znovu trh překvapovat,“ vysvětluje Tománek.

zonky-office

Foto: Zonky

Akce v kancelářích Zonky

Jinými slovy se Home Credit rozhodl jít raději pro něj jistější cestou rozvoje fungujícího byznysu v Asii, než se pouštět do větších věcí na složitějším evropském trhu.

„Vypadá to, že si nové vedení Home Creditu vše vyhodnotilo tak, že na expanzi na nové trhy není správný čas a bude se soustředit na trhy zřejmě převážně na Asii. Vše se přitom děje v době, kdy zisk Home Creditu roste. Vypadá to tedy, že se nové vedení nechce pouštět do nových dobrodružství v čase, kdy se množí zprávy o zpomalování světové ekonomiky,“ říká Jiří Hovorka, redaktor webu Peníze.cz.

Na platformě Zonky loni bylo téměř 90 tisíc lidí, kteří chtěli půjčit peníze, a na druhé straně necelých 35 tisíc těch, kteří jim byli ochotní půjčit. Celkem se tak profinancovalo přes 10 miliard korun, ale už nepoměr v počtu lidí na obou stranách naznačuje, že nešlo o ideální stav, protože zatímco klienti si chtěli půjčovat průměrně 150 tisíc korun, investor průměrně nabízel jen 40 tisíc korun.

Málo nás kopírují

V praxi tak musí velkou část půjček na Zonky lepit velcí institucionální investoři, což není nikdo jiný než PPF, respektive firma z této skupiny. Je možné, že i tento fakt mohl hrát v rozhodnutí Home Creditu, který taktéž patří pod PPF, roli, avšak to nikdo ze zástupců komentovat nechce. Šéf Zonky nám však vysvětlil, co myslí Home Credit výše zmíněnou ztrátou respektu u českých bank.

„Naší misí je kultivovat český finanční trh. Vidím řadu věcí, které od nás banky postupně kopírují, a my jsme za to rádi. Vnitřně se motivujeme tak, že když se stane, že měsíc či dva nezachytíme něco, co od nás ostatní kopírují, máme pocit, že ztrácíme respekt a málo měníme trh,“ říká Pavel Novák a odkazuje například na loni spuštěnou službu Rentiér, která investuje za investory a ti nemusí prakticky nic řešit.

radim-smicka-boxed

Přečtěte si takéV devíti lidech dělají byznys za 85 milionů korun ročně. Radim Smička by ale Bazoš neprodal ani za miliarduV devíti lidech dělají byznys za 85 milionů korun ročně. Radim Smička by ale Bazoš neprodal ani za miliardu

V Zonky zkrátka chtějí ukazovat, že technologie nejsou jen buzzword a mohou sloužit lidem i ve finančních službách. „Skutečnost je taková, že od dob, kdy existujeme, se úrokové sazby úvěrů snížily téměř na polovinu, banky se učí digitalizovat plnou cestu k úvěru a podobně,“ říká Novák, který čekal, že se službou Rentiér udělá na českém trhu větší rozruch.

Jelikož se teď už nebude muset rozptylovat zahraniční expanzí, přijde hlavní zaměření opět na český trh a rozvoj produktu. Náhlé změny prý neohrozí ani nastavené finanční plány, kdy se Zonky měly v letošním roce začít otáčet do černých čísel.

„Český byznys není zrušenou expanzí nijak dotčen, plány zůstávají,“ potvrzuje Novák. V našem rozhovoru před rokem a půl předpovídal, že tzv. break-even nastane v listopadu 2020, a v podobném duchu hovořil i koncem loňského roku. Půjčky v zahraničí už k tomu ale nepomohou, stejně jako nový investor, který měl na Zonky čekat právě ve Španělsku.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Měníme logistický trh tím, že za cenu doručení do druhého dne přivezeme balík hned, říká Ondřej Krátký z Liftaga

Peter BrejčákPeter Brejčák

ondrej-kratkyRozhovor

Foto: Jan Husák/CzechCrunch

Ondřej Krátký, spoluzakladatel startupu Liftago

0Zobrazit komentáře

Liftago v roce 2012 svůj byznys rozbíhalo na trhu taxi dopravy, již od té doby však trojice jeho zakladatelů, Martin Hausenblas, Juraj Atlas a Ondřej Krátký, měla v plánu ovlivnit širší oblast městské mobility. Od loňského roku si tento sen částečně plní – už nevozí jen lidi a pracuje na vývoji systému pro městské doručování, pomocí kterého bude v rámci tržiště sdílet kapacity přepravců balíků.

I díky této transformaci nadále firma roste. Podle publikovaných výsledků za loňský rok Liftago v obratu meziročně vyrostlo o třetinu na úroveň 400 milionů korun a získalo na 200 tisíc nových zákazníků. Podle šéfa služby Ondřeje Krátkého roste taxi část byznysu pořád o desítky procent, cílem však aktuálně je naplno rozběhnout nové oblasti podnikání.

„Loňský rok byl pro nás přelomový a přípravní. Připravili jsme se na nové zdroje růstu, které nejsou závislé na tom, co se děje na trhu taxi, a pustili jsme se do sdílení logistiky. Zdá se, že jsme jediní na trhu, kdo má obrovský převis volné přepravní kapacity, zatímco ostatním chybí lidi,“ popisuje Krátký v rozhovoru pro CzechCrunch.

Nad smaženým sýrem, který jsme obědvali během konference 360 Travel Trends, jsme mluvili o aktuálních výsledcích Liftaga, ale hlavně o rozběhu i plánech, které má s novým logistickým tržištěm Krátký a jeho tým.

Jaké výsledky očekáváte pro letošní rok?
Ty moc nechci hlásit dopředu. Moje ponaučení je motivovat tým podle základních očekávání, ale zároveň mít nastaveny ještě vyšší ambice. Budeme růst a pravděpodobně se bude náš růst zrychlovat, konkrétní čísla však už říkat nebudu. To souvisí i s rozdělením našeho byznysu na několik částí – dnes dokážeme náš taxi byznys předvídat s přesností na tisíce jízd měsíčně a desetitisíce ročně. Nové zdroje růstu, jako je sdílená logistika, však zatím předvídat nedokážeme.

„Rozšiřováním byznysu zisk zatím požíráme.“

Konkrétní čísla tedy říkat nemusíš, ale zajímá mě také ziskovost Liftaga. Jak na tom jste?
Většinu nákladů dnes tvoří převážně lidi. Kdybychom měli jen taxi část byznysu, tak máme poloviční tým a měsíčně vyděláme několik milionů čistého zisku, kterým bychom spláceli úvodní investici. Tím, že rozšiřujeme byznys dál, zisk zatím požíráme. Tyto reinvestice činíme vědomě a plánovaně.

To byl i jeden z důvodů pro investici Livesportu, když do Liftaga vložili sto milionů a později koupili i podíl Michala Mičky?
Cílem bylo s Livesportem dostat firmu z fáze startupu do fáze, kdy predikovatelně vydělává peníze. Aby byla vzorem nejenom v tom, co dělá na trhu, ale také ve financích, což doteď nebyla.

ondrej-kratky-liftago-top2

Foto: Liftago

Ondřej Krátký, CEO Liftaga

Jak vlastně vznikl nápad rozšířit byznys Liftaga na oblast sdílené logistiky?
Ještě když Liftago řídil Juraj (Atlas, jeho pozici v roce 2017 přebral Krátký – pozn. redakce), chtěli jsme dělat sdílené taxíky, něco jako spolujízdu na komerční taxíky. Abychom to ale mohli dělat, museli bychom řešit řadově mnohem víc transakcí, a abychom dosahovali více transakcí, musely být taxíky výrazně levnější. Obrovské snížení ceny a zároveň obrovské zvýšení počtu řidičů, ucpání města a růst na úkor MHD. Sice by to vedlo k rychlému, ale ne moc udržitelnému růstu. To je cesta firem, které preferují rychlejší růst na úkor udržitelnosti.

Nenápadné kopnutí si do Uberu?
Nejde jen o Uber, ale o všechny, kteří rostou tímhle stylem. Já už lidem nekritizuju služby, které používají. Tyto služby jako takové nebo jejich technologie jsou skvělé. Mluvím však o dopadu na trhu, který se týká všech, nejen zákazníků taxi. Když ucpete město, zpomalí se ekonomika. Když přetáhnete lidi z dotované MHD, pošlete ji ještě více do ztráty.

Od začátku jsme si řekli, že budeme byznys dělat jinak, proto jsme se dostali ke sdílené logistice. Spíše než párovat více lidí do jednoho taxíků a zasekat kvůli tomu dopravu se mi jako lepší cesta jeví párovat lidi se zbožím, protože je to daleko víc koncepční vůči řidičům a zároveň reaguje na růst e-commerce, který ještě přijde.

Transformaci Liftaga na platformu pro sdílenou logistiku jste započali loni. Jak jsi s rozběhem spokojený?
Já osobně jsem extrémně spokojený, i když bych byl rád, kdyby se nám zvyky na trhu dařilo měnit rychleji. Podařilo se nám navázat spolupráci s největším e-commerce hráčem na trhu, a i když jsme spustili jen základní, jednoduchou express službu, Alza chce tuto službu rozšiřovat a podniká pro to aktivní kroky. Pro nás je to signál potvrzující, že to, co děláme, má smysl. Tím zdaleka nekončíme.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Velké zprávy jste ohlašovali i loni, například spolupráci se Shoptetem nebo Zásilkovnou. Jak to aktuálně vypadá, kdy se to naplno spustí?
Spolupráce se Shoptetem stojí na nás. Aktuálně budujeme základ platformy, který musí být pevný a musí ustát tisíce e-shopů. Narážíme však na interní nedostatek zkušenějších Java vývojářů, což nás ve vývoji zdržuje. Tímto se Shoptetu omlouvám. U Zásilkovny je míč na jejich straně, základní verzi naší služby mají naimplementovanou.

V rozvoji platformy se tedy soustředíte jen na velké hráče e-commerce trhu?
Stavíme ji pro všechny. Je vhodná pro malé e-commerce nebo distribuční firmy, které si chtějí přes automatickou API sáhnout na více než dva tisíce kurýrů a doplnit si tak vlastní logistiku on-demand kapacitou. Výhody sdílení kapacit ale mohou čerpat i velcí hráči, jak dokazuje spolupráce s Alzou.

Jsou firmy na takovou platformu vůbec připraveny?
Velké firmy se typicky musí přizpůsobit v logistice, protože fungujeme v reálném čase. Nám je jedno, jestli pošleme jednoho řidiče po jeden balík, nebo pošleme sekvenci řidičů po pěti minutách, abychom jim nezacpali depo, a každý z nich vezme dvacet balíků. To technicky už umíme.

Pro trh máme obrovskou hodnotu, ale musíme se ji naučit lépe komunikovat. Ukázali jsme, že za cenu doručení do druhého dne (next-day delivery) dokážeme postavit doručení v den objednání (same-day delivery). To logistický trh úplně mění, ale ještě se musí přizpůsobit sklady, depa, proces expedice. U menších firem to může probíhat jednodušeji než u větších. Máme delivery API, nad kterým si de facto mohou firmy stavět vlastní služby a nemusí řešit first- nebo last-mile logistiku.

liftago5

Foto: Liftago

Aplikace Liftago

Jestli tomu tedy rozumím správně, budujete klasické tržiště, na které se budou přihlašovat e-shopy a logističtí dopravci, které v reálném čase uvidí poptávky a nabídky na odvoz balíčků?
Přesně tak. Už od začátků Liftaga bojujeme s různými nálepkami. V začátcích jsme byli taxi, teď zase express delivery, tyhle nálepky nás ale často brzdí v rozvoji.

V čem?
Z logistického hlediska jde o přepravní kapacitu o velikosti auta nebo jeho kufru. Řidiči taxi si chtějí vydělat a během dne mívají prázdné hodiny s málo poptávkami. Jsou nevytížení, zevlují v ulicích, a právě během této doby mohou akceptovat rozvážení e-commerce, aby si vydělali víc. Je jedno, jestli jde o taxikáře. Dnes už můžeme onboardovat lidi, kteří nemají licenci na rozvážení lidí, ale mají živnost na přepravu. Přebytek systému zatím máme takový, že to není potřeba.

Jak platforma funguje z praktického hlediska? Chcete, aby bylo v ulicích méně aut, které budou sdílet své kapacity. Je to ale efektivní? Dodávky v next-day delivery mají optimalizovanou trasu, zatímco váš systém bude o to víc vyžadovat kmitání aut po městě z místa na místo.
To jsou dva různé aspekty. První je, že my vytěžujeme řidiče, kteří už v dopravě jsou. Kvůli dvěma nebo třem hodinám, když jim opadne špička, například zabírají parkovací místa anebo někde korzují a čekají, jestli v omezené poptávce někoho najdou. Ačkoliv přeprava balíčků autem nepůsobí ekologicky, sdílená logistika je ekologická v tom, že v našem případě vytěžujeme řidiče, kteří chtě nechtě už v ulicích dávno jsou.

Druhý pohled – ano, je to správná kritika, samozřejmě není ekonomické, aby jeden řidič s autem převážel jednu obálku. Proto řešíme případy, kdy jeden řidič naráz vozí plný kufr zásilek, ať už jde o first- nebo last-mile.

„Rád bych ukázal, že kapacity lze sdílet.“

Je vaše platforma konkurencí službám, jako je například DoDo?
Nemyslím si. DoDo je skvělé v custom logistice a něčem jako fleet-as-a-service. Hodnota naší služby je v tržišti, to znamená vytěžování řidičů, kteří jsou v ulicích a online. Věřím, že do budoucna existuje možnost, jak se s DoDo můžeme vzájemně v růstu podpořit.

Teoreticky by i DoDo mohlo být zapojeno do vašeho tržiště?
Například, nebo naopak my můžeme být součástí jejich systému.

Neláká vás oblast roznášky jídla? Uber se se svým Eats do tohoto segmentu rozšířil, stejně tak začíná Bolt, vy jste se zatím posunuli spíše na zboží.
Láká nás jakýkoliv byznys, který pro svůj vlastní růst potřebuje strašně moc řidičů, ať už někoho vozí nebo něco doručují. Ideální koncept je, aby partneři využili dynamické a flexibilní kapacity řidičů na to, aby si od nás mohli kapacitu kdykoliv na vyžádání „půjčit“. Někteří tvrdí, že uspět mohou jen s vlastní flotilou, já bych jim rád ukázal, že kapacity lze sdílet.

Jak zmiňuješ, někteří hráči e-commerce trhu trvají na vlastní logistice, aby mohli mít last-mile pod přímou kontrolou a ovlivňovali tak zákaznickou zkušenost.
Když používám jakoukoliv službu, jako zákazník nejsem šťastný, když na ni musím čekat několik hodin nebo dní kvůli tomu, že jsou obsazeny rozvozové sloty. Přesně na tomhle můžeme začít spolupracovat. Nemluvím o nahrazování vlastní a interní logistiky, ale aby si firmy mohly přes naše API sáhnout na kapacity, když potřebují. V těchto situacích zákazník musí vědět, že naše služba je jen kapacitní vykrytí, že pokud by jej měla obsloužit služba samotná, tak by pravděpodobně musela ucpat město ještě větší flotilou vlastních aut. Můžeme pomoci vykrývat mezery.

ondrej-kratky-liftago

Foto: Liftago

Ondřej Krátký, CEO Liftaga

Často zmiňuješ ucpávání města a boj proti tomu zní jako vznešený cíl. Jako majitel firmy mi však může být teoreticky jedno, jestli a jak moc je město ucpané, když chci využívat vlastní flotilu.
Neočekávám, že bychom uspěli jen přes vznešené cíle. Jako majitele bych se tě zeptal, jestli chceš obsloužit zákazníka, i když nemáš vlastní kapacitu, nebo je pro tebe důležitější, že pro tvého zákazníka jezdí tvůj řidič ve tvém autě a s kšiltovkou s logem. Brandovaný live tracking zásilky a doručení včas je podle mě lepší reklama. Ale mohu se plést.

Závěrem se ještě podívejme na to, jaké nejbližší kroky vás v rámci rozvoje platformy čekají?
Další růst osobní a firemní klientely, u které jsme velmi populární. V logistice dokončení pilotního provozu u několika velkých partnerů, dopracování nebo rozšíření existujících spoluprací, jako je Alza, Zásilkovna nebo Shoptet, a dalších středních firem, které jsou typicky schopny naprogramovat si vlastní službu na našem API. Zároveň také malých partnerů, kterým stačí jen byznysový účet a posílají si věci sami.

Druhá věc je škálování a rozšíření kapacity interního týmu, který platformu buduje. Část spojování nabídky s poptávkou je sice podobná jako u objednávání taxi, doručování balíčků se však oproti přepravě lidí liší například procesy a kvůli vývoji potřebujeme další lidi, hlavně na server část.

A co se týče regionální expanze? Zatím s platformou působíte jen v Praze a blízkém okolí.
Taxi část je dostupná v Praze, většině krajských měst a Bratislavě. Logistickou platformu rozjíždíme už i v Brně a Ostravě. Máme tam zákazníky, jen jsme to zatím neoznámili veřejně. Zatím nemůžu prozradit, o koho jde.