Český projekt 3Dsimo Davida Paškeviče, pod kterým vznikaly 3D pera a následně i nejrůznější stavebnice pro nadšené kutily, byl ještě před pandemií dobře rozběhlým podnikem se silnými investory za zády. Po covidové kalamitě a následné válce na Ukrajině se ale vše otočilo vzhůru nohama a pražská firma se nyní dostala až do insolvence.

O Davidu Paškevičovi a jeho 3Dsimu bylo poprvé slyšet již okolo roku 2015. Tehdy projekt vybral na Kickstarteru během pár hodin několik stovek tisíc korun, avšak s kampaní nakonec neuspěl. Z cílové částky 70 tisíc dolarů vybral jen zhruba 41 tisíc. O rok později se nicméně na crowdfundingovou platformu vrátil a v již úspěšné kampani na své multifunkční pero 3DSimo Mini vybral 230 tisíc dolarů (v tehdejším kurzu zhruba 5,8 milionu korun).

Do firmy zabývající se vývojem, výrobou a prodejem 3D per schopných „kreslit“ v prostoru zároveň v téže době vstoupili také investoři. Fond Rockaway Capital Jakuba Havrlanta nakonec vystoupil v roce 2017. Samotné 3Dsimo pokračovalo dál ve svém rozvoji a uvedlo na trh hned několik modelových řad svých per, později k nim přidalo také hravé stavebnice pro kutily a digitronové hodiny.

Po odchodu Rockaway Capital se ve firmě krátce objevili také investoři z Depo Ventures, načež se stal největším podílníkem Michal Valkoun, který v roce 2019 získal v projektu 80procentní podíl. Jeho společnost ConQuest se zabývá distribucí konzolí a her japonského Nintenda v zemích střední Evropy, produkty 3Dsima se tak staly zajímavým doplňkem jejích dosavadních aktivit.

Foto: 3Dsimo

David Paškevič, zakladatel startupu 3Dsimo

V roce 2020 hlásilo 3Dsimo obrat ve výši 20 milionů korun, přičemž i pod Valkounovým dohledem mělo v následujících letech růst. To se ovšem nestalo. Ještě v roce 2021 obrat překonal 22 milionů korun, ale o rok později se propadl na 6,4 milionu. Firma navíc byla oba roky ve ztrátě, v roce 2021 prodělala přes 14 milionů, o rok později téměř pět milionů korun. Nepomohla ani restrukturalizace podniku, která přinesla částečné propouštění i konec některých produktů.

Deník E15 minulý týden informoval o tom, že projekt nakonec pod tíhou nepředvídatelných událostí zamířil do insolvence. Problémy přinesla pandemie koronaviru a s ní spojené pokulhávání dodavatelských řetězců, jejichž plynulost byla pro firmu vyrábějící převážně v Číně zásadní. A nepomohla ani válka na Ukrajině. Na digitronových hodinách společnosti se totiž objevovala písmena CCCP, která jasně prozrazovala, odkud byly jejich součástky dováženy.

Jednalo se o zapomenutý materiál z vojenských skladů, jakmile ovšem vypukla na Ukrajině válka, zdroj digitronů, které se dnes již téměř nevyrábí, vyschnul. S tím skončila i výroba hodin, které, jak pro E15 uvedl Paškevič, před válkou do značné míry jeho byznys táhly. Problémem však měla být například i relativně vysoká chybovost per, kdy se reklamovatelnost podle Paškeviče pohybovala okolo 11 procent.

Samotná insolvence byla nakonec podána ze strany několika bývalých zaměstnanců, kterým společnost dlužila na výplatách. Tento krok jim umožní zažádat o vyplacení dlužné částky na úřadu práce. Výše celkové dlužné částky se po uzavření vyšplhala na necelých devět milionů korun.

Nejvyšší pohledávku ve výši 4,5 milionu korun přihlásil majoritní akcionář firmy Michal Valkoun, respektive jeho společnost ConQuest. 3Dsimo jí má dlužit zejména za zálohy na zboží. Sám Paškevič, který nyní rozjíždí neotřelé kino Balt, měl v projektu deset procent a zbytek připadá na Josefa Kantora, Radima Kala, Ondřeje Nentvicha a Petra Dubu, tedy Valkounovy kolegy z ConQuestu.