České startupy mají nový rekord. Projekt Filuta funguje pátý měsíc a právě získal 56 milionů

Je to v tuzemsku vůbec největší investice v tak brzké fázi firmy. Vývoj projektu umělé inteligence, kterou tu slibují, přitom ještě potrvá roky.

Iva BrejlováIva Brejlová

Filuta

Foto: Filuta

Martin Doušek a Filip Dvořák, spoluzakladatelé startupu Filuta

0Zobrazit komentáře

Slibuje něco, co by málokterá firma odmítla. S řešením tohoto startupu prý dokážou urychlit vývoj, vylepšit procesy a najít „nejefektivnější řešení jakéhokoliv problému“. Na to vše stačí, když systém, který tu vyvíjejí, nakrmí daty. Mladý projekt si dal jméno Filuta a chytrost schovává nejen v umělé inteligenci, na které řešení stojí, ale i třeba v oboru: trh inteligentní automatizace, na kterém hodlá vyrůst, loni podle Gartneru atakoval hranici 600 miliard dolarů. Tým zakladatelů má za sebou extrémně zajímavé štace. A právě získal 56 milionů korun.

To je na firmu, která ještě nemá kompletní, trhem ověřený produkt, velmi vysoká částka. Dokonce tak, že se stala aktuálně vůbec nejvyšší poslanou do českého startupu ve fázi pre-seed, tedy ve velmi rané fázi existence mladé firmy. Tím tak Filuta ještě přeskočil nedávnou rekordní investici do startupu Talkbase.

„Vývoj našeho produktu vyžaduje deset let práce a dvěma zakladatelům by trvalo jeho dodání na trh pět let. Ve dvanácti lidech dokážeme produkt dodat výrazně dříve,“ těší se z investice šéf a spoluzakladatel Filuta AI Filip Dvořák. Za projektem stojí spolu s Martinem Douškem, který v něm působí jako technologický ředitel.

Zmíněná inteligentní automatizace je taková, která využívá umělou inteligenci. Filuta chce na tomto trhu oslnit s takzvanou kompozitní AI – ta na jednom místě kombinuje více technik umělé inteligence, aby dosáhla co nejlepších výsledků. Startup přitom takový přístup nasazuje do byznysového světa.

Říká, že systém může firmám sám vytvořit službu, která autonomně dodává optimální řešení libovolného problému ve společnosti. Specializuje se přitom na malé a středně velké podniky. Stačí prý dodat data, která Filuta analyzuje, a na jejich základě vytvoří službu, která dlouhodobě a autonomně hledá nejefektivnější řešení libovolného problému. Vývoj probíhá uvnitř sebe sama, stejně jako vývoj řešení pro zákazníky uzpůsobený na míru danému průmyslu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Už teď Filuta pilotuje svůj byznys například pro Bohemia Interactive nebo Liftago. Do praxe převádí první výsledky výzkumu. Vlastní produkt buduje: cílem letoška je jednoduše vývoj „na všech frontách“. Vedle toho plánuje zpřístupnit produkt třetím stranám, které dokáží pomoci se zachycením klíčových výstupů z vědecké oblasti.

„Filuta AI nás zaujal již ve chvíli, kdy jsme se o něm poprvé dozvěděli,“ říká Marek Moravec, řídící partner Nation 1, jednoho z investorů. Vysvětluje, že ve fondu oceňují i zaměření na malé a střední firmy. „Čímž AI zpřístupní zase o něco většímu spektru klientů. Důvěru v projekt nám pak potvrzují také profesní zkušenosti obou zakladatelů, takže jsme se rozhodli podpořit je už v pre-seedovém kole,“ komentuje.

Kromě Nation 1 se k rekordní investici pre-seedového kola v Česku přidal SPM Invest, investiční vehikl Slavomíra Pavlíčka a Marka Španěla, mimo jiné spoluzakladatelů herního studia Bohemia Interactive. Dále se složili Czech Founders VC, ale také program Microsoftu pro nadějné startupy nebo projekt EU Horizon pro výzkum a inovace.

Od Googlu po DARPA, od Kataru po Kolumbii

Odkazem na profesní zkušenosti obou zakladatelů Filuty Marek Moravec reaguje na velmi zajímavé úspěchy z oblasti výzkumu a podnikání doma i za oceánem. Filip Dvořák v minulosti pracoval jako výzkumník a vývojář pro Google či Microsoft. Podílel se na řadě startupů zaměřených na umělou inteligenci v San Francisco Bay Area.

Poslední z nich, Oqton, ve kterém vedl vývoj umělé inteligence, odkoupila společnost 3D Systems za víc než čtyři miliardy korun. Na základě jím vyvinuté technologie je mimo jiné optimalizována těžba fosilních paliv ve vrtech od Kataru až po Kolumbii.

Dvořák kromě toho získal dva doktoráty na Karlově univerzitě, vedl výzkum a učil na univerzitě v Torontu, stal se prvním Čechem na výzkumné pozici v kalifornském Palo Alto Research Center. Tam se věnoval projektům zaměřeným na bezpečnost pod americkou vládní agenturou ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty DARPA. A ještě před tím vším třeba reprezentoval Česko ve strategické hře Starcraft.

martin dvořák filuta

Filip Dvořák, CEO a spoluzakladatel projektu Filuta

Teď říká, že je rád, že si pro centrálu Filuty s Douškem vybrali Česko a české investory. „Jsme totiž země s úžasným podhoubím, kde se setkává kreativita a individualita s precizností a kvalitou. Často navíc tuzemské nápady a startupy předčí San Francisco, a proto zde chceme působit dlouhodobě. Proto věřím, že nám naši investoři díky svým zkušenostem na místní scéně pomohou nejen finančně,“ uvádí.

Popisuje, že zájem ze strany investorů přesahoval velikost pre-seed kola. „To jsme však více nerozšiřovali a zvolili strategické partnerství, kdy nám know-how investorů pomůže v růstu a rozvoji,“ věří a hovoří o nabírání inženýrských rolí a dalším rozvoji.

Společnost se kromě byznysového světa zaměřuje obecněji na výzkum umělé inteligence a její použití v budoucnosti. „Na výzkumu s námi spolupracují vědecké kapacity v oblasti AI z celého světa. Naším cílem je dosáhnout produktizace akademické technologie, konkrétně vědecké disciplíny označované jako automatické učení ze symbolických a kauzálních modelů,“ popisuje Doušek.

Spolupráce s byznysy, která už probíhá, zajišťuje rychlejší a levnější řešení, dodává. „Třeba s cloudovou restaurací MyFoodPlace, kde vyšší efektivita zrychluje přípravu a doručení objednávek a snižuje spotřebu pohonných hmot. Dokážeme také optimalizovat dopravní prostupnost. Například pokud by Filutu využívaly logistické modely v LA jen na úrovni několika málo procent, ušetřili bychom každému až tři minuty času na cestách denně. Etičnost podnikání a zvýšení obecného povědomí o možnostech umělé inteligence je totiž pro nás zcela zásadní,“ říká.

Upravuje stromy, aby rostly rychleji a chytaly víc CO2. Do amerického startupu investuje i Toyota

Startup Living Carbon chce rozšířit produkci svých geneticky modifikovaných semen. Do dvou let by jich rád zasel až pět milionů.

Peter BrejčákPeter Brejčák

photosynthesis-enhanced-poplar-comparison-vs-controls-4-min

Foto: Living Carbon

Vlevo dva upravené stromy, vpravo stromy z kontrolní skupiny

0Zobrazit komentáře

Vypadá jako klasický topol. Díky úpravě genomu semena, ze kterého vyrostl, v něm ale efektivněji probíhá fotosyntéza, roste rychleji než stromy z neupravených semen z kontrolní skupiny, a ještě je odolnější vůči vysokým teplotám. Startup Living Carbon se sídlem v americkém Silicon Valley ukazuje, jak lze kombinovat biotechnologické inženýrství s vrozenou schopností přírody zachycovat a ukládat uhlík, čímž chce pomáhat řešit klimatickou krizi. A investoři na to slyší.

Právě speciálně upravená semena topolů jsou prvním produktem Living Carbon. Podle výsledků výzkumu a po srovnání s kontrolními sazenicemi vykazují ty modifikované až o 53 procent lepší růst a potenciál zachytit až o 27 procent více uhlíku. Výsledky přesvědčily také investory, kteří startupu posílají 21 milionů dolarů, v přepočtu 465 milionů korun. Kolo vedla společnost Temasek s přispěním fondů Lowercarbon Capital, Toyota Ventures a Felicis Ventures. Celkem již startup získal 36 milionů dolarů, bezmála 800 milionů korun.

„Nové financování nám umožní produkovat více sazenic a vysazovat je ve větším měřítku. Lidé rychle oteplili svět a znehodnotili více než 75 procent půdy na naší planetě. Chceme se zaměřit na obnovu půdy, kde se stromům nedaří,“ komentuje základní cíl startupu jeho spoluzakladatelka a ředitelka Maddie Hall.

S využitím nových prostředků chce Living Carbon urychlit komerční produkci sazenic, během následujících dvou let jich chce dodat celkem čtyři až pět milionů po celých Spojených státech. Samotné sazenice si většinou kupují společnosti, které se snaží snižovat svoji uhlíkovou stopu. Kromě toho startup pracuje i na dalším vylepšování topolů.

martin-srna-living-carbon-min

Foto: Archiv MS

Ve startupu Living Carbon pracuje i Slovák Martin Srna

Kultivuje například vlastnost, která stromům umožňuje akumulovat vyšší množství kovových prvků v kořenech, což přirozeně zpomaluje jejich rozklad, prodlužuje dobu uložení uhlíku a pomáhá z půdy odstraňovat přebytečné toxické látky. Pokud dojde ke zpracování takového dřeva, výrobky jsou odolnější. Startup očekává, že jeho stromy podpoří funkci tradičních lesů.

Na misi Living Carbon pracuje i Slovák Martin Srna, který je odpovědný za obchodní strategii a operace. Během své kariéry pracoval mimo jiné v globálně úspěšném slovenském startupu Slido, který odkoupil americký gigant Cisco, ale také pro africký logistický startup Jumia, s nímž strávil dva roky v Tanzanii a Ugandě.

„Umožnilo mi to žít v zemích, jejichž podíl na globální uhlíkové stopě je minimální, ale jsou a budou postiženy nejvíc přes extrémní teploty, snížení množství úrody a přes společenské nerovnosti. Problémy lze už nyní cítit také na místech jako Kalifornie – sucha, požáry, nedostatek vody v zásobnících. Jen během krátké doby, co tady žiju, jeden státní park, který jsem si oblíbil, z velké části shořel,“ vylíčil Srna pro CzechCrunch.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

kolouchova-d

Přečtěte si takéVylezla jako první Češka na Everest i K2, zemřela v PákistánuVylezla jako první Češka na Everest i K2, několikrát byla na hraně smrti. Zemřela na „zabijácké hoře“

Aktuálně se pracovně věnuje takzvanému climate techu, tedy technologiím na podporu klimatu: „Mým cílem bylo najít odpověď na dvě otázky. Jaká oblast je zatím v počátcích, ale má velký potenciál snížit dopad klimatické změny? A co mi bude dávat energii příštích deset let?“

Srnu zaujalo odvětví nazývané carbon removal, jež má za cíl podpořit procesy odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry: „Kromě fotosyntézy neexistuje technologie, která funguje na potřebné škále a zároveň je tak úzce spojená s přírodou. Celá oblast carbon removal se nyní v rámci výzkumu i nákladů nachází v podobném stadiu, jako byla před dvaceti lety solární energie,“ vysvětluje Srna, který doufá, že Living Carbon právě k rozvoji tohoto oboru přispěje.