Tomáš Verner z T-Mobile byl hostem podcastu BrandStories
Sdílet
Podle průzkumu, který provedla americká CNBC mezi největšími světovými hráči v oblasti telekomunikací, by se mohl už v roce 2030 prosadit internet šesté generace. Přitom teprve letos dochází k masivnímu spouštění 5G sítí. Česko je navíc lídrem v oblasti moderních kampusových sítí, které dokážou pokrýt velkou plochu – třeba továrny, nemocnice nebo už podle názvu univerzitní kampusy. Mobilní operátor T-Mobile firmám nabízí tuto technologii navrženou ve spolupráci s týmem dvou stovek inženýrů zaměřených na automatizaci výroby, což je světové unikum. Využít ji mohou i průmyslové podniky střední velikosti.
„Výroba se stává dynamickou, k internetu se připojují i různá pohyblivá vozítka (AGW), průmyslové tablety nebo kamery,kterým nestačí kabelové připojení. A přesně na tento vývoj reagují sítě páté generace, které zažívají období masivního nástupu,“ vysvětluje Tomáš Verner, manažer ICT řešení ze společnosti T-Mobile, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Brandstories, vznikajícího ve spolupráci CzechCrunche s vybranými společnostmi. Pustit si ho můžete na Spotify, Apple Podcastech, na YouTubu či na odkazu níže.
Síť první generace vznikla už v roce 1979 v Japonsku a přenášela pouze zvuk. Postupně se přidal přenos krátkých zpráv a dat, připojení výrazně zrychlovalo a aktuálně žijeme v době sítí páté generace, zkráceně 5G. Pro běžného uživatele jsou už sítě 4G dostatečně rychlé, nová generace tak vznikala především s ohledem na nasazení v průmyslu. „V Česku jsme premianti v oblasti průmyslových sítí. Technologie 5G nabízí vysokou prostupnost vhodnou pro připojení velkého množství senzorů a robotů nebo například ovládání dronů v reálném čase,“ vysvětluje Verner.
České unikum v sobě pojí know-how operátora s mobilními sítěmi a třicetileté zkušenosti týmu dvou stovek inženýrů specializovaných na automatizaci průmyslu, které Deutsche Telekom (T-Mobile) historicky získal v rámci akvizice části IT oddělení společnosti Volkswagen. Pro firmy navrhují kampusové sítě, tedy řešení, které je šité na míru průmyslu. Technicky jde o soukromou mobilní síť, která může pokrývat vnitřní i venkovní prostory ohraničeného areálu, kde se k ní mohou skrze speciální SIM karty připojovat všechna zařízení, jako by to byl nový lokální mobilníoperátor.
„Výhoda spočívá ve flexibilitě možností, které kampusová síť firmě nabízí. Zákazník získá maximální kontrolu nad nastavením služeb, například latencí, dostupnou rychlostí i objemem dat vyhrazených pro každé zařízení. Navíc kampusová síť využívá vlastní dedikované frekvence, což je jeden z velkých rozdílů oproti připojení zařízení k vnitřní wi-fi síti. Frekvence wi-fi sítí jsou veřejné, a to znamená při větším počtu wi-fi na jednom místě velmi náročnou koordinaci a samozřejmě čas zaměstnanců, kteří se tomu musí věnovat,“ srovnává Verner.
Kampusové sítě nacházejí využití nejen ve výrobě, ale také například v hornictví, kde se s jejich pomocí přenášejí data z dronů kontrolujících zahřívání jednotlivých segmentů dopravních pásů. Intenzivně je využívá také okruh pro testování autonomních vozidel BMW u Sokolova a zájem mají i zemědělské podniky, kterým drony pomáhají detekovat například napadení úrody škůdci. Firmami to ale nekončí, připojení k 5G síti a současně možnost bezproblémového přenosu provozních dat nachází využití i u výzkumných organizací, v armádě nebo nemocnicích.
Nové technologie navíc podle Tomáše Vernera mohou využít všechny firmy, nejen ty největší. „U mezinárodních firem jako Continental, Toyota a Iveco jsme si ověřili správnost našeho konceptu a umíme síťovou vrstvu nabídnout ve stejné kvalitě a flexibilitě i menším firmám,“ věří. T-Mobile si zakládá na tom, že jeho řešení splňuje nejvyšší standardy na zabezpečení. Například síť, kterou operátor letos dodal do areálu společnosti Continental Automotive v Brandýse nad Labem, prošla přísným mezinárodním bezpečnostním auditem.
Foto: T-Mobile
Tomáš Verner, manažer ICT řešení T-Mobile
5G síť má mnoho modelů provozování – za jeden z nejperspektivnějších Verner označuje takzvané hybridní sítě, tedy kombinaci sítě veřejné a privátní. Prvním z úspěšných příkladů a také velkou zatěžkávací zkouškou byl festival Colours of Ostrava, který pořadatelé organizovali jako plně bezhotovostní událost. T-Mobile pro 35 tisíc návštěvníků a 800 platebních terminálů zajišťoval dostatečně rychlé připojení tak, aby většina plateb proběhla do pěti sekund.
„V případě Colours byla hybridní síť postavena v řádu hodin. Nasazením hybridní sítě festival poskytl desítkám tisíc návštěvníků kvalitní zákaznickou zkušenost při platbě kartou – její nasazení se zároveň pozitivně odrazilo ve vyšších tržbách,“ doplňuje Verner.
Vývoj ale nástupem 5G sítí nekončí, už teď se jedná o standardech pro 6G sítě, které se mají podle odborníků začít objevovat už v roce 2030. Nabídnou stonásobně vyšší rychlost nutnou například pro využívaní aplikaci s podporou umělé inteligence. „Aktuálně existuje jeden a půl miliardy koncových zařízení, která se připojují k 5G sítím. Standardy jsou v tomto ohledu nutné k tomu, aby výrobci měli dost času na zavedení technologie do výroby, sítě i zařízení spolu správně komunikovaly a 6G bylo byznysově úspěšné,“ vysvětluje nutnost včasné přípravy Verner.
Vlastní infrastrukturu nebude mít firmám kdo udržovat, cestou je cloud, věří šéf datového managementu Adastry
Vlastní on-premise infrastruktura se pomalu stává historií jako stará dobrá disketa. Jak zvládnout přechod do cloudu, vysvětluje David Kaláb z Adastry.
David Kaláb, viceprezident datového managementu společnosti Adastra
Sdílet
Poslední roky se firmy hromadně přesouvaly do cloudu. Často zaváděly nové nástroje metodou pokus-omyl, ale karta se dnes obrátila a většina firem se snaží z cloudových služeb ždímat maximum přínosů pro byznys, ne jen experimentovat s novou technologií. „Trh prošel výraznou evolucí a o schopnostech cloudu už nikdo nepochybuje. Dnes se řeší návratnost investice a reálné byznysové přínosy,“ říká David Kaláb, viceprezident datového managementu společnosti Adastra.
Správný výběr a nastavení cloudových nástrojů je natolik komplikovanou disciplínou, že je k ní často nutné svolat tým specialistů, kteří z palety dostupných možností vyberou skutečně efektivní a přínosné řešení. Široké know-how v této oblasti nabízí česká konzultační společnost Adastra, která v minulém roce vykázala tržby 5,6 miliardy korun.
„Kdo nebude do pěti let využívat možnosti cloudu naplno, čekají ho trpké časy,“ věští Kaláb chmurnou budoucnost systémům provozovaným na vlastní infrastruktuře. Inovace jsou v datovém managementu na denním pořádku a i velcí hráči jako AWS, Google Cloud Platform nebo Microsoft Azure své služby dynamicky rozvíjejí. Když se k veřejnému cloudu přidá i možnost cloudu privátního nebo provoz infrastruktury on-premise na vlastním hardwaru, začíná být hledání optimálního řešení skutečný oříšek.
David Kaláb v rozhovoru popisuje, jaký recept na cloud našel jeho tým.
Je cloud nevyhnutelnou budoucností?
Všem klientům říkám, že kdo nebude za pět let v cloudu, čekají ho trpké časy. Nebude schopen dostatečně inovovat, držet krok s konkurencí, nedokáže dostatečně rychle reagovat na změny trhu ani najít lidi, kteří by udrželi v provozu náročné serverové infrastruktury.
Cloudový slovníček
Veřejný cloud
Model poskytování IT služeb externími poskytovateli prostřednictvím veřejného internetu, kdy je sdílen výpočetní výkon a data uložena na serverech ve velkých datacentrech poskytovatele.
Privátní cloud
Cloudové služby poskytované firmám ve vlastním zabezpečeném prostředí, ve kterém mají plnou kontrolu nad daty, infrastrukturou a zdroji. Oblíbený typicky ve vysoce regulovaných odvětvích nebo při vysokých požadavcích na flexibilitu, například ve výběru hardwaru.
On-premise řešení
Jde o hardware a software umístěný přímo v prostorách společnosti. Výhodami oproti cloudu je maximální kontrola, nevýhodou vysoké náklady na pořízení a náročný provoz.
Vendor lock-in
Česky označovaný jako proprietární uzamčení je stav, kdy vznikne natolik silná závislost zákazníka na dodavateli, že případná změna dodavatele je značně ztížena. Stav je výhodný pro dodavatele, který má jistotu příjmů.
Jak to, že nedokáže najít lidi?
Důvodů je více. Nabídka služeb dostupných v cloudu bude růst a těch, které lze provozovat na vlastní infrastruktuře, bude ubývat. Odborníci, kteří dokážou starší řešení obsluhovat, budou z trhu rychle mizet. Nových lidí přibývat nebude, protože se tento obor bude stávat neperspektivním, a když už nějací zbudou, tak si je stáhnou IT oddělení velkých korporátů, která za ně zaplatí cokoliv, aby udržely firemní systémy v chodu.
Z toho logicky vyplývá, že postupně od středně velkých firem až po ty největší na všechny dolehne potřeba hledat řešení v cloudu. Z vlastního hardwaru se stane historie jako z diskety, kterou dnes už nemáte ani kam strčit.
Chápu tedy správně, že velké korporáty na cloud nebudou aktivně naskakovat?
Celý enterprise segment se do cloudu pomalu sune. V bankách funguje v cloudu datová analytika, všichni telekomunikační operátoři spoustu věcí provozují nativně v cloudu, přesouvají se do něj i pojišťovny, automobilky, energetika a další. Samozřejmě jsou zde vyšší požadavky na bezpečnost centrálních systémů a uživatelských dat. Existují ale možnosti, jak začít s relativně malým rizikem – například uzavřít přístup z vnějšího světa, data pro analytiku anonymizovat nebo integrovaná data z různých systémů end-to-end šifrovat. Možností je skutečně dost.
Obavy o bezpečnost jsou často zmiňovanou slabinou cloudu.
Přitom pokud se na to podíváme optikou penetračních testů a různých certifikací, tak velcí poskytovatelé veřejných cloudů jsou na tom dnes po stránce bezpečnosti lépe než jakékoliv lokální datové centrum. Stačí jen najít schopné lidi, kteří služby správně nastaví a využijí maximum z nabízené úrovně zabezpečení. Ať už dle svých interních politik, nebo v souladu s požadavky regulátora. O bezpečnosti cloudu se v odborných kruzích už nepochybuje, technologie dospěla a je teď na firmách, aby z ní dostaly maximum užitku pro svůj byznys.
Jak se měří byznysové přínosy cloudu? Skoro bych řekl, že to je čistý náklad.
Bernou mincí je návratnost investice. Firmy si nenajímají konzultanty, aby jim pomohli cloud zprovoznit, najímají si je, aby společně hledali cestu, jak cloud přispěje k firemnímu úspěchu. Kromě návratnosti investice může cloud zkrátit čas od vývoje do spuštění nové služby, takzvaný time-to-market, na mnoha místech má cloudová integrace vliv přímo na zákaznickou zkušenost například v podobě rychlosti interakce s ním.
Foto: Adastra
David Kaláb, viceprezident datového managementu společnosti Adastra
Můžete zkusit dát příklad oblíbené funkce, kterou cloud umí efektivně řešit?
Například zprovoznění chatbota poháněného umělou inteligencí. Mohu ho provozovat na vlastní infrastruktuře, ale potřebuji pro něj vyhradit dostatečný výpočetní výkon odpovídající maximálnímu vytížení, tedy v momentě, kdy k němu bude přistupovat nejvíce uživatelů. V případě globální firmy musím zajistit nasazení a provoz i na několika místech na světě, aby se odpovědi negenerovaly a nepřenášely dlouhé minuty. Nasadit a provozovat takovou službu pak typicky trvá i několik týdnů až měsíců.
Nebo mohu chatbota jednoduše spustit v cloudu, nakonfigurovat ho tak, jak potřebuji, a využívat všechny výhody cloudu – platit podle spotřebovaného výkonu, využít geograficky blízká datacentra pro co nejrychlejší odezvu a zároveň využít standardní výhody cloudu jako je zálohování dat nebo bleskové znásobení výpočetního výkon v případě potřeby. Doba potřebná pro nasazení takové služby se zkrátí maximálně na jednotky týdnů, a pokud podobné služby už provozuji, tak klidně i dnů.
Předpokládám, že převod interních firemních systémů do cloudu není jednoduchá akce. Co jsou největší komplikace?
Průměrná větší společnost od každé technologie zkouší něco – tu se nechá zlákat zajímavou incentivou a nechtěně se dostane do vendor lock-inu, tu vyzkouší nadějnou službu, která za rok odumře, a vzniklou díru nákladně znovu zaplňuje. Postupně se tyto nepříjemnosti nabalují, na každou technologii si proto firma ke konci zkusí najmout konzultační firmu. To bývá jednak drahé, navíc to stejně neřeší problém oportunistického přístupu. Chybí zastřešující koncepce.
Co myslíte tou incentivou, která vede do vendor lock-inu?
Často narážíme na klienty, kteří se nedokázali v široké nabídce zorientovat. Poskytovatelé cloudových služeb jim nabízeli obrovské obchodní pobídky, aby si nové klienty zavázali – kredity za stovky tisíc dolarů, rok provozu zdarma, sleva na služby implementačního partnera, bezplatnou migraci a další. Spousta firem se tak upsala k něčemu, co by normálně nekoupila. Jak ale jednou do cloudu přešly, jakákoliv změna poskytovatele byla extrémně nákladná, proto zvýšené poplatky po skončení úvodní slevy nadále platily.
Cloud se dá provozovat tak, aby nestál nesmyslné částky, jen potřebujete do firmy někoho, kdo umí o cloudu přemýšlet a nastaví správné základní principy.
Takže je nakonec cloud stál víc, než kdyby zůstaly na svých serverech?
Ano, ale často se k tomu přidalo i neefektivní využívání cloudových služeb, což je další typický omyl. Nestačí systém nebo aplikaci převést do cloudu, ale celý vývoj by měl brát v potaz zcela odlišnou koncepci cloudového světa. Takže to, co na vlastním hardwaru jakž takž fungovalo, si v cloudu zavolalo na pomoc klidně stonásobný výpočetní výkon serverů po celém světě. A když pak přišlo vyúčtování spotřebovaných služeb, všichni byli překvapení, že cloud je tak drahý.
Ale jestli to chápu správně, tak drahý být nemusí.
Rozhodně ne. Cloud se dá provozovat tak, aby nestál nesmyslné částky, jen potřebujete do firmy někoho, kdo umí o cloudu přemýšlet a nastaví správné základní principy. Ideální je, když firma dokáže využít silnou stránku cloudu, což je jeho podoba provozního nákladu. Dnes objednám a spotřebuji, zítra zaplatím. Neplatím nic, co nepotřebuji nebo budu potřebovat za tři roky. Jsou samozřejmě velké firmy, které se stále snaží dostávat náklady do odpisů, protože směrem k akcionářům i vedení reportují zisk EBITDA (před započtením úroků, daní a odpisů), ale i to se už dá u cloudu velmi dobře řešit.
Jak náročné je navrhnout novou službu provozovanou v cloudu?
Cloud je náročná disciplína, kdy opravdu nestačí projít dvěma třemi kurzy na cloudovou architekturu, abych dokázal pokrýt 90 procent toho, co firmy běžně potřebují, jako tomu bylo ještě před pár lety. V Adastře do projektu nasazujeme experty od architektů přes specialisty na služby jednotlivých poskytovatelů až po fázi, kdy dle potřeby povoláváme i několik desítek konzultantů. Následně se tým zužuje a nastupují techničtější role, které celé řešení uvádějí do provozu.
Váš nedávný projekt pro Eurowag získal ocenění Datové řešení roku v rámci Microsoft Awards. Jak cloud pomáhá v kamionové dopravě?
Eurowag je krásný příklad firmy, která dokázala dokonale otočit své přemýšlení. Je to progresivní finančně-technologická firma se strategickým cílem stát se datovou jedničkou spojující prodejce paliv, řidiče kamionů a nabídku souvisejících služeb, jako je vlastní navigace. To by nešlo bez správného uchopení cloudových technologií, smysluplné migrace a využití nových nástrojů pro práci s daty. Eurowagu jsme pomohli převést datovou platformu do cloudového prostředí. Pro devět kritických systémů a přes tisíc propojených tabulek jsme vytvořili řešení, které si poradí i s ambiciózním cílem Eurowagu, který se chce stát plně datovou firmou.
U cloudu se často řeší kombinování různých specializovaných služeb. Co je vaše oblíbená volba?
Každý poskytovatel bývá silný v něčem jiném. Často například stavíme datovou platformu na Amazon Web Services, nad kterými běží analytika ve službě Microsoft Power BI pro vizualizaci dat. To je třeba kombinace, kterou čistě jen Microsoft nebo jen Amazon nedokáže nabídnout, protože ty dva světy se prolínají pouze okrajově. Ale i tady platí, že služby se vyvíjejí a za rok může být vše jinak.
Často se zmiňuje multicloud jako obrana před vendor lock-inem. Je to něco, co klientům pomáháte budovat?
Menším firmám obvykle stačí jeden cloudový poskytovatel, tam multicloud není kvůli velikosti výhodný. Ale u větších firem to smysl dává. Jestli klient nechce, aby si z něj cloudový poskytovatel udělal dojnou krávu, může vytvořit svůj vlastní trh, na kterém nutí cloudové poskytovatele do vzájemné konkurence.
Jak je k tomu přinutí?
Pokud je jeho aplikaci jedno, ve kterém prostředí běží, může služby provozovat u toho poskytovatele, který nabízí pro dané nasazení nejlepší cenu. Nebo stavět svoje řešení na službách, které provozuje více veřejných poskytovatelů cloudových služeb. Multicloud ale nemusí být jen o úsporách, může to být i způsob minimalizace rizik.
Adastra působí i v Severní Americe. Vnímáte nějaký rozdíl mezi českým a americkým prostředím v přístupu ke cloudu?
Americké firmy jsou mnohem připravenější inovovat. Když vyjde nová služba, teď například Microsoft plánuje vydat řešení Fabric pro analýzu dat formou služby (SaaS), české firmy si s ním hrají, promýšlí benefity, ale k nějaké rozhodné akci se ještě nikdo nemá. Na druhé straně vím hned o několika našich zákaznících v USA, a je jich více než prstů jedné ruky, kteří jsou připraveni se do nové služby okamžitě překlopit, aby jim ani náhodou neujel vlak. Tohle přemýšlení se snažíme ze Severní Ameriky do Česka přenášet.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.
Native článek
CzechCrunch Native je formát spolupráce s vybranými partnery CzechCrunche na obsahu, který připravuje redakce v kooperaci s klientem.
Nahlásit komentář
Zdá se vám, že komentář je urážlivý, nebo sprostý? Dejte nám vědět.